Tajedna
komentáře u knih
Smrtící vzdělání
Naomi Novik
Co na to říct, Novik mi asi neskutečně sedne. I když jsem měla pocit, že příběh místy nikam nevede a z velké části jsme v hlavě hlavní hrdinky, vůbec mi to nevadilo! Svět (nebo spíš škola) mě zaujal tak strašně moc, že bych o tom, jak funguje, mohla číst donekonečna.
El mi přišla skvěle propracovaná a chápala jsem, proč se chová, jak se chová (což se tak často nestává) a díky jejímu sarkastickému postoji k životu jsem se i párkrát zasmála. Jediné, co mi vadilo, že byla na Oriona konstantě ošklivá, i když už později neměla důvod. Ale to je jen taková drobnost.
Oriona jsem ze začátku neměla ani trošku ráda (myslím, že to byl záměr autorky - naprosto jsem se s tímhle do El vžila), ale ve finále se stal mojí moc oblíbenou postavou. Takovej andílek, kterýho prostě musíte mít rádi (i kdybyste mu občas chtěli pořádně nafackovat).
Jak už jsem zmínila, příběh, který by nějak začal a skončil tu asi nehledejte. Jedná se spíš o to, jak se studenti vypořádávají s brutální školou a k tomu všemu nerovným systémem, kdy jedni mají všechno téměř zadarmo a druzí musí pracovat do sedření kůže. Vlastně pořád přesně nevím, kam tahle série vede - asi k absolvování školy?
Nemůžu se dočkat, až si přečtu další díly a zjistím, co se z toho vyklube.
A to nejlepší nakonec - sama škola. Je vidět, že autorka měla promyšlený každý detail a já hltala všechny informace o téhle zvrácené škole, jak funguje, proč funguje atd.
A pak mě dostal ten konec! Přemýšlím, že nebudu čekat na překlad a rovnou si pořídím originál!
Ve stínu Hvozdu
Naomi Novik
Musím říct, že tohle mi neskutečně sedlo.
Spousta lidí si stěžovala, že jim to přišlo zdlouhavé a nudné (hlavně ten začátek), ale já tu knížku nedokázala odložit ani na chvíli!
Jistě, měla jsem k tomu pár výhrad, ale celkový dojem z knihy byl takový, že nemůžu jinak, než je prostě přehlédnout.
Zrada temného elfa
Michaela Burdová
Četla jsem to jako malá, když mi bylo 11 nebo 12. Do téhle chvíle jsem knihy a čtení obecně nesnášela, teď to miluju. Díky téhle tetralogii.
Myslím, kdybych se k tomu teď vrátila, tak už bych z toho tak unešená nebyla, přeci jen, už jsem toho trochu přečetla. Ale navždycky to zůstane v mém srdíčku, jako má první, a svým způsobem nejlepší, kniha.
Nanos
Timo Leibig
Dojem z knihy? Hm.
Postavy nezajímavé, bylo mi fuk, co se s nimi stane. Toto platí o obzvlášť postavě Maleka. Jedinou výjimkou byla snad Marie, *SPOILER* i když její smrt se mnou ani trochu nehla, tak nevím. *KONEC SPOILERU.*
Ke konci mně začal trošku zajímat i Konfesor č. 11, ale taky žádná sláva.
Celkově na mě kniha působila, že to nejzajímavější by se mělo teprve stát. Např. že už po rebelech jdou, mají jejich jména, že i Dominik Wutkovski nepřišel o všechny své pocity... Jak to bude dál?
Patřím mezi tu hrstku lidí, kteří zbožňují otevřené konce. Ale tohle na mě působí, jako by kniha byla ukončená v půlce.
Autorovi však nemohu upřít, že se to četlo opravdu rychle.
Jo a abych nezapomněla, vztah mezi Malekem a Jannah mi nepřišel opravdový. V knize se oba chovali, jako by jim na druhém strašně moc záleželo, ale přitom k tomu neměli důvod. Prostě jsem jim to nevěřila. Žádná chemie.
