tatafa komentáře u knih

Příběh je napsaný velice čtivým jazykem, stylem vyprávění a vtipnými dialogy (nejen) mezi hlavními postavami, které snadno vtáhne čtenáře do děje a nepustí před koncem příběhu. Autorka v ději nepoužívá příliš popisů a naopak poměrně akčně a především pomalu rozplétá jednotlivé nitky příběhu, takže se čtenář při čtení nenudí až do poslední řádky. :)

Příběh lze zcela jistě pochválit za zajímavé prostředí, ve kterém se odehrává a odhaluje silné i slabé stránky, které jsou součástí světa vrcholového krasobruslení.

Osobně se mi líbila vedlejší dějová linka připomínající nástrahy života na sociálních sítí (např. ztrátu soukromí, stalking, šikanu, zneužití fotografií atd.), jichž by si měl být vědom každý uživatel těchto služeb či aplikací.

Jako nedostatek zde lze uvést, že je celý příběh postaven na řadě klišé, generalizací, stereotypů a také, že podobnou zápletku mezi hlavními postavami lze nalézt ve velkém množství románů pro ženy a dívky.

S láskou, Lukov bych je jedním z nejlepších románů, který jsem četla z tohoto žánru a mohu jen všem vřele doporučit k přečtení. :)

13 19.05.2021

Příběh je napsán velice čtivým a barvitým způsobem, který čtenáře vtáhne do děje a přenese na něj atmosféru prostředí natolik, že nedokáže přestat číst. Autorce se i v tomto díle série Romantické útěky podařilo velice působivě propojit "klasický" romantický příběh s cestopisným románem o tradicích, lidech a krajině na Islandu.

Hotýlek na Islandu lze vyzdvihnout především pro to, jakým barvitým a jedinečným způsobem dokáže přinést skrze řádky atmosféru prostředí, vůni i pocity klidu, tepla a bezpečí až ke čtenáři. Bohužel to s sebou přináší i drobné negativum, protože vás knížka i ve velkém vedru donutí se zabalit do huňaté deky s pořádným hrnkem teplé kávy, abyste si atmosféru knížky mohli naplno vychutnat. ;)

Jako drobné nedostatky lze knížce vytknout poněkud uspěchaný závěr a především řadu klišé či generalizací, bez kterých si však ten "správný" romantický příběh asi ani nelze představit.

Knížku Hotýlek na Islandu bych vřele doporučila všem romantickým duším, které mají rády romantické příběhy se spoustou klišé, chtějí se dozvědět něco nového o hygge a především se rády při čtení zachumlají pod teplou deku s šálkem horké kávy. :)

13 27.03.2021

Pan romantik je naprosto úžasná slow-burn romantika s originálním námětem, vtipnými situacemi, jiskřivými slovními přestřelkami i přiměřeným množstvím erotiky.

Knížka je napsaná velice čtivým jazykem, který snadno vtáhne čtenáře do děje a zároveň se nezdržuje se zbytečnými popisy okolní situace. Autorka v příběhu zábavným a lehce stravitelným způsobem upozorňuje na řadu nadčasových společenských problémů.

Pan romantik mě doslova nadchnul svým poselstvím, které se mezi řádky prolíná celým příběhem. Autorka se v knize věnuje myšlence toho, že i v dnešním emancipovaném světe je potřeba, aby se muž své partnerce věnoval a dával jí najevo, že je pro něj jedinečná, důležitá. Někdy se zapomíná, že i silné ženy někdy potřebují, aby o ně partner pečoval a dal jim najevo svou lásku.

Příběh zároveň poměrně autenticky přibližuje životní postoje, starosti i obavy, které spojují single dívky i ženy na celém světě. A také ukazuje klady i zápory single života. Myslím si, že knížka může přinést útěchu pro mnoho single dívek, a také řadu námětů k zamyšlení nad životem.

Románu lze vytknout naprostou nereálnost děje, předvídatelnost, a také řadu generalizací, stereotypů a klišé, se kterými autorka pracuje.

Knížku bych vřele doporučila všem romantickým duším, které mají rády příběhy o emancipovaných ženách, které přeci jen navštíví osudová láska a princ na bílém koni.

11 20.03.2022

Romantická knížka , která dokáže vyléčit řadu srdečních zranění, je velice čtivě napsána a přináší i řadu míst k zamyšlení :) Prostě ideální romantický příběh, přesně takový, jaký mám ráda. :)
Vřele doporučuji k přečtení :)

11 12.09.2020

Možný SPOILER !!!
Tento román v sobě skrývá skvostnou kombinaci hned několika žánrů – objevíme zde prvky klasického románu pro ženy, psychologického románu i válečné literatury. Díky tomu si zcela jistě přijdou na své fanoušci vícero žánrů.

Spolek přátel krásné literatury seznamuje čtenáře s poměrně opomenutými osudy obyvatel Normandských ostrovů o nichž se v souvislosti s druhou světovou válkou příliš nemluví. Zároveň se v románu objevují i poměrně stravitelně podané příběhy o situaci v německých a francouzských koncentračních táborech.

Zároveň ukazuje, že klasická literatura má i v těžkých dobách velice kouzelnou moc a dokáže povzbudit na duši lidi, kteří předtím nikdy nečetli a nejsou ani příliš vzdělaní (např. řezníky, opilce, zemědělce, …) a tak lze předpokládat, že může podpořit a povzbudit i v současnosti.

Román se je napsán čtivým jazykem, i když samotné čtení může trochu zkomplikovat nezvyklá forma vyprávění příběhu prostřednictvím dopisů, na což si řada čtenářů bude muset chvilku zvykat.

K románů Spolek přátel krásné literatury mám pouze drobnou „výtku“, která souvisí spíše s tím, že jsem si o knize předtím nic nezjišťovala. Tou výtkou je, že se v příběhu poměrně realisticky popisují situace z koncentračních táborů a dalších hrůz druhé světové války (např. zmlácení menstruující dívky dozorcem v táboře, …) což je téma o němž nedokáži číst a tím pádem mi i čtení působilo veliké potíže, protože si všechny situace nechtěně, ale o to barvitěji dokáži vykreslit ve své mysli. A věřte, že pak opravdu o co stát a klidný spánek se odsouvá na dobu neurčitou :)

Dovolila bych si tvrdit, že pokud se válečná kniha dokázala dostat mezi knihy, které jen tak mou knihovničku neopustí, a to tato knížka mezi ně rozhodně patří :) , pak se jedná o román opravdu kvalitní a zcela jistě si zaslouží vaši pozornost. :)

Knihu Spolek přátel krásné literatury bych vřele doporučila nejen čtenářům, kteří si rádi přečtou lehce romantický příběh o vážném tématu, ale také milovníkům válečných či historických románů, protože si zde jistě přijdou na své. Oproti tomu není příběh určený těm, kteří si chtějí odpočinout u lehkého, zamilovaného příběhu, protože tato kniha vás jen tak odpočinout nenechá.

Spolek přátel krásné literatury hodnotím 80%, jedná se o naprosto excelentní román, jehož jedinou „chybou“ je má averze k tématu 2.světové války ????

11 06.02.2020

Kavárna v Kodani je napsána velice čtivým způsobem, který rychle vtáhne čtenáře do děje a již nepustí. :) Autorce se podařilo velice zajímavým a zdařilým způsobem propojit "klasický" romantický příběh z červené knihovny s cestopisem a do jisté míry i populárně-naučnou knihou o životním stylu.

Je až fascinující, jakým způsobem dokáže autorka přenést prostřednictvím svých řádků ke čtenáři atmosféru prostředí, pocit klidu a harmonie hygge a především vůně a chutí připravovaných dobrot. Tato přenositelnost smyslových vjemů lze považovat za největší "mínus" Kavárny v Kodani, protože čtenáře ponouká se zachumlat do měkké deky a zakousnout něco teplého a sladkého, i když je venku jak na Saharské poušti. ;)

Knížku Kavárna v Kodani bych vřele doporučila všem romantickým duším, které mají rády romantické příběhy se spoustou klišé, chtějí se dozvědět něco nového o hygge a především se rády při čtení zachumlají pod teplou deku s šálkem horké kávy. :)

10 22.03.2021

(SPOILER) Knížka je napsána velice čtivým jazykem, který snadno vtáhne do děje. Autorka používá poměrně zvláštní kombinaci poetického vyprávění s poměrně zbrklým tempem popisovaných situací.

Knížku lze pochválit za zajímavou a poměrně originální zápletku. Autorka se zaměřuje na velice aktuální a citlivá témata, jako je smrt blízkého člověka (partnera, rodičů, ...), konec sportovní kariéry kvůli zranění nebo život a úskalí, které může přinášet porucha autistického spektra. Zároveň se čtenář může seznámit s fungováním středních škol a středoškolských sportovních týmů v USA.

Románu se dá určitě vytknout řada klišé, generalizací, předvídatelnost a jisté zjednodušování reality, která však k tomuto žánru neodmyslitelně patří.

Osobně musím říci, že mě autorka příliš neoslovila, a to nejen jazykem (kde může hrát přeci jen roli překlad), ale především tím, jak jsou její knížky uspěchané a nevyužívá potenciál témat, o kterých píše. Přijde mi, že kvůli atraktivitě knížky (anotace) vždy letmo zakomponuje nějaké vážné téma nebo situaci (např. smrt blízkého nebo složení žáků v třídě hlavní hrdinky), navnadí čtenáře a okamžitě po pár větách od toho uteče, případně to nechá bez potřebného vysvětlení.

Zároveň mi v této knížce (možná díky její uspěchanosti) chybělo větší jiskření mezi postavami (ano byly tam erotické scény a slovní přestřelky), které by se přelilo i na čtenáře.

Knížka je určitě fajn, pokud si potřebujete odpočinout u trošku zamotanějšího romantického příběhu, ale asi úplně o nic nepřijdete, pokud ji číst nebudete.

Příběh Kráska a hráč hodnotím 3/5 a jsem poměrně zvědavá, jestli další díl série bude lepší než tento ...

9 09.06.2023

Na vlásku je opět knihou, která naprosto splňuje vše, co očekávám od romantických příběhů pro ženy - je čtivá, odlehčenou formou přibližuje aktuální společenská témata a mezi hlavními postavami to na dálku jiskří (nejen) vzájemnou přitažlivostí, ale také pořádně ostrými slovními přestřelkami.

Příběh čtenáře zavede do exkluzivního lifestylového časopisu, kde se střetává svět rozlétaných umělců s pragmatickými manažery, a také svět bohatých manažerů s chudými dělníky.

Román lze vyzvihnout za velice aktuální společenské problémy, které předkládá v odlehčené formě. Čtenář má možnost se seznámit se zákulisím prestižního módního časopisu, ale také s fungováním systému zdravotního pojištění a sociální péče o pacienty s psychickým onemocněním v USA. Při čtení některých pasáží až člověka mrazí nad tím, jak těžce dostupné je pro pracujícího člověka udržet v USA místo v domově s pečovatelskou službou nebo jak těžké je smířit se s tím, že váš nejbližší člověk vás díky nemoci nepoznává.

Románu lze zcela jistě vytknout značné množství generalizací, klišé a předvídatelný děj, který se příliš neliší od řady dalších slown-burn příběhů z kancelářského prostředí. Ale to už k tomuto žánru prostě patří.

Příběh Na vlásku bych vřele doporučila každé romantické duši, která má ráda jiskřivé romány, ve kterých si pro chudou dívku přijede bohatý princ na bílém koni a nezalekne se jejího ostrého jazyka ani svéhlavé povahy.

8 08.03.2022

Zajímavý příběh, kde se propojuje současnost s minulostí, romantický příběh s napínavou detektivkou a ještě se můžeme dozvědět řadu zajímavostí o životě ve středověku a písařských dílnách v klášterech a navíc se příběh příjemně čte :) vřele doporučuji k přečtení :)
Více v recenzi v záložkách :)

8 01.11.2018

Kroniky prachu jsou napsané velice čtivým jazykem a naprosto mě uchvátila jejich obálka. Samotný příběh ale ve mne vzbuzuje spíše rozporuplné pocity. ¨

Za pozitiva lze určitě považovat, že autorka představuje čtenáři základní feministické myšlenky o rovnoprávnosti žen apod. a také poměrně realistický popis činností, které dnes a denně dělá knihovník.

Na druhou stranu se ale děj poměrně vleče, romantická zápletka je v knize jen velmi na okraj a hlavně jsou v příběhu poměrně velké historické nesrovnalosti. Příběh se odehrává přibližně v druhé polovině 19. století a postavy v něm běžně létají civilními lety ve vzducholodích, které se však ve skutečnosti objevily až po roce 1910. A zároveň nějaké mechanické stroje na třídění knih v knihovnách se objevily také mnohem později.

Shrnuto podtrženo, kroniky prachu jsou sice krásná knížka o vizuální stránce, ale děj je podstatně slabší a mě jako romantickou duši nijak výrazně nezaujal ...

7 12.10.2020

Pojízdný krámek snů je velice čtivě napsaná kniha, která vás nenechá odejít od příběhu. Je sice pravda, že chvilku trvalo, než jsem se začetla, ale tento problém mám asi u všech autorčiných knížek. I když "problém" je asi diskutabilní termín, protože po přečtení knížky naopak těžko odolávám sáhnutí po další její knize. Hlavní pozitivem knihy je, že se nejedná o žádný prvoplánový romantický příběh, u něhož je zápletka odhalena již po několika stránkách. Naopak autorka dokáže vykreslit vtipný a napínavý příběh. A jako bonus možnost nahlédnout do anglických knihoven a procestovat Skotskou krajinu. Co dodat, prostě ideální knížka, která si zaslouží přečtení ...

7 10.03.2018

Nádherná, lehká knížka, která mne v dětství značně zaujala. Dokonce i v současnosti se k ní velice ráda vracím.

7 07.01.2017

Okamžik pravdy je román, který jasně ukazuje, že Kasie West patří mezi nejlepší autorky young adult romantických příběhů.

Příběh se příjemně čte, rychle utíká a v rámci možností svého žánru je i poměrně nepředvídatelný.

Osobně se mě tahle knížka zaujala tím, jak otevírá aktuální a poměrně závažná témata se kterými bojují (nejen) dospívající. Okamžik pravdy přináší dvě hlavní linky, které mohou přivést čtenáře k zamyšlení. První linkou či otázkou je strach - to jak si jej pojmenovat, jak ho překonat a nebo také, jak se s ním naučit žít. A druhým, poněkud těžším tématem, je smrt dítěte v rodině - jak se s ní vyrovnávají rodiče, jak se mohou cítit sourozenci, a také jaké škody mohou vzniknout, pokud se rodina nepokusí s touto tragédií vyrovnat nebo požádat o pomoc odborníky.

Knížce lze samozřejmě vytknout řadu klišé, generalizací a stereotypů se kterými zde autorka pracuje.

Přesto bych však chtěla román vřele doporučit nejen dospívajícím čtenářům, protože u téhle knížky se mohou zamyslet i podstatně starší čtenáři.

6 31.12.2021

Román Kulti je napsán velice čtivým a poutavým jazykem, který snadno vtáhne čtenáře do děje a jen tak nepustí před jeho dočtením.

Knížka lze rozhodně pochválit za originální zápletku i prostředí. I když nejsem příliš velká fanynka sportů, tak v tomto příběhu mne vykreslené prostředí ženského fotbalu v Americe (včetně zákulisní politiky a vztahů mezi hráčkami) naprosto uchvátilo a neskutečně bavilo.

Autorce se povedlo vytvořit uvěřitelné hlavní postavy včetně jiskřivých vztahů mezi nimi. Celý příběh je příjemně osvěžený energickými a humornými slovními potyčkami mezi Sal a Kultim. Plynulost děje také narušují velice originální a vtipné přezdívky, kterými se hlavní postavy častují.

Na knížce se mi velice líbila pomalá, ale přesto smysluplná gradace vztahu mezi hlavními hrdiny, u kterého mi ani nevadilo poměrně podrobné rozepsání několika sexuálních scén v závěru knihy.

Románu lze vytknout řada klišé, stereotypů a také značná předvídatelnost děje, který lze celý odhadnout již po několika úvodních stránkách.

Osobně mi příliš nesedl "fekální" humor i používání podobných výrazů (např. kadit, ...), které má Mariana Zapata z nějakého důvodů ráda a často je ve svých románech používá. V prostředí (nejen) ženského fotbalu je tento styl komunikace sice asi běžný, ale přesto bylo těchto výrazů v knížce až příliš mnoho.

6 16.06.2021

Knížka je napsána velice čtivým jazykem, který snadno vtáhne čtenáře do děje. Stejně jako předchozí díly se tento román sice odehrává přibližně v 18. století v prostředí anglické šlechty, ale všechny postavy hovoří velice moderním jazykem a není zde nouze o sarkastické či ironické slovní přestřelky (nejen) mezi hlavními postavami.

Tuto knihu lze zcela jistě pochválit právě za humorný a akční styl vyprávění, který bez zbytečných popisů stále udržuje čtenáře ve střehu. Hlavním kladem je u tohoto románu prostředí, kde se převážná část děje odehrává.

Autorka čtenáři představuje prostředí pirátů, přístavů a námořnických putyk v kontrastu s noblesním a korektním světem anglické šlechty, což je i v historických románech prostředí poměrně neobvyklé.

Jako drobný nedostatek lze u knihy zmínit naprostou historickou nereálnost příběhu - ať už v tom, jak spolu postavy hovoří a jak jednají, nebo také v situacích, které řeší a zažívají - např. anulování sňatku atd. Nicméně na to, že příběh není historicky věrný upozorňuje sama autorka také v poděkování.

Dále lze Neodolatelnému ničemovi vytknout množství klišé a generalizací, což jsou ovšem prvky, které k žánru historických románů ve stylu červené knihovny neodmyslitelně patří.

Román Neodolatelný ničema vřele doporučuji všem romantickým duším, které mají rády romantické historické příběhy se špetkou humoru, které se odehrávají na neobvyklých místech. :)

6 16.04.2021

Ryanova pomoc se velice snadno a rychle čte a děj příjemně ubíhá. Jedná se o jednoduchý odpočinkový román ve stylu příběhů z edice Harlequin. Již v předmluvě autorka uvádí, že jejím cílem bylo napsat klasický jednoduchý příběh z červené knihovny, jen trochu po svém. A to je myslím hlavním pozitivem této knihy - na nic si nehraje, autorka se nesnaží o nijak hluboké myšlenky ani literaturu a myslím, že její cíl - vytvořit prvotřídní román ve stylu "harlekýnek". S tím se sice váže, že děj a zápletka lze velice snadno odhadnout již po přečtení anotace a příběh rozhodně ničím nepřekvapí. Ovšem pokud od něj budeme čekat především sladký romantický odpočinek, tak máme před sebou velice kvalitní knihu.

6 21.04.2018

Poslední aristokratce jsem se dlouho vyhýbala již z principu, protože patří mezi knihy, které čtou naprosto všichni, a tudíž není nutné, abych ji četla také. Teprve před časem mi došla trpělivost s tím, jak ji kolem sebe neustále vidím, a řekla jsem si, že ji tedy zkusím ... Ke knížce jsem od počátku přistupovala s velkým despektem, a tak mne tato kniha velice příjemně překvapila, zvláště ve chvíli, kdy jsem se přistihla, že mne rozesměje téměř každá druhá věta. Myslím si, že je napsána opravdu čtivým způsobem, který umocňuje skrytý humor, díky kterému kniha rychle ubíhá.
Obecně nemám ráda knihy, které jsou o "ničem" a ke kterým tato kniha bohužel patří. Tedy ne úplně o ničem, ale které nemají nějakou výraznější zápletku či příběh. Avšak tato kniha je pro mne zároveň svým způsobem výjimkou, protože co ztrácí na ději, to získává na humoru a humorných situacích.
Myslím si, že jsem se v knize dozvěděla mnoho zajímavého o životě na dnešních zámcích a také o tom, jak se mnohdy museli cítit lidé, kteří zámky získali v restitucích.
Především to pro mne však byla velice odpočinková kniha, u které člověk nemusí příliš myslet, a může se jen nechat unášet humorem.
Tuto knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi klasický český humor, a který se u knihy rádi pobaví, protože o to jde v knize myslím nejvíce.

6 07.08.2017

Jedinečná knížka mého dětství. I když pro koho by nebyla mezi srdcovkami, že? Pro mne rozhodně je!

6 06.01.2017

Knížka je napsána velice poutavým a čtivým jazykem s přiměřeným množstvím popisů prostředí i zvyků, tak že čtenáře naprosto vtáhne do děje a atmosféry místa.

Autorka v románu opět ukázala, že naprosto úžasně dokáže propojit romantický příběh hlavních hrdinů s mírně cestopisným představením tradic, zvyků, turistických míst i reálií běžného života v Tokiu a dalších částech Japonska.

Za velký klad Čajovny v Tokiu považuji množství témat, které je autorka schopna ve zdánlivě lehkém romantickém příběhu obsáhnout - kulturu a reálie Japonska, techniku fotografie i problém s nezdravou závislostí nad druhém člověku nebo zraněním, které může způsobit jedno zdánlivě drobné nedorozumění.

Jako drobný nedostatek tohoto románu lze považovat poměrně uspěchaný závěr odehrávající se mimo Tokio, který působí poměrně násilně a nepřirozeně.

Čajovna v Tokiu je knížka, kterou by si měla přečíst každá romantická duše, kterou oslovuje objevování Japonska i jiných kultur a má ráda odpočinkové příběhy plné lásky a s tím souvisejících klišé. :)

5 21.03.2021

Zajímavá kniha pohybující se na hranici populárně naučné a odborné literatury představuje čtenáři život, zvyky, řemesla a tradice obyčejných lidí na Šumavě především v 15 až 19. století. Kniha je napsána poměrně čtivým způsobem a doplněná citacemi z děl soudobých autorů (Balbína, Klostermana,...). Jediné co lze knize vytknout je drobné ideologické zabarvení, poplatné době před listopadem 1989, díky čemuž se zde příliš nemluví například o živnostnících, majitelích skláren, šlechtě a dalším bohatých obyvatelích Šumavy.