zdencaaa komentáře u knih
to si takhle čtete.......čtete.....a najednou zjistíte, že jsou tři hodiny ráno :-D
Literární pecka mezi oči. Pokud věříte, že dobrého člověka, je opravdu těžké najít, tak si tuhle knihu zamilujete, a pokud věříte v pravý opak, tohle dílko vás o vašem omylu spolehlivě přesvědčí :-)
Krásná. Hodně mi připomněla Malého prince. Což bude asi tím, že není taktéž primárně určena pro děti, ale svým poselstvím přesahuje do světa dospělých. Jedna ze srdečních záležitostí.
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem v poslední době četla, byť by se to na první pohled nezdálo. Collinsovsky laděný hlavní hrdina a zároveň vypravěč nenabízí sice prostor pro velké sympatie, ale panu spisovateli se to i tak povedlo...a to i přesto, že kniha v sobě obsahuje nejméně dva wtf momenty ve kterých vám bude ze Stevense pěkně úzko. (A má citlivá dušička to poněkud nedala, takže jsem musela knihu odložit a takzvaně rozdýchat). Avšak i přesto všechno jsou v knize náznaky, že i tento malý človíček má v sobě srdce, byť na to on a čtenář přijde až na Soumraku dne ;-)
*SPOILER ALERT* Příběh o tom, kterak poválečná britská Angelika našla svého skotského pana Darcyho ;-) *SPOILER ALERT* A pokud je knížka skvělá, tak seriál ji ještě o spoustu procent převyšuje...pro mě se z něj stala závislost.
Nedočetla jsem, což se mi už dlouho nestalo, ale u tohoto "veledíla" se tomu nedivím, protože mě tak totálně nas*alo, jako už dlouho máloco. Tak zlá a hnusná kniha, (u který jsem si musela pořád pouštět 80´s hity, abych to trochu přebila něčím pozitivním), že se to ani nedá vypsat. Tak šablonovité, černobílé postavy...a ještě dost nesympatické. Ale co mi nejvíc vadilo, bylo vnímání žen - zvláště u Amy, která ač silná, sebevědomá žena, je vylíčena jako totální psychopatka. Ne, prostě ne.
Velice krásná kniha, ze které přímo dýchá styl mé oblíbené Flannery O´Connor a která mě doslova nadchla svojí bezprostředností, ale i překvapila naprosto pravdivým vystižením charakterů lidí žijících na maloměstských předměstích. Určitě se k ní někdy vrátím :-)
Citát na závěr: "Myslím, že je to tady moc růžové i na Ježíše."
Po přečtení se nemůžu ubránit pocitu, že něco podobného bylo již mnohokrát napsáno. A lépe...
Tak tohle byla moje první "dospělácká" knížka, kterou jsem ve svých raných 10 letech četla, a jež mě v mnohém ovlivnila. A já za to panu Remarqovi děkuji :-)
Super začátek série. Nejvíc se mi líbil hororově laděný příběh 24 hodin, který mě dostal svou syrovostí, připomínající povídky mladého Stephena Kinga.
Pecička na závěr: Zcela bezprizorně jsem nechala komiks v obýváku a moje mamutka jej okomentovala slovy: „Co to čteš za Sandokana?" :-D Jak vidno, humor se v naší rodině dědí po přeslici.
Znáte ten pocit, kdy vše zapadá na své místo a vy jen sedíte a koukáte na vše s otevřenou pusou? Tak přesně toto se stalo mně (a myslím, že nejen mně) u tohoto brilantního díla. Podle anotace by si leckdo mohl myslet, že se jedná o historickou detektivku, nenechte se ale mýlit. Jde v prvé řadě o příběh o posedlosti. Příběh pomalu tak starý, jako samo lidstvo. A je tomu tak i v litetatuře. Nabízí se Sherlock a Moriarty, ale co třeba Bílá Velryba? Nebo i zfilmovaný příběh Jesseho Jamese a Roberta Forda.
V každém z nás dřímá nějaká touha...která se může časem změnit v posedlost. Pinkerton myslí, že se mstí za svého otce. Ale je tomu skutečně tak? Přečtěte si to a pochopíte.
Velice jsem se s ní natrápila. Oproti Cizince, kterou jsem přečetla jedním dechem, nic moc. Možná proto, že Skotsko je pro mě mnohem lákavější, než Francie Ludvíka XIV., která je už trochu obehraná.
Podle některých "jednohvězdičkových" a "odpadových" komentářů bych řekla, že je kniha stále aktuální, a to je moc dobře ;-)
Skvělé, úžasné, nezapomenutelné. A to hlavně díky hlavní hrdince, která mi svou živelností a charakterem připomněla Kingovu Dolores Claibornovou, a přesvědčila mě o tom, že i čeští spisovatelé rozumí dokonale ženské duši. :)
Z této úžasné záležitosti mi nejvíc utkvěla v paměti hláška o tom, že dotyčný je dřevorytec, ale z nedostatku materiálu ryje do dobrých lidí... :-D
Nádherná kniha! Jsou v ní věci, které ve mně budou rezonovat ještě dlouho...Přečtěte si ji, nebudete litovat.
Tak jsem konečně doplula s Mořeplavcem na pevninu, ale nutno podotknout, že s elegancí právě vyvrženého plejtváka obrovského...Takové těžkopádné čtení. Až jsem si občas říkala, co to proboha čtu?! A co mě hlavně štvalo? Je toho spousta - od náhodných setkání notně přitažených za vlasy, až po popisy různých nechutností všeho druhu, ve kterých se paní spisovatelka zřejmě vyžívá...A přitom to ze začátku nevypadalo tak hrozně, dokonce jsem si říkala, že by to mohlo být o něco lepší než dvojka. Ale bohužel. Na co se jsem se těšila (popis bitvy u Cullodenu, život na moři), to bylo v knize max na pár stránkách, zbytek byla vata. Takhle můžu říct jen s Poeovým Havranem - Nevermore.
Příběh, ze kterého mrazí. Místy jsem dokonce uvažovala nad tím, jestli nečtu Lovecrafta, až tak to bylo silné.