Teri_P
komentáře u knih
Rodičovština - Jak mluvíme s dětmi a jak s nimi mluvit lépe
Jennifer Lehr
Lehko se čte, uvedení do praxe občas trochu skřípe, to si pojďme říct, třeba když člověk neprospí xy nocí. :)
Přesto je to jedna z nejrelevantnějších knih o rodičovství, které jsem měla možnost číst..alespoň pro mě. Setkala se s mojí představou, nic se nepokoušela měnit, jen mě doprovázela a doprovází dál.
Někdo mě má rád
Dominik Landsman
Jestli něco miluju na nás češích, je to druh humoru. Vkládáme ho do všeho - volby prezidenta, volby politických stran, řešení pandemie…Vždyť která země by za jeden jediný rok vystřídala čtyři premiéry zdravotnictví, aby se na samém konci mohla vrátit k tomu prvnímu? Je to taková naše malá, milá, česká tragikomedie…a tohle dílo to jenom dokládá. Jsem ráda, že někdo uměl dát něco takového na papír. Doufám, že budou kluci pokračovat, materiálu máme na deset takových knih.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Jsem fanouškem Roberta Bryndzy, resp. jeho stylu psaní. Umí skvěle zacházet s jazykem a čtenáře do příběhu vtáhnout jakoby se mu příběh odehrával přímo před očima.
Bohužel tato nová série mě nezaujala, vlastně ani nevím proč, nápad sám o sobě moc fajn. Myslím, že to bude novou hlavní hrdinkou. Erika mi lezla na nervy, ale Kate mě nebavila a to je mnohem horší.
Bryndza pro mě tedy jako autor zatím končí, protože druhý díl ani žádný další z této série v mé knihovně určitě nebude.
Rodina z podkroví
Lisa Jewell
Čekala jsem, že budu sedět a hltat každé slovo, nestalo se tak. Přebal, název i začátek napovídal tomu, že budu cítit strach, úzkost a napětí, ani to se nestalo. Nicméně jsem přesvědčená, že je to následek deformace po knihách od Chrise Cartera.
Neznamená to tedy, že bych si čtení neužila, že bych si v duchu nevytvářela teorie a pomyslně nepředepisovala osudy jednotlivých postav. Kniha příjemně ubíhá a samozřejmě místy i velmi překvapí. Konec se mi zdá malinko patetický, každopádně to je čistě o úhlu pohledu. Doporučuji zainvestovat, v knihovně se Vám určitě neztratí. Svědčí o tom nejeden komentář pode mnou a tuším, že i nade mnou. :)
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Z Té přede mnou jsem nadšená. U málo knih mi sedí všechny aspekty, které dle mého potřebuje mít dobrý příběh, tenhle je splnil.
Napínavý thriller, kde téměř nikdo není úplně psychicky v pořádku a asi proto mě taky všechny postavy svým způsobem bavily a fascinovaly.
Zároveň ovšem (tohle bude možná jenom můj pocit), není jejich vyšinutost vtírává a přehnaně vykreslená, takže toho na Vás nebude příliš ani když půjde do tuhého.
Nemám co dodat, skvělá práce.
Panda a dráček
James Norbury
Vítejte v mé mysli Pando a Dráčku, uvelebte se a už tu zůstaňte prosím. :)
Ahoj, tady Sam
Dustin Thao
Nehltala jsem každé slovo, nenutila mě číst bez přestávky dál a dál, přesto se mi líbila a po večerech jsem byla připravená nasednout na tuhle vlnu tichého smutku a ve znamení sebetrýzně si ji užít.
Velmi elegantně vykreslené bylo prolínání vzpomínek. Atmosféra, chování i reakce postav - uvěřitelné.
Pokud bych si měla najít něco, co bych měla vytknout, tak linka s Taylor a Liamem byla za mě navíc. Příběh tenhle typ "akce" vlastně vůbec nepotřeboval.
Ale jinak to bylo dobrý prostě. :)
PS: Julie má můj obdiv, já bych to beztak zase zvedla. :)
Návod na vraždu pro hodné holky
Holly Jackson
Děkuju, Holly. Bylo to milé, plné sympatických postav, vtipné, skvěle graficky zpracované…
Bylo to lehce předvídatelné, a proto to nebylo nijak stresující. Něco takového jsem potřebovala, prostě se jen nechat unášet příběhem, který bude mít dobrý konec. Druhý díl přidávám do seznamu literatury “k přečtení” a už teď se na něj těším.
Mráz
C. N. Crawford
Gratuluju tomu, kdo si Mráz přečetl a vytvořil si k někomu z hlavních či vedlejších postav nějaký vztah. Já takové štěstí bohužel neměla. Stránky ubíhaly, najednou byl konec a já zjistila, že mi to tak nějak celé bylo úplně šuma fuk, což je asi to nejhorší, co se mi může u čtení stát.
Koncept příběhu mi špatný nepřisel - naopak, ale forma na mě prostě nefungovala. Konverzace v tom lepším případě zní strojeně a nepřirozeně (vyjma dialogů Torina s Avou - sem tam), v tom horším případě jsou úplně pitomé (střet Andrew a Ava v začátku knihy například). Chybí tomu akce, která ve vás vzbudí nějakou výraznější emoci. Chybí tomu pár stránek navíc na poznání světa. Chybí tomu...no, chybí tomu hodně a na můj vkus až příliš. Škoda.
PS: Zajímalo by mě, proč si autorka myslela, že je dobrý nápad pojmenovat hlavní mužskou postavu jménem jedné z nejvýraznějších postav z Hobita. Bude to asi čistě problém jen mojí představivosti, ale přesto mě zajímá...je tu ještě někdo, komu dělalo problém zaměnit obrázek Thorina Pavézy za neodolatelného vílýho krále? :D
Co se stane na Twitteru...
Emma Lord
I přestože vyhledávám poslední dobou nekomplikované příběhy, tak nejsem cílová skupina, to jsem si měla uvědomit už při čtení anotace, nebudu tedy kazit celkové skóre této knížky nízkým hodnocením.
Je to milé čtení pro holky i kluky ve věkovém rozmezí (dle mého subjektivního názoru) zhruba 13 - 16 let, vy starší do toho jděte jen za předpokladu, že se chcete vrátit do dob, kdy jste vyhledávali velmi jednoduché čtivo. Námět je mnohokrát omílaný, ale vlastně “vděčný”, takže chápu, proč to zaujalo tolik čtenářů. Hlavní postavy jsou fajn, lze si k nim najít vřelý vztah a mít je rád. Pořád si ovšem myslím, že tomu chybí trochu šťávy…
Prokletý polibek
Erin Sterling (p)
Oproti prvnímu dílu je tenhle o Gwyn a Wellsovi o něco slabší. Určitě jsem ho nečetla s takovým nadšením. Na druhou stranu nemůžu říct, že by mě to nebavilo. Stále je to milé, vtipné a pohodové čtení, které Vás emočně "nevyšťaví" a to je občas potřeba. Jen prostě chemie mezi Rhysem a Vivi byla všudypřítomná a dostala mě okamžitě. U této knihy jsem se do ní musela chvíli dostávat a to i potom, co s tím hlavní postavy už problém rozhodně neměly. :)
Co se týče kvality zápletky i rozuzlení, to je zhruba stejně průměrné jako u Ex na koštěti. Ale mám dojem, že v této sérii je nějaký pořádný děj spíš zátiším, takže vlastně se nedá čekat ani nic jiného a prostě to berete tak, jak to je. :)
Ex na koštěti
Erin Sterling (p)
Od příběhu jsem nečekala nic světoborného, takže jsem jen nasedla na tu vlnu pohody, nechala se jí unášet až do konce a vlastně jsme si to vážně užila. Příjemný bonus je, že jsem si zamilovala všechny postavy od Rhyse až po Simona a to se mi zas tak často nestává. :)
Sběratel trofejí
Sarah Flint
Sběratel trofejí se mi četl hůř, nicméně si namlouvám, že za to může elektronická podoba a čas, který jsem na něj měla vyhrazený pouze v metru při cestě do práce. Příběh jsem si dávkovala v krátkých útržcích, což se na celkovém dojmu asi dost podepsalo.
Velké plus za nejasnost pachatele téměř do samého konce. Moje tipy se neustále měnily spolu s aktuální situací, což se mi obvykle nestává. Hlavní hrdiny Charlie a Huntera vnímám jako sympatické doplňky, které Vám nebudou překážet.
Co mě naopak moc nenadchlo je “rozvětvenost” příběhu. Nechci prozrazovat detaily, proto řeknu jen, že by se autorka klidně mohla soustředit pouze na hlavní zápletku a neplést jich několik dohromady - méně je prostě více.
Suma sumárum, za cenu této knihy koupíte jistě i lepší zboží, ale zkuste to. Není nad vlastní dojmy, třeba budete právě vy patřit mezi ty šťastné a z knihy budete nadšení. :)