Raksa.A komentáře u knih

Já jsem si z téhle knihy odnesla krásný termín - verbální inkontinence.

Tuhle knihu miluju, ale má to háček. Mám ji v originále. Protože jsem chtěla, aby si ji přečetli moji ruštinu příliš nemilující synové, koupila jsem si tenhle překlad. A když jsem to četla, skoro mě kleplo. A tak jsem díky dobrým vztahům s knihkupcem milý překlad zase vrátila - konec konců, když na to přijde, ať si ti moulové zopakují azbuku.

Tuhle knihu jsem před lety koupila v antikvariátu. Byla v krabici superslevy a stála myslím 15,- Kčs.
Zřejmě se do ní díky mírně poničené vazbě nikdy nikdo nepodíval. Ilustrace jsou úžasné, ale už při koupi mi vrtal hlavou jistý časový nesoulad. Při četbě jsem na to přišla - ty povídky s mnoha ilustracemi byly napsány právě k těm ilustracím. Úžasné....

4 26.04.2015

Mám ráda tuhle knihu. A taky jejího autora. Ale musím říci, že mě překvapilo mnoho komentářů. Shinie si myslí, že Jack London byl naprosto bez vzdělání a je překvapená jeho rozsahem znalostí. Je pravda, že formální vzdělání neměl, ale to, co dokázal nassát neformálně bylo obdivuhodné. Pro všechny podobně překvapené čtenáře doporučuji Irvinga Stonea - Námořník na koni. A všechny, kdo si myslí, že Jack London byl spisovatel jen dobrodružných románů a povídek, bych ráda ujistila, že to opravdu tak není. JP kritizuje Londonovu agresivitu, jakoby si myslel, že se jedná o autobiografii - opravdu to tak není, je to jen příběh, ale zřejmě až příliš dobře napsaný..

Je to perfektně napsané - jednak mám pocit, že tomu skoro rozumím, a jednak se mi ten vesmír líbí.

4 03.11.2011

Jelikož se na tuhle knihu odvolával kde kdo, konečně jsem si ji přečetla. A že mi to dalo dost práce. I když se autor odvolává na zdroje, tak ačkoliv mám dost slušnou sbírku polynéské mytologie, nikde jsem nenašla, že by Maui použil v jakémkoliv případě jako návnadu na udici hvězdu - protože to pro mě bylo překvapení, projela jsem všechno. A ani teorie o egyptských obeliscích jako slunečních hodinách mě jaksi neštymovala. A pak jsem pochopila. Autor je fanaticky přesvědčený, že biblické zázraky jsou skutečností a je odhodlán to dokázat - děj se co děj. Proto ta míchanice faktů, polopravd a nesmyslů.
Ať tedy autor vystudoval cokoli ( a spolupracoval s kýmkoli), rozhodně to nebyla fyzika ani kosmogonie. Spíše se měl obrátit k některému kolegovi v oboru, v kterém byl podle uvedeného životopisu respektován...

Ano, mohu potvrdit, že borelie jsou vysoce adaptabilní organismy. Lymskou boreliózu mám již asi 20 - 25 let. Zjistili mi ji opravdu náhodou - otravovala jsem před 20 lety doktora, že jsem unavená, a tak mi nechal udělat kompletní vyšetření krve a ejhle - borelióza. Dostala jsem hromady antibiotik - bez výsledku. Vzhledem k tomu, že jsem léta neměla klíště, a ani nikdy charakteristické skvrny usoudil doktor, že jsem zřejmě boreliózu svého času přechodila a pravil, že se uvidí.
A tak žiju se svými boreliemi v míru už těch 20 let. Asi se adaptovaly. Mám pochopitelně různé problémy - oční (ale už od dětství), únavu (ale je mi 70 let), revmatoidní artritidu (ale cvičím jógu a funguju), taky prý něco se srdcem ( ale to mi zjistili před 50 lety a když nedobíhám autobus, tak je to OK).
A když vidím v televizi mladé lidi, jak jsou v nemocnici na kapačkách, tak si říkám, že moje borelie jsou vcelku ochočené a přátelské.
Jo, a krom těch antibiotik jsem žádnou další léčbu neabsolvovala.

Opravdu stojí za přečtení. Mám ráda knihy, které píší zvídaví lidé s láskou ke svému oboru.

Předesílám, že knihu jsem nečetla. Ale ta poznámka o tom koni mě ze zcela konkrétního důvodu rozveselila. Kromě knih sbírám také balety. A mám nahranou úžasnou verzi Svěcení jara, a to v provedení Theatre Zingaro, koňského baletu, jehož šéf Bartabas je zřejmě génius století. Tahle verze totiž vypadá, jakoby tu hudbu napsal Stravinskij přímo pro ně, A to jsem viděla verzi Béjartovu, původní choreografii Ďagilevova baletu, představení v ND...
Ať žije Bartabasovo Svěcení jara - pocta Eponě, bohyni koní...

Je to vůbec fantasy? Teď koukám na Kalouska v Otázkách Václava Moravce, a ze všeho nejvíc mi to připomíná interwiew Nadosaha Pozlátka pro Kometu.

3 24.06.2012

Pravda je, že kdybych si mohla vybrat budoucnost, ve které bych chtěla žít, je to tahle.

3 30.11.2011

Právě jsem dočetla v čekárně na očním - tyhle malé knihy beru do čekáren, protože se vejdou do kabelky.
A způsobila jsem tam rozruch, neb jsem se smála nahlas a tak se s vámi podělím:
...V boudě se zahájí představení Fraškou volební.
Před voliči s dřevěnou hlavou a oslíma ušima zatančí měšťáčtí kandidáti, odění jako šašci, tanec politických svobod, lepíce si na přední i zadní tvář vlastní volební programy s nesčetnými sliby, a se slzami v očích budou promlouvati o bídě lidu, a zvučným hlasem o slávě Francie. Hlavy voličů budou k tomu kývati do taktu a přizvukovati: iá, iá.
Načež začne slavnostní scéna: Loupež národních statků. ...
No, není to legrace? A je to 168 let staré!!!

2 17.05.2016

Knihu sice neznám, ale kdysi (rok už si nepamatuju, ale musí to být nejmíň 40 - 45 let) byla u Hybernů výstava. A pan Skřivánek tam měl obraz, jmenoval se Pátaliputra - úžasný, dodnes si pamatuju nejen obraz, ale i dojem, který jsem z něj měla. Bohužel byl dost drahý a já švorc, takže mi zbyla jen pohádková vzpomínka...

Jedna z mých nejoblíbenějších. Chytrá, vtipná - škoda, že dneska tak málo čtená.

2 05.10.2011

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Kontrast škrobeného anglického plukovníka z vyšších vrstev a přímočaré Lydie je neodolatelný. Zde uvedený obsah je sice pravdivý, ale o půvabu knihy v podstatě nic nevypovídá.
Pokud budete mít možnost, opravdu vám doporučuji přečtení.
Raksa.A

Kniha rozhodně stojí za přečtení. A kupodivu dneska spíš, než v době, kdy byla napsána. Odehrává se v 22.století a já jen doufám, že budeme mít tolik štěstí a rozumu jako lidstvo v tomhle románu a přežijeme.
- Počúvaj, - prerušil som ju. - Myslím na to, čo sa dialo pred sto rokmi. Na hlad, psychózy, ustavičné konflikty, slovom na všetko, čo vy, historici, nazývate krízou civilizácie. Dvadsiate prvé storočie. Sto rokov... Na pohl´ad velˇa. Ale čo ak nie dosť?

1 10.11.2015

Zajímavý pohled na zemi, lidi a jejich zvyky. A taky - co všechno ta ženská vydržela!

1 19.11.2013

A všiml sis, jak trusty zatočily s drobnými kapitalisty? A jak pěkně tam zmizí střední třída? A ta krásná církev! A akademická svoboda! Není to jen o budoucnosti Ameriky...

Velmi zajímavé vyprávění nejen o cestě samotné s jejími přírodními překážkami, ale hlavně o mravech, způsobech jednání a morálních postojích lidí, se kterými se autorka na své cestě setkala. A také poučení o dřívějších tibetských skutečnostech pro lidi vyvěšující tibetské vlajky od někoho, kdo měl Tibet opravdu rád.

1 04.10.2013

Tuhle knihu jsem četla poprvé jako dítě a pamatuji si dodnes, jaký ohromný dojem na mne udělala. A ačkoliv jsem vyrostla a zestárla, vždycky, když se k ní vrátím, se mi vrátí i ten strašidelný pocit okouzlení. A asi nejsem sama - myslím, že ji určitě četl Michael Crichton, než napsal Kongo.

1 29.05.2013