TomHr komentáře u knih

Když se smíchá Bjørn Beltø s Robertem Langdonem a přihodí se trocha Johna Rebuse, vznikne Lorenzo Macleod :-)
Výjimeční lidé jsou první knihou z výborné série případů skotského forenzního biologa Enza, který dlouhá léta žije ve Francii. Sotva se stihneme s Enzem seznámit, už ho záhady ženou na různá místa ve Francii, noří se do pařížského podzemí a ještě se stihne seznámit se svou novou femme fatale. O události a zvraty není nouze a celé je to okořené humorem a dávkou romantiky a erotiky... tak akorát. Enzo je trochu bručoun a cholerik, ale sympaťák s velkým srdcem. Rozhodně není žádný superman, ale je to právě snad jeho nedokonalost a neobratnost v některých situacích, čím je čtenáři blízký. Příběh je spletitý, ale vystavěn a podán s až přehnanou péčí, sem tam některá zdánlivá nelogičnost zapadne na své místo hned v následujícím odstavci. Nechybí napětí, tajemství a děj má spád. Nicméně, a to je jediná má výtka ke knize, překombinovaný je příběh až příliš. Vede to k určitému znásilňování skutečnosti a motivace pachatele nakonec nedokáže úplně všechno uspokojivě vysvětlit. To je důvod, proč jsem nehodnotil pěti hvězdami; některé další knihy ze série jsou ještě o ten kousek lepší.

11 16.03.2020

Obchod s nemovitostmi jako stoka plná špíny a bohatý byznysmen jako novodobý feudál, to jsou výchozí body další povedené detektivky Dominika Dána. Moderní kníže, pan majitel Rastislav se svými záchvaty zuřivosti by byl ideální pachatel... však oni nakonec Krauz a spol. rozlousknou i tuhletu nejnovější vraždu, vlastně rovnou dvě. A to i přes odchod manželky Oty Hanzela. Opět povedená detektivka s vcelku přímočaře vystavěným příběhem. Na důvěrnou znalost policejního prostředí jsme u Dominika Dána zvyklí, tato kniha je okořeněná znalostí prostředí - Devína, kde se děj odehrává.

11 30.01.2020

Rudá agitka :-)
Ne, povedená sci-fi, taková, jaké vznikaly v dané době. "Reportážní" styl ke knize pasuje, i ta záhadologie dänikenovského typu. A ano, najdeme zde řadu drobností poplatných politickému nastavení autora, to ale nemění nic na faktu, že je knížka dobře napsaná.

11 15.01.2020

A mně se to líbilo. Pokud člověk nepřistupuje k téhle knížce s tím, že ho vystřelí z trenek, tak je myslím zaděláno na pár hodin příjemné zábavy se sympatickými hrdiny a sem tam nepřáteli.

11 20.09.2019

Detektivky mám prostě rád. Lars Kepler (tedy autorská dvojice) štědře koření své knihy vším, co ke správné detektivce patří: zápletka s překvapivým rozuzlením, nezničitelný a neokázale statečný hlavní hrdina, strhující finále, tady navíc v neotřelém prostředí... Co víc si přát? Knihy s Joonou Linnou jsou dlouhé, přesto přečtené natotata.

11 04.04.2018

Jako děcko jsem měl vždycky radši toho vlka s čvaňhákem, s kytarou a s motorkou, než slušňáka zajíčka. A spíš Supermufa než Júheláky. To mi v knize zásadně chybělo: nevyskytuje se tam žádná záporná postava! Oni jsou všichni takoví jako sluníčkoví... buď veselí, nebo smutní, různě spolu chodí a spí a pak už zase ne... takové české Beverly Hills 90210. Ale jinak je kniha čtivá, chytlavá - lehké čtení.
Původně jsem chtěl dát jednu hvězdu navíc za formu dvojrománu, kdy lze tentýž příběh vidět ze dvou úhlů pohledu. Ale pak jsem si uvědomil, že tady se nabízelo mnohem víc: při čtení druhé půlky knihy se vlastně nedostavil žádný překvapivý a úplně nový pohled na stejné události. Takže ani této příležitosti se autor řádně nechopil.

11 20.02.2018

Policajti jsou kabrňáci. Sice jim na každé druhé stránce srdce přestane bít nebo naopak „vystřeluje až do hrdla“, tuhne krev v žilách, v týle mají „prazvláštní mravenčení“, všichni zkoprní nebo pekelně vyděšení pociťují „trapnou paniku na dně žaludku“ nebo se jim dokonce „v břiše rozevírá obrovská jáma“! Ale nestanou se z nich roztřesené trosky a padoucha dostanou, byť „naplněni znepokojivou úzkostí“.
Tento prvoplánově strašidelný styl je spíš úděsný než děsivý – a k smíchu. Nejsem přesvědčen, že by detailní líčení vražd, jakkoli sadistických, mělo přispět ke kvalitě literatury. Takže sorry, ale jenom dvě hvězdy.

11 09.11.2017

Silný a nezničitelný hrdina, epické popisy soubojů a bitev, dramatické až hororové okamžiky, smysl pro detail a barvité popisy prostředí a sugestivní atmosféra – kdybych měl vyjmenovat některé silné okamžiky knihy. Autorův styl není překvapivý pro příznivce série se Steinem, Barbaričem a Jarošem, stejně jako znalost historického pozadí a reálií včetně křesťanské i pohanské výzbroje a výstroje. Překvapivé jsou nadpřirozené prvky, se kterými však autor nakládá docela střídmě. Žánrově je tak kniha obtížně zařaditelná, ale to vůbec nevadí. Spíše vadí jistá neukončenost příběhu. Pokračovat dalším dílem je holá nutnost.

10 20.12.2023

Noční brána patří k nejlepším knihám s Enzem MacLeodem, byť je poněkud netypická. Autor se tentokrát výrazněji rozběhl v čase, objeví se Mona Lisa i Adolf Hitler Peter May nadále zůstává skvělým vypravěčem, není nouze o napětí, dramatické okamžiky a dobře vykreslené charaktery postav. Také příběh a jednotlivé časové linie dobře fungují. Škoda, že je sérii konec, ale třeba se s Enzem ještě někdy setkáme.

10 21.11.2023

Touha po moci a penězích, závist a hloupost, to jsou hlavní motivace lidského počínání, ve středověké Praze stejně jako dnes. Přesto pan Hrdlička pohlížel na člověka shovívavě, s laskavým humorem. Boží mlýny pracují, vše se nakonec v dobré obrátí a skutečné zlo nezůstane nepotrestáno. A to i díky lidem čestným, se smyslem pro pravdu a zodpovědnost. A takovým člověkem je třeba právě podrychtář Václav, skvěle vykreslená a sympatická hlavní postava.
Děj je svižný, zápletka funguje, jazyk je příjemný a srozumitelný, dobová atmosféra navozená množstvím středověkých reálií a výrazů. Ale především se jedná o skutečně dobrou zábavu. Škoda jen, že je série s podrychtářem Václavem u konce. Takže díky, pane Hrdličko!

10 15.11.2023

Opět zajímavě odvyprávěný příběh v několika dějových liniích, opět staří známí výtečníci. Tentokrát trochu jiný námět. Přestože hranice svobodného světa na řece Moravě a hned za Bratislavou se v předchozích knihách okrajově objevilo, nutno ocenit, že Dominik Dán přichází s novými nápady a nevykrádá sám sebe.

10 27.09.2023

Další osudy Ondřeje z Rohatce sledujeme na pozadí změn v nejvyšší politice: v roce 1341 Jan Lucemburský oficiálně potvrzuje nástupnictví svého syna na český trůn. V česky psané literatuře je Karel IV. zásadně moudrým a spravedlivým panovníkem. Nejinak je tomu v Železné rukavici: ještě coby markrabě moravský Karel nezapomíná na prokázané služby a pomáhá Ondřejovi vyrovnat účty s proradným křivoklátským purkrabím a jeho přisluhovači. A pak byla svatba a jestli neumřeli, žijí tam dodnes! Ano, je to pohádka, tedy pohádka pro dospělé občas krev stříká a nechybí ani techtle ani mechtle. Ale především je to příběh a zábava, a o to tady jde především.

10 23.06.2023

Po dlouhém přesvědčování se král Václav uvolí zprostit služby svého osobního strážce Hynka Tase. Ten navíc obdrží královský úděl, jihočeskou tvrz Vlkov a tři vesnice. Uvítání na Vlkově sice není zrovna srdečné, ale záhy se Hynek pustí do zvelebování svého skromného panství. Na scénu vstupuje vášnivá Ulrika, Tase nicméně čeká vynucený sňatek s Markétou, který časem dojde zvláštní proměny. Pak také nelehká volba mezi ochranou Vlkova a věrností královně Žofii po smrti Václava IV.
Tas je opět nepřemožitelný morous, čestný až za hrob, jeho postava je napsaná tak nějak uvěřitelně. Od knížky je těžké se odtrhnout díky autorově stylu se smyslem pro dramatičnost a dějovou zkratku. Zřejmý je také Niedlův vztah k jihočeské krajině a ke koním. Kladem je i věrné vylíčení historických postav a událostí, pokud jsem schopen posoudit coby poučený laik. Husitské hnutí autor zbavuje romantického hrdinského pozlátka, ukazuje zmar způsobený husitskými válkami, pleněním a drancováním.

10 11.05.2022

Ostravský Bruce Willis si říká Bo a je to hlavní hrdinka Vily na Sadové. Ač žena v letech, dokonce už babička, navíc sužována urologickými problémy (asi nejučuranější postava české literatury) sice málem umře, ale samotinká vyřídí balkánský gang. Ostravou se řítí dvoustovkou, je plná klišé o policajtech a řidičích velkých černých bavoráků, zkrátka nepříliš sympatická bába. Autor si vysnil svou hrdinku a cítí potřebu vykreslit ji čtenáři do nejmenších detailů, a tak se v první kapitole dozvíme, co Bo ráda jí, jak bydlí, čím jezdí, jaké nosí hadry a spoustu dalšího balastu, který obrázek postavy nevylepšuje. Naopak. Škoda že autor nenechal větší prostor fantazii.
Dojem z knihy významně vylepšuje druhá dějová linie, zasazená do let nacistické okupace. Deníkové záznamy vyššího úředníka ostravské radnice Proskeho plasticky zobrazují každodenní život, či spíše přežívání, v okupované Ostravě. Proske je naturalizovaný Němec, zdánlivě přisluhovač fašistické vrchnosti. Je to však člověk, který dokáže dobře rozlišit dobro a zlo, a to i v době relativizace hodnot a nulové ceny lidského života. Člověk, který i v předdůchodovém věku, kdy by se mohl držet v závětří a jít s proudem, najde v sobě sílu a osobní statečnost. Vyhraněný smysl pro čest a povinnost mu nedovolí nezapojit se do odbojové činnosti. Tato historická část knihy je působivá a autor ji zdárně propojil se současnou akční zápletkou.
Navíc: kdo zná Ostravu a okolí, místní reálie a osobnosti, ten si knihu užije dvojnásob. Takže přes všechny výtky pět hvězdiček a jdu omrknout další knihy Richarda Skláře.

10 05.05.2022

Lahůdka pro milovníky detektivek klasického střihu. Sympatická partička vyšetřovatelů, klasická detektivní práce, trocha té kriminalistické intuice a štěstí, pachatel vypátrán. Vše sepsáno čtivě, příběh má spád a logickou stavbu.
Jedná se o mé první setkání s Václavem Neuerem a člověk se nemůže ubránit srovnání se sérií z Nášho Mesta. Vždyť se příběh odehrává v identických kulisách, ostatně i jednotlivé postavy jako by vypadly z Dánových knížek a změnili si jména. I toho navlas stejného Jumba tady najdeme, jen pod jiným jménem!
Další autor, u kterého se budu těšit na vydání další knížky.

10 17.08.2021

Knížka se vrací ke kořenům, do začátku devadesátých let. A není to jen datování příběhu a stáří (respektive mládí) postav, je to i styl vyprávění a samotný příběh, kterým se autor vrací o desítky let zpět. Příběh je nekomplikovaný, přímočarý, s důrazem na samotný postup vyšetřování, které autor rozpitval do nejmenších detailů. Kriminalisté vtipkují a sosají jako za mlada a tentokrát ani nesledujeme dvě dějové linie, které bývaly zvykem v posledních detektivkách z Nášho Mesta. Poznámky k novým technologiím (vyhřívání sedaček, přenosný telefon - "taká blbosť, to sa nikdy neuchytí") působí úsměvně a poněkud strojeně. Celá knížka dobře zapadá mezi již klasická dílka Dominika Dána, baví, odsýpá, ale ničím nevyčnívá. Však to snad ani nebylo záměrem.
K celé detektivce bych měl jen jednu zásadní výtku: jméno pachatele je celkem jasné hned od začátku.

10 11.03.2021

Na tuhle knížku je asi potřeba správně se naladit. Chce to nechat jen tak zvolna plynout slova, kterých je víc, než by bylo zapotřebí, mnohem víc! Všechna ta slovní nálož má asi působit humorně. Výsledek je maximálně úsměvný, místy spíše nudný až vysloveně otravný. Tolik populární psychologie a rádoby filozofických úvah, to se jen tak nevidí.
Střídání dějových linií a časté retrospektivy jsou na mnoha místech samoúčelné. Pro vypointování příběhu jich stačil zlomek.
Zajímalo mě jenom, jak se autor vypořádá s načrtnutým příběhem; to byl asi důvod, proč jsem v polovině knihu nevzdal. Nicméně samotný děj je chudičký a zápletka vysoce nepravděpodobná, to ostatně sám autor v knize přiznává. Dojem trochu vylepšilo dojemné finále, ale stejně bych si Úzkosti a jejich lidi raději přečetl jako humorný příběh na dvacet stránek v nějaké sbírce povídek. Na román to fakt není.

10 13.08.2020

(SPOILER) Závěrečný díl Karikovy mafiánské trilogie je psán v ich-formě a pravděpodobně vykazuje nemálo autobiografických motivů. Kardišovskou garnituru nahradila nová, která už nemusí skrytě tolerovat mafiánské praktiky. Současný stát totiž s mafií dokonale splynul. Různí Vokošové samozřejmě posilují svou moc za jakékoli vlády a řízení ružomberské radnice je řetěz stále neuvěřitelnějších absurdit. Některé by byly k smíchu, kdyby úsměv nemrznul na rtech - ono to totiž přesně takhle chodilo a dodnes chodí na všech úrovních státní správy.
Vypravěčem je mladý Milan Ostrý, chráněnec Petera Štarcha, syn Štarchova nejlepšího přítele. Boss Peter už není tím neomezeným a všemocným vládcem, ale stále je velmi radno s ním spolupracovat, i když svědomí třeba velí jinak. Vedle zaměstnance městského úřadu se z Milana Ostrého stává úspěšný mladý autor, jeho prvotina, román ze Slovenska devadesátých let, je velmi populární a prodeje vůbec nejsou špatné. Nutně přichází konflikt s literární kritikou, se závistí bratislavských uměleckých kruhů; že by autobiografické prvky? Leitmotivem románu však zůstává ambivalentní vztah s Peterem Štarchem.
Kvalitu knihy podtrhuje řada faktografických, historických a literárních vsuvek, které mě hodně bavily. Koniec mafie mafie je stále vynikající kniha, přestože nedosahuje naléhavosti a dramatičnosti předchozích dílů.

10 12.08.2020

V záplavě thrillerů, severských detektivek a historických románů tak trochu něco jiného. Knížka nesnadno zařaditelná, trochu záhadná, trochu mystifikační, neobyčejná, rozhodně zajímavá. Příběh si vypomůže sem tam nějakou tou náhodou, aby na něj bylo možno pověsit vyfabulované, magické světy pod a za povrchem všedních věcí. Celé to překvapivě funguje a baví a přitom nutí k zamyšlení. Ano, líbilo se mi to, i ten nově vykonstruovaný jazyk; Jeho prostřednictvím autor ukazuje tu pravou, kouzelnou sílu slova a textu.
Anebo to celé bylo myšleno úplně jinak.

10 18.06.2020

Krásné uchopení motivů ze severské mytologie. Humorné a mírně praštěné příběhy, které se točí kolem malého vikinga, u nás myslím nenajdeme moc dětské literatury s podobným námětem. Přístupný jazyk, pěkné ilustrace, to vše dělá z Vikinga Vika jednu z nejlepších knížek pro jen trošku odrostlejší děcka.

10 09.04.2020