Pine komentáře u knih

Seznámíte se s totálním magorem, zažijete několik infarktů, prostředí kliniky budete nenávidět, přesto jako vyšinutí vypijete hektolitr kávy, protože tuhle knížku fakt budete muset dočíst... třeba ve 3 ráno - jako já, s očima červenějšíma než je hrdlo po tahu žiletkou přes krční tepnu. Vychutnáte si každou kapitolu, propracovanou zápletku i závěrečné poděkování.
Z Pacienta si sednete na zadek. Je velmi povedený a velmi originální!

7 20.03.2021

Tak fakt nevím. Trochu thriller, trochu detektivka. Místy mě to bavilo, jindy jsem se do čtení musela nutit. Takový rozporuplný pocit jsem už dlouho neměla. Plno bezva nápadů (vrah, motiv, slepé medium, číslování stran, gradovaní...), ale něco tomu chybělo. Jako by celý příběh plynul někde na pozadí a já nebyla součástí děje.
Fitzeku, dám ti do budoucna ještě šanci, ale buď lepší!

7 10.01.2021

Přestože budete chvíli tápat, jestli teď vypráví příběh Nellie nebo ta druhá, přestože se párkrát dostaví pocit déjà vu, že něco podobného jste už četli, přestože Vám to bude připadat překombinované, průměrné i průhlédné, budete číst dál.
Kdo si libuje ve složitých vztahových pletencích, přijde si na své.

7 18.10.2020

Zaujal mne nápad s vraždami, líbilo se mi i irské prostředí. Ale jako celek mě to nijak nechytlo. Chyběla mi rafinovanost, propracovanější dialogy. Čtení mi rušilo i množství postav a jejich jména. Přehnaně brutální mi kniha nepřišla, každý tu hranici máme jinde, zato velmi nereálná ano. Kniha si získala mou větší pozornost v poslední třetině, až když se na scéně objevila Lucy.
Nezbývá než doufat, že Bílé kosti trpí stigmatem prvotiny a další díly autor vypiloval k dokonalosti.

7 11.10.2020

Joona a Saga opět na scéně. Když k tomu připočítám svižné a krátké kapitoly, slušnou dávku napětí a nutkavou potřebu číst dál, vychází mi z toho vcelku atraktivní balíček. Navíc mám ráda vraždy (rozumějte: jako čtenář), tak mi jejich množství a brutalita snad i udělaly radost. Na druhou stranu se nemůžu ubránit pocitu, že Kepler až příliš nakukoval k J. Adler-Olsenovi a A. Christie… navíc mě trochu potrápil pomalým rozjezdem. I přes určitá negativa se tato kniha stala mojí druhou nejoblíbenější ze série. Hned po Písečňákovi.

7 07.04.2020

Co miluju na Dahlovi? Takové to zvláštní mrazení a báječně vypointované povídky. V tomto případě je navíc oblékl do lechtivého kabátku. Tři příběhy jsou plné humoru, ale jeden se liší, u toho mne smích přešel... To však nic nemění na tom, že Dahl je mistr slova.
Zapomeňte na Karlíka a továrnu na čokoládu, tohle je dospělý Roald Dahl.

7 03.04.2020

Krásné čtení a ještě krásnější ilustrace. Těch pár řádků textu umocňují naprosto úchvatné obrázky a celá tvorba paní Dubuc na mě působí dojemně! Hned bych chytla paní Jezevcovou za tlapku a vydala se s ní na výlet. Přestože je knížka určena dětem, tak i dospělák si zde najde hlubší myšlenku a odnese si své vlastní poselství.

7 02.03.2020

Cartere, jak ty to jenom děláš? Nemusím nutně vědět, kam na ty nápady chodíš, ani znát kouzlo, proč tvoje knížky přečtu jedním dechem... ale prosím - hrň ty hrůzy na nás dál!

7 09.12.2019

Jediná noc s dramatickými událostmi po otravě jídlem na trase Winnipeg – Vancouver. 
Poslechnuto na ČRo, skvělá dramatizace, skvělí herci - chvílemi jsem měla pocit, že sedím na palubě letadla.

„Mayday, mayday, mayday. Zde 714, letadlo Kanadské společnosti příležitostných letů. Jsme v nebezpečí. Oba piloti a několik cestujících jsou postiženi otravou žaludku. Kapitán a pilot jsou v bezvědomí. Hovoří George Spencer. Jsem jedním z cestujících, nouzově zastupuji pilota. Létal jsem ve válce, mám za sebou asi tisíc letových hodin, ale pouze na jednomotorových stíhačkách. Naposledy jsem měl letadlo v ruce před dvaceti lety. Tak, a teď najděte urychleně někoho, kdo mi bude rádiem dávat pokyny, co mám dělat, abych tuhle strašnou bednu dostal na zem.“

6 20.01.2024

První čtení se v mém případě konalo na základní škole. A pocity supr! Knížku jsem si oblíbila a vnímala všechny ty roviny: ach, tohle je ten těžký život dospěláků, tohle je silná vůle ženy poprat se s osudem a výzvami všedního dne, smála jsem se a obdivovala jak Betty dokázala ten zmar čtenářům vtipně zabalit, ale zároveň jsem si uvědomovala schované hlubší myšlenky. 
Střih. Skok v čase o 20 let. A já nenacházím nic z toho... a Bob mě přivádí k šílenství!

6 11.11.2023

Ententýky dva špalky, kdopak tady lže?
Hned několik postav tu aspiruje na lháře roku, sympaťáka tady nenajdete, ale to vůbec nevadí - stejně se přistihnete, že fandíte každou chvíli někomu jinému, s nedočkavostí a touhou po pravdě budete otáčet stránky dál a dál. Autorkou budete ušetřeni zbytečných popisů, naopak vás bude držet v napětí, které s blížícím se koncem knihy bude solidně stoupat.
Asi to není nijak originální dílo, ale zpracované je kvalitně, že...
SPOILER

...snad přetrpím i ten sladký závěr. Tenhle žánr a styl, kdy nic není, jak se na první pohled zdá, jednoduše miluju!

6 14.05.2023

Jeden zvrat za druhým, krátké kapitoly končící skvěle nahozenou udičkou, takže je bezpodmínečně nutné číst dál a dál, hlavně knihu neodkládat. Mezitím vymyslet několik scénářů, jak by to dílko mohlo asi dopadnout, což není snadné – tady si nemůžete být ničím jistí. Hledání pravdy, bez zbytečné omáčky. Tahle hra s myslí je vysoce návykové čtení. Skvěle promyšlené a zároveň se čte tak snadno…

Milujete psycho, thrillery? Čtěte Fitzeka!

6 10.01.2023

Děj plynul příjemným tempem, což je při téměř 600 stranách umění. Bavily mě  kapitoly s Pirjo, i Asad se svými velbloudy a přeřeky, užívala jsem si střípků ze života našich hlavních aktérů. Nová posila - Gordon - se také slušně zapojila.
No co vám budu vykládat, hltala jsem stránky o sedmnáct let starém případu a s vrahem jsem byla vedle jako jedle.
Olsen rozhodně umí psát a osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie jsou pro jeho knihy charakteristické.

6 27.11.2022

Také jsem zvolila audioknihu, přednes Jany Strykové je skutečně velmi povedený.
Litry roiboosu, moskyti, akácie,... v našich zeměpisných šířkách dodává africké prostředí knize zvláštní punc.
Jednoduché případy s předvídatelnou pointou řešené s důvtipem. Žádná detektivka, spíš takové anekdoty. Chvílemi jsem se dokonce cítila jako u dětské četby. Jak už tu zaznělo, tohle je taková botswanská slečna Marplová, která však k přečtení dalších dílů nenaláká. Absence stříkanců krve a násilí alespoň prospívá klidnému spánku :)

6 20.08.2022

Tak jo, Opice, Oběť a Dítě byly lepší. Jenže pokud si budu hrát na "kdyby neexistovaly" a přestanu srovnávat, je Volající prostě pecka. Nebo spíš bomba? Na ten velký počet stran jsem nezaznamenala žádné hluché místo, naopak - furt pěkně v napětí. Příjemně se mi četlo i ve tři ráno, kdy moje nespavost klade na výběr beletrie vysoké nároky. Cole mi byl velmi sympatickou postavou a J. D. Barker je chytrý chlapík, jeho knihy mě baví!

"Když píšu příběh, když vám ho předávám, je mým jediným cílem pobavit vás. Odvést vás na chvilku od všeho, co se děje na světě. Pomoct vám na okamžik zapomenout na vaše vlastní co kdyby."
... díky, přesně tohle se ti podařilo.

6 15.06.2022

Hned jsem se začetla - občas s tím zápasím.
Dvě časové roviny - super, to mě baví vždycky.
Originální prostředí - v tomhle domě bych si ráda vyzkoušela bydlet.
Pravidla a dotazník - zajímavé oživení.
Minimum aktérů - paráda, nic se mi nemotá.

Ale:
Nekonala se u mě žádná husí kůže. Napětí téměř na nule. Příští stanici vystupuju z autobusu? Začne plakat dítě? Ok, zaklapnu knížku a jdu. Rozhodně nejsem ve stresu, že se zrovna nacházím uprostřed kapitoly. Ani jedna z postav mi nebyla sympatická. Zklamaní z konce. Z obou konců. Jeden divně useknutý, druhý zbytečně natažený.

Otáčet stránky vás přinutí jen to, že budete chtít vědět, co se jak stalo nebo pokud vám stačí něco průměrného...

6 06.03.2022

První polovina knihy je taková seznamovačka na úvod. Obrovské množství přídavných jmen a příslovcí, až mi ten detailní popis šel krkem. Pak přichází zvraty, které však průměrný čtenář víc než tuší. Do toho ty litry vína... Finnovi ale nebudu jen křivdit. Nakonec mě přeci jen dokázal něčím překvapit. Bavily mne krátké kapitoly, vykreslení nemoci, odkazy na filmy i postupné odkrývání minulosti. Kniha s příjemným napětím, ale thriller to není, jasný pane.

6 21.01.2021

Jsem s touhle nenáročnou četbou spokojená. Moc mi vyhovoval styl, ze kterého přímo tryská, že za tímto počinem stojí žena - protože, jak by chlap mohl popsat těch tisíc myšlenek, co nám během vteřiny prolétnou hlavou? Moriarty z příběhu vytěžila maximum a jak se v závěru vše tak hezky letmo protlo, to byla příjemná třešnička na dortu. V epilogu se autorčina fantazie rozjela na neskutečné obrátky! No, po dočtení knížky budete mít pravděpodobně o čem přemýšlet.
Hvězdička dolu za občasné natahování textu.

6 28.10.2020

Prvních pár kapitol jsem se nemohla začíst, pak si však kniha získala mou pozornost. Autorčin debut nepostrádá napětí a touhu číst dál, každou chvíli vyplují na povrch nové informace. Popis jednotlivých aktérů je tak povedený, že ta obyčejná, unavená a věčně uštvaná Lisa může být klidně vaše sousedka. Jen vysetřovatelka Joanne hraje trochu přebytečnou roli...

I když tajemství skrýváte ze všech sil, ty křivárny vás stejně doženou.

6 01.04.2020

Tak já nevím, mně to přišlo takové neslané nemastné. Chtěla bych se zařadit k Bryndzovým příznivcům a mít Eriku ráda, ale to nepůjde.
Myšlenka dobrá, jenže autor ji nedokázal správně uchopit a převést na papír poutavě. Kdo už má něco načteno, musel trpět tím, jak bylo všechno předvídatelné. Totální absence napětí.
U detektivky netrvám na stylu A. Christie - odhalit vraha v poslední kapitole, kdy se deset lidí sejde u jednoho stolu. Ale udělat to uprostřed knížky? To ať Bryndza přenechá zkušenějším, třeba Nesbømu.

6 28.03.2020