wiedzminka wiedzminka komentáře u knih

☰ menu

Nesnáze českých sexbytostí Nesnáze českých sexbytostí Michal Ježek

Jako nečtenář romantických příběhů pro ženy jsem zpočátku měla lehké obavy, že šlápnu vedle. Jak se ale ukázalo, zbytečně. Žánr funguje spíš jako rámec pro příběh a pozor, leckterá romantická duše křehké květinky by tady mohla přijít k újmě.
Povídková první polovina knihy má geniální momenty, je vypointovaná a přes předvídatelnost formátu nepůsobí monotónně. Přesto mi víc seděla druhá část s plynulým dějem, kdy konečně dostane prostor postava hlavní hrdinky, která do té doby stojí (resp. sedí) v pozadí.
Suma sumárum jde o svěží absurditku napěchovanou gagy, která se nebere moc vážně, a na které oceňuju hlavně svéráznou formu - lehkost a osobitost stylu, některé obraty by nebylo od věci tesat do kamene. Z textu je cítit, že se u jeho vzniku autor bavil, a to je dost nakažlivé.
Výtku mám snad jen k tomu, že jelikož autora nejebl proud ve vaně jako Mela Gibsona, zůstávají mu skryta některá zákoutí ženské duše, což je někdy z chování Hanako patrné. Navzdory této drobné vadě na kráse za tohle feel good dílko uděluju plnou nádrž.

07.12.2022 5 z 5


Krev elfů Krev elfů Andrzej Sapkowski

Hodnotíc celou ságu - je to prostě moje srdcovka: taková ta kniha/y, o které si uvědomujete, že není prosta hluchých míst, chyb, či vad na kráse, ale milujete to zkrátka se vším všudy. Tak proč vlastně? Nejen, že má nesporné kvality o kterých už tu byla mnohokrát řeč, jako je realističnost světa, uvěřitelnost postav, břitký humor, vypointovanost dialogů, i krásný jazyk, kterým je napsána, ale hlavně proto, že ve mně dokáže vyvolat tolik různých emocí, jako žádná druhá - dokáže mě napnout, rozesmát, zděsit, dojmout i rozesmutnit. Nebojím se říct, že mi změnila život, a za to jí/mu vděčím.

09.05.2016 4 z 5


Elantris Elantris Brandon Sanderson

Musím se přiznat, že na čtení Elantris jsem se hodně těšila, ať kvůli jejímu zavratnemu hodnoceni, nebo vrelemu doporučení od člověka s vybraným literárním vkusem. Vinou me nedostatečné informovanosti jsem ale nebyla připravena na to, že dostanu 'jen' pohádku. Zkrátka jsem čekala dechberouci fantasy ve formě, v jaké jej mám nejraději, s uveritelnymi charaktery, necernobilym rozdělení dobra a zla, nepředvídatelnym dějem, a vypointovanymi dialogy. Nic z toho bohuzel v knize nenajdete.
Opravdu jsem tomu dala šanci a čekala, že se to snad už někde zlomí, to se vsak nestalo. Věcí, která mě ale opravdu vytocila, byly dialogy. Všechny postavy mluvily k uzoufani stejně a nebýt uvozeny jmény, ani byste nepoznali, kdo právě hovoří. Humor byl detinsky směšný, rodinné scény od stryckova stolu pak vyloženě iritujici. Ani smotný svět mi nepřipadal nijak originální - známé věci byly jen označeny neznamymi jmeny, at už šlo o souboje náboženských dogmat nebo rozmanitost světové kuchyně.
Kdyby kniha zůstala jen u pohádkoveho konceptu pro mládež, což z větší části je, bylo mi možné nad lecčims primhourit oči, jenže do toho je neumele naroubovana jakás takas politika, náboženství, dokonce krvavé lidské oběti, z čehož nakonec vzniká podivný hybrid. Jelikož má tak přehnané hodnocení nejen tady, cítila jsem potřebu se k tomu vyjádřit.

24.03.2016 2 z 5