Meleagros
Povídka od:
Eduard Petiška
Z knihy:
Staré řecké báje a pověsti
Althaia, manželka kalydónského krále Oinea, jednou ve snu viděla tři Moiry, které prorokovaly jejímu synovi Melleagrovi takový osud: "Budeš tak dlouho žít, dokud plameny nepohltí poleno, které tak jasně hoří a svítí". Althaia rychle vstala, vyndala poleno z ohně, polila jej vodou a uschovala v truhlici. Když Melleagros vyrostl, vždy po sklizni děkoval bohům a obětoval jim díl úrody. Jen na Artemis zapomněl a ta za trest do kalydónských lesů vypustila obrovského kance, který ničil úrodu. Melleagros se s hrdiny z celého Řecka vydal kance zabít. Mezi nimi byla i krásná Atalanta, kterou vychovala medvědice, protože její otec dceru nechtěl. Nikomu se nedařilo kance usmrtit, až ho Atalanta zasáhla první ranou a Melleagros jej dobil. Chtěl obrovskou kůži darovat Atalantě, ale ostatní závistiví lovci jí to nepřáli, protože byla žena. Začali se mezi sebou hádat a rozohněný Melleagros probodl největšího odpůrce, matčina bratra. V Althaii se probudila taková pomstychtivost, že vytáhla poleno z truhlice a vhodila ho do ohně. Tak svého syna zabila a i sama si vzala život. Stejně tragicky dopadla i její dcera Deianeira, Héraklova manželka.