princeznaaura komentáře u knih
Zcela zbytecna kniha, vybrali mi ji jako doporuceni,ale nechytla me ani trochu.
Och to me tak nudilo, az jsem se do cteni musela nutit. Nechapu to vysoke hodnoceni, S.Brown asi zas na chvili vynecham. Cervenou knihovnu jsem rovnou preskakovala.
Zacatek knihy me nadchnul, bylo to zazivne a provokativni, patrani po nezname dedicce taky nemelo chybu, zbytecne bylo obraceni se na viru v Boha a pindy o nabozenstvi, dalsi nezazivna vlozka byla sumarizace cinu a penez jeho vypocitavych deti a exmanzelek, ale soudni preliceni o napadnuti posledni vule me naopak bavila,jak dokazi dobri pravnici nachytat vycurane svedky na svestkach. Prekvapivy byl i zaver dila, kdy jel pravnik zpet za dedickou do Brazilie, avsak obeznamen s tamni prirodou uz se na to nalezite vybavil.
(SPOILER) Krasojezdkyně - nezaujalo, nepřečetla
Tichý muž - nejvíce mě na této knize zaujalo a zapamatovala jsem si to jako hrůzné, že farmářům, kteří neměli na splátky bance a odbyt mléka, tak federální úředníci nařídili mléko vylévat anebo najela skupina i místních, aby se vyřádili při střílení jejich dobytka a zoufalí farmáři se museli dívat, jak jim vykopali jámu na pozemku, nahnali do ní dobytek a bez výčitek jej postříleli, jámu zahrabali. Dílo pojednává také o podnikající ženě, která měla penzion a vychovávala syna s autismem (dříve ještě nedefinovaná porucha), do penzionu se nastěhuje muž, který s jejím synem začal pracovat na rozvíjení jeho schopností a posouval ho tak dál než ona za celou dobu dokázala, do muže se zamilovala, ten také brojil proti vládním nařízením a bránil farmáře při postupu ozbrojených mužů. Pak se také stala vražda zamaskovaná jako sebevražda a lidi ve městě se začali bát, a když chtěl jiný muž znásilnit ženu, která vedla penzion, její syn ho zastavil, tichý muž vzal vinu na sebe, protože stejně věděl, že v brzké době umře na nemoc, své dědictví odkázal ženě, která mu v posledních dnech jeho života vnesla do života světlo.
Dům v Provenci - taková červená knihovna
Tak já to mám tedy zcela naopak, že tuto autorku už ne. Příběh sám o sobě je dobrý, ale ten styl vyprávění mi teda fakt nesedí. Vadilo mně pojmenování policisty Glock, to jsem si vždycky myslela, že mluví o zbrani, co mně také vadilo byly popisky různých míst či osob, občas i nepodstatné, tak nějak jsem se s tím nedokázala ztotožnit, do 1/3 knihy jsem se vysloveně nutila, nějaké části přelítla, protože to bylo o ničem nebo zase naopak příliš detailní popis vraždy celé rodiny.
Ještě mě nezabíjej...100%
radši bych si přečetla tyto zkrácené verze, protože nemám ráda zbytečnou omáčku, ale v knihovně jsem našla "jen" celé svazky :-) Dřív než ti řeknu...4*
Docetla jsem jsem do pulky, s prestavkama a uz to dal nehodlam lamat pres koleno. Je to o holce,co nechce byt provdana za nejakeho neurvalce, ale neni tam zadne napeti, neco jako kdyz si pise denik, kam,kde, co jedli, co delali.
Dalo se,ale pulku knihy jsem preskakovala, protoze to byla zbytecna omacka, aby se kniha nafoukla. Nedoporučuji.
Trochu mne to pripomina hunger games. Jinak jsem celou dobu kroutila hlavou nad tou absurditou, ale pochopila jsem autorku, ze chtela poukazat na nemoc mocnych, ze jdou klidne i pres "mrtvoly", nez aby jim se neco stalo. A taky o manipulaci, zastrasovani - to se deje v Rusku.
Autorka otevrela nekolik linii a temat a bohuzel nechala jich par neuzavrenych. Napr. Nadace vs. Zach, a dalsi. Jinak se cte kniha svizne, nejake salodlouhe popisky take preskakuju,ty jsou zbytecne a nejake chybi.
Dala jsem na recenzi,ale v pulce jsem knihu skoncila,vubec jsem se do ni nemohla zacist. Kniha je tak tlusta proto,ze obsahuje dalekosahle popisky k necemu, co neni potreba znat, pulku kapitoly popisuje jak zenska heka. Vazne otrava.
Vybrala jsem si tuto knihu na zaklade recenzi,a musim rict,ze jsem sahla vedle. Pribeh se vlece, plno omacky kolem, preskakuji pasaze, abych se dostala k jadru pudla, a musim se do cteni nutit. Proste to vubec neodcejpa. Autor me svym psanim nepresvedcil.nedoporucuji.
Neobvyklá rodinná tragédie, kterou nechápe okolí úspěšného manažera a vyvstává otázka proč? Do vyšetřování se pouští nejen detektiv, ale i novinářské eso Rio. Ten začíná prostupovat farmaceutickou bublinou a když se začnou objevovat mrtvoly, které pracovaly v jednom závodě vyrábějící krevní plazmu, tak Rio vyhodnocuje, že je na správné stopě. Krevní plazmu, kterou firma vyrábí, mají pracovníci kontrolovat jen průběžně na pár vzorcích, protože tím se náramně ušetří, i když krev pochází od různých individuí. To vše mají pracovníci nařízeno od ředitele společnosti, který si žije kdesi v ráji....Kniha se četla dobře, a jen doufám, že v reálném životě se tato svinstva nedějí, ale člověk nikdy neví.
Intriky, láska, nenávist, sebestřednost, nebezpečí, nadhled, zmizení ostatků, smrt, otrava... to vše a další musí vidět a rozuzlit egyptský soudce Amerotke, aby správně vyhodnotil, kdo je vrahem a jelikož se jedná o velmi vážené a uctívané členy faraonova bývalého pluku, díky kterému Hatusu dostala převahu ve válce, a díky které pak byla zvolena faraonem, je tento proces o to delikátnější. Napínavá detektivka, autor opět nezklamal a vrhám se na jeho další knihu.
takto si představuji pěkné napsané knihy, sem tam se člověk něco dozví, je to lehkou formou a ne jak z hodin dějepisu, detektivní námět z historie. Je smutné jak VIRA dokáže lidi oblbnout, na jedné straně vychcánci, kteří víru využívají ve svůj prospěch, na druhé pak tupé ovce, kteří uctívají nesmysly.