ZaOndra
komentáře u knih
Temný experiment
Gwenda Bond
8 bodů z 10
Jelikož jsem velký fanoušek Stranger Things seriálu, nemohl jsem tuto knihu vynechat. Knížka mě ale trochu zklamala méně akčním dějem. Autor opravdu zbytečně vše popisoval a komplikoval. A právě kvůli tomuto komplikování děje, se čtenář může lehce v příběhu ztratit.
Kniha ale skvěle popisuje, jak která postava přemýšlí. Nejdřív jsou všichni zapálení do projektu v laboratořích, následně zjišťují víc a víc a jejich názor se pomalu ale jistě mění.
Jelikož bez zhlédnutí seriálu vám tato kniha nebude dávat vůbec smysl, doporučuji ji především fanouškům seriálu Stranger Things.
Lišák Pseudolus
Titus Maccius Plautus
7 bodů z 10
Opět je děj velmi podobný jako u těchto starších známých děl. Někdo nebo něco brání mladému zamilovanému páru v jejich lásce. Kniha byla ale vcelku vtipná a jednoduchá. Autor knihu ani moc neprodlužoval zbytečnými odbočkami, takže se četla rychle a příjemně.
Upřímně se mi kniha dokonce líbila víc než Romeo a Julie nebo jiné podobné knihy klasické literatury. Možná je to pouze překladem, ale dílo neobsahovalo mnoho archaických výrazů, a tak se četla o poznání lépe než ostatní starší knihy.
Doporučuji ji všem čtenářům, kteří si oblíbili klasickou literaturu a chtějí se pobavit a zasmát.
Sen noci svatojánské
William Shakespeare
6 bodů z 10
Další příběh dvou nešťastně zamilovaných. Knížka byla poněkud chaotická a úplně jsem si po přečtení nebyl jistý, co si o ní mám myslet.
Rozhodně jsem si od Shakespeara víc oblíbil tragédii Romeo a Julie. Hlavní myšlenky obou děl jsou si ale vlastně poměrně podobné. Zde se však jedná o komedii. Autor používá nadpřirozené jevy, ale nejdůležitější je, že dobro vítězí a i všechny problémy se dají nakonec napravit tak, že pravá láska vyhraje.
Knihu tedy doporučuji těm čtenářům, které zaujala i jiná Shakespearova díla jako právě například Romeo a Julie.
Hamlet
William Shakespeare
7/10
Tato tragická hra o pomstě, lásce a smrti uchvacuje čtenáře i diváky už po staletí. Shakespearův geniální jazyk a propracovaná psychologie postav dělají z Hamleta dílo nabité emocemi a hlubokými myšlenkami. Hamletův vnitřní boj s otázkami pomsty, smyslu života a smrti je nadčasový a oslovuje i moderního člověka.
Na druhou stranu musím přiznat, že Hamlet není jednoduché čtení. Archaický jazyk a symbolismus hry vyžadují od čtenáře koncentraci a aktivní přístup. Sám se musím přiznat, že moje pozornost upadala při čtení delších dialogů. Dalším negativem může být pro někoho délka hry. Hamlet je poměrně rozsáhlé dílo a jeho přečtení zabere značný kus volného času.
Celkově hodnotím Hamleta jako mistrovské dílo s nezpochybnitelným významem pro světovou literaturu. Avšak náročnost jazyka a děje může pro některé čtenáře představovat překážku.
Pokud máte rádi klasickou literaturu a nevadí vám náročnější čtení, Hamlet by vám neměl uniknout.
Romance pro křídlovku
František Hrubín
2 body z 10
Kniha se mi velmi obtížně četla. Vybral jsem si ji, abych si přečetl i něco z poezie. Bohužel jsem si nevybral knihu příliš šťastně, vše ale samozřejmě záleží na individuálních preferencích. Náhodné rýmy, pro mě dosti složitý jazyk se zmateným slovosledem a podivné výrazy mi můj čtenářský požitek určitě znepříjemňovaly. Musím uznat, že se mi ale velice líbil nápad psát dílo ve stylu deníku každá kapitola je psaná ich formou a začíná datem, kdy byla napsána.
Knihu bych doporučil všem, kteří si rádi počtou poezii, nebo chtějí vyzkoušet něco jiného než klasickou četby.
Nikola Šuhaj lúpežník
Ivan Olbracht (p)
4 body z 10
Kniha mě bohužel příliš nezaujala. Příběh mě nijak neoslovil, dějová linie se mi nezdála nijak zábavná ani zajímavá. Mému nepříliš kladnému hodnocení nepřispívá ani složitější zastaralá čeština. Co mě ale příjemně překvapilo, bylo zajímavé zasazení prvků magie do tohoto příběhu, například postava čarodějnice. Lektvar, po kterém hlavního hrdinu minou všechny kulky, děj tak aspoň něčím ozvláštňoval. Ale ani přes toto pozitivum mě kniha nenadchla a nebude patřit k mým oblíbeným.
Knihu bych doporučil čtenářům, kterým nevadí obtížnější jazyk a hledají například nějakou alternativu pro změnu od obvyklého čtení nyní velmi populárních fantasy nebo akčních knih.
Gazdina roba
Gabriela Preissová
5 bodů z 10
Kniha je napsána dosti složitým jazykem se spoustou archaismů. Příběh se mi tedy nečetl vůbec jednoduše a dosti mi to znepříjemňovalo požitek ze čtení. Ocenil jsem ale, že na konci knížky byl slovníček nářečních výrazů, a tudíž jsem si nemusel dané výrazy hledat někde na internetu. Kniha skončila sebevraždou Evy, což se mi zdálo značně nefér, protože Mánek je ten, který Evu zradil, a tak jsem si myslel, že bude nějakou „vyšší mocí“ potrestán on. Od stejné autorky jsem také přečetl knihu Její pastorkyňa.
Její pastorkyňa (drama)
Gabriela Preissová
5 bodů z 10
Jazyk, jímž je kniha napsána, se mi četl hodně obtížně. Samotný styl, že je kniha zpracována jako divadelní hra, mi je také jistou překážkou v poklidném čtení. Kniha má „šťastný konec“, ve kterém Jenůfa říká Lacovi, že bude trpět, když s ní zůstane, ale on ji nezradí a miluje ji i nadále. Takový konec jsem popravdě nečekal, jelikož jsem nejdříve od stejné autorky přečetl Gazdinu robu, která končí tragicky. Obě tyto knihy nejsou nijak dlouhé a čtou se vcelku rychle, tudíž není důvod, proč si je nepřečíst. Jak jsem již zmínil, jedinou překážkou je dosti složitý jazyk, jakým jsou obě díla napsána, ale i na ten si po chvíli čtení zvyknete.
Černý Petříček
Karolina Světlá (p)
(SPOILER) 3 body z 10
Kniha mě upřímně příliš nezaujala. I když samotný příběh nebyl nijak dlouhý, zdálo se mi, že se všechno hodně táhne a děj postupuje zbytečně rozvláčně. V knize se používá hodně archaismů a ty mi jako obvykle požitek ze čtení docela kazí, podobně jako i u jiných knížek. Příběh končí trochu zmateně úmrtím Petříčka ve spánku, což na mě trochu působí, jako by autorka nevěděla, jak jinak děj zakončit. Celkově je na poměrně krátký příběh hodně zbytečných detailů a postav. Přišlo mi, že děj neměl hlavu ani patu a nic jsem si z toho na konci neodnesl. Byla to pro mě spíš změť několika příběhů do jednoho.
Pád do Maelströmu a jiné povídky (14 povídek)
Edgar Allan Poe
9 bodů z 10
Krátké hororové příběhy naprosto miluji. Kniha mě opravdu nadchla. Nejlepší příběh byl pro mě osobně asi Černý kocour. Příběhy jsou napínavé, krátké, tajemné a zajímá vás, jak budou pokračovat. Takové hororové nadpřirozeno se mi opravdu hodně líbí, a proto dávám tak vysoké hodnocení. Často poslouchám hororové příběhy na YouTube od tvůrce Pixeloreza a přečíst si podobnou tvorbu v knižní podobě je zase trošku jiné a pro mě je to vítaná změna.
Podobnou knihu nebo aspoň audioknihu bych si určitě pustil. K dnešní literatuře bych to přirovnal ke knížce 13 děsivých těstovin.
Zdravý nemocný
Molière (p)
6 bodů z 10
Dílu automaticky ubírám body za to, že se příliš podobá knize Lakomec. Celkově se mi zdá, že hodně těchto známých starších děl je pořád o jednom a tom samém. Otec nebo někdo z obou rodin brání lásce dvou zamilovaných mladých lidí. Dalším často opakujícím se námětem je sobectví a pokrytectví v rodinných vztazích a zájem o peníze a majetek.
I po lehce zmateném začátku jsem vcelku rychle děj pochopil. Nebylo mi ale moc jasné, jestli si je doktor plně vědom, že jeho medicína je bez účinku anebo svým technikám opravdu věří. Každopádně si myslím, že Moliére chtěl trošku zesměšnit prototyp doktora tehdejší doby. Sám v době vzniku tohoto díla trpěl tuberkulózou a na rady doktorů údajně nedbal. A ani tehdy neztratil smysl pro humor.
Knihu bych doporučil určitě těm, kteří mají rádi divadelní hry a příběhy typu Lakomec nebo Romeo a Julie.
Lysistrate
Aristofanés
5 bodů z 10
Kniha se mi nečetla vůbec příjemně. Děj byl vcelku jednoduchý, ale archaické výrazy mi četbu opravdu neulehčovaly. Asi bych si mnohem lépe početl, kdyby byla kniha napsána již dnešním běžným jazykem.
Líbí se mi, že téma této knihy je dosti nadčasové. Bohužel kdyby taková kniha byla napsána dneska, tak by ji ihned stáhly z trhu kvůli genderové nevyváženosti. Nicméně konečně má taková starší kniha jiný příběh a myšlenku než jen příběh o dvou nešťastně zamilovaných. Jedná se o komedii s povedenou zápletkou. Humor autora je podle mého názoru až trochu primitivní a týká se především sexu. V díle je popsán život žen v Athénách, které se potýkají s podřadným postavením ve společnosti a nehodlají se s tím smířit. Muži jsou zde vykresleni spíše jako hlupáci, kteří si žen neváží. Hlavní hrdinka Lysistrata vystupuje jako sebevědomá a chytrá žena. Hlavní myšlenkou je rozdíl v chápání mužského a ženského světa. Ženy chtějí mír a muži především válku. Z díla jasně plyne touha po emancipaci žen.
Knihu doporučuji všem, kteří vyhledávají klasickou literaturu a zajímají se o rozdílnost povah žen a mužů.
Píseň o Cidovi
neznámý - neuveden
4 body z 10
I přestože měla kniha dosti zajímavý děj a poměrně rychlý spád, veršovaný děj se mi nečetl dobře a vůbec mi neseděl. Chápu ale, že kniha je stará a charakter díla tomu odpovídá. Jedná se o hrdinský epos ze Španělska z 12. století. Kdyby byl příběh napsán dnešním „normálním“ jazykem, myslím, že by to byla docela zábavná kniha. Takto mi to ale vzalo veškerou radost ze čtení a vůbec jsem si ji neužil.
Kniha byla ale docela útlá a celkem rychle se četla. Doporučuji ji tedy těm, kteří váhají, jakou knížku si přečíst pro povinnou četbu. Rozhodně bylo zajímavé číst i trochu jinou literaturu než obvykle, třeba vám bude sedět.
Stříbrná maska
Holly Black
10 bodů z 10
Jedná se již o čtvrtý díl z pětidílné knižní série Magisterium. Opět je kniha velmi napínavá s vynikajícím příběhem, prostě není co dodat. Spíš se divím, že tyto knihy nejsou v povinné četbě.
Je velmi zajímavé pozorovat, jak se charaktery hlavních postav skrze všechny díly mění, stejně jako prostředí, ve kterém se děj odehrává. Autorky umí skvěle popisovat a na rozdíl od jiných knih se mi těžko v Magisteriu hledá část, která by mi připadala nudná a nezáživná.
Sérii si určitě všichni přečtěte, je naprosto úchvatná a věřím, že si ji užijete tak moc jako já!
Smrt krásných srnců
Ota Pavel
7 bodů z 10
Většina povídek neměla moc rychlý spád, který já upřednostňuji. Myslím, že autor mohl zkrátit některé popisy a zbytečné odbočky a tím udělat knihu o něco zábavnější. Každá povídka ale měla smysluplný děj a zápletku.
Jedná se především o autobiografické dílo, ve kterém autor vzpomíná na svého otce – snílka, který si je schopen poradit s každou vzniklou životní situací a nikdy neztrácí naději. Vzpomíná i na maminku, která je velmi statečná žena a má pro tatínka velké pochopení. Krásně je zde vykreslen vztah autora k přírodě, rybaření a radosti ze života. Zachycuje také útrapy války.
Knihu bych doporučil těm, kterým se líbily například Povídky malostranské nebo Povídky z druhé kapsy.