Lakomec

Povídka od: Josef Karel Šlejhar
Z knihy: Kostlivec pod podlahou, Tajemné příběhy v české krásné próze 19. století, Zátiší


Syrová povídka J. K. Šlejhara o lakomství, které se nezastaví před ničím.
Povídka Lakomec je z doby, kdy v Evropě řádili morové epidemie.
Hlavní postava Lakomec je zámožný, má rodinu, služebnictvo, hospodářství a je lakomí.
Když přichází morová epidemie, z obavy ho mor nezasáhl, vyhodí z domu všechny, co mu podle jeho názoru jen berou, vyhodí svoji ženu i s dítětem, služebné, vyžene i hospodářská zvířata, kočku s koťaty i svého psa. Všechny vyžene z domu mezi morem nakažené a umírající, nechá je svému osudu.
Když už v jeho stavení není nikdo kdo by mu ujídal jeho krajíc. Konečně je šťasten, že své bohatství má jen pro sebe a plně se oddává těmto myšlenkám. Hodně se se svými drahocennostmi v myšlenkách mazlí, hýčká je, děsí se té nákazy, co venku řádí a zase se vrací ke svému majetku a kochá se, jak mu konečně nikdo jeho majetek neujídá.
Nezáleží mu na okolním světě, co se děje za okny jeho domu.
Jednou si uvědomí, že ho v jeho domě rozčiluje kříž s Ježíšem. Opatrně otevře okno na ulici, kde jsou pod jeho oknem morem nakažení lidé a mrští do davu křížem, najednou jej ohromí, že kříž je vhozen, morem nakaženou rukou zpět a ten kříž se octne opět v jeho domě. A dokonce ke své hrůze zjistí, že morem nakažená osoba se vedrápala do jeho domu, postupně otevírá skříně, prohlíží si místnost a Lakomce samotného nakonec se obrátí k místnosti s Lakomcovými poklady, pomalu se tam blíží a lakomec se rozčílí natolik, že běží bránit své drahocenosti vlastním tělem a když se k němu dobelhá morová osoba, lakomec padá k zemi mrtev.

Rok vydání originálu: 1930

Komentáře (1)

Přidat komentář

vodovodnice
27.01.2020 4 z 5

Musím říct, že když jsem četla tuto povídku, tak byla daleko svižnější a méně zdlouhavá a popisná než povídka o Jumrovi.
Povídku jsem četla ze zvědavosti, jak se četlo v 1930 na venkově, kde jsem knížku našla na chalupě.
Tato povídka hodně vyprávěla o pocitech a myšlenkách lakomce, který, kvůli morové epidemii a obavě z její nákazy vyštve celou rodinu, služebné a i domácí a hospodářská zvířata ven do morem nakažených lidí a nechá je na pospas svému osudu, jen aby uchránil sebe a svůj majetek.
Plně se oddává svým skoro mileneckých myšlenkám ke svému majetku.
Zajímavá povídka.