Rozum

Povídka od: Isaac Asimov
Z knihy: Já, robot, Robohistorie I., Od Heinleina po Aldisse - Cesta k science fiction IV.


Mike Donovan a Greg Powell sestrojili nový typ robota CHTR-1, který je schopný samostatně uvažovat. Robot však nemůže uvěřit, že by ho stvořili méně inteligentní bytosti – lidé – než je on sám…

Originální název:

Reason


Rok vydání originálu: 1941

Komentáře (3)

Přidat komentář

Lenka.Vílka
31.08.2021 5 z 5

Povídka s hodně zajímavým námětem, který byl zároveň ze začátku dost znepokojivý. Přeci jen, že si takhle začne přemýšlet robot, je na jednu stranu logické, každý chce znát svůj původ a proč tady je. Jenom si lidi říkají, že ne každý by to tak měl přeci mít. Především robot. Konec byl velice vtipný.

Terva
21.08.2021 5 z 5

Mám za to,
že by se pro to mělo najít
uspokojivější vysvětlení.
Zdá se mi nepravděpodobné,
že byste mě „sestrojili“ vy.

Krásný příběh o tom, kterak si umělá inteligence (Robot CHTR-1 – řečený Chytroušek) uvědomila boha a zjistila, že lidi k tomu nepotřebuje. Pánové Gregory Powell a Michael Donovan opět v akci. Tentokrát se snaží hodnotit robota, který by měl převzít kontrolu nad komunikačním vesmírným systémem. Opět spousty odkazů na tři zákony robotiky, jejich cílené využívání - zneužívání a nakonec pointa, která byla naprosto perfektní, a ještě jsem se u ní zasmál. Mám pocit, že tohle je nejlepší povídka ve svazku.

Citát: Jsi první robot, který se kdy začal zajímat o svou vlastní existenci.


Jass
09.11.2020 5 z 5

Chtěla jsem napsat, nejlepší povídka, co jsem kdy četla, ale pak jsem si vzpomněla na Martinův Druhý stupeň osamění... a pak jsem si vzpoměla na Geraltovi povídky a začala se hádat sama se sebou, co je lepší... no, na tom nezáleží, tohle je jedna z nejlepších povídek, co jsem kdy četla, při jejím poslechu jsem málem spadla pod stůl. Abyste mi dobře rozuměli, četla jsem Decartovi Meditace o první filosofii a... nikdy jsem netušila, že je potřebuji vidět zapracované do sci-fi prostředí a teď si jen říkám, jak jsem bez toho mohla tak dlouho žít. Pro plné vychutnání této povídky je jistĕ nutný jistý kulturní kapitál, ale... řekla bych, že je vtipná i bez toho... Tímhle si mě Asimov naprosto získal.