petr4927 komentáře u knih
Nejsem skalní fanoušek tramvají a vláčků, nicméně tahle kniha je úžasná. Jako někdo, kdo bydlí na Žižkově a má k němu víc než vřelý vztah, tuhle knihu oceňuju především proto, že mi nabízí srovnání současnosti a minulosti. A také to, jak komunisti část Žižkova nenávratně zohyzdili.
Rozhodně kniha, která stojí za koupi. Sice se domluvím 7 jazyky, takže už tuším, jak se učit další, ale i tak mi přinesla inspiraci.
Směsice méně a více známých faktů podaná tu zábavnější a tu méně zábavnou formou. Ale ve finále jsem se nedozvěděl o moc více než z jiných podobných publikací.
I když pominu neskutečnou technologickou zastaralost a nepřesnosti, neseděl mi filozofický rozměr knihy. Celou knihou jsem se doslova prokousával.
Pro (věčného) začátečníka vcelku dobrá kniha. Obsahuje soubor základních cviků a autor lehce naťukne správnou životosprávu. A v tom je tak trochu kámen úrazu - rozhodně neočekávejte výživového poradce, spíš materiál k zamyšlení. A nesmíte brát všechno úplně doslova - i přes překlad z textu občas čiší americký smysl pro bombastičnost a přehánění. Pokud vydržítě, po 3 měsících zcela jistě uvidíte výsledky.
Tomáš Řepka rozhodně není spisovatel, ale tahle knížka za přečtení stojí. Nejsem Sparťan ani nekritický obdivovatel Tomáše Řepky, a tak jsem věci vylíčené v knize bral s rezervou, nicméně v jádru je to prostě výpověď člověka, který se dostal do vězení. Jestli oprávněně či neoprávněně nechť posoudí jiní (ale česká vězení jsou plná nevinných lidí, že ano?).
V srovnání s jinými knihami vězeňského žánru je to slabší. Sice si uvědomíte, že se nikdy do vězení nechcete dostat a že místo nápravy vězení člověka spíš semele a pošle na scestí, ale třeba Pro drogy nemá smysl umírat od Radka Hanykovicse má mnohem silnější příběh.
Raymonda Chandlera mám prostě rád. Tahle kniha rozhodně není jeho nejlepší, ale za přečtení určitě stojí.
Tohle je skvělý návod, jak s vařením piva začít. Rozhodně jsou i komplexnější tituly, kde se dozvíte mnohem více (doporučuju třeba Pivařku od Petra Novotného), ale pro úplného začátečníka je tahle kniha skvělá.
Bylo to takové lehčí čtení na jedno odpoledne. Některé vtipy se povedly více, některé méně. Celkově to je kniha, která neurazí, ale nenadchne. A připomněla mi, kolik věcí se kolem děje a jak moc jsem zapomněl z toho, co se dělo v roce 2017.
Jsou knihy, které nejste s to pochopit v 15 letech, ale pochopíte je, když je vám 25. A pak jsou knihy, které částečně pochopíte v 27 (jako je nyní mě), ale doceníte je až ve zralejším věku, kdy už máte tolik životních zkušeností, abyste byli schopni vcítit se do myšlenkových pochodů starce. Myslím, že se ke knize vrátím, ale nejdříve za 50 let (pokud v tu dobu budu ještě naživu).
I přes většinu zdejších komentářů si myslím, že Chandler má i lepší kousky (u mě je favoritem stále Dáma v jezeře), nicméně i tohle je velmi zdařilá kniha!
Knihu jsem četl nadvakrát. Poprvé jsem ji nedočetl, napodruhé jsem se zasekl na stejném místě - po asi 150 stranách. Po týdnu jsem opět pokračoval a pak už nedokázal přestat číst. Co mě trochu mrzelo, byl otevřený konec. Mohu ji jedině doporučit, ale stejně jako k ostatním Waltariho knihám si k ní člověk prostě musí najít cestu.