ZaOndra komentáře u knih

8 bodů z 10
Knihu do děje uvedl velmi zajímavý a neobvyklý prolog, kde se samotná kniha představí jako pohádka. Příběh mě zaujal, byl velmi čtivý, a ne příliš dlouhý. Poklidná četba kterou „zhltnete“ za jeden večer. Líbil se mi šťastný konec a také to, že v příběhu nevystupovalo velké množství postav, které by tam jinak byly úplně zbytečně. Osobně mi příběh zapadá do více takového fantasy prostředí a vůbec by mi nevadilo vidět knihu zfilmovanou. Doporučuji si knížku přečíst například po dočtení nějaké delší nebo složité četby. Může sloužit k příjemnému odreagování.

4 06.06.2022

5 bodů z 10
Máj je na dnešní dobu velmi jazykově komplikovaný, a proto se mi osobně velmi špatně četl. Často jsem se v ději ztrácel a nerozuměl mnoha slovům. S dnešní dobou má báseň mnoho styčných bodů, například téma nevěry, tragické lásky, nesvárů v rodině. Časté jsou i sebevraždy mladých lidí kvůli nešťastné lásce. Popravy ale už například pro nás aktuální nejsou.
Zaujal mě rozhovor mezi duchy a krajinou. Všichni chtějí nějak pohřbít Viléma a uvést ho mezi sebe. V díle se mi jeví zajímavé, že jak duchové, tak i samotný vichr, měsíc nebo rosa se nabídnou uctít tak památku Viléma.

4 24.01.2022

7 bodů z 10
Kniha nebyla nijak obyčejná sbírka povídek. Děj jednotlivých povídek vás buď zaujme, nebo ne. Každá měla jiné poslání s novou myšlenkou. Některé příběhy byly nudné a nezáživné, jiné mě ale zase donutily přemýšlet a některé byly velmi vtipné.
Nejvíce mě zaujala povídka „Schovávaná“. V této povídce autor přemýšlí nad lidskou touhou skrýt se a potřebou být hledán. A když se schováte moc dobře, lidé vás přestanou hledat. Povídka mě zaujala natolik, že jsem nad ní poté ještě dlouhou dobu přemýšlel.
Knihu doporučuji všem, kteří se rádi zamýšlí a hledají odpovědi. Je to ideální četba například na cestování do vlaku, letadla nebo večer před spaním.

4 15.06.2021

8/10
Povídky z druhé kapsy Karla Čapka navazují na sbírku Povídky z jedné kapsy a přinášejí další napínavé a humorné detektivní příběhy. Čapek v nich opět mistrně zkoumá lidskou psychiku a klade otázky o morálce a smyslu života.
Povídky jsou krátké a lehce se čtou, stejně jako v předchozí knize. Čapek opět používá jasný a stručný jazyk, který je plný inteligentních a vtipných postřehů.
Mezi nejzajímavější povídky bych zařadil Ukradený kaktus, Grófinka a Jehla. V těchto povídkách Čapek rozplétá kriminální případy s často překvapivými a vtipnými rozuzleními.
Povídky z druhé kapsy jsou kvalitním pokračováním Povídek z jedné kapsy a potěší všechny fanoušky Čapkovy tvorby. Jsou to čtivé povídky, které vás donutí aspoň trošku přemýšlet.

3 28.02.2024

8/10
Povídky z jedné kapsy Karla Čapka jsou sbírkou detektivních povídek, které se vyznačují napínavým dějem, humorem a hlubokými myšlenkami. Čapek v nich mistrně zkoumá lidskou psychiku a morálku. Každá povídka je krátký detektivní případ, který však často lze vyřešit pouze pomocí selského rozumu.
Povídky jsou velmi čtivé a svižné. Čapek používá jasný a stručný jazyk, který je plný inteligentních a vtipných postřehů.
Některé z nejznámějších povídek v tomto souboru jsou například Případ dr. Mejzlíka, Věštkyně a Ztracený dopis.
Povídky z jedné kapsy jsou klasickým dílem české literatury, které si získalo srdce mnoha čtenářů. Jsou to napínavé a zábavné povídky, které vás vtáhnou do děje a donutí přemýšlet.

3 28.02.2024

7/10
Povídky malostranské Jana Nerudy jsou souborem povídek, které zachycují život na Malé Straně v Praze v 19. století. Neruda s humorem vypráví osudy maloměstských figurek a vykresluje atmosféru tehdejší doby.
Povídky jsou krátké a lehce se čtou. Neruda používá živý jazyk plný hovorových výrazů a mouder. Díky tomu se povídky čtou plynule a zábavně.
Z nejznámějších povídek bych uvedl v tomto díle povídky Doktor Kazisvět, Hastrman a Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku. V těchto povídkách Neruda s nadsázkou a humorem líčí lidské slabosti a neřesti.
Povídky malostranské jsou klasickým dílem české literatury, které si získalo srdce mnoha čtenářů. Jsou to příjemné a zábavné povídky, které vám přiblíží život v Praze v 19. století.

3 28.02.2024

5 bodů z 10
Kniha mě popravdě moc nenadchla. Archaické výrazy a zastaralý slovosled se mi dobře nečtou, téma války a pochmurná doba, do které je tento tragický příběh zasazený, mi k oblibě této knihy také nepřidaly. Konec knihy byl opravdu smutný a četl jsem ho již skoro se slzami v očích. I když je dobré si někdy přečíst knihu s neobvyklým neradostným koncem, nedělají mi takto emočně vypjaté knihy úplně dobře. Musím uznat, že autor dokázal čtenáři vštípit emoce a pocity, jako by čtenář sám pociťoval lásku obou milenců. Taktéž jsem si všiml velmi častého používání tří teček nejen v přímé řeči, ale i v pojetí vševědoucího vypravěče.
Doporučuji knihu povahám, kterým nevadí pochmurný příběh, téma války a starší jazyk.

3 17.01.2023

9 bodů z 10
Kniha se četla rychle a měla zábavný děj. Líbilo se mi, že autor nic zdlouhavě nepopisoval a šel rovnou k hlavnímu ději. Povídka samotná je jednoduchá, ale přitom chytře vymyšlená a rozhodně nenudí čtenáře.
Podobnou knihu bych si rozhodně přečetl, jelikož je krátká tak nezabere spoustu času, i kdyby se mi nelíbila. To se ovšem Pikové dámy netýká, protože mě bavila, a tak dávám vysoké hodnocení.

3 24.01.2022

7 bodů z 10
Nejvíce mě na knize zaujalo to, co mi na ní zároveň vadilo nejvíce – kniha je psána v první osobě osmiletého děvčátka. Vadily mi až trošku příliš nespisovné výrazy a špatně poskládané věty. Chápu, že je to psáno jazykem malé holčičky, ale i tak se mi zdá, že ji autorka dělá až moc naivní. Také se mi na konci líbilo zjištění, že žádný Hrdý Budžes vlastně není :)
Kniha se mi trošku hůř chápala, protože jsem totalitní režim nikdy nezažil. Podobnou knihu bych si spíše už znovu nepřečetl, jelikož mě bohužel dějově tolik nezaujala.

3 24.01.2022

8 bodů z 10
Jedná se o sbírku 70 krátkých a čtivých bajek, které mají přiblížit realistický obraz společnosti a tehdejšího života. Já osobně bajky ani různé povídky aktivně nevyhledávám, radši si přečtu nějakou akční knížku, ale překvapivě mě čtení těchto krátkých příběhů docela bavilo. Základem bajek je alegorie, tedy zvířata jednají jako lidé. Získávají lidské vlastnosti a to jak kladné, tak i záporné.
Cílem tohoto žánru je kritika těchto nešvarů, snaha o jejich odstranění a vychovávání lidí. Většinou autor používá ironii a humor.
Zaujaly mě například bajky „Schůze“ a „Experiment“. Hlavní myšlenkou bajky Schůze je, že těm nejdůležitějším osud vybírají ostatní a z bajky Experiment plyne jednoduché poučení, že všeho moc škodí.
Knihu doporučuji těm, kteří si rádi přečtou něco malého před spaním.

3 15.06.2021

7 bodů z 10
Nejvíce mě zaujal Shakespearův jazyk a styl, kterým píše. Mně osobně se dílo moc příjemně nečte, snadno se v textu ztratím a zamotám. Proto myslím, že se někteří čtenáři musí často v textu vracet, aby si dali dohromady souvislosti.
I když je příběh dle mého názoru zbytečně zdlouhavý se spoustou vedlejších odboček, jeho samotný děj je tvořen velmi jednoduchou myšlenkou, na kterou jsem našel dosti výstižný citát: „Neboj se, že ho ztratíš. Protože pokud tě opravdu miluje, nikam neodejde.“ Hlavním tématem této tragédie je nešťastná láska dvou milenců ze znesvářených rodů.
Jinak se mi zdají Shakespearova díla často dosti přeceňovaná, nepovažuji je za nijak originální ani převratná. Námět Romea a Julie převzal autor ze starověkých příběhů o lásce v antickém Řecku.
Knihu doporučuji těm, kterým se líbí divadelní hry a klasická literatura.

3 15.06.2021

5 bodů z 10
Kniha se mi nečetla vůbec příjemně. Kvůli zastaralému slovosledu a archaismům se mi často stávalo, že jsem si musel daná slova či celé věty číst dvakrát. Kniha byla krátká, tudíž jsem ji přečetl doslova jedním dechem. Zaujala mě délka kapitol, které se někdy vešly až dvě na jednu stránku. Líbily se mi ilustrace Josefa Čapka, které knihu příjemně oživovaly. Kniha má být humoristický román, bohužel mi příliš vtipná nepřišla, možná za to mohl ale právě již jednou zmíněný obtížný jazyk.
Knihu bych doporučil čtenářům, kteří se nebojí zastaralých jazykových obratů a kteří hledají takovou „oddechovku“ na jeden večer.

2 17.01.2023

5 bodů z 10
Kniha byla na můj vkus příliš brutální a násilná. Při čtení si uvědomíte, jak moc je ve válce odlišný život. Všechny vaše problémy, které doposud máte a řešíte, se v době války stanou nedůležité a bude vás jen zajímat počet smrtí.
Já osobně bych si podobnou knihu už nepřečetl, protože už i jen čtení o válce a úmrtí ve mně vzbuzují velmi nepříjemné pocity a neklid. Jelikož si většinou čtu knížky před spaním, přemýšlím nad těmito tématy, než usnu, což mi nepřináší příliš klidný spánek.

2 24.01.2022

8 bodů z 10
Krátká a čtivá knížka. Běžně mě příliš klasická literatura moc nebaví, ale tohle dílo nebylo vůbec špatné. Děj této tragédie je vcelku jednoduchý s rychlým spádem. Hlavní myšlenkou autora je, že člověk může kvůli lásce, žárlivosti a smutku vykonat i hrozné věci.
Nejvíce se mi líbila ta část, kde Médeia posílá šaty Iásonovi, korintskému králi Kreontovi, i jeho dceři, tam nabírá děj obrátky a čtenář se může do knihy lehce ponořit. Pomsta hlavní postavy Médey je krutá, nakonec neušetří ani své dva syny. V tom je rozdíl mezi pojetím Eurípida, protože podle původního mýtu prý usmrtila Médea své děti omylem. Zajímavé je, že tento autor klade důraz na činy samotných lidí, ne na vůli bohů, jak je zvykem u jiných antických autorů.
Knihu doporučuji všem, kteří si rádi přečtou před spaním krátkou knížku se zajímavou, i když pochmurnou tematikou.

2 15.06.2021

Karel Havlíček Borovský: 9/10
Křest sv. Vladimíra
Báseň ironicky vypráví příběh knížete Vladimíra I., který se rozhoduje, které náboženství by měl přijmout pro svůj lid.
Báseň je humorná a zábavná, ale zároveň kritizuje pokrytectví a fanatismus tehdejší společnosti. Havlíček v ní používá alegorii a symbolismus k vyjádření svých myšlenek.
Křest svatého Vladimíra je nadčasové dílo, které je aktuální i dnes. Je to dobrý příklad Havlíčkovy satirické tvorby a zároveň svědectví o jeho kritickém myšlení a odvaze kritizovat mocné.
Tyrolské elegie
Tyrolské elegie je básnická sbírka Karla Havlíčka Borovského, která vyšla v roce 1852. Sbírka obsahuje devět zpěvů, ve kterých Havlíček ironicky popisuje své zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku.
Báseň je opět humorná a satirická a zároveň kritizuje rakouský absolutismus a policejní zvůli. Havlíček v ní používá alegorii a symbolismus k vyjádření svých myšlenek.
Tyrolské elegie jsou nadčasovým dílem, které je aktuální i dnes. Jsou to dobrý příklad Havlíčkovy satirické tvorby a zároveň svědectví o jeho statečnosti a neústupnosti.
Král Lávra
Král Lávra je krátká veršovaná báseň Karla Havlíčka Borovského, která vyšla v roce 1850. Báseň ironicky vypráví příběh krále Lávry, kterému narostou oslí uši. Král se snaží skrýt své tajemství, ale nakonec se pravda provalí.
Báseň je humorná, ale zároveň kritizuje pokrytectví a marnivost tehdejší společnosti. Havlíček používá alegorii k zobrazení negativních stránek lidské povahy.
Král Lávra je nadčasová báseň, která je aktuální i dnes. Opět dobrý příklad Havlíčkovy typické satirické tvorby.
Epigramy
Epigramy je sbírka básní Karla Havlíčka Borovského, která vyšla v roce 1845. Sbírka obsahuje velmi krátké a výstižné básně, které kritizují dobové společenské poměry. Havlíček v nich útočí na církev, šlechtu, byrokracii a další mocenské struktury. Musím se ale přiznat, že ne všechny jsem pochopil.
Epigramy jsou psány ironickým a sarkastickým jazykem. Havlíček v nich používá alegorii a symbolismus k vyjádření svých myšlenek.
Epigramy jsou nadčasovým dílem poukazující na povrchnost lidí, která je aktuální i dnes. Další dobrý příklad Havlíčkovy satirické tvorby.

1 28.02.2024

6/10
Strakonický dudák Josefa Kajetána Tyla je dojemný příběh o lásce, cti a vlastenectví. Tylův poetický jazyk a mistrné vykreslení lidových tradic dodávají dílu neodolatelný charakter.
Příběh Švandy dudáka, který se vydává do světa hledat štěstí, je plný napínavých zvratů a humorných momentů. Tyl s bravurou zobrazuje kontrast mezi venkovským a městským prostředím a s jemnou ironií kritizuje pokrytectví a snobismus tehdejší společnosti. Velmi oceňuji Tylovo využití folklórních prvků, které dodávají příběhu autentičnost a hloubku. Písně a tance začleněné do děje umocňují emoce a podtrhují krásu lidové kultury.
Celkově hodnotím Strakonického dudáka jako kvalitní dílo s historickým a kulturním významem. Avšak archaický jazyk a schematičnost postav mohou pro některé čtenáře představovat překážku.

1 28.02.2024

6 bodů z 10
Knihu jsem si půjčil spíše ze zajímavosti. Vydání z roku 1925 se jen tak nevidí. Každá báseň je napsána jinak i odlišně graficky zpracována. Některá je velkým písmem přes celou stránku, jiná se skládá ze dvou opakujících se slov nebo napsaná v tabulce. Než o samotnou četbu, šlo mi tedy o kuriozitu této sbírky. Za ty nejzajímavější například považuji: Oči, Počítadlo, Rebus, Objevy nebo Cirkus. Sbírka se skládá z 49 krátkých básní, které máte jistě za jedno odpoledne přečtené.
Takovouto knihu bych doporučil lidem, kteří mají zájem o experimentální a inovativní formy literatury a rádi objevují neobvyklé způsoby vyjádření a prezentace básní.

1 15.06.2023

5 bodů z 10
Co se týče jazyka, jímž byla celá kniha napsána, jedná se o nářečí a jeho pochopení mně připadalo po celou dobu čtení dosti složité. Nemohl jsem si na způsob této knižní mluvy zvyknout, moc mi nechybělo a knihu jsem už málem na začátku vzdal. Na druhou stranu se v příběhu neobjevovalo velké množství archaismů, a tak jsem se přemohl, a i přes pro mě dosti frustrující nářečí jsem knížku přečetl až do konce. Samotný děj nebyl zase tak špatný, ale na tak poměrně krátký příběh se v něm objevilo dost postav. Také bych ocenil, kdyby mi kniha aspoň formou epilogu podala informaci o tom, co se s Maryšou stalo dál. Knihu bych doporučil těm, kteří nářečím mluví obvykle, nebo jim to alespoň nevadí.

1 06.06.2022

7 bodů z 10
Tato poéma se mi líbila víc než Máchův Máj. K. H. Mácha se nechal Georgem Gordonem Byronem inspirovat. Na rozdíl od Máje mi ale přijde, že má srozumitelnější děj, což mi dělalo u Máje velký problém.
Velmi se mi líbilo popisování pocitů i prostředí. Byron opravdu dokáže pocity vnést čtenáři do hlavy. Také se mi na konci líbil ten malý "zvrat", kdy se nejstaršímu bratru už z vězení ani nechtělo. Nevím proč, ale taková malá drobnost způsobila, že se mi děj líbil o dost víc.

1 24.01.2022

6 bodů z 10
Shakespearův styl psaní se mi nečte vůbec lehce. Často si musím nějakou pasáž přečíst dvakrát, abych se v ději zorientoval. Jsem ale rád, že kniha měla jinou myšlenku než jen téma nešťastné lásky dvou zamilovaných. V této tragédii je zachycena problematika touhy po moci, schopnost ovlivňování lidí.
Líbí se mi poukázání na hlavní myšlenku, jak se i slušný člověk může kvůli manipulaci druhých proměnit na bezcitného vraha. A dále se mi také líbily výstupy čarodějnic, které to celé jaksi obzvláštňovaly.
Zaujalo mě také, jak skutečná historická postava Mackbetha byla oblíbeným panovníkem. Shakespeare se však ve svém díle nechal údajně inspirovat chybným názorem v dobových kronikách, které krále Mackbetha popisovaly jako zlého a krutého vladaře.
Knihu doporučuji milovníkům divadla a klasické literatury.

1 15.06.2021