velicevojtech
komentáře u částí děl
Chtěl jsem dát čtyři hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je tohle jediná z povídek, která mě dokázala skutečně dojmout, přidávám i tu poslední.
Mimochodem, netušil jsem, že někdo dokáže vyprávět dlouhosáhleji a chaotičtěji než já...
Bravurně napsaná povídka! Narozdíl od jiných povídek v tého sbírce, které neobsahují děj a zaměřují se více na pocity a úvahy (jako jedna nejmenovaná Žába), se to této skutečně daří a s hlavní postavou lze soucítit od začátku do konce.
Více takto talentovaných mladých autorů, prosím!
Povídku jsem četl včera večer a dnes ráno jsem měl problém se rozpomenout, o čem vlastně byla. A to není zrovna dobré...
Ale když opomenu toto, šlo o celkem fajnovou jednohubku, která neurazí ani nenadchne; ve výsledku jediné, co si budete pamatovat, je ta zvláštní (a rozhodně ne dobrá) práce s časem - začít číst v přítomném čase, potom chvíli normálně v minulém a jednu pasáž v jakémsi budoucím podmiňovacím, to je podle mne absolutně nefunkční chaos...
Mimo to, ***
Na autorce jsou vidět dvě věci - že je zkušený autor a hlavně, že ví o čem mluví.
Výborná povídka, skvěle zvolená délka a (narozdíl od většiny ostatních autorů této sbírky) děj.
Nic víc nepotřebuji, pět hvězd.
Fajnová povídka, svižně se četla, téma není příliš okoukané. Pointu jsem uhodl po pár stránkách, ale to jsem schopen tomuhle formátu odpustit.
Nuda! V půli přeskočeno a dočteno až později. Řidký obsah roztažený na příliš velký objem stran...
Téma zajímavé, zpracování průměrné. Řemeslně odvedeno solidně, ale pravděpodobně mi jako celek na moc dlouho neutkví...
Prapodivná variace na Jámu a kyvadlo se zvláštně zmateným průběhem a brakovým koncem, který mění celý příběh v jakousi rádoby metaforu na boj za lidská práva. Mezi ostatní povídky silně nezapadá. Na druhou stranu to je to jediné, co se dá ocenit - žádné bezduché romance á la Srdcerváči, ani nekonečné vnitřní monology, ale povídka s určitým spádem a pokusem o kreativitu.
Za to dávám **, ale jinak vážně mišmaš...
