Pop art

Povídka od: Joe Hill (pseudonym)
Z knihy: Bobby Conroy vstává z mrtvých a jiné strašidelné příběhy


Arthur Roth je osamělý chlapec s hlubokými myšlenkami a darem pro to stát se obětí šikany. Je těžké najít si kamarády, když jste jediný nafukovací kluk ve městě.

Originální název:

Pop Art


Rok vydání originálu: 2001

Komentáře (7)

Přidat komentář

hungryreader00
17.02.2023 5 z 5

Tato povídka vám utkví v hlavě. Po pár větách už mi ani nepřipadalo nepřirozené, že je Arthur nafukovací, jen s tím bylo zkrátka těžké žít, stejně jako s jinými handicapy. Je to dojemný příběh silného přátelství mezi nafukovacím Arthurem a klukem, jehož otec se mu nevěnuje, ale dělá vše pro to, aby ty dva rozdělil.

MM_Master
17.10.2022 5 z 5

Absurdný, pop artový príbeh o chlapcovi, ktorý mal nafukovacieho gumového kamaráta Arthura Rotha.


Lenka.Vílka
17.07.2022 5 z 5

("Nevěděl jsem, že je moje vnitřní já hladový." ... "To proto, že už dávno umřelo na podvýživu.")

Příběh kluka a jeho nafukovacího kamaráda. To zní ok. Ok? Ano.

Za mě strašně hezká a citlivě napsaná povídka za předpokladu, že se soustředíte na onu jinakost, ne na její druh. Když se totiž Art pustil do svého posledního výletu, byla jsem vážně emočně rozhozená. Jo, tohle byli skvělý :)

MíšaS.
10.06.2022 3 z 5

Zatím jsem tedy na povídkách neshledala nic extra. Přečíst se to dá, ale vždycky mi tam chybí takovéto "vyšperkování". Zatím ani nevím, proč že to jsou hororové povídky. Číst se to dá, ale nic extra od toho nečekejte.

heavy66
27.11.2021 2 z 5

To je bizár jak od Carltona Mellicka III. Moc mě to nebavilo

Metla
16.02.2019 4 z 5

Námět jak z praštěného snu, Joe Hill se experimentů rozhodně nebojí. Ale stejně musím souhlasit s noirem, že přijmout představu nafukovacího kluka v jinak běžné realitě bylo obtížné, zvykla jsem si až v závěru.

noir
22.11.2014 4 z 5

Ppremisa je notně bizarní a smekám před Joem, že s plnou vážností na jejím základě napsal tak zajímavou povídku. Na to, jak je mladý, tak z jeho díla čiší vyzrálost, autorská a tak nějak i lidská. S Artem jsem měl ale přece jen trochu problém… buď na jeho existenci přistoupíte a povídku si beze zbytku užijete, nebo ne… a ač jsem se opravdu snažil, tu šílenost jsem prostě neskousl; měl jsem od textu odstup, zaváněl jakousi konceptualitou… i když jednotlivé prvky (poznámky k židovským tradicím, vypravěčův otec, vypravěčův vztah k Artově mámě, kosmos) jsou bezvadné. Podle povídky existuje i čtvrthodinový film, volně na YouTube.