Wukong komentáře u knih

Komix zaznamenávající nejrůznější epizody ze života českého letce Josefa Balejky a jeho přátel - od jeho mládí a letecký trénink až po cestu leteckého čtyřlístku z okupovaného Československa přes Polsko do Rumunska. Knížka vypraví o fenoménu českých letců zase z trochu jiného pohledu, možná obecně méně známém - pro mě je tak další částí mozaiky. Stejně tak si myslím, že mi naskytla trochu jiný pohled na dění za druhé světové války vůbec (tím, že letci mířili do Rumunska, o němž jsem v souvislosti s WW2 nevěděl prakticky nic). Kapitoly mají spád, mnohdy i díky trochu úsměvným příhodám a humoru samotných letců, výtvarné zpracování je navíc jednoduché a vkusné. Důstojná připomínka českých letců a jejich odhodlání.

25.12.2015

Příroda Aljašky a to, že jsem nikde nenašel přímo napsané, CO přesně se na odlehlém ostrově mezi jeho obyvateli - otcem a synem - stane, mě donutilo si knihu přečíst. Není to lehké čtení. Na jedné straně tu je aljašská divočina, zeravové lesy, kapradí a trouchnivějící dřevo, mořské pobřeží a vrcholky hor v mracích. Na druhé straně neuvěřitelná nejistota a samota. Postupně přicházelo napětí, pak stísněnost, které vygradovaly až v odpor, naprostou bezvýchodnost. Nakonec ale zůstala jen lítost. Lítost nad zpackanými a zmařenými životy, za což si hrdinové příběhu občas mohli a občas asi ani tak ne... Smutné.

Lehký SPOILER: opravdu jsem ještě před tím, než jsem začal číst, chtěl vědět, co tak hrozného se může mezi těmi dvěma odehrát. Vzhledem k událostem ve Vannově životě jsem čekal to nejhorší. A to taky přišlo. Ale na koho a jak, to jsem snad čekal úplně nejmíň. Moc smutné.

1 19.12.2015

Této knížce asi nelze odpárat to, že je (jako autorova prvotina) považovaná za takový experiment, předstupeň fenomenálních Sto roků samoty. Ano, v náznacích se zde vynořuje jeho typický styl, stejně jako se v náznacích vynořuje celý příběh. Velmi postupně odhalujeme jednotlivé postavy, historii a hloubku celé situace. Marquéz velmi dobře vykreslil napjatou situaci pohřbu, který si nikdo nepřeje, odhodlání starého plukovníka uskutečnit svůj záměr a pohřbít podivínského doktora, který upadl v nemilost celého městečka, i sílu jeho dcery vydržet tíhu celé situace spolu se svým otcem. K tomu se připojuje dětský a lehce naivní pohled malého syna. Esenci této knížky, která ve mně zůstává, představuje těžká vůně jasmínu a tlejících odpadků linoucí se dusivým a chátrajícím městečkem či lidé, kteří nám postupně mizí před očima, až je úplně ztratíme :)

Doporučil bych spíše někomu, kdo má od Marquéze něco načteného, jako rozšíření obzorů.

2 06.09.2015