*Véronique*
komentáře u knih
Dvojčata Pat a Isabela
Enid Blyton
Jedna z mých nejoblíbenějších knižních sérií... Když se nad tím zamýšlím, tak asi vůbec ta nej ze všech. Důvod je nasnadě - po přečtení posledního dílu mi bylo moc smutno, že není další...:( Krásné příběhy dospívajících děvčat, trocha nostalgie, naivity, "růžových brýlí", avšak v tak příjemném obale, že čtení dobrodružství těchto povedených dvojčat je radostí!
Saturnin
Zdeněk Jirotka
No, nevím... Knihu jsem četla v posledním ročníku na gymnáziu jako "povinnou četbu". A navzdory tomu, že doslova miluji celou První republiky včetně jejech kulturních počinů, Jirotkův román mě do kolen nedostal. Chvílemi nám odhaluje onu kouzelnou atmosféru dob dávno minulých, avšak v ději dosti rozvláčném, a - pro mě i čas od času nudném. Kniha přečten, avšak - sečteno podtrženo - zklamání se dostavilo a očekávání zůstala nenaplněna...
Rychlé šípy
Jaroslav Foglar
Stará krásná komiksová klasika - musím říci, že tyto příběhy preferuji před asi o mnoho známější "Záhadou hlavolamu", ze které jsem vždy měla tak trochu strach... Je jasné, že některé příběhy jsou lepší než ty druhé, jako celek je však kniha na velmi vysoké úrovni, což už dávno prokázal zub času, který hodnotu těchto příběhu v žádném případě nesnížil. Já jsem jen důkaz další, mladé generace, kterou svět bodrých a čestných hochů, kterým nechybí smysl pro humor, okouzlil...
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Od této autorky jsem přečetla snad 20 knih. Titul "Deset malých černoušků" je jednoznačně ta nejlepší.
Dneska už se tomu směju
Adina Mandlová
Skvělá biografie! Na Maltě vznikl s velkým přispěním Josefa Škvoreckého jeden z nejlepších memoárů všech dob - správně jízlivá a ironická Adina zkrocena páně Škvoreckého brilantní češtinou.
Děti z Bullerbynu
Astrid Lindgren
Pro mě navždy nejkrásnější kniha mého dětství, ke které se stále vracím a kterou, doufám, budu číst i mým dětem...
Quo vadis
Henryk Sienkiewicz
Knihu jsem četla - a už tomu bude pár let, i tak si však pamatuji, že jsem na ni byla doslova přilepena. Příběh mě opravdu dostal, navzdory tomu, že Starověk je jediná historická epocha, která mě moc nebere... Když je však silný příběh, jde čtení samo. Vzpomínám si, že jsem měla výtisk, jehož strany byly vážně tak tenké, že jsem toho musela načíst dost, abych cítila, že jsem se v knize "pohnula". Po počátečních obtížích (jak bych to mohla dočíst dokonce?!) jsem se do toho dostala a knihu dočetla. Znovu už bych se k ní nevrátila, v té době to však pro mě byl velký zážitek.
Lotta z Rošťácké uličky
Astrid Lindgren
Astrid Lindgrenová neumí zklamat - ne vždy to je 100%ní, jako zde, i tak však umí připravit čtenáři krásný zážitek... Knížka o nezbedné Lotty je čtivá, nenudí, pro mě osobně možná trošku smutná (pasáže, kdy se dívka hádá s rodiči a následně se i odstěhuje na strom...)
Artur a Leontýna
Ignát Herrmann
Na základě filmu ze 40. let v hlavní roli s Lídou Baarovou a Jiřím Dohnalem mi to nedalo a vypůjčila jsem si originál, kterému je filmový přepis dosti vzdálený - nejen pokud jde o vypravované období. Obě předlohy - knižní i filmová - mají něco do sebe. Příběh o namlouvání bohatého povaleče Artura k milé a chytré Leontýně nejen pohladí po duši, ale navodí i příjemnou atmosféru staré Prahy...