Peggy2711 komentáře u knih
Velmi pěkně napsaná kniha, která vtáhne do příběhu. Žila jsem s postavami a mlely se ve mně emoce. Líbilo se mi, že zde bylo nahlédnuto i na druhou stranu, do myšlenek vojáků, důstojníků, že i oni měli nějaké životy, touhy, rodiny. Že i mezi nimi byli dobří lidé, i když jich bylo zoufale málo. Také téma poněmčování jsem četla snad prvně, co musely děti prožít je nepředstavitelné.
Podle mě oddechovka. Krátké kapitoly, vraha jsem odhalila hned jak se ukázal na scéně. Není nutno nijak přemýšlet, autorka zjištěná fakta pravidelně opakuje, takže takové lehké čtení. Pěkné je nahlédnutí do duševní choroby.
Náročné čtení, které se nedá spláchnout za víkend. Chce to číst pomalu a nechat autorčiny myšlenky působit. Občas jsem se z toho jejího myšlenkového salátu nedokázala vymotat. Kniha je plná metafor a nadnesených až poetických frází, ale ten těžký osud a důvody proč cestu podnikla, z toho vystupují. Občas jsem postrádala označení přímých řečí, ale při pozorném čtení se dá vše pochopit a prožít.
Taková oddechovka. Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Nebylo to úplně blbé čtení, je to o tom jak se může život pěkně zkomplikovat a jak je někdy těžké vzájemné vztahy vyřešit. Občas jsem se smála, občas mi to bylo celé líto.
Kinga nečtu, tak nemohu srovnávat. Jáma mi připomínala Kříďáka, který byl ovšem propracovanější. Toto dílo mi přišlo ploché, nemělo to ten správný švih, bylo tam "jakési" tajemství, co že se to v jámě děje, ale kniha mě nedokázala táhnout k nepřetržitému čtení. Pár strašidelných scén se zde ukáže, ale celkově mě to vůbec nenutilo přemýšlet a lámat si hlavu, co, kdo, jak.....
Dobré čtení plné zvratů a nových informací, které nás nutí měnit názor na vraha. Ke konci už si myslíme, že vše víme, ale je to tak doopravdy? Za mě mnohem lepší než Nevítaný host.