Pralinka1910 komentáře u knih
Krásný příběh. Ve srovnání s ostatními knihami autorky, je zde úžasně popsáno prostředí, ve kterém se hrdinové nacházejí. Úplně vidíte šedesátá léta ... přitom popis nijak neruší samotný příběh. To je opravdu spisovatelsky dar. Na začátku jsem jsem trosku ztrácela v časových linkách, ale to se postupně upraví. Nad dopisy plnými nejrůznějších citu, jsem si uvědomila, jak se vzájemně ochuzujeme, když si tak málo píšeme a vystačíme si se smskami a smajliky.
Zajímavý design obálky, ale obsah mi nic nedal. Takové jalové čtení.
Hodně německé, ovšem překvapivě povedené čtení. Autorkou dobře vymyšlené, vtipně a zároveň svižně podané. Oceňuji i skvělý překlad.
Nevšední kniha o vaření. Asi vyzkouším i některý z uváděných receptu, ale bez modifikace naplne v pepřence.
Poprvé jsem v příběhu fandila vrahovi!
Středověk nemam v oblibě, ale pan Vondruška mi náhled trosku vylepšil. Dej je občas hodně překombinovaný až nelogicky. Knížku jsem pojala jako pozvánku na místa o kterých píše. Hned bych se jela podívat na Bezděz, Kokořín, Harasov a do lékárny v Mělníku.
Jako bonus je 21 písmen v názvu knihy.
Muzikálový boom jsem klidně minula, tak aspoň sahám po knižní podobě Fantoma. Příběh mne rychle vtáhl do děje, pak ale přišla pomsta ropuchou (?!) a vše se stocilo k budově pařížského divadla a jeho obsáhlým popisum. Ve své době bylo jistě toto prostředí naprostým vrcholem umění, společenskou nutností i ukázkou technického pokroku. Ovšem jak časem zachází dávná sláva divadelního operního umění, tak vyvanulo i kouzlo této knihy. Téma milostného příběhu s hororovymi rysy je stále velmi originální, ale kdybych jej četla před sto lety, určitě by zapůsobil víc.
John Steinbeck je mistr slova. I kdyby přepsal kandidátku některé naši čelní politické strany, bylo by to bezesporu zajímavé čtení. Trefné je tu v komentářích přirovnání k Účastníkům zájezdu! Mám vydání z roku 1966 na páté stránce je napsáno:
JOHN STEINBECK
TOULAVÝ AUTOBUS
——————————
Mladá fronta
Smena
Naše vojsko
Svět sovětů
????????
Autor by byl hodně překvapený!
Vydání má rozhodne nevšední obrázky. Když jsem došla k prvnímu, snažila jsem se ho z knihy odstranit. Byla jsem přesvědčena , ze se jedna o výlev fantazie některého z dřívejsich vlastníků a je mezi stránky pouze vsunut. Pak jsem zjistila, ze obrázků je více a všechny patří k vazbě.
Velmi vtipný vánoční příběh. Moc dobre se to četlo!
Celá série začíná tímto dílem - což nevěda- jsem jej cetla jako předposlední, ale nijak mi to nevadilo a jsem spokojena.
Krásný příběh o tom, že peníze a popularita nejsou rovnítkem ke šťastnému životu.
Začátek se mi moc líbil. Asi tak do poloviny knihy. Pak dojde
k naprosto neuvěřitelnému zvratu, kdy se z arogantního, sobeckého a bezohledného Richarda stane uzlíček citů a lásky, a už to není ono. Ale příjemná oddychovka, pokud o tom nechcete moc přemýšlet. A pozor je tam svatba - hodí se do výzvy. Hodně mi připomíná knihu Nesnáším Tě.
Kouzelný příběh, který je kouzelně zpracován…
Pokud mate rady (i?) fantasy, tak určitě ANO!
Hranice mezi vtipným, už ne-vtipným, hloupým a trapným je vágní a každý ji máme jinde.
Podle mě se tato kniha pohybuje mezi posledními dvěma poli a opravdu nestojí za přečtení.
Jedinou hvězdu dávám za citáty na začátku každé kapitoly. Ty, naštěstí, napsal někdo jiný nez autorka.
Všechno na světě má nějaký smysl. Určitě i tento nepovedený roman.
Možna, ze jeho přečtení přiměje někoho, kdo má spisovatelský talent, aby ho využil pro dobrou věc a objeví se nový King nebo Christie…
Tímto zdravím autory spousty povedených komentářů tady na Databázi;)
Knížku jsem si vybrala na doporučení Andy28 - děkuji za typ.:)
Asi jsem čekala něco trosku jiného, tak mám po dočteni, takový neurčitý pocit.
Úplně mne nevtahl ani jeden z příběhů, které vytváří děj. Tetička mne dokonce i místy iritovala a Jonathanova proměna byla až neuvěřitelná.
Na druhou stranu musím ocenit pěkné citáty a spoustu zajímavých informací o vztahu člověka k přírodě, zvířatům, květinám. Fakta z historie, geografie, psychologie, medicíny...Autor je jistě vzdělaný clovek s hodně širokým záběrem.
I když si autorka bere na mušku větší či menší životní karamboly, má obdivuhodnou schopnost líčit je s úžasnou lehkostí. Knížka se mi dobře četla. Trosku mi nevyhovovalo občasné retrospektivní zabíhavé vyprávění, ale určitě si ještě něco od L. Moriarti přečtu.
Aneb
vyjádřeno obratem půjčeným od uživatele jprst: “ zase jeden úspěšný výlov z ženské části naší městské knihovny”.
Už nepatřím mezi cílovou skupinu, takže
jsem váhala, ale nakonec rozhodly krásné obrázky Barbory Kyškové a King´s Cross, kde se děj odehrává. V Londýně se před několika lety odehrávaly i moje prodloužené prázdniny, tak jsem zavzpomínala. Přechodně se mi dokonce v noci do snu vrátila plynná angličtina. Před touto pohádkovou sci-fi, jsem četla psychothriller taky z Londýna, tak se nemůžu ubránit srovnání.
V pohádce je všechno přímočaré. Ti špatní - tady pro větší názornost se jmenují
Trottlovi. Vypadají směšně, dělají nesprávně věci a šíří zlo. Proti nim stojí ti správní. Někteří jsou staří (Kornelius), odlišní (Trudi)
oškliví ( Ogr), ale protože bojují za správnou věc, máme je rádi. V okamžiku, kdy autorka velmi sugestivně, představí hlavní hrdiny, je jasné, jak příběh dopadne.
Nevím, jestli malí čtenáři ocení banku s názvem Trottle&Blabols nebo chůvu, která si umělé zuby strká do hrnku s brandy. Mne se to moc líbilo.
Nejúžasnější je čarodějnice Ofka, která ví, ze na každého dospělého chlapa nejvíc zabere plešatící kouzlo...Houževnatě si jde za svým, a nakonec získá přesně to a toho, co chtěla.
Protože hned od začátku poznala, ze je ten pravý.
Kdežto v psychothrilleru nám to přebíhá z jednoho tábora do druhého a zase zpět. Zorientovat se je poměrně složité, navíc podtrženo mocí peněz. Nenašla jsem v knize žádný zdravý vztah: kamarádský, profesní, partnerský.... Opravdu je náš dospělý svět takový nepřehledný, nejednoznačný, složitý a s intrikami?
Až vám bude z toho našeho dospělého světa divně, zkuste se nechat obejmout pohádkou. I přes to, že už nejste cílová skupina. Pomáhá to!
Vtipné čtení o holce z paneláku na vesnici mezi zvířaty... Pro mě skvělé téma. Autorka má výbornou schopnost použít přesně tolik slov, kolik je potřeba, aby vyjádřila co chce. Některé historky jsou za hranici uveritelnosti, ale to mi nevadilo. Zasmala jsem se.
Spis mi nesedely rádoby vtipné glosy nesouvisejici s příběhem, do kterého byly pristrčeny a velká spotřeba papíru.
Ona to ve skutečnosti není kniha, ale vytištěný, poměrně zdařilý blog. S klidným svědomím vrátím do knihovny.
Od doby, kdy k zahnáni hladu bylo potřeba zabit mamuta, uplynulo hoooodne let. Ještě před sedmdesáti roky autorka této kuchařky předpokládala k dosažení stejného cíle aspoň nějakou aktivitu.... zasadit, sklidit, sezbirat, podojit ... a uvařit. Dnes nám stačí k zahnáni hladu mobil. Původně jsem chtěla napsat kreditka a mobil, ale telefonem se dá nejen objednat i zaplatit, a řetězce fastfoodu v lepším případě zástupci mezinárodních restauraci, přinesou jídlo až na práh.
Určitě bude pěkně vypadat, dobre vonět a nevšedně chutnat. Po jeho původu a složení není zahodno moc pátrat. Nebude příliš regionální.
A tak organismus připravený spíše na nekoreneneho mamuta s bramborem a nějakou tou bobulí, zase dostává něco, složitého. Opět jsme zdrhli evoluci a ona se snaží svým rozvaznym tempem připravit nás na pizzu, hambace, hranolky, dresinky, chipsy a kdoví čím komplikovaným se ještě cpeme.
Tělo začne po nějaké době stávkovat. Různou formou - obezita, cukrovka, kardiovaskulární nemoci, nádory, prinejlepsim alergií na téměř všechno kolem nás.
Kdybychom dokázali hodit zpátečku a jet v ustrety receptum a životnímu stylu z této knihy, dostalo by se nám časem alespoň částečné odměny...
Pokud se rozhodnete couvat s touto knihou, tak doporučuji začít na straně 144 se štědrovečerní rybí polévkou. Predesílam, ze rybí polévky nejim - následek spolecneho školního stravování. Tato je výjimka. Je to nejsložitější polévka, kterou jsem kdy vařila. Při její přípravě zaspinite hned 3 hrnce a příprava zabere téměř tolik času jako bramborový salát. A výsledkem je kremova polévka neatraktivniho vzhledu ( který se dá vylepšit na másle osmazenou houskou), zajímavé vůně a absolutně nevšední božské chuti, podle hesla : v jednoduchosti je krása. Pokud preferujete, jako já, proste Vánoce se zvyky, dřevěnými figurkami, svíčkami a miskou jablek, budete nadšeni. Pokud jste příznivci opulentni štědrovečerní hostiny, určitě nebudete zklamáni.
Recept jsem objevila v době, kdy jsem se začala spolupodílet na přípravě štědrovečerní večeře, někdy na druhem stupni ZŠ. Od té doby tento kulinářský skvost dávno překročil hranice mých stedrovecernich spolustolovniku. Kdo ochutnal - vyžaduje znova. A tak k nám známí a příbuzní přinášejí před svátky části svých kaprů, výměnou za mou polévku. O posledních Vánocích jsem ji vařila ve 20-ti litrovem hrnci a další potenciální zájemce musím zklamat, protože větší se mi nevejde na sporák.
Před Štedrym dnem polévku roznáším a představuji si, jak spolu s ni predavam do těchto domácnosti i část naší vánoční pohody. Mám krásný hrejivy pocit, ze lidé ocení to, co jsem vyrobila rukama.
Ke knihám se většinou nevracim. Tato má čestné místo v mé kuchyni a doufám, ze v ni objevim další kulinářské skvosty sladěné s duchem evoluce stravování.
Na většině detektivek mi vadí ponurost, která většinou smrt provází. O to více oceňuji styl tohoto seveřana, který je schopen napsat detektivku i s náznakem povznasejiciho humoru.
Krasna obálka, zajímavá myšlenka. Příznivcům červené knihovny lze jednoznačně doporučit.