senbja komentáře u knih

Přestože jsem předcházející knihy této autorky nečetla a nejsem fanouškem fantasy literatury, tuto knihu jsem přečetla jedním dechem. Nikoli jako fantazii, ale jako téma o životě a smrti, o kterém toho stále moc nevíme, protože se mu vyhýbáme, i když ho žijeme. Určitě si seženu další knihy z této série. Saint Germaine patří k postavám, které mě zajímají. Nadchl mě autorčin pohled na Lucifera. Postava, která také stojí za hlubší úvahu. Naučili jsme se šmahem odsuzovat, místo abychom se snažili pochopit. A to autorka rozhodně zvládla. Alespoň v této knize.

03.05.2021

Jako dítě jsem viděla jen film a teprve dnes se dovídám, že byl natočen podle knihy. U filmu jsem ani nedýchala a pár slziček určitě prolila. Asi se po knize poohlédnu. Přestože čtu od raného dětství, tahle mi nějak unikla.

V minulém tisíciletí jsem dostala knihu za dobré umístění v soutěži v ruském jazyce. Tehdy jsem obdivovala Puškina i tento příběh. Musím ji najít, abych zjistila, jestli ji ještě dokážu číst v originále.

14.01.2021

Očekávala jsem něco jiného, více vtipu a humoru. Asi moje chyba, možná si knížku přečtu znovu bez očekávání. Život není zřejmě žádná legrace.

14.01.2021

Politika není zrovna moje parketa, nicméně mě zajímalo, jak uvedení pánové smýšleli o době, ve které jsem větší část života žila. Nejvíc mě překvapily názory Karla Sidona. Své mínění o něm jsem přehodnotila k lepšímu. Škoda, že tam nebyl aspoň jeden rozhovor s nějakou známou ženou.

13.01.2021

Sama jsem ke kočkám nikdy nijak zvlášť netíhla, ale přátelé mají kočky, které mě docela berou. Když jsem v knihovně zahlédla tuto útlou knížečku, zaujal mě obal i to, že by mohla být kočka inspirací, jak spokojeněji žít. Nevím, jak bych celkem zajímavě pojatou knihu vnímala, kdybych byla kočkomilka, ale jako člověk, který tíhne k "duchovnu", ji hodnotím kladně. Líbila se mi zřejmě ze zcela jiných důvodů, než kvůli jakým ji mnozí četli.

13.01.2021

Před lety bych asi byla nadšená, teď už jsem spíše zmlsaná. Četlo se to dobře, ale očekávala jsem víc. Moje chyba.

17.06.2020

Přečetla jsem na potřetí celou. Čtivost stejná, ale asi jsem dorostla k většímu pochopení. Autor nepatří k mým favoritům, nicméně zvláštní vhled do problému mu nelze upřít.

07.06.2020

Knížka mě pobavila, splnila moje očekávání. Trochu slabší byl výběr perliček se soudních síní, ale to bylo docela vyváženo zajímavými pointami povídek i pohádek. Doporučuji, ale nemyslím si, že je to čtení pro každého.

I tato kniha patří k těm, které mě nezklamaly. Každý, kdo si myslí, že nemá žádné přátele, může nejmíň tohoto najít sám v sobě. Jen se musí snažit pochopit, a to moc lidí na této planetě nedělá. Přesto jsem s takovým přítelem na ní ráda, protože nevěřím, ale vím.

05.03.2020

Nikdy jsem nevnímala pojem bůh jako nějakou bytost, proto bylo pro mě těžké jen si představit, že bych nějakého mohla přijmout. Byl pro mě vždycky vesmírnou inteligencí a jako takovou ji i přijímám.

05.03.2020

Proudila z ní voda i na můj mlýn, který mele pomalu, ale bezpodmínečně. Všechny Walschovy knihy jsou pro mě pramenem živé vody, které se nemohu nabažit.

05.03.2020

Proč bych čekala na něco, co nosím v sobě a čeho jsem součástí? Přesto se mi kniha moc líbila, protože potvrdila mé představy o tom, jaký by měl být Bůh, ve kterého bych byla schopna věřit.

05.03.2020

Autorův světonázor je i mým názorem, proto ho mohu beze zbytku přijmout, i když ne všechny změny, které musím podstoupit, jsou mi milé.

05.03.2020

V této knize se mi líbilo i to, s čím ještě nejsem schopná souhlasit, ale pracuji na tom.

05.03.2020

Další z řady Walschových knih, které mě velmi oslovily. Při jejich čtení jsem vždy měla pocit, že dostávám odpovědi na své vlastní otázky. S většinou těch odpovědí jsem souhlasila, protože vyjadřovaly a vyjadřují mé niterné pocity a zapadají do mého vnímání světa, ve kterém žiji a který mě obklopuje.

05.03.2020

Už dávno nepatřím do kategorie mladá, možná právě proto mohu knížku mladým vřele doporučit. Škoda, že jsem si v mládí nic takového přečíst nemohla. Ušetřilo by mi to spoustu zbytečných starostí. Ale už vím, že lépe pozdě, než nikdy.

05.03.2020

Většinou si půjčím v knihovně knížku, která mi první padne do oka a tak trochu se mi vnutí. Tentokrát to byla tato. Zřejmě potřebuji přijít na jiné myšlenky v době, kdy světu vládne strach z koronaviru. Podle obsahu je to mix myšlenek o sexu od slavných Čechů, povídek, perliček ze soudních síní a pohádek na dobrou noc, které jsou v uvedeném pořadí součástí 11. oddílů. Přečetla jsem první a zatím si myslím, že to bude dobré počtení. Na konci pak je Přídavek na rozloučenou ve formě devíti stránek kreslených vtipů a veršovaných glos. Ty jsem si samozřejmě prohlédla jako první. Na úplném konci je autorova Zajímavá myšlenka na závěr. Docela se těším, že přijdu na jiné myšlenky.

Už jsem ji kdysi jednou zkoušela přečíst, a i když ji už jako tajnou nevnímám, protože o ní leccos vím z vlastní zkušenosti a celé řady jiných knih od jiných autorů, nebyla jsem schopná přečíst ji celou. Patří do okruhu knih, které mám zařazené jako "těžké čtení". Ani ne tak pro obsah jako pro způsob, jakým jsou psány. Obsahu bych nevytkla nic, jen ta čtivost byla pro mě i podruhé horší.

29.02.2020

K józe mám daleko, cvičím nerada, ale Tibeťané jsou jediné cvičení, které jsem nakonec léta úspěšně praktikovala. Udržují nejen tělo v dobré kondici, ale i člověka v dobré pohodě. Po úrazu dvou končetin jsem nemohla pokračovat. Úpadek fyzické kondice na sebe nenechal čekat. A zcela jistě to není jen tím, že už jsem babka v letech. Tělo sice chřadne, nicméně neklesám na mysli. Je to dobré cvičení k udržení fyzické i duševní pružnosti, časově nenáročné, když si cviky osvojíte. Ale těch dvacet minut denně to chce pravidelně. :-)

16.05.2019