Anna 13 oblíbené citáty

„ Jenom jsem po něm chtěla, aby dával najevo víc vášně, protože já jsem jí neuměla projevovat míň. „Jenom trošičku touhy, Scotte, jen tolik, aby se mi nestalo, že nebudu moci odtrhnout oči od nahého kolena jiného chlapa.““
— Robin Rinaldi

„ Žena je duší a středobodem života. Muž, který si to neuvědomuje a nepečuje o ni, zůstane stranou a sám.“
— Robin Rinaldi

„ U mého ideálního muže šlo taky o to, že se nebudu muset moc snažit. Měl být krásný, bystrý, zajištěný, stabilní, ale taky vášnivý, umělecky a duchovně založený. Dokázal by v sobě pojmout nejrůznější emoce od neotřesitelného klidu, ale zároveň mi to dělat jako o život, když budu chtít. Měl by se ke mně chovat jako k sobě rovné, ale taky – občas a jen když na to budu mít náladu – jako k princezně, která potřebuje ochranu a výjimečnou péči. Kdybych se chovala defenzivně, uměl by si s tím poradit. Žena ve mně chtěla všechno, a to doslova. Podvědomě jsem si už několik měsíců kladla stejnou otázku: Jaký je rozdíl mezi tímto bezbřehým zdrojem „ženské touhy“ a čirým narcismem?“
— Robin Rinaldi

„ Víc si hudbu užívám, když ji objevím sám.“
— Robin Rinaldi

„ Prostě chci někoho, kdo mě zatahá za vlasy a plácne přes zadek. Chci toho tolik? Ale nechci nic šílenýho. Jen menší demonstraci síly. A taky mám ráda, když se mluví vulgárně. Chci vědět, že se necenzuruje.“
— Robin Rinaldi

„ Připadalo mi nemožné dostat všechno, co chci, od jednoho muže.“
— Robin Rinaldi

„ Mně kouzlo tělesné rozkoše bez příběhu, bez kontextu a vývoje jaksi unikalo.“
— Robin Rinaldi

„ „Chceš hluboké duševně-sexuální spojení,“ prohlásil. Přesně tak. Zříct se téhle touhy mi připadalo jako umřít. Měla jsem několik osobnostních rysů, které bych zvládla odstranit, ale v tomto případě to nešlo. Zdálo se mi, že zrovna tenhle projev je až příliš blízký mé nejzákladnější podstatě.“
— Robin Rinaldi

„ V duchu jsem mu děkovala za to, že pomohl vzkřísit tu holku, o níž jsem myslela, že už ji nikdy znova nepotkám – tu holku, kterou jsem byla, než se do mě začal vkrádat strach.“
— Robin Rinaldi

„ Nakonec jsem na ten název přišla: bezpečí. Jiná lidská bytost mě poznala po všech stránkách a byla stále tady. Byla stále laskavá.“
— Robin Rinaldi

„ Každé slovo, které pronesl, se pro mě stalo podnětem, který jsem na chvíli zvažovala a následně ztělesnila. V jeho peřinách jsem odkryla ženu, která ve mně už léta skrytě dlela. S každým uplatněním jeho síly jsem se zvětšovala – nebo si spíš uvědomovala, jak jsem velká. Posouval neustále mé hranice, až se rozevřely donekonečna.“
— Robin Rinaldi

„ Zmátlo mě, když teď někdo vyplnil moje staré touhy a nebyl to Scott.“
— Robin Rinaldi

„ - Před čím se chráníš? -Před odsuzováním.“
— Robin Rinaldi

„ Víc mi záleželo na tom, aby si mě někdo vzal, než abych měla orgasmus.“
— Robin Rinaldi

„ Ať se děje, co se děje, chci, aby se mě někdo zmocnil a přivedl mě k extázi.“
— Robin Rinaldi

„ Chtěla jsem jejich mužnost, tedy to, co dávali nejraději ze všeho. Prahla jsem po jejich vůni, jejich břiše, pevném stisku a hladových rtech. Čím víc mužnosti se mi od nich dostane, tím víc budu ženou.“
— Robin Rinaldi

„ Vzala jsem si z toho, že je to rozhřešení za moji touhu. Nebo spíš v množném čísle: za touhy. Přání vzít si Scotta navzdory jeho i svým vlastním chybám. Přání mít s ním dítě, i když ho nechtěl. Přání zkrotit svou sexální energii v manželství. A teď pro změnu přání vnést ji mimo něj. Moje protichůdné tužby po bezpečí i novotách, po domáckosti i vášni. Moje sobecké přání starat se o někoho. Dychtivé přání šukat i milovat se. Možná se mi nedostávalo toho, co jsem si přála, ale nehodlala jsem po tom přestat toužit.“
— Robin Rinaldi

„ Když se necháš olíbat, budeš brzo kolíbat.“
— Jiří Žáček

„ Kdyby tě tak namaloval Sandro Boticelli, na tvé tělo by se slétly včely...“
— Jiří Žáček

„ Dvě děti Štěstěny se k sobě šťastně sklání a jeden druhému jsou žhavou pochodní.“
— Jiří Žáček

„ ...mohl by se do zprávy propsat víc, než chtěl.“
— Jiří Mádl

„ Vstoupit do nepohodlných míst může být tak osvobozující.“
— Jiří Mádl

„ Jako by nestačilo vědět, kdo jsem, dokud nebude existovat ještě aspoň jeden člověk, kterej to bude vědět taky.“
— Jiří Mádl

„ To, co mě nejvíc bolí, je, že se uvnitř v poslední době vůbec nemůžu najít.“
— Jiří Mádl

„ Chtěl bych být tam, kde se dokážu ztratit v představách, propadnout se do představ. Je to takovej můj ukazatel, že jsem v pořádku.“
— Jiří Mádl

„ Představy vnímal jako možnost cítit větší rozměr života, než je svět, ve kterém žijeme. Byl si jistý, že něco takového hledá každý, protože představa, že existuje jen tenhle život a tenhle svět, je frustrující a trápí lidstvo miliony let.“
— Jiří Mádl

„ Dalo by se to asi říct tolika lidem. Ale já ani nevím, jakou emoci bych v jejich obličeji chtěla vidět nebo co bych od nich chtěla slyšet, aby mě to uklidnilo.“
— Jiří Mádl

„ Říkal si, že možná každý na světě máme nějaké místo, kde nejsme doma, ale jsme tam silnější. Silnější než tam, odkud pocházíme.“
— Jiří Mádl

„ Myslim na to, jak bych lezel pod perinou a jazykem kopiroval pomaly pohyby tvych prstu tam dole. Tvuj dotek by se doplnoval s mym. Stridal bych pozornost mezi tvoje prsty a kuzi mezi nohama, kterou hladis. Pak bych nevydrzel a strcil jazyk i dovnitr.“
— Jiří Mádl

„ Zvláštní, jak se váš život může úplně změnit mezi tím, když vstanete z postele, a chvílí, kdy si do ní zase lehnete.“
— Colleen Hoover

„ Ty city nikam nezmizely. Zůstaly ve mně. Jen jsem je donutila usnout, aby mě jejich přítomnost tolik nezraňovala.“
— Colleen Hoover

„ Tohle v člověku probouzí oceán. Myšlenky. Spoustu myšlenek.“
— Colleen Hoover

„ Snažila jsem se nemyslet na hrozící loučení, jenže bylo těžké prožívat něco tak dokonalého a zároveň si neuvědomovat, že o to brzo přijdu.“
— Colleen Hoover

„ SAMSON: Můžeš si vyplnit život vším možným příjemným, jenže díry v duši tím nezacelíš. BEYAH: A čím je zacelíš? SAMSON: Úlomky duše někoho dalšího.“
— Colleen Hoover

„ Připadalo mi, že pořád nejsme dost blízko, i když už jsme jen těžko mohli být blíž. Chtěla jsem se v něm rozpustit. Stát se jeho součástí. Chtěla jsem vidět, jestli se díky mně tam uvnitř cítí stejně živý, jako se já cítím díky němu.“
— Colleen Hoover

„ Protože to nebyl sex. Stávala se z toho láska.“
— Colleen Hoover

„ Nenapadlo mě, co se mnou udělá pohled na oceán, ale když jsem ho teď viděla, přála jsem si, aby to mohl zažít každý člověk. Vidět na vlastní oči moře mi připadalo skoro tak důležité jako mít jídlo a střechu nad hlavou. Připadalo mi, že by měla existovat nějaká charita založená jen kvůli tomu, aby umožnila všem lidem dojet až k moři. Mělo by to patřit mezi základní lidská práva. Mezi nezbytnosti, bez nichž se nedá existovat. Ten pohled na valící se vlny vydal za léta terapie.“
— Colleen Hoover

„ Někdy si myslím, že povahu člověka formují spíš rány než laskavost. Laskavost se vám nikdy nedostane pod kůži tak, jako když vám něco ublíží.“
— Colleen Hoover

„ Měla jsem pocit, že jsem to měla udělat jinak, a zároveň pocit, že jsme se Samsonem jediní dva lidi na světě, kteří to dělají správně.“
— Colleen Hoover

„ Když ses narodil, narodila se i tvá matka. Dokud budeš žít, i ona bude žít.“
— Colleen Hoover