vejtras komentáře u knih

Ideální knížka na letní dumání nad cestami ke hvězdám. Mnoho z povídek má už přes půl století, ale přesto neztrácejí na své aktuálnosti a zábavnosti. Naopak mi přijde, že většina současných scifi, které se snaží zahltit ohňostrojem akčních scén, nesahá těmto přemýšlivým dílům ani po kolena. Jistě, vědecký pokrok i poznání od té doby už pár kroků ušli, takže některé věci působí úsměvně, ale dá se to odpustit. Když přistoupíte na tu hru, je robot procházející hlubokým transcendentálním zážitkem v hyperprostoru vlastně úplně úžasný nápad.

6 18.08.2016

Jedna z nejvíc nejoblíbenejších komiksových knížek. Rád se k ní vracím, jen ve vzpomínkovém optimismu občas zapomenu, jak dokáže být bolavá spoustou nespravedlnosti, krutosti a hlouposti, většinou směrem od dospělých k dětem. A na konci mě vždycky zajímá, co bylo dál? Potkali se ještě někdy? Vždyť o ní napsal knížku a měli se tak rádi! I když někdy je možná lepší zůstat u toho ...

5 03.02.2020

Opakoval bych napsané. Velmi hezký příběh s možností vhledu do každodenní reality i sociální strukturu tehdejší společnosti, zvlášť přenos tradice i na "exilový" Island či vikingové v Irsku.

Nejhezčí část byla pohádka od babičky.

Nemohu si odpustit úsměšek nad místním komentátorem, který je zmatený až naštvaný z toho, že tam jedou dvě celkem očividně jednoduché časové roviny příběhu (kurzíva v úvodu kapitol). Tyto dvě roviny, které se k postupem času přibližují, samozřejmě utvářejí podstatnou část příběhu, ukazují nám, že směřuje k útěku, ale ani ten není jistý, zvyšují napětí, odvádí pozornost od kažodenní ubíjející rutiny otroctví. Pokud vás tohle u čtení ruší, doporučuji nějakou méně náročnou literaturu, což vzhledem k tomu, že KOD je pro mládež, budou asi knížky pro předškoláky.

4 27.01.2018

Další z velmi oblíbených pohádkových knížek. Snové obrazy, silné okamžiky lidství a nekonečná fantazie autora. Místy jsem měl pocit, že si knihu užívám víc než děti, pro které byly některé obrazy matoucí až strašidelné.

Dostal jsem knížku k 7. narozeninám v roce, kdy byla vydána. Od té doby je v mých top 10 a myslím, že moje děti to mají podobně.

lasické pohádky, které mají poetiku i soudnost (žádné porcování princů, zbytečné manipulace částmi těla a jiné divnosti). Některé jsou tak lidsky milé, že zanechají úplně "ach".

Velmi čtivá, ale dost nesourodá sbírka povídek. Spojujícím prvkem je jisté tajemno, duchařina, která se zobrazuje v širokém spektru od psychické lability oběti až po nefalšovanou upířinu. Někde mě trochu štvaly otevřené nebo rychlé konce pěkně vykreslených příběhů (sebevražda a basta), často chybí vysvětlení, co se vlastně stalo. Nicméně i přes nedostatky jsem to přečetl jedním dechem, takže to něco do sebe má.

05.01.2020

Sbírka scifi povídek ze 70. let, které jsou i po 40 letech aktuální. Oceňuji hlavně aktuálnost etických témat a technické znalosti autora.

Šance najít ve vesmíru jiné myslící bytosti je těžko odhadnutelná. A i když připustíme, že takové bytosti potkáme, a dále že jsou přibližně podobné lidem - obé velice sporné předpoklady - , je varianta kontaktu nejhojnější ve fantastické literatuře, totiž setkání civilizací na přibližně stejném vývojovém stupni, ještě mnohem nepravděpodobnější, když uvážíme, že přes 99 % dosavadní historie lidstva připadá na dobu kamennou. Bytosti podobné lidem, které by mohli kosmonauti objevit na cizích planetách, by se tedy sotva nacházeli ve stadiu porovnatelném s naším, ale mnohem spíše na úrovni pravěké společnosti. Ale co by se autor science fiction staral o pravděpodobnost?

13.09.2015