Wisha komentáře u knih

Jsem strašně ráda, že závěrečný díl téhle série nezklamal a byl naprosto kouzelný. Předchozí díl (Doufat znovu) se mi vůbec nelíbil a nebavil mě, necítila jsem mezi hlavními hrdiny žádnou chemii, zato mezi Jude a Blakem byla chemie přímo neskutečná, a já si čtení jejich příběhu vážně užila. Paráda :-)

4 22.04.2021

Právě jsem dočetla...a trochu jsem se zděsila, že to má ještě pokračování. Pokusím se být objektivní, jelikož nejsem věková skupina, pro kterou je knížka určená (ačkoli čtu i jiné YA fantasy a ty si užít dovedu).
Co se týče příběhu, je vlastně celkem dobrý. Postavy jsou uvěřitelné, jejich chování dává smysl, jsou všichni sympatičtí... Mně tam ale prostě něco nesedlo. Nevím, jestli to je styl psaní této autorky, nebo něco jiného, ale nedokázala mě vtáhnout. Stejně jako Griša předtím - příběh dobrý, ale nedokázal mě pohltit, vtáhnout, ovlivnit natolik, abych se o hlavní postavy bála nebo to s nimi prožívala. Určitě to bylo o level výš než Griša samotná, ale... V blízké době si další díl číst nebudu.

2 16.03.2021

Já bych brečela. Ale ne proto, že by to bylo až tak dojímavé nebo poutavé, ale protože se tam stalo všechno, co jsem přesně nechtěla.
Třetí díl se četl líp než druhý, víc se tam toho dělo, ale prostě... Nevím. Nevím, jak to zhodnotit... Alina byla otravná, Mal se oproti druhému dílu trochu zlepšil, Temnyj byl pořád stejně boží. Připadá mi ale, že se všichni chovali dětinsky, jejich rozhovory byly jako rozhovory malých dětí a i jejich chování by se dalo přirovnat k desetiletým dětem. Bylo to zvláštní. Příběh nebyl špatný, ale prostě... Jak říkám, stalo se všechno, čeho jsem se bála, a nestalo se nic z toho, co bych si přála. Takže prostě nemůžu dát vysoké hodnocení...

1 02.03.2021

Jak už tady někdo píše, ani jsem neplánovala Grišu číst, ale když jsem se dozvěděla, že bude seriál, chtěla jsem napřed znát knižní předlohu. A jak to shrnout...
Jako někdo, kdo je namlsaný tvorbou Sarah J Maas, jsem očekávala prostě víc, ale nebylo to špatné. Trochu mě mrzí, že na to, jak má být Temnyj starý, drsný a smrtící, mluví jako Alinin vrstevník, což mě trochu štvalo, ale tak je to YA, takže to je pochopitelné (a jak říkám, jsem prostě jen zhýčkaná tvorbou SJM). Dočetla jsem to do konce, což znamená, že mě zajímalo, jak to dopadne, a to je asi nejdůležitější :-) Jednoho dne dočtu i zbytek.

2 18.02.2021

Oproti prvním třem dílům byl podle mého názoru tenhle trochu slabší, nějak jsem jim jejich reakce a pocity nevěřila a nedokázala jsem se tolik vžít do toho, co zažívají - respektive mi spíš přijde, že všechno hrozně přeháněli a zbytečně hrotili, ale jak už to u Mony Kasten bývá, byl to milý a čtivý příběh plný skvělých kamarádů, které by člověk moc chtěl i ve skutečnosti :-)

3 24.01.2021

Milá sladká tečka nakonec. Nebylo to špatné počtení, jen...Trochu mě nudily pasáže, kde Feyre jen dumala nad tím, jak si svoje bohatství nezaslouží a kdeco dalšího. A upřímně, Nesta je vážně osina v zadku a hodně mě rozčiluje. I ta naivní Elain už začíná být snesitelná, ale Nesta je vážně příšerná. Dovolím si legrační (aspoň pro mě) připomínku; zhruba v půlce knížky jsem si říkala, že to snad ani nepsala SJM, že je to nějaké uňuňané a přeněžnělé, a v duchu jsem si říkala, jestli to třeba nepsala těhotná - a pak jsem si přečetla věnování a zjistila jsem, že to opravdu psala těhotná, tak jsem se nahlas pobavila :-) Ale jak říkám, byla to milá tečka na závěr dosavadní série. Jsem zvědavá na další díly.

19.01.2021

Konec byl vážně překvapivý, málem se mi zastavilo srdce. Jinak ale musím říct, že jsem byla po prvních dvou úžasných dílech celkem zklamaná, připadalo mi, že se děj vlekl a kromě toho, že mám asi nějakou poruchu v mozku, protože absolutně žeru ty zlo-hodné příšeráky (Bryaxis, Řezbář, Tkadlena, Amreeeeen) tak až na samý konec a na celkem výživnou debatu na srazu vladařů to nějak neutíkalo. Doufám, že si dalším dílem spravím chuť.

1 15.01.2021

(SPOILER) Je nutné říkat něco jiného, než prostě jen Rhysand? Rhys, Rhys, Rhys. Ten celou knížku táhl na svých křídlech vzhůru, ačkoli mu to Feyřino chování i různé nástrahy dost ztěžovaly. Za pár dní je mi třicet, jsem vdaná a mám děti, a přesto mám chuť se do té knížky vrátit, kopnout Feyre do zadku a nechat si ho pro sebe. A Cassiena a Azriela spolu s ním.
Ale abych jen neopěvovala Rhyse, tak trochu zhodnotím i celý děj. Všichni říkají i píšou, že druhý díl je lepší než první, ale nějak to nedokážu říct také. První díl byl úžasný v tom, že se člověk do toho světa dostával. Líbilo se mi, jak se Feyřina nenávist k vílám mění v lásku, a milovala jsem tu část, kde ji Amarantha věznila a musela plnit ty úkoly. Druhý díl byl víceméně jen čekání na to, až se KONEČNĚ dá dohromady s Rhysem, a člověk u toho musel se zatnutými zuby snášet její chování. Rhyse mi bylo spoustukrát tak líto, že jsem nechápala, jak ji může vůbec ještě chtít. Ale tak holt jsou osudovými partnery, druhy, tak nemá na výběr. Jsem zvědavá na třetí díl.

3 05.01.2021

Tak jo, oficiálně se vám všem přiznám, že absolutně netuším, jak se může najít někdo, komu se nelíbila. Jsem plná dojmů a vážně, vážně jsem nadšená. Jen ta hádanka byla až směšně jednoduchá, sotva jsem její znění dočetla, okamžitě mě blikla do očí odpověď, a Feyre si dala sakra na čas, než na ni kápla :-) Ale tak to možná mělo být. Nádhera. Absolutně neváhám a dávám pět hvězdiček, protože těch emocí...Jsem přehlcená!!!

1 29.12.2020

Hunger games jsou moje posedlost, jen za letošek jsem knížky přečetla jednou a filmy jsem viděla dohromady už 5x! Ano, opravdu pětkrát. Takže si dovedete představit, jak jsem se na tuhle knížku těšila.
Bohužel jsem z ní celkem zklamaná. Nebylo to úplně špatné a když to vezmu kolem a kolem, ten konec nejspíš celou knihu zachránil, ale měla jsem od toho úplně jiná očekávání. Na HG se mi nejvíc líbily právě ty přípravy na Hry a pak dění v aréně, ale tady šlo úplně o něco jiného a ty Hry samotné byly úplně zametené pod koberec. Snow se na to, že mu bylo 18, choval jako dítě a stejně tak i uvažoval. Bylo zajímavé vidět jeho vývoj z ještě jakž takž charakterního chlapce v totálně bezpáteřního hajzlíka, to každopádně. Ale na konci se zachoval trochu iracionálně, ve skutečnosti by člověk asi reagoval trochu emotivněji, i takový mizera jako on. To je jen můj osobní názor.
Co bych ale rozhodně vyzdvihla? Rozhodně příběh písničky Oběšencův strom. Tuhle část jsem si vyloženě užívala, celou dobu mi ta písnička hrála v hlavě a když jsem si představila, jak se asi Snow musel tvářit, když ji o x let později v proklamách slyšel zpívat právě Katniss...To byla vážně úžasná ironie osudu.
Jestli knížku doporučuju? Ano, obzvlášť pokud jste velcí nadšenci Hunger games. Jestli si ji užijete? Těžko říct. Já si ji možná tolik neužila čistě jen proto, že jsem posledních čtvrt roku žila i dýchala tvorbou Sarah J. Maas, a té se za mě těžko něco vyrovná, ale celkově vzato jsem si příběh mladého Coriolana Snowa asi užila.

1 11.12.2020

Nejsem si jistá, jestli mám SJM milovat, nebo nenávidět, protože už podruhé během čtrnácti dnů mě rozbrečela jako mimino.
Ze začátku je tenhle příběh dost zmatek a celkem i opruz, když omluvíte moje výrazivo. Příliš mnoho postav, příliš mnoho bytostí, nové město a celkově nový svět. Přiznám to na rovinu, byla jsem mimo asi až do dvousté stránky. Ale pak se člověk konečně začne orientovat a najednou to má nejen hlavu a patu, ale je to geniální, zábavné, tragikomické.
Co na téhle knížce vyzdvihnu? Dialogy. DI-A-LO-GY. Protože dialogy, které vedla Bryce s Huntem, mě tolikrát rozesmály, jakože nahlas a doopravdy! Úžasné hlášky, úžasné situace. Mnohokrát jsem četla dál, ale za chvilku jsem se k té dané situaci znovu vrátila a přečetla si ji znovu, protože byla prostě úžasná.
Občas byla tedy možná až zbytečně vulgární, se Skleněným trůnem se to moc srovnat nedá, je to o několik levelů výš a dokonce bych zvážila i zařazení do YA, protože je to celkem síla, ale jelikož je mi za dva měsíce 30 let, ustála jsem to.
Takže všem milovníkům fantasy, kteří chtějí prožít skutečně silný příběh, určitě doporučuju. A pro milovníky SJM je to přímo povinnost!

7 24.11.2020

Co bych jen řekla, aby to bylo co nejvíce vystihující. Fantastické? Dechberoucí? Dojemné, napínavé, úžasné? Úžasné, úžasné, úžasné...Ale to už bych se opakovala. Tato série je vážně bombastická, a poslední díl byl po Královně stínů hned druhý nejlepší. Brečela jsem jako želva, ačkoli jen v jednu chvíli, čekala jsem, že budu brečet víc. Hlavní postavy miluju. Všechny. Elide mi v prvních dílech lezla krkem, ale nakonec jsem se ji nějak naučila mít ráda, a jediné, co mě strašně mrzí, je absence její postelové scény s Lorcanem - to mi fakt zlomilo srdce, protože na to jsem se těšila hrozně moc. Ale což, o tom tahle série nebyla :-) Celkově vzato to byla vážně naprostá bomba a já si to užila, moc moc moc. Napětí, úleva, nervy, radost, ... Smála jsem se nahlas, brečela jsem, okousala jsem si nehty. Takže jasný skvělý zážitek! :-)

3 10.11.2020

Z celé série jsem tento díl zatím četla nejdéle, asi 14 dní. Předchozí Říši bouří jsem zvládla za 6 dní, ale tohle vážně dřív nešlo, aniž by člověku něco neuniklo. Příliš mnoho nových postav, trvalo dlouho, než jsem se v nich zorientovala, ale nakonec se zadařilo a knihu jsem přelouskala. Nebyla špatná, ale moje hrdinka (a čí ne??) je prostě Aelin, a její absence v tomto dílu způsobila, že jsem to četla o něco déle. V každém případě už držím v ruce Království popela a jsem napnutá, jak to celé dopadne :-)

2 04.11.2020

Právě jsem dočetla a... Jediné, co mě k tomu napadá říct, je: "Co proboha autor fetoval, když tohle psal?" Možná jen neumím luštit skryté významy, možná jsem slepá, hloupá nebo obojí, ale pro mě byla tahle knížka naprostá ztráta času a pohoršení. Opět jsem se utvrdila v tom, že jakmile má knížka na obálce "Světový bestseller", nepůjde se to dát číst.
Abych to shrnula, ze začátku to vypadalo slibně. Uvěřitelně. Chvílemi to bylo i lehce mrazivé. Ale od chvíle, co se Christopher vrátí ze svého šestidenního zmizení, jsem jen nestíhala valit oči nad tím, jaký to je nesmysl. Nic mi nedávalo smysl, výjevy byly jako z béčkového hororu smíchaného s myslí zfetovaného člověka bez nejmenšího smyslu. Pořád jsem čekala na to osvícení, které mělo podle recenzí na konci přijít, ale já knihu dočetla a pomyslela jsem si: "Konečně jsem to dočetla, sláva. Co to sakra mělo znamenat?" Kdyby to aspoň bylo celé nějak vysvětlené, ale kdepak. A tak to vypadalo lákavě... Absolutní ztráta času, nedoporučuji. A vracím se k Sarah J. Maas a románkům.

8 20.10.2020

Přiznám se, že předchozí díl mě bavil o něco víc, rozhodně jsem se ale nenudila. Miluju, jak jde všechno do kopru a najednou se Aelin objeví s nějakým zvratem.

1 06.10.2020

Bída. Nic jiného na tuto knihu říct nemůžu a láme mi to srdce, protože předchozí tři knihy byly vážně skvělé. U téhle jsem se nebála, postavy se chovaly naprosto nereálně, reagovaly nesmyslně a celý příběh byl hrozně nesmyslný a nedomyšlený. Vážně mě to mrzí, protože Ashburn, Craven Manor i Carrow opravdu miluju a bála jsem se u nich, ale u Folcroftů jsem se ani nebála, ani mě čtení netěšilo. Neuvěřitelné zklamání.

4 27.09.2020

Tahle knížka byla totální bomba. Od samého začátku napínavá, děj svištěl jako po másle a já u toho zažívala tolik emocí, kolik jsem v životě u žádné knížky nezažila. U Královny stínů jsem se nahlas smála, strachy jsem si kousala nehty, nervózně jsem nadskakovala na židli, úlevně jsem si ovívala obličej záložkou, šokovaně jsem lapala po dechu, rozčileně jsem bouchala do stolu a nedočkavě jsem hltala odstavce se zoufalým přáním, aby se stalo to, co chci, aby se stalo... Zatím z téhle série nejlepší díl. Zbylé tři mě ještě čekají a jsem zvědavá, co přinesou. Umírám strachy o své oblíbené postavy :-)

4 25.09.2020

Další knížka od Darcy Coates, která naprosto nezklamala. Poslední třetina knihy je děsivá tak, že mi z toho bylo úzko a svíjely se mi vnitřnosti, vážně jsem se bála. Dočítala jsem to chviličku před půlnocí a málem jsem si už pak ani nedošla na záchod. Strhávám jednu hvězdičku pouze pro to, že první dvě třetiny knihy se nedělo skoro nic a hlavní hrdinka byla na můj vkus moc natvrdlá, což mě místy rozčilovalo. Konec ale opravdu TOP. Přesto bych řekla, že z prozatímní trilogie je tahle nejslabší.

18.06.2020

Právě jsem dočetla a musím říct, že nezklamala. Sice nebyla až tak moc děsivá jako Přízraky domu Carrowů, tam jsem opravdu měla husí kůži celou dobu, ale i tady jsem se několikrát otřásla. Jak už tu někdo zmínil, klepání po celém domku a následný obličej v okně bylo náročné číst, jelikož jsem u toho nadskakovala a stále jsem se ohlížela, jestli za mnou někdo nestojí :)) Stejně tak jsem se rozklepala, když Bran napsal Danielovi dopis, jestli s ním povečeří v jídelně. Upřímně řečeno, Bran byl od začátku knihy můj největší oblíbenec a trochu jsem se sama sebe lekla, jestli jsem normální, když cítím tak velké sympatie k někomu jako on :) Doufala jsem, že kniha skončí tak, jak skončila, takže jsem spokojená. Jednu hvězdičku ubírám čistě jen pro to, že se s duchy setkáme už na začátku a víceméně už pak celou knihu tušíme, jak to dopadne.

1 09.06.2020

Právě jsem knihu dočetla a jsem neskutečně nadšená, plná dojmů, emocí a euforie. Byla to moje první hororová kniha a rozhodně si jich musím začít číst víc, protože to byla jízda! Příběh byl fantasticky napsaný a měl absolutně všechno, co od hororovky vyžaduji - napětí, hrůzu, nervy, úlevu, další kolo nervů, zděšení, zhrození, do toho špetku naprosto sladké romantiky a pro mě úplně perfektní konec, který na duchařských filmech totálně miluju. Jak říkám, jsem plná dojmů a lituji, že je tu možnost pouze pěti hvězdiček, protože bych jich klidně dala sto.

4 07.06.2020