SumýšIrena komentáře u knih
Jednu hvězdu musím ubrat za přeskakované vyprávění. Pohledy několika postav na děj mám ráda, ale tady se hodně skáče v časové linii. Někdy mě to mátlo. Taky mi místy vadilo hrubé násilí. Zároveň mě ale příběh hodně baví a hned jak jsem dočetla tento díl, skočila jsem po dalším.
Jsem ráda, že se v tomto dílu vneslo trochu světlo do předchozího zmateného děje. Chyběla mi Ciri a Yen. Ale na druhou stranu jsem si moc užila vznik nesourodé skupiny kolem Geralta.
Tak tahle kniha mě opravdu bavila. U minulé jsem si nebyla jistá, že sérii Zaklínače dočtu, ale teď vím, že ji přečtu několikrát.
Čekala jsem něco na způsob milovaného Slavíka. Ale tohle je naivní červená knihovna. Všichni hodní Němci, kteří jsou proti Hitlerovi, se sejdou v Paříži a náhodou narazí na skvělé, nádherné a chytré americké špiony... Připadá mi, že v první části knihy autorka zbytečně rozebírá každou maličkost a v druhé části neví, jak ukončit jejich misi, takže se najednou objeví gestapo. Ale vysvětlení, jak se o nich dozvědělo, chybí.
Čekala jsem něco na způsob W. Smithe, ale ono je to jako R. Pilcher...
Kniha je tradičně hodně čtivá, to už od pana Bryndzy vlastně očekávám. Velkým bonusem je pro mě děj. Konečně to není sexuální a bestiální vraždění.
Knihu jsem četla před 25 lety a moc se mi líbila. Dnes jsem ji přečetla podruhé a líbí se mi ještě víc. Příběh je skvěle vyprávěný a charaktery postav tak pravdivé. Komunistickou propagandu musí člověk přetrpět, ale ty výčitky svědomí jakoby tryskaly přímo ze srdce pana Mňačka. Beru ji jako určité autorovo pokání a snahu o odpuštění všech přeživších z Ploštiny.
"V dobách, kdy se nejvíc píše o hrdinech, nejvíc se zapomíná, že každý z nich měl matku.
Knihy s příběhem z minulosti a současnosti mám moc ráda. Většinou je ale ten současný příběh trochu slabší. V této knize není jen slabší, je absolutně nejslabší. Podle mě se na něj autorka měla vykašlat a napsat jen historickou linku, která se jí moc povedla. Za tu bych dala i 6*.
Film mám moc ráda a kniha je taky fajn. Moc se mi líbí, že se čtenář dozví, jak se dali všichni dohromady. Taky jsem se dozvěděla, co jsou některá divná slova (apalucha, akvodah,...)
Asi jsem čekala víc. Kniha je čtivá, Vrása stínu je skvělé vymyšlená, sebepoznávání Aliny je taky perfektní, ale ten konec je uspěchaný, nedovysvětlený. Uvidím, jaký bude druhý díl.
Zajímavý námět, který mě nutil přemýšlet, jestli moje kamarádky, které často zveřejňují své fotky s # na sítích, nežijí ve skutečnosti trochu jiné životy. Jednu hvězdu ale odebírám za tajemství Kate, zklamalo mě.
Dej má už tradičně velký spád, Erika se mi líbí víc a víc, ale jednu hvězdu ubírám za vysokou surovost vraha.
Přidávám se k těm, kterým tato kniha rozšířila vzdělání o kapitolu z amerických dějin. Postavy jsou skvěle napsané. Bylo opravdu zvláštní číst, jak velká byla nenávist starousedlíků proti přistěhovalcům, a vnímat, že se u nás začíná dít něco podobného proti Ukrajincům. Na Slavíka sice tato kniha nemá, ale řadím ji před Velkou samotu. Určitě doporučuji přečíst.
Je to skvěle napsaná kniha, přečetla jsem ji za jeden den. Jen ten konec mi přišel hodně useknutý. Zajímalo by mě, jestli dokázali vypátrat nějaké z těch zachráněných dětí.
Kniha se mi četla mnohem hůř než předchozí. Zdlouhavý děj šesti let, kdy se Jindřich snažil zbavit Kateřiny, mohl podle mě být kratší. Taky mě trochu mrzí, že jsem úplně nepostřehla, kdy se začal měnit vztah Jindřicha k Anně. V předchozí knize bylo toto popsáno mnohem lépe. Jana Seymourová se v knize téměř nevyskytovala a najednou sedí Jindřichovi na klíně. Ale třeba zrovna tohle bude líp vysvětlené v dalším pokračování.
Kniha je hodně čtivá, přečetla jsem ji za dva dny. Ale... Detektiv Joona mi připadal jako ňouma, který nic nevypátral. Trochu přitažené za vlasy mi připadá, že únos náctiletého policie řeší jen tak mimoděk... Zkrátka, po další knize od těchto autorů už asi nesáhnu.
Podle mě je to takový průměr. Neurazí ani nenadchne. Nevím, jestli se pustím do pokračování.
Tři hvězdy dávám za to, že jsem měla možnost seznámit se s čínskou kulturou a mentalitou z devatenáctého století. Zvyky a obyčeje byly popsány dokonale. Dej jako takový mě moc nebavil a hlavní hrdinka Lilie mi byla nesympatická. Nevím, jestli se někdy pustím do další knihy od této autorky.
Fantastický napsaná kniha. Při čtení o shledání rodinných příslušníků jsem měla několikrát slzy v očích. Měli štěstí, to ano, ale taky byli všichni extrémně stateční a silní.
Alžběta Woodvillová mi hodně pila krev. Jestli je tady popisovaná její skutečná historická osobnost, tak to musela být mrcha. Dokonale je tady popsané, jak se může stát, že ten, kdo vás usadí na trůn, se nakonec obrátí proti vám.