Sam33 komentáře u knih

Takže, o téhle knize mluvila spousta žen. Pamatuju si, že poprvé jsem ji zaregistrovala, když byla máma s její kamarádkou na kávě (ano, jsem mladší ročník, ale již dospělá) a ta kamarádka knihu vychvalovala do nebe a že to přečteš jedna dvě i přesto, že je to asi 500 stránek. Nakonec se ke mě kniha dostala asi o půl roku později přes mou mladší sestru.
Ehm...přečetla jsem první dvě nebo tři kapitoly. To se přiznám, že si nejsem úplně jistá, kam až jsem to dočetla. Ovšem k sexuálním sénám jsem se nedostala a jsem ráda. Protože HORŠÍ knihu, než je tato jsem snad v životě nečetla! Hlavní hrdinka je naivní, hloupá a nezajímavá husička, která se ani pořádně nepřipraví na schůzku, na kterou jde místo kamarádky (a jo, je to vysokoškolačka). Z nějakého neznámého důvodu naprosto učaruje tomu namachrovanému Greyovi. A dál jsem to nečetla. Má to několik důvodů:
1) Jazyk. Je to napsané stylem, který ze sebe vypotí žák sedmé třídy ZŠ. Ano, v jednoduchosti je síla, ale takhle primitivní jazyk, to je ostuda - tady je vidět, že autorka není spisovatelka a lituji spisovatele, kteří to četli, protože se jim z toho muselo dělat mdlo.
2) Stačilo mi přečíst max. 30 stránek, aby mi došlo, že v Greyovi je nějaký problém z dětství. Vůbec by mi nevadilo, kdyby autorka použila ten brutální sex, aby poukázala na nějaký hlubší problém - třeba ten, jak může malé děti poznamenat negativní zážitek v dětství a táhne se to s nimi a ovlivňuje to celý jejich život. Jenže, podle toho co vím z doslechu, tam asi nic takového není. Hrozně moc mi vadí, že ta kniha je populární kvůli tomu "brutálnímu" sexu, jenže nikoho najednou nezajímá, co je za tím. Co vedlo Greye k tomu, že tohle potřebuje? Ne, na to se nikdo neptá. Všichni si chtějí jen přečíst (později i vidět), jak sadomasochisticky přefikne mladou dvaadvacetiletou naivní pannu. Všichni jsou totiž zvědaví, jak to funguje u někoho jiného v ložnici.
To mi zkrátka vadilo. Dneska se všichni ptají PROČ? U téhle knihy se nikdo neptal.
Osobně si myslím, že jelikož hlavní hrdince je už 22 let a je stále nedotčena mužem, že se jedná možná i o autobiografické vyprávění autorky o tom, jak ona poznala svého prvního chlapa, se kterým přišla o panenství. už kvůli ní doufám, že to fakt bylo, když jí bylo 22 a ne ještě mnohem, mnohem později.
Na závěr mi je líto těch žen, kterým se ta kniha líbila či se snad s ní ztotožnily nebo nedej bože se z ní něco i naučily. Jsem taky žena, ale TUHLE knihu považuji za ODPAD světové literatury!

Určitě je to četba, která vezme za srdce snad každého. Nicméně nevím, jestli jsem se s touhle knihou setkala příliš pozdě nebo je to i dobou, ale bylo pro mě moc složité číst Anniny zápisky. Jednak je psala na začátku jako třináctiletá a i když jsem se snažila to moc nevnímat, připadalo mi to hodně dětinské. Osobně je mi líto, že jsem pak knihu rozečtenou odložila a už se k ní nevrátila. Asi se o to ještě někdy pokusím, protože vím, jaký je to klenot co se týče historie 2.světové války, ale bude to pro mě hodně těžké.

2 03.08.2015

Tuhle knihu mám moc ráda. Je to sice taková česká verze Harryho Pottera, ale to mi nevadilo. Hlavní hrdinka Kiara je milá, sympatická a chytrá mladá slečna, která nás provází celým příběhem. Hlavní mužský protagonista, Lyraz Perelian, zpočátku vůbec nebyl můj favorit, ale čím víc se v knize objevuje, tím jsem ho měla radši. Kniha příjemně plyne, nikde se děj nezasekává. Konec jsem nečekala, i když je naprosto logický. :-) Jediné, co mě trochu zklamalo je konec, kdy už je po všem a Lyraz vysvětluje. Tak je asi nejvíc vidět, že autorka je žena, protože Lyrazovo přiznání je zvláštní. Nicméně kniha je moc fajn, osobně jsem těch 250 stran přečetla za pouhé tři hodinky a je to oddechová četba, u které můžete vypnout a nechat pracovat fantazii. Pochvala za velice pěkné ilustrace, i když je škoda, že bez barev.

03.08.2015