Vzpurny_samotar komentáře u knih

Den Trifidů John Wyndham (p)

Den trifidů jsem četla dvakrát. Poprvé ve dvanácti letech jako jednu z prvních "dospěláckých" knih a podruhé ve třeťáku na VŠ. Pokaždé jedním dechem. ČRo ji občas dává jako četbu a i ta je skvělá.
Je to napínavé, nadějeplné a nevyrvalo mi to srdce z těla, což cením.

23 06.06.2023 5 z 5

Dobře mi tak Radka Třeštíková

Já nechci, aby to vyznělo, jako hejt, takže se pokusím svůj pocit z knihy dostatečně vysvětlit a třeba někoho ochráním od jejího čtení:
0. Hlavní hrdina je debil. Ale to je za mě v pohodě. Na světě existují i lidi, co nejsou úplně dokonalí, a i o nich se můžou psát knížky. Problém je za mě v tom, že nejsou dostatečně vysvětleny jeho pohnutky. A když nevím, proč je takový idiot, tak se s ním je těžké ztotožnit, pochopit ho. Důsledkem je, že to celé působí dost neuvěřitelně a uměle.
1. Hlavní hrdina se snaží přefiknout šesnáctiletou holku. Lolita už byla napsána a díky problému popsanému v bodu 0 to tady prostě působí jenom jako snaha o kontroverzi. Možná to v roce 2016 bylo zajímavé téma, co prodává, v roce 2023 to je prostě jenom nechutný a laciný. A to jsem ještě nezmínila to, že jiná postava chtěla tu samou holku přefiknout už v jejích třinácti.
2. Pak se tam děje takový velmi nepravděpodobný vztahový tóčo, který tady nebudu spoilovat. Problém je pořád ten bod 0. Bylo by to zajímavé, ale takhle se to jenom nabaluje do koule neuvěřitelnosti.
3. Přijde Deus ex machina a je konec.
Závěrem: Já neříkám, že je ta knížka špatná. To si vůbec netroufám posuzovat. Já se jenom snažila vysvětlit, proč se mně nelíbila. Dalo mi dost práce ji dočíst, ale nechtěla jsem mít mezery ve vzdělání, když je paní Třeštíková tak populární. Už od ní nic číst neplánuju.

4 06.06.2023 1 z 5