Proměna / Premena
Povídka od:
Franz Kafka
Z knihy:
Proměna, Povídky, Proměna a jiné povídky, Povídky I. – Proměna a jiné texty vydané za života, Premena a iné poviedky
"Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima." Takto začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století. Klíčové dílo literární tvorby Proměna, vypráví velice živý příběh v němž se ukazuje síla Franze Kafky, a právem patří mezi nejlepší povídkové texty na světě.
Die Verwandlung
Rok vydání originálu: 1915
Komentáře (4)
Přidat komentář
Chápu, že pro Kafku byly jeho texty především terapeutickou záležitostí ... za pomocí naprosto absurdní zápletky vypisoval své pocity úzkosti, ponížení a osamělosti, také neměl dobrý vztah se svým otcem a i to se promítlo do jeho příběhu, ... proto asi pro něj nebylo důležité "proč?" ... proč se "to" stalo? ... (mě by to třeba zajímalo ... CO? způsobilo danou situaci) ... chápu, proč Kafka tohle neřešil ... pokud píšu příběh pro sebe, vypisuji se ze svých pocitů, není to důležité, a tak i chápu, že ani nechtěl svou práci šířit dál (Kafka nerad své dílo vydával a většinu psal jen pro sebe a měl přání po své smrti, aby bylo vše zničeno). ... jenže to dopadlo jinak, a tak my čtenáři teď čteme jeho příběhy a mě čtenáři tam prostě něco (čistě subjektivně) chybí. Dokážu respektovat Kafkův způsob vyjádření, dokážu ho i ocenit, ... bohužel ho ale asi nedokážu tak úplně docenit.
Kafka prý trpěl trýznivou chronickou nespavostí, pracoval v noci ... jeho způsob, jak bojovat s temnotou /ani ne tak tou vnější, ale spíš vnitřní/ ... bojují s ní jeho hrdinové i sám Kafka. On ... zvláštním, vlastně by se dalo říct jednoduchým a taky dost sugestivním a snovým způsobem psaní (to mě zaujalo a dokážu ho ocenit, možná až obdivovat), jeho hrdinové ... zvláštním způsobem přijetí ... okolností, osudu, situace (a to mě, přiznávám, čistě subjektivně dráždí a obdivovat prostě nedokážu).
Po přečtení ve mně zůstává jedna neodbytná otázka: Proč si Kafka tolik libuje v ošklivosti? Proč hledá nějaký existenciálně čistý životní prostor skrze tolik popisů ošklivého, nechutného, absurdního či jinak pokrouceného nebo temného?
PS: asi mi nezbývá než hledat u pana Junga nebo Freuda.
Tohle je važně crazy. Člověk se promění v brouka a rodina to přejde úplně v pohodě, jen si prostě bude muset někdo jinej najít práci. Co na tom, že je náš syn brouk, hlavně ať je uklizeno. Experimentální dada.
Povídka o proměně člověka, na jehož výdělky si zvykli zbývající členové domácnosti, avšak z ničeho nic se promění ve zvíře, a jen vnímá vývoj změn osob mu dříve blízkých.
O co jde prostě řečeno - člověk, na kterého příjmy si zvykl zbytek rodiny onemocní, není schopen už vydělávat jako dříve. Chřadne, chtěl by být zdráv a zase být v čele rodiny po stránce příjmů, ale nejde to, nemoc je silnější, poráží ho.
Vždycky mě fascinovala literatura, která se určitým způsobem vymykala normám nebo byla nějak zvláštní. Bavily mě magické, absurdní, ale i násilné situace v knihách. Proto, když jsem poprvé slyšel o ději Proměny, byl jsem velmi zaujat a chtěl jsem si ji sám přečíst. Navíc jde o knihu, která utvářela kulturu a ovlivňovala mnohé pozdější autory celého světa. S četbou jsem začal minulý rok, to jest 2022, ale kvůli jistým okolnostem jsem si dal přestávku až do jara letošního roku 2023. Tehdy jsem Proměnu dočetl. Popsat Proměnu přívlastky by bylo před popsáním povahy samotného pana autora bezvýznamné, protože právě on je klíčem k pochopení svého díla. Franz Kafka byl výrazně sebekritický, ale zároveň velmi svědomitý a pracovitý muž. Zůstával odhodlaný, i když ho práce, kterou vykonával, vydeptávala. Byl introvertní a přemýšlívý. Řehoř Samsa z knihy oplýval týmiž vlastnostmi. Proto si troufám tvrdit, že Řehoř je Franzovým zrcadlem, tudíž mohlo být psaní pro Kafku určitým uklidněním. Dávalo by pak smysl, proč se Kafka zdráhal nejen toto své dílo vydat. Když čtete Proměnu, zaujme vás jistě dost věcí. Třeba omezené prostředí děje, Řehořovy rozsáhlé myšlenkové úvahy nebo hezky popsané Řehořovo počínání v hmyzím těle. Nikde v příběhu však nenajdete, proč se vůbec ve hmyz proměnil. Některé interpretace tvrdí, že Proměna je jakousi alegorií na těžké postižení, kdy je osoba vězněm vlastního těla a lidé z nejbližšího okolí vězni potřeb postiženého. Sám jsem nad touto otázkou dlouho uvažoval a došel jsem k jinému závěru. Řehořova proměna byla pouze fyzickým průnikem jeho vnitřního já do reality, neboť hmyzem již celou dobu v duši byl, svázaný povinnostmi a prací tak moc, že se to stalo samou podstatou jeho osobnosti. Ve filmu Na Hromnice o den více z roku 1993 se hlavní hrdina dostane do časové smyčky. Do té doby je jeho chování povrchní a ignorantské, ale díky této útrpné zkušenosti se změní, čímž se ze zajetí opakujícího se jednoho dne vysvobodí. Pokud by Řehoř Samsa dostal více času uvažovat nad svým životem a eventuálně se změnit, kdyby snad nevyhladověl a nebyl zraněn jablkem, třeba by se mu podařilo prokletí zlomit, protože by přestal být broukem psychicky. A troufám si říci, že tohle není jen nějaká potřeštěná fantazie. Je to skutečnost, která se děje kolem nás. Mnozí lidé pracují do úmoru, nežijí, slouží povinnostem a zaměstnání a stávají se z nich brouci, červi a hmyzáci, kteří pak dělají starost svému okolí. Vezměme si proto poučení ze smutného osudu Řehoře Samsy, který nebyl s to zvítězit nad situací a zemřel jako hmyz, ale také Franze Kafky, který to neměl v životě lehké a ostýchavému broučkovi se podobal. Žijme jako lidé - buďme lidmi.