Zrzavá_Tereza
komentáře u knih
Velitelem v Osvětimi : autobiografické zápisky
Rudolf Höss
Nepochopím, jak tuhle knížku může někdo odsoudit, aniž by ji přečetl a už vůbec, jak někdo může říct, že tyhle knihy by měly být zakázané. To, že je o zločinci, který má na svědomí mnoho lidských životů, nedělá ze čtenáře člověka smýšlejícího stejně.
Tuhle knížku považuju za takovou sondu do duše člověka smýšlejícího způsobem, který je pro mnohé šokující. Mě to nešokovalo, já už jsem na literaturu na tohle téma zvyklá.
Všechny ty hrůzy se prostě děly, tak to je. Pokud se chceme zajímat, zajímáme se. A rozhodně bychom neměli zapomínat.
Mě knížka bavila (nepleťte si to prosím s tím, že jsem se u ní bavila). Je zajímavé vidět všechny ty události z druhé strany. A né - opravdu nejsem příznivcem R. Hössa.
Pokud vám tohle téma vadí, nečtěte to. Ale nekritizujte a nechce ostatní udělat si vlastní názor.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Mála vesnička na Prachaticku, stará stavení a přilehlé lesy, kde se kromě všedních starostí řeší i dávné křivdy a vyplouvají na povrch nemilá tajemství. Vesnička, kterou poznamenala historie v podobě odsunu sudetských Němců a příchodu rumunských Slováků.
Tak přesně sem zasadila svůj nejnovější příběh Michaela Klevisová a zvládla to na výbornou. Ostatně jako vždy.
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
A víte co? Mně se tahle knížka líbila! A líbila se mi moc a líbily se mi i další díly. Čtu všechny možné žánry, fantasy, válečnou literaturu, detektivky, thrillery, lidské příběhy... A tohle byla příjemná změna, taková oddechovka, zasnila jsem se u čtení, prožívala všechno s hlavní hrdinkou.. zkrátka jsem to prožívala jako správnou "romanťárnu".
Víte, všichni se ohání tím, že v reálném životě to tak nefunguje, jako v té knize. Jenže - je to kniha a v té je dovolené přece všechno, nebo ne? Nebo vadí snad někomu z vás, že Harry Potter lítá na koštěti? To jsem teda taky v reálu ještě neviděla :) Knížky jsou tu přece od toho, abychom se ponořili do jiného světa, třeba i lepšího, abychom se zasnili...:)
Neřadím to sice mezi literární skvosty, ale čtení jsem si užila, stejně tak jako vyvíjení vztahu hlavních hrdinů ve všech třech dílech.
Malý život
Hanya Yanagihara
Malý život. Přečteno už před pár týdny. Ale potřebovala jsem si to v hlavě srovnat. Napíšu to zcela otevřeně s vědomím, že si velké procento z vás bude klepat na hlavu a myslet si, že jsem divná. Tohle čtení bolí. A bolí hlavně ty, kteří mají problém se sebepřijetím a sebeláskou. A to jsem bohužel i já. Ne, nikdo mě nikdy nezneužíval jako hlavniho hrdinu téhle knihy. Ale fyzické násilí není to jediné, co vás dokáže rozbít. Často k tomu stačí jen slova. Bohužel. Někdy nevinná, někdy mířená přímo. Tahle knížka je o nás lidech a o tom, jak rozbíjíme ostatní. Už to nikdy nechci znovu číst. Protože se bojím, bojím se znova číst čeho všeho jsme schopní. Zda se vám, že vás chci od Malého života odradit? To nechci. Jen počítejte s tím, že vám jeho čtení připomene věci, které si připomínat nechcete a ještě vám je napíše na zrcadlo, do kterého se každý den díváte.
Dej mi své jméno
André Aciman
Chápu, že tahle kniha není pro každého.
Já se zamilovala. André si mě svými popisy touhy a chtíče absolutně podmanil.
Vzal mě do Itálie, kde mě nechal se zamilovat a doslova cítit vůni knih, rozmarýnu a opálené kůže.
Klikatá cesta
Brian Freeman
Jestli mě něco děsí (kromě klaunů, tmy, nedostatku sladkostí, strmých schodů , atd atd...), tak situace kdy člověk nemůže nikomu věřit. Ale vůbec nikomu. A přesně tohle je krásně zpracovaný v Klikaté cestě a teda všechna čest Brianovi. Tohle se fakt povedlo. Napnutá jsem byla až do konce, zdál se mi sen o obrovským hadovi, večer jsem se bála jít ven a furt jsem se rozhlížela, jestli na mě někde za rohem někdo nečíhá (jo, trošku to prožívám). Šupa tohle, fakt. A na konci jsem tu knížku měla chuť prohodit zavřeným oknem, takže očekávám 4.díl, kurde!
(Jo a myslím, že Voldemort má docela slušnou konkurenci.)
Alias Grace
Margaret Atwood
Historický román z dob, kdy se věřilo tomu, že ženy jsou bezpáteřní rosolovití tvorové a bez pořádně sešněrovaného korzetu by se sesunuly k zemi jako roztavený sýr. Kdy se věřilo, že jezení masa způsobuje chuť vraždit. Kdy se měřila hlava zločincům, aby se zjistilo z hrbolků na lebce, jestli jsou to vrazi, zloději nebo podvodníci. Nebo že zrzaví lidé jsou nerudní (což potvrzuju, to na mě sedí!).
Ležela mi delší dobu doma a odkládala jsem její čtení s tím, že to nebude nic pro mě, když jsem spíš na ty thrillery a detektivky... Jak jsem se spletla - tohle je dokonalé a vychutnávala jsem si každou větu!
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Tak já musím říct, že teprve s přibývajícím věkem jsme dokázala Agathu dostatečně ocenit a rozhodně se pustím do dalších knížek o dní, protože tohle je pecka.
Žádné zbytečné násilí, žádná vulgarita, ten její styl - ano, ano, ano!
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Není to napínavé, není to akční, neděje se tu něco, čemu bych chtěla přijít na kloub. Ale těšila jsem se z práce domů, i na cestu tramvají až se zase začtu, a po ranní procházce se psem jsem chvátala zpátky do postele, abych si před uspěchaným dnem přečetla ještě pár stránek... Takže ano - něco na té Ferrante bude.
Do tmy
Anna Bolavá (p)
Tenhle typ literatury je přesně pro mě. Vlastně se dá říct, že se v ní až vyžívám. Ztotožňuju se s hlavními hrdinkami, rochňám se v jejich pocitech a užívám si svoje chvíle těžké melancholie.
Za mě velké doporučení.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Hltala jsem každou stránku, doslova cítila chuť kostky cukru na jazyku a vůni lesa, domova, ale i strach z toho, co bude dál.
Jakuba Katalpa je skvělá a je pro mě zárukou kvality. Miluju její styl psaní, její syrovost, její popisy.
Divomor: Síly, jež v sobě objevila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
"Teď, když jsem tě poznal, planu jasněji." Moje nejoblíbenější věta z Divimoru ♥
Pořád čtu, jak je tohle vykrádačka HP, a že to není propracované, a že tomu chybí moment překvapení a já nevím co všechno... Tak hele - tohle je krásná pohádka a já si ji užila stejně jako první díl. Jasně, HP je jen jeden, ale co se na to vykašlat, přestat srovnávat a kritizovat a užít si tohle čtení se vším všudy. Je to kouzelné, je to milé, je to jako pohlazení v tom dnešním bláznivém světě. Za mě prostě velké doporučení!
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Ač tu svým komentářem asi některé čtenáře naštvu, stejně to napíšu: Shari Lapena se od Manželů odvedle v psaní nijak nezlepšila.
Pro občasné čtenáře fajn, ale pro člověka, který má už dost načteno, je to ztráta času.
A už vůbec to není thriller.
Ale jako odpočinková jednohubka to ujde.
Dceřina kletba
Tereza Bartošová
Stejně jako autorčina předchozí kniha je i tohle skvělá detektivka, kterou zhltnete za dvě odpoledne!
Moc mě baví to prostředí a hlavně mezilidské vztahy, které často vedou ke zločinům, které se tu vyšetřují.
Povedená knižní obálka je už jen pomyslnou třešničkou na dortu.
U severní zdi
Petra Klabouchová
Co k tomuhle napsat a přitom nepoužívat sprostý slova a držet svý emoce na uzdě?
Snad jen - přečtěte si to.
Přečtěte si to, ať už doprknýnkadubovýho nemusíme poslouchat tu (pro tolik lidí nevyvratitelnou) větu, že za komunistů bylo líp.
Přečtěte si to a pak se jděte podívat na hřbitov v pražských Ďáblicích, kam komunisti doslova házeli do hromadných hrobů dospělý i děti narozený ve vězení.
Prostě si to přečtěte a nezavírejte před tím oči.
Chirurg
Petra Dvořáková
Je to čtivý.
Je to (podle mě) lepší než Dědina.
Je to ze života nás všech a každej se v tom najde.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Ano ano, tak tohle bylo skvělé. Moje první setkání s Jakubou Katalpou jsem si opravdu užila. Baví mě objevovat české spisovatele a tématicky mi kniha neskutečně sedla. Předválečné, válečné i poválečné období mě neustále fascinuje, do toho přimíchat trošku mezilidských vztahů a je z toho úžasné čtivo. Stejně tak mi sedl styl, jakým je kniha napsána.
Vzhůru na Doupě!
Trhlina
Jozef Karika
Trhlina dočtena! Důkaz toho, že nejsou třeba hektolitry krve a násilí, aby se moje thrillerová duše tetelila blahem. Tohle bylo vážně dobré! Jediná věc která mě mrzí je, že jsem si ji nedokázala šetřit na večery, abych si dostatečně bála, ale zhltla jsem ji za slunečného dne. Takže Strach si jednoznačně též přečtu!
Hrobník
Oliver Pötzsch
Je to temný, je to napínavý, je to protkaný černým humorem, postavy jsem si oblíbila okamžitě a nemůžu se dočkat dalších dílů!
Vesnice
Kristýna Trpková
Vesnice je skvělá a Kristýna mi jen potvrdila, že je právem na sociálních sítích tolik vidět.
Kromě detektivní linky mě moc bavila i ta pracovní a vztahová dvou hlavních hrdinů, vyšetřovatelů.
To, že si musím pořídit i autorčinu prvotinu Stvůru, je naprosto jasná věc!