Maršmeloun pro Ráchel
Povídka od:
Veronika Burgerová
Z knihy:
Nejkrásnější dárek
Popis není zatím k dispozici.
Komentáře (6)
Přidat komentář
Nadherný príbeh ktorý ma úplne dojal. Každý z nás nosí v sebe vlastný smútok a je len na nás ako sa s ním vyrovnáme. Kúzelný príbeh, pre mňa zatiaľ najlepší z knižky.
U téhle povídky jsem měla trochu problém s množstvím postav, přece jen se jedná o poměrně krátký příběh, postavy si nestihnete hned zafixovat a občas jsem si musela některé pasáže přečíst znovu, abych se chytala. Myslím, že je to trochu škoda, protože příběh měl skvelou myšlenku.
(SPOILER) Více postav na tak krátkém úseku je dosti "matoucí". Přemýšlela jsem, zda by nebylo lepší pár postav vynechat, ale když jsem si povídku přečetla podruhé a pak potřetí, usoudila jsem, že každá tam má milou větu a takové to "uvědomění" si. Vlastně to dohromady dává smysl. Však odstavec: "Sabina na okamžik odložila pytel-" jsem musela ke kurzivě číst několikrát za sebou, protože jsem se v tom vždy zamotala a dohlédávala kdo že je ze všech těch jmen ta Tereza a jakto, že je to ta "mladší" dívka když se tak jmenuje jeho manželka a- prostě jsem se v tom zamotala. Že pár lidí "donutilo" baristku, aby konečně chlapci třískla s telefonem, je milé. Výpadek proudu může zapnout mnohé jiné myšlenkové proudy. Upřímně? Kniha potřebovala nějaké "happy endy" a tenhle je jedním z nich. Kouzlo, že lidé se mohou změnit a začít mluvit s někým, s kým dlouho nemluvili, zapomenout na "křivdy" a "hrát si na Vánoce" - mě spíš vrtá hlavou otázka - "Jak dlouho jim to vydrží? Aspoň do nového roku?". 4* za zamyšlení a donucení dávat pozor na každé slovo a přečíst si příběh znova.
Nejsem si nějak moc jistá, co k tomu napsat. Další ze smutných povídek, která má ale také něco do sebe. Vlastně se mi ve finále moc líbila. Další z postav, do kterých se člověk může vzít a převzít jejich myšlenky, situace a názory. Líbilo se mi to. Ve finále to bylo vlastně velice kouzelné.
Musím přiznat, že jsem se nejprve úplně nechytala a musela jsem některé části povídky číst dvakrát, jak jsem ty jména nestíhala, ale nakonec se do sebe příběh hrozně hezky propletl. Líbilo se mi propojení všech věkových kategorií a krásných paralel, co v příběhu byly.
Za mě nejdojemnější povídka ze sbírky. Dojala mě. Moc pěkně napsané a to celkové rozuzlení, bylo vážně krásné.