Schuminka komentáře u knih
Vizuálně zajímavé, místy vtipné, obsahově poměrně klišoidní - žena bez muže si v některých situacích (přítomnost pavouka) sama neporadí.
Neblahá praxe překládání minoritních jazyků přes angličtinu ani tady nenese ovoce, kdyby to aspoň někdo přečetl v redakci a upravit všechny ty "nepsané předpisy", co se v knize vyskytují... Nápad byl dobrý, provedení o mnoho horší. Všechny postavy autorka líčí velice negativisticky, ale jinak klouže po povrchu, pouze postava Karla je aspoň trochu propracovaná. První polovinu se stále opakují pasáže, kdy obě hlavní postavy fňukají nad svými vztahy, Freyja navíc na svou bytovou situaci a bratra ve vězení, Huldar se zaměřuje na závislost na cigaretách, ostatní vyšetřovatelé si stěžují na mnoho práce, ale z děje to spíš působí, že nic nedělají. Samotného případu se v podstatě týkají jen kapitoly, kdy dochází k vraždě. Závěr nepřekvapil, dal se čekat tak od 3. kapitoly.
Koncept gotického románu se mi strašně líbí, ale ty samotné romány už pak méně. Bohužel ani Otrantský zámek není výjimkou. Vyzdvihuji autorovu snahu o povýšení románu pomocí aplikace formy antické tragédie (5 částí, jednota času a místa), odkazů na Hamleta a tehdy populární rytířské romány. Celkově mi to spíš přišlo, jak předobraz dnešních soap oper - antagonista, který celý děj stěžuje život mladým milencům, je po zásluze potrestán; šťastný párek se dočká happyendu, postavy, které se již autorovi nehodí, umřou nebo odejdou do kláštera. Oproti telenovele tam jen navíc trochu straší. Ale ty odkazy na Shakespeara jsou tam velice umně zakomponovány a celý, relativně jednoduchý děj pozdvihují na mnohem vyšší úroveň.
Pro mě velké zklamání. Čekala jsem román o přátelství dvou mužů, kteří mají vztah s jednou ženou; propletence rodinných a milostných vztahů s dávkou francouzského espritu. Místo toho jsem dostala šmouhu rychlých, povrchních popisů, kdo kam jel a s kým tam spal. Jen ve střední pasáži se tempo trochu zvolnilo a rozvinul se život milostného trojúhelníku se všemi jeho úskalími včetně odkazů na Goethovo Spřízněni volbou.
Nápad skvělý - dvě kamarádky vezoucí smrtelně nemocného otce jedné z nich na eutanázii do Švýcarska. První polovina je výborná, tak akorát patosu, černého humoru, umírání, vzpomínání a vyrovnávání se s dětstvím bez otců. Druhá polovina, kdy už Betty putuje sama, se všechno tohle ztratí, zbyde poměrně nepravděpodobný příběh se spoustou opakování a sebelítosti.
Velice zvláštní příběhy, ani ne moc pohádky pro děti. Další rozměr jim dodávají poslední odstavce, kdy si povídají Brouček s dětmi před spaním o té pohádce.
Jak to u sbírky povídek bývá, některé jsou skvělé, jiné jen do počtu a zbytek je průměr. Nejvíc mě zaujaly příběhy:
Kristína Farkašová - Na trhu (dojemný příběh o stařečkovi)
Marek Šindelka - Věštba (svým zpracováním)
Tomáš Hanák Pochyby aneb Touha po chybě (skvělý nápad)
Tradičně na začátku hodně zmatečné prolínání jednotlivých linek. Zajímavé téma pedofilů a jejich přítomnost ve vyšších strukturách. Baví mě číst i ty pasáže z "obyčejného života" obou komisařů.
Poměrně zajímavá kniha o Číně z různých pohledů. Vzhledem k datu vydání (anglická verze zhruba 2005) již není nejaktuálnější, ale jako základní přehled o moderní Číně je to ideální kniha. Mírně mi vadilo, že si český překladatel nedal tu práci, aby přeložil čínské názvy dle české transkripce a u méně známých ponechal tu anglickou.
Hodně suché a plné statistiky, chybělo mi trochu víc teorie a odůvodnění výsledků.
Nápad zajímavý, dobře se to četlo, ale samotný příběh mě nezaujal.
Zajímavý pohled do práce překladatele a vhled do zákoutí angličtiny a severských jazyků. Asi bych z výtahu těch novinových sloupků vynechala ty ve smyslu "kdo se mnou nesouhlasí, je hlupák".
Hodně zajímavá studie, která zjednodušeně neopovrhuje diváky soap oper. Autorka dokázala stanovit nové metody výzkumu diváků, pojmenovala pojmy jako aktivní publika a emocionální realismus a charakterizovala 4 druhy přístupů diváků k Dallasu.
Chytře vymyšlené, mnohovrstevnaté, mezi českými autory zjevení. Autor umí psát, ale v první části by trochu mohl i škrtat (kolikrát si proboha vařil to kafe...). Detektivní zápletka v atraktivním prostředí (výzkum, Grónsko, novináři) bez potoků krve a věčně opilých, umolousaných, proti systému bojujících komisařů.
Samotná detektivka není špatná, děj je dobře promyšlen, spousta zajímavých informací ohledně tématu. Je znát, že knihu psala žena - v celé knize se až na pár mužských postav vyskytují především ženy, které řeší své problémy a hlavně o nich donekonečna mluví. Těšila jsem se na luxusní prostředí hotelu Sacher, ale toho jsem si příliš neužila.