RogiS komentáře u knih
Autor již zcela rezignoval na navázanost s předchozími příběhy a předložil nám asi pátou verzi kterak se Oldřich z Chlumu seznámil a spřátelil s královnou Kunhutou blahé paměti. Dále nás seznámil s několika novými postavami, které se sice v předchozích příbězích nevyskytovaly - popřípadě jejich chování nekorespondovalo s tím, co nám nyní pan Vondruška předložil - ale nyní mají mimořádný význam pro některé z našich hrdinů. Dále se mu povedlo přesunout klášter v Davli na Berounku - resp. soutok Vltavy a Berounky a patrně i odstranil skálu dnes zvanou Barandov, neboť Ota se ze Zlíchova do Radotína prohání kolem řeky jako tam nebyla. Jediné, co zůstává stálé, je neochvějné setrvání Oldřicha na vyřešení případu i proti vůli mocných...
Tak nevím, knihu jsem, asi, četl, leč nijak mne nezaujala, takže jsem ji patrně neokomentoval a, na rozdíl od prvních knih páně Vondrušky nemám nějak touhu se k ní vracet.
Pamatuji si pouze povídku V zájmu galaxie, aneb proč museli české stavy na Bílé Hoře prohrát. Nejvyšší čas prohrabat knihovnu.
Opět dávka nostalgie. Hrdinové jsou (na tehdejší měřítka) bílí, padouši černí (tedy ne barvou pleti, většinou čistokrevní árijci), příběh vlastně žádný, spíš takový bedeker po Nemově podzemní říši. Představy o technickém vývoji na dnešní dobu naivní. Čeština patrně nebyla "modernizována", trošku mi vadí patrně automatické opravy textu ve stylu hotovy - hotoví.
Post scriptum - tak dle editorů byl jazyk přizpůsoben dnešnímu čtenáři... no, aspoň imo s citem
!!! Možná SPOILER !!!
Přečteno, vše souvisí se vším, parchanti najednou mají otce (a mimo neteří i bratrance, ti spolu sice nemluví ale všechno si řeknou) Znojemský purkrabí vše vyřeší, pár nevinných panen je zachráněno a vrahem je, jako vždy, Brodský. :-)
Případ, který se tak trochu vymyká ostatním. Tentokrát bez Harolda - toho nechali v Torontu. (Což ovšem nebrání autorovi, aby ho zahrnul do spolupráce hraběnky Anny a inspektora Harolda - v Setkání v Torontu (6 kniha) uvádí zatím 5 vyřešených případů)). Neuváženě jsem se zkusil podívat na filmové zpracování - už to víckrát neudělám.
Opět se vyšetřuje na dvou místech, opět Oldřich sám - jeho "konkurencí" je tentokrát Ludmila a jeho pomocníci. Mrtví přibývají a živí nejsou tím, za koho se vydávají. Oproti předchozím knihám tentokrát Ludmila obdivuje komedianty a dokonce se výborně baví. A umírající zase varují...
jakkoliv nechovám k panu Mackovi žádných antipatií, naopak, jeho úvody k filmům ve filmovém klubu v Zábřehu mne vždy zaujaly, knihu jsem si zakoupit nehodlal. Až recenze v nějakém pochybném plátku, kde recenzent vytýká novému Saturninovy nemodernost a zaostalost, mne zviklala a knihu jsem si koupil.
Vzhledem k tomu, že MuDr. Macek nepředělal Saturnina ala Kapitán Exner a Prima ale ponechal mu jistou prvorepublikovou noblesu - za mne dobré
Přečetl jsem přečetl, nebylo to špatné, jen opakovaný motiv z Žen a lží - někdo jde někam inkognito a všichni ho tam znají...
A nejsem si jist, jestli se ve skutečně dobré restauraci kazí cappuccino skořicí...
Trochu jsem se historicky ztratil. Jaroslav z Turnova, zde otec pána z Rohozce a Zdenka z Valdštejna byl patrně ve skutečnosti jejich bratranec. Otcem Zdenka z Valdštejna a Jaroslava (Havla?) z Rohozce nebyl nikdo jiný než Oldřichův nepřítel Jaroslav z Hruštice. Taktéž Markvartic...
Občas mám dojem, že pan Vondruška pokusem opravit "oblíbené omyly" se do toho zamotá ještě víc.
Jen pro zajímavost:
Oldřich pochází z vesnice u Svijan (první zmínka o obci 1345). Ovšem ve Vraždě v Ambitu tvrdí, že bydlel blízko kláštera, založeného Sv. Prokopem....
Ota ze Zástřizlí pro změnu pochází z Moravy - ale všechny příbuzné má u Rokycan...
Ota ze Zástřizlí byl pasován na rytíře Václavem I. ve věku třinácti let, o pár let později ho patrně pasoval Přemysl II znovu, neboť "ačkoliv byl nedávno pasován na rytíře, používal stále titul panoše) - nevím už, v jaké to bylo knize, ale to už měl minimálně 20...
Jinak nic ve zlém, seznámení Oty a Diviše se mi líbilo.
Další dobrodružství našich hrdinů - tentokrát psaných dle Mistra Vondrušky pro děti - nijak nevybočuje z jednoduchého schematu který autor používá u všech tří "historicko-detektivních" cyklů. Seznámení s hlavními hrdiny, popis jejich předchozích akcí no a můžeme se vnořit do děje. Nic proti, ale pokud jste četli všechny předchozí knihy, vypadá to poněkud únavně. (Stejně jako tajné znamení cechu nevěstek, které zná kde kdo a s jehož pomocí si zajišťují hrdinové pomoc od příslušnic nejstaršího povolání ve všech románech v nichž je hrdinou Jiří Adam z Dobronína a teď se objevuje i u Fiorelly - tam se, pravda, v předchozích dílech děti do nevěstince nedostali, až tady)
Též motiv zločinů byl již použit a to jak u Oldřicha z Chlumu, tak u Jiřího Adama - i když místo se přesunulo z pohraničních hvozdů do staré Prahy a ze skláren do alchymické dílny.
Jsem zvědav, zda-li bude další pokračování, přece jenom Fiorella je ve věku kdy už je čím dál těžší se vydávat za chlapce...
Nevím, jestli mě víc zaujal při osvobozování krále Václava IV. blahé paměti z jeho věznění ve Vídni Protiva z Protivce nebo podrychtář Václav od Černého koně. Tady to bylo takové - zajímavější, ale nechci nikomu sahat do svědomí, zas tak moc se ty knihy od sebe neliší :-(
Nejsem si jist, zda-li jsem tuto knihu v dětství četl jako komiks nebo jako knihu. V každém případě jsem si ji teď (z nostalgie) koupil a přečetl. Naivní, ale neurazila a pan Troska se vrátí, jako vzpomínka na dětství, a v elektronické podobě, do mé knihovny. Včetně pánů Farina (staršího a mladšího), Brady a dalších hrdinů od pana Trosky.
Číst "detektivní seriál" v pořadí 1. 2. a 6. kniha má svůj půvab. Vývoj jedné z postav dcera sprosté podezřelé, sprostá podezřelá a snacha takhle napřeskáčku si žádá bližšího studia. Takže teď musím dohnat mezery a dočíst zbývající Setkání.
Vhodně umístěné "amerikanismy" (boyfrend, babysiter atp.) neurazí. Jen si nejsem jist, zda-li dvacetiletá kanadská policejní elévka zná rčení "dlouhá jak Lovosice". Požitek kazí zpracování e-knihy z nakladatelství Kosmas.
Trochu mi trvalo, než jsem si vykl na styl vyprávění "každý pes jiná ves" ale prokousal jsem se na konec a jedu znovu. Nějak mi uniklo, kdy si paní hraběnka a detektiv začali tykat. :-)
Že by začátek další serie? "Protekční spratek" Lukáš Trobl z Květnice bok po boku (v některých případech tělo na tělo) s krásnými ženami řeší případ záhadného bůžka, znetvořené mrtvoly, stopy jsou ničeny, mrtví přibývají a Lukáš spíš poznává krásy Prahy (stejně jako o pár set let později Nick Carter, slavný pátrač americký) než že by pátral. Ale jak je v kraji zvykem, vše se v dobré obrátí a pánové z Květnice dostanou košem. :-) (A samozřejmě úspěšně vyřeší případ)
Dva případy oddělené časem. Kdyby nebylo poněkud diletantské práce policie (policista pracující v utajení je poslán do školy, kde pracuje jeho kamarádka) a (opět) špatně umístěná pointa prvního příběhu (samozřejmě IMHO) - kdyby byla pointa prvního příběhu na konci knihy, bylo by to mnohem zajímavější.
Jenom taková technická poznámka: v 15. století se na Karlštejn jezdívalo přes Mořinu, Kuchař a Ořech. Kolem Mže (Berounky) a Vltavy to až do 19. století nešlo. (Protože Barandov)
První Mistrova kniha, kterou jsem nepřečetl na jeden zátah a stále ji ještě čtu. Možná počasí, možná konkurence počítající Analfabetky nebo páně Erbenova Jiříka z Poděbrad...