psychousek komentáře u knih

Závěr trilogie se mi ze začátku četl špatně. Autor mění v průběhu knihy pohledy vyprávění příběhu. Sice zcela logicky, dává to smysl, ale mne to neuvěřitelně rozčilovalo. Zhruba do třetiny knihy jsem se musela ke čtení nutit, ale pak se to rozjelo. V prvním díle mi čtení nešlo, druhý jsem zhltla naposezení a třetí - bála jsem se opravdu celou třetinu, že to bude stejné jako jednička, ale pak se Ian zase rozjel a četlo se to jedna báseň.

Teď, na konci trilogie, musím - jelikož už mohu! - zhodnotit i celkový námět knihy. A přiznám se, že pro mne byl dosti děsivý - Ian pracuje s možností, že nacisti měli extrémně nebezpečnou živou zbraň, která silou vůle dokázala vlastně cokoli. Způsob vyprávění je vcelku poutavý a rozhodně promyšlený. A to se cení!

Velmi dlouho jsem přemýšlela nad tím, jak vlastně tuto knihu zhodnotit. A nakonec mi vyšlo, že neutrálně.

Tento příběh jsem již znala, a to od dob, co jsem viděla filmový muzikál před mnoha lety (opakovaně, podotýkám). Styl psaní mne neoslovil. Ve chvíli, kdy jsem se konečně začetla mi příběh narušil vypravěč/detektiv/student vysoké školy píšící diplomovou práci na téma "fantom existuje." Nejen tyto vsuvky byly rušivé, ale zároveň jeho přeskakování z děje třetí osoby na děj autorovo vyprávění, jak k důkazům přišel, až po násilné přeskočení k vyprávění další osoby.

Co Gastonu Leouxovi musím naopak nechat, a smeknout klobouk - ačkoli násilně přeskakoval, nikdy se neuchýlil k tomu, že by vyprávěl příběh z pozice fantoma ve chvíli, kdy jeho slovům/činům nebyla přítomna jiná postava. V některých místech k tomu vyloženě svádělo, ale autor tak neučinil.

Závěr? Kniha je pro mne osobně běžný průměr, který jsem si sice přečetla, možná mi bude ku prospěchu v jiných odvětvích než je literatura, ale nepovažuji za pravděpodobné, že bych se ke knize někdy vrátila.

A doporučila bych ji? Ano, ale pouze pokud by člověk před tím neviděl filmy...

Představte si, že jste stroj... Ne, vážně, jste stroj, kterému se najednou povedlo získat osobnost. A nejenom ji, ale i touhu psát o sobě. Kovboj se rozhodl, že udělá - co vlastně? Kniha mi prostě nesedla. Není psaná formou komplexního vyprávění, ale stylem několika příběhů (z nichž je ten poslední suveréně nejlepší a měl by se ještě víc propracovat, ten se fakt dal číst!), jenže než mi došlo, že to jsou na sebe velmi lehce navazující příběhy, tak jsem byla ehm dostl mimo... Navíc mi trvalo, než jsem pochopila, že je příběh vyprávěn z pohledu stroje (většinou tak pomalá nejsem), hledala jsem v tom osobnost nebo část člověka, což se mi samozřejmě nepovedlo...

Z mé perspektivy autor shrnuje lidský život, a to z pohledu člověka, který zůstal živý poté, co se někdo z jeho blízkých zabije. Přišlo mi to, jako kdyby se snažil vyjádřit, že život je pomíjivý, nikdo si nezapamatuje celý příběh cizího člověka, a všichni si budou pamatovat jen části, střípky, které po čase nebudou dávat smysl. Hodně zajímavá kniha.

Četlo se mi to velmi těžko... Místy mi přišla nelogická návaznost, velmi těžká orientace ve světě, občas se nedalo poznat, že se jedná o "flashback" a ne o tamější současnost. Příběh mi přišel moc jednoduchý, plytký, jednoduše předvidatelný. Dočetla jsem, ale jen s velkými obtížemi...

(SPOILER) Autorka se v psaní vyvíjí. Už neskáče z jednoho času do jiného, aby si tam něco s někým vyřídila, dostala se k akcím přehledným (rozhodně ne pro historiky) a děj krásně plynul, od mise č. 1, přes č. 2, krátký odskok až k č. 3. Velmi oceňuji, že hlavní postavy se vyvinuly a už na sebe histericky neječí, stačí ne a pistole. Epilog mne vyloženě zamrzel. Autorka sklouzla k seriálovému cliffhangeru, který vyzněl velmi lacině. Pozitivum je, že ani tato snaha mi nezabrání v přečtení dalšího dílu. Tedy až vyjde přeložený.

Suma sumárum pokud se autorka bude tímto způsobem dál vyvijet, pátý díl (pokud nějaký bude) by mohl být výborný.

Bohužel, tohle mi nesedlo. Místy nelogické, zvláštní struktura, když už si myslím, že znám po zdlouhavém úvodu postavy, se kterými se budu potkávat, autor přidá další a já opět musím absolvovat poznávací kolečko. Autor rád využívá klišé všeho druhu a jedna erekce po procitnutí ze sna mi přišla fakt nechutná. Druhý díl si nechám ujít, autorů samotnému možná někdy dám druhou šanci...

Zajímavá kniha deníkového typu. Málem jsem odložila kvůli začátku, kde jsou technické informace z výcviku. Sice to byla nuda, ale ty informace jsou pak dál důležité. Doporučuji nenechat se jimi odradit. Kniha stojí za přečtení.

Pátý díl vesmírné série o zlých mimozemšťanech a autor se pořád velmi dobře drží! Při četbě jsem měla pocit, že trošičku změnil způsob vyprávění, jako by ho zrychlil. Navíc na konci nechal Graysona filozofovat. Celá kniha byla ale i tak napsána velmi dobře, všude byla akce, neobsahovalo to nudné části. A za to, že se autor neuchýlil k běžným klišé, má rozhodně body nahoru. Už aby byl šestý díl v knihovnách.

Zajímalo by mne, co máte za tipy ohledně mrtvol, ale to se nedá debatovat zde v komentářích :)

Druhý díl je rozhodně lepší jak první. Je nápaditý, poutavě napsaný, místy nepředvídatelný. Skoro jako by to psal někdo jiný. Je to téměř neuvěřitelné, ale s jistou rezervovaností se i těším na třetí díl.

Co bych vytkla je korektura - působilo to na mne jako by v některých místech korektura vůbec neproběhla. Mezery navíc, nelogické navazování vět, chybějící písmena a minimálně jeden výskyt MI místo MY...

Další příběh Iren a Kchaje (už jsem si asi na nový přepis jména zvykla) s neobvyklým příběhem a zajímavým vyvrcholením. Pokud se líbily předchozí díly, tento bude taktéž. Občas mi u Irene chyběl spojovcí most mezi jejími myšlenkami, ale jelikož sama vím, jakými směry se ubírá ženská mysl, ani se tomu moc nedivím.

Pokud předchozí tři díly byly super, pak vězte, že tento za nimi nezaostává. Opět dobrá zápletka a pěkně rozuzlení. Bitvu jsem si opravdu užila a její závěr byl super. Ačkoli se objektivně jedná o knihy pro mladší čtenáře, skutečně mne to bavilo a považuji všechny čtyří díly za dobré čtení.

(SPOILER) Velmi dobrý druhý díl, zvyšující se dynamika jak příběhu, tak mezi postavami, knihu jsem zhltla. Cokoli dalšího, co bych o ní napsala je spoiler. Musím ovšem uznat jednu věc - vysvětlení ohledně "vlaku" a jeho závěrečné "osvobození" jsem pořádně nepochopila...

Kniha mne bavila a sedla mi. Pěkně napsané, děj byl možná jednodušší, ale to ničemu nevadilo. Styl psaní autorky mne bavil. Je to s podivem, ale možná právě první díl mi přišel nejslabší, ale přesto dobrý.

Všechno se posralo? Ne! Pořád je tu malé místečko, kde může být hůř. A že vypadá jako ráj je zcela irelevantní a nemístný vnitřní pocit.

Potvrzuji svoji předchozí teorii - s každým dílem lepší a lepší. Škoda jen, že nikde není záznam stepujících Dlouhánů....

Autor napsal minimálně ještě pátý a šestý díl, které jsou aktuálně v edičním plánu nakladatelství. V době psaní příspěvku na databázi knih nejsou. Mám takový pocit, že si je také přečtu. A to s velkou chutí. A jelikož zde není jediná objektivní poznámka, ale všechny jen subjektivní a citově zabarvené, tak mohu s klidem prohlásit, že je to opravdu (do teď) skvělá série.

Třetí díl zběsile pokračuje ve stejném tempu jako druhý. A co víc - začíná přesně tam, kde druhý skončil, což je úžasné. Knihy jsou skvěle ukončeny tak, aby byl příběh odvyprávěn, ale zároveň na sebe perfektně navazují. Jak jsem psala u minulého dílu - mám trochu problém od sebe dvojku a trojku oddělit.

Autor z jednoduchého příběhu, který bych, kdybych chtěla spoilovat, shrnula do dvou vět, dokáže vykřesat plnohodnotnou knihu. A co víc - v mnoha okamžicích jsem ani necitíla "přichází klišé", protože tam jednoduše nebylo. Přijde mi, že s každým dílem se autor víc a víc vypisuje a je to lepší a lepší.

K obsahu se nebudu vyjadřovat z jednoduchého důvodu - cokoli, co bych se pokusila objektivně napsat zároveň bude znamenat spoilování.

Celý život pracujeme, máme rodinu, přátelé, a najednou je konec. Přijde smrt, a už nejsme. Tato kniha ukazuje to, na co většina lidí nemyslí. Co se stane potom, co zemřeme? Parta přátel se sejde v milované hospodě, aby vyrazili na cestu, a splnili tak poslední přání svému mrtvému druhovi. Po cestě pak nejen vzpomínají na přítele, ale také, po setkání se smrtí, přehodnocují své vlastní životy.

Kniha je psána poměrně zmateným způsobem, čtenář přeskakuje od postavy k postavě, a musí se pročíst k pochopení kdo je kdo. Jenže jinak ani napsat nešla. Považuji knihu za nádhernou, leč depresivní, ukázku toho, co si nikdo nechce představit.

Knihu doporučuji k přečtení.

No sakra! Omlouvám se, ale tenhle díl byl super! Po prvním dílu jsem si říkala, jestli to zahodím a přežiju s prvním dílem, nebo zkusím číst dál. Přítel to četl předemnou a řekl mi, že pokud chci pochopit Gretel, mám přežít až do konce třetího dílu a k tomu se nedostanu jinak, než abych si přečetla druhý díl, jinak třetí nemá smysl. Tak jsem dvojku otevřela. Děj se rychle odvíjel a četlo se to jedním dechem. Dokonce mi to až připadalo, jako by to nepsal stejný autor, ačkoli jsem věděla, že to tak není. Logické zvraty, ačkoli jsme se posunuli o 20 let dál, vysvětlení, co se s postavami dělo bylo jednoduché, přímočaré. Druhý díl musím rozhodně doporučit, a tedy i jedničku, protože bez ní dvojku nepochopíte, a ačkoli teprve číst budu, tak předpokládám i nutnost přečíst si trojku, jelikož takovej cliffhanger na konci dvojky prostě nepřejdete.

Jak tuto knihu ohodnotit... Dočetla jsem ji - a to je základ. Příběh jako takový má vlastně dvě dějové roviny - anglickou a německou, které se vzájemně prolínají (a občas na sebe i přímo [podle akce v druhé zemi] navazují, ale za to může Gretel). Jenže je to celé takové prázdné. Jedná se o třídílnou ságu, tedy to beru tím způsobem, že se zde ustavují postavy. Sice tedy trochu obšírně a zdlouhavě, ale dá se to přežit. Nakonec jsem si přečetla i druhý díl (zkusím k němu také komentář napsat), ale to jen proto, že mne zajímalo, za jakým účelem Gretel manipuluje se všemi kolem sebe. Občas jsem se ke čtení tohoto dílu musela trošku nutit, ale bylo to celkem slušné.

Je možné, že jsem již stará, ale kniha na mne nepůsobila moc humorně. Podle tématu již bylo jasné, že bude obsahovat náboženské prvky, nicméně autor se snažil zahrnout všechna náboženství tak, aby se nepřikláněl ani k jednomu. Kniha mi přijde spíš jako dobová reflexe s nadsázkou na to, co se dělo v devadesátém roce. Smutné na tom je to, že je to přesně vztažitelné i na současnou dobu.

Nečetlo se mi to zrovna lehce "sednu a čtu," bylo nutné se na to místy úpěnlivě soustředit, ale přelouskat se to dalo....