strana1-100
komentáře u knih
Lovci Půlnoce
Richard Zimler
Je to krásná kniha. Poklidná? Ano, ovšem tím nejlepším způsobem. Akční? Cha, stačí se dostat do půlky a čtenář jenom zírá na ty zvraty. Ovšem nedoporučuju číst anotaci, hodně se tím ochudíte.
Oceňuju taky pěknou práci s jazykem a myšlenky, jež provázejí zrání hlavního hrdiny i ostatních postav.
Nicméně pár výtek bych měla. K překladatelce - česká verze názvu mi vzhledem k příběhu nedává smysl. Původní "lovení Půlnoce" by bylo logičtější.
K autorovi - občas jsem trochu nadskakovala nad prvky, které na začátek 19. století přenesl v podstatě ze současnosti. Za všechno dva příklady. John jako chlapec touží po psovi, a tak mu otec pořídí border kolii. Když pomineme fakt, že borderky vznikly křížením až na konci 19. století, nedokážu si vysvětlit, proč by rodiče žijící v městském domě pořizovali chlapci ryze pastevecké plemeno a ke všemu ho do Portugalska (zcela určitě plného psů) dopravovali z Anglie. Druhá zarážející věc - kolem roku 1800 alespoň v našich končinách děti svým rodičům vykaly a vztah mezi nimi nebyl ani náhodou rovnoprávný. Nemyslím, že by to v Portugalsku bylo až tak rozdílné, takže Johnova komunikace s rodiči byla přímo neuvěřitelná. Jsem však ochotná připustit, že to byla mimořádná rodina s mimořádnými vztahy.
I přes podobné drobnosti to však pro mě byla kniha ideální k ponoření a dlouhému čtení do noci, i když se ráno musí vstávat. Škoda jen, že nebyly přeloženy všechny tituly z cyklu.
Vůně letních jablek
Helena Šmahelová
Knížečka vyšla ke spisovatelčiným 70. narozeninám a dovedu si představit, že zadání vydavatele bylo: Napište vzpomínky na svůj život. Jenže autorka trilogie popisující důkladně dějiny jejího mlynářského rodu od 17. až do 20. století tady nemohla fabulovat tak jako tam. Asi taky neměla tolik času (korektor ho neměl určitě). Možná ani neměla chuť se do něčeho takového pouštět.
A tak, sedíc v letních dnech v altánku zahrady kdesi na Rakovnicku, vrhla na papír jen nesourodé střípky, které jí paměť právě poskytla. Vzpomínku na chrudimskou babičku a její zlomyslné soužití se sestrou Lízou. Na bratrance Sašu, se kterým ze střechy pozorovali tři staré učitelky v sousední zahradě. Na stoletou tetu Maru, která u ní trávila poslední léta života. Na kokršpaněla svého přítele Jaromíra Johna. Na momenty, ve kterých psala některé své knížky.
Helena Šmahelová je dobrá spisovatelka, takže i toto střípkobraní je v jejím podání literární dílo. Přesto... mi připadá zvláštní, že až na jeden moment (pohřeb matky, když bylo Heleně osmnáct) nevěnuje žádnou vzpomínku svým rodičům, manželovi ani příteli Johnovi. Možná to bylo příliš osobní, než aby to chtěla sdílet s někým cizím.
Hádanky a hlavolamy – Úniková hra
James Hamer-Morton
Kniha je skvěle zpracovaná jak po vizuální, tak po obsahové stránce. Ale! Běžný člověk, který není zběhlý v řešení únikových nebo šifrovacích her, v podstatě nemá šanci šifry vyluštit ani po přečtení nápovědy pro začátečníky. Nestačí inteligence ani logické uvažování, protože tohle je úplně specifický styl postupů, které člověka nemůžou napadnout, pokud s nimi už nemá zkušenost.
No a pokud se člověk snaží o něco, co je zcela mimo jeho možnosti, může knihu frustrovaně zaklapnout dávno před polovinou.
Pes, který hovořil s bohy
Diane Jessup
Autorka miluje a po desítky let chová pitbuly. Její nejspíš jediná beletristická knížka je poctou tomuto pro ni mimořádnému plemeni, jež je zosobněno v pitbulovi Damienovi, a hloubce a síle vztahu, jenž může vzniknout mezi člověkem a psem.
Velice oceňuji zasvěcené popisy pitbulova chování i uvažování. Jak si hraje na honěnou s listem, jak se zastaví v běhu, aby se podrbal za uchem, jakým způsobem a proč se podrobuje autoritě, jak se chová ve stresu nebo radosti... to jsou věci důkladně odpozorované ze života.
Ačkoli mě scény v lese nebo i laboratoři nadchly víc než poslední přespříliš dramatická třetina knihy, je to pořád text, který stojí za vysoké hodnocení a uznání.
Pes pro mě
Lea Smrčková
Praktický, přehledný průvodce psími plemeny s výbornými ilustracemi. Jednotlivá plemena jsou v knížce řazena abecedně (od afgánského chrta po zlatého retrívra), ne podle příslušnosti ke skupině FCI, takže se snadno vyhledávají. Každé plemeno je popsáno na základě svých typických vlastností a potřeb, jež vycházejí z původního účelu, k němuž bylo vyšlechtěno, takže si čtenář po přečtení stránky může říct: Zvládl bych toto? A autoři navíc pro jistotu rovnou po lopatě dodávají, pro jaké chovatele se plemeno hodí.
Ačkoli míněna pro děti, přijde mi příručka mnohem praktičtější a přehlednější než leckterá kniha pro dospělé.
Dům za zdí
David Mitchell
Vtahující, strhující, gradující, dlouhé právě tak akorát, napínavé a dokonce manipulující v závěru nadržovat spíš těm, proti kterým čtenář celou dobu byl (soucit se slabšími). Jediným slabým prvkem pro mě byla skutečnost, že vždycky v té nejpodstatnější chvíli, když šlo o čas, se hlavní postavy začaly dohadovat a ujasňovat si, co by se mělo a nemělo, ačkoli to mohly v klidu dělat dalších devět let. Chápu, že to autor udělal pro nás, abychom tedy postupně zjistili, co stojí na pozadí, ale nijak mě nepřekvapuje, že právě na zbytečné řeči hlavní postavy nakonec dojely.
Crimen
Józef Hen
(SPOILER) Výborný historický román. Kdo se nenechá odradit počátečním přívalem neznámých termínů jako lisovčíci, ariáni, Marina carevna... a chybějící poznámkový aparát nahradí trochou pátrání na internetu, aby lehce pronikl do polských reálií začátku 17. století, kdo si po prvních stránkách neřekne, že ho kniha o bojích a náboženských hnutích nezajímá a přečte pár dalších stránek, aby zjistil, že o tom to opravdu není, užije si napínavý příběh mladého šlechtice Tomáše Bludnického, který se po osmi letech vrací domů, aby se dozvěděl, že jeho otec byl možná zavražděn. A třebaže v knize dojde nebo málem dojde k povícero úmrtím, jež bychom jednoznačně nazvali vraždou či pokusem o vraždu, a přesto se nad nimi nikdo příliš nepozastaví, právě smrt již půl roku pohřbeného otce Bludnického si zaslouží speciální pátrání a možná i spravedlivou odplatu. Ale nebojte se, děje se tam taky spousta jiných věcí. Tomáš se opravdu snaží, aby si za celou dobu příběhu skoro vůbec neodpočinul.
Život bez psa - Život pod psa
Aida Brumovská
Po řadu let jsem svým rodičům vytrvale opakovala, že chci, potřebuju a musím mít psa. Nejvíc, čeho jsem dosáhla, bylo, že jsem dostala kalendář se psy a tuhle knížku. Z jejího názvu se rodiče ovšem nepoučili. :-) Teď po letech mě silně přepadla nová psí vlna a má dětská touha se hlásí konečně o naplnění. Na téhle vlně znova připlula i tato milá knížka a já musím souhlasit s ostatními, že co na povídkách vyniká, je jejich realističnost - situace, reakce, dialogy přesně odpozorované ze života. ... Tak myslím, že narozdíl od mých rodičů já tu výzvu obsaženou v názvu přijmu.
Staromódní příběh
Magda Szabó
(SPOILER) Příběh rodiny autorčiny matky se odehrává v posledních desetiletích 19. a prvních desetiletích 20. století převážně v maďarském Debrecíně, v tzv. lepší, měšťanské společnosti, jejíž chování na veřejnosti i doma se řídí příručkou etikety Rózy Kalocsové. Avšak pod vnější slupkou dekora nám hrdinové knihy prohýří rodinný majetek, umírají na následky pohlavní choroby, v důsledku neopodstatněné nesmiřitelnosti trvale poškodí život několika lidí, vychovávají děti bitím, strašením a tvrdými pravidly... Hlavně v části věnované dospělému životu autorčiny budoucí maminky Lenky jsem mnohdy myslela na slavné Druhé pohlaví Simone de Beauvoir, která by ze Staromódního příběhu mohla z fleku ve své knize citovat. Kniha Magdy Szabó je poutavá i přesto, že autorka obvykle nejdřív vyjeví, jak to dopadlo, a teprve potom, jak k tomu došlo. Vlastně je to taková několikanásobná retrospektiva.
Vašíček a lěší
Jiří Mahen
Milá pohádka o chlapci, který zabloudil do lesa, kde se se setkal s lěším, kouzelným lesním mužem, od něhož se jeho kouzla sám naučil a díky tomu mnohého v životě dosáhl. Líbí se mi, jak Vašíčkovi šlo všechno, do čeho se pustil, protože o to měl zájem a byl pracovitý. Konec je tedy trochu drsný, ale co už. I tak pěkná pohádka.
Přiznání Alana Turinga
David Lagercrantz
I mě jméno v názvu knihy zaujalo díky tomu, že jsem viděla Kód Enigmy - který díky ní teď ztrácí na působivosti, protože ve srovnání s mnohem civilnější knihou vynikají všechny filmařské zkratky a zjednodušení, jakož i přehnanost některých emocionálních scén. Způsob, jakým autor prezentuje životopis konkrétní osobnosti v rámci smyšleného příběhu, jak se díky tomu nemusí držet časové posloupnosti a má mnohem větší prostor pro fantazii, mi přijde skvělý. Nicméně kdyby se někdo zabýval frekvencí slov v tomto románu, pak by vedle slov jako "být" nebo "a" figurovalo na vrcholu i slovo "homosexuál" - až jsem měla leckdy pocit, jako by to bylo podle autora na Turingovi to nejdůležitější (a to bezesporu nebylo). Každopádně mám za to, že kdo se do knihy začte bez očekávání (Turingova podrobného životopisu, detektivky...), nebude zklamán.
Španělština pro začátečníky
María García Fernández
Kniha, u které jsem jako samouk skutečně vydržela až do konce!!! Na každý den je jedna dvoustrana, vždycky kousek příběhu a jeden gramatický jev. Někdy jsem ze zvědavosti, jak to bude dál, pokračovala ještě další dvoustranou, ale to už je na jeden den moc. Nenásilná, velmi příjemná metoda, která mě neodpuzovala předkládáním seznamu gramatických jevů, které se musím naučit, ale bavila mě. A výrazně zvýšila mou schopnost dorozumět se tímto krásným jazykem. Jen doporučuji nevynechávat a učit se opravdu každý den. Je to znát.
Cesta ženy k Bohu
Joan Borysenko
Nádherná ženská kniha. Při čtení jsem cítila obrovské souznění knihy s mou ženskou stránkou. Tak silné, že se ve mně opět probudila zásadní touha být součástí spirituální ženské skupiny. A tak jsem hned podnikla kroky, které, jak věřím, mě přivedou blíž k sobě i k - mně tak moc chybějícím - smysluplným životním ženským rituálům a jejich sdílení s dalšími ženami.
Manželské vraždění
Éric-Emmanuel Schmitt
Skvělá věc. Hodně pravdivá. Závěr je velmi silný. Přečetla jsem si hru dvakrát - jako nicnetušící čtenář a se znalostí pointy. A v obou případech se mi na konci chtělo brečet. Ach jo.
Vězeňkyně
Malika Oufkir
Silná, dobře napsaná kniha. Když jsem ji četla při čekání na vlak, vžila jsem se do její atmosféry natolik, že jsem měla pocit, že jsem taky na útěku a musím se chovat nenápadně, aby mě nikdo neodhalil. Dobré je i pokračování o sžívání se se světem, který se za dvacet let velmi změnil - Svoboda.
Kuneš Sonntag. Životní příběh z dvacátého století
Jindřich Fiala
Velmi kvalitně zpracovaná biografická kniha, na které pan Fiala odvedl kus práce. Životní příběh zajímavé osobnosti Kuneše Sonntaga je podán snadno čitelnou a o to autentičtější formou rozhovoru. Vypráví o svých zážitcích z koncentráku i následně komunistického lágru, o životě mezi tím. Jsem přesvědčená, že tato kniha zaujme i čtenáře, který nemá tato témata rád.
Řekni vlkům, že jsem doma
Carol Rifka Brunt
Půjčila jsem si ji v knihovně, kde mě zaujala její krásná obálka. Tak se ke mně nečekaně dostala nádherná, jedinečně poetická kniha, kterou doporučuju, kudy chodím. Od té doby toužím najít další takto citlivou a něžně poetickou knihu, ale zatím marně, marně...
Staň se, kým chceš být
Eric Greitens
Velmi moudrá kniha zkušeného člověka, který dokáže o životě přemýšlet a taky se z něj poučit. Je koncipovaná jako série dopisů příteli, který je v těžké životní situaci a autor mu nabízí pohledy na život i rady, které ho můžou provázet na cestě z problémů. Každá kapitola/dopis je věnovaná jednomu tématu. V jedné z nich autor doporučuje najít si vzory, které nás budou v životě inspirovat. Mám za to, že pobýt nějaký čas ve společnosti Greitense by mohlo být inspirativní hodně. Knížka, kterou si koupím do své knihovny a budu se k ní vracet.