Pavlaj komentáře u knih

Není to dobrodružný příběh, od kterého by se nedalo odtrhnout, spíš bych možná popsala jako cestopis. Nádherné popisy přírody a prérie. Ke krásnému komentáři od GreenMagritte není moc co dodat.
Hlavní hodnotu vidím v autentickém svědectví o době, kterou nám knihy a filmy napsané a natočené s odstupem sta let zastřely nepřesnostmi a nepravdami.

3 09.06.2023

(SPOILER) Myslím, že každý reaguje na životní krizi po svém. Někomu pomůže společnost lidí a povídání u kafe nebo u piva, někdo musí do přírody a do hor. Chrisovi moc rozumím. Tragické je, že svoji touhu po samotě a sebepoznání hnal až tak daleko, že když k nějakému poznání došel ("nesdílené štěstí vlastně štěstím není"), už nebylo návratu.
Krakauerem skvěle napsáno a zdokumentováno, mám jeho styl ráda. Film je jedním z mých nejoblíbenějších a Long Nights je nejlepší píseň všech dob.
"Povinná četba pro cestovatele krajinami světa i krajinami duše"- to hodnocení podepisuju na 100 %.

14 25.05.2023

Opět slušná detektivka okořeněná tajem a kouzlem Bretaně. Při dovolené jsme se podívali do míst z prvních dvou dílů, ale vidím, že pro bretaňské poznávání máme ještě spoustu dalších tipů.

3 25.05.2023

Přečtení jsem víc jak rok odkládala, protože je to taková bichle a z nové autorky jsem měla trochu strach. Bezdůvodně. Srovnání autorky s Kenem Follettem mi přijde zasloužené, příběh Tugumíra se čte jedním dechem a těch 650 stran jsem zvládla jak nic.
Velmi zajímavá doba, konflikty Sasů a polabských Slovanů souvisí i s našimi dějinami (okrajově přivádí na scénu i svatého Václava a jeho bratra Boleslava). Líbilo se mi, že autorka, byť Němka, líčí Sasy i Slovany docela vyváženě. Přestože pohanské rituály tehdejších Slovanů byly kruté a barbarské. Láska a vztahy v knížce sice jsou, ale nepřišlo mi to jako červená knihovna, jak si tu někdo stěžoval. Já jsem hodně spokojená.

15 19.05.2023

Díl o Ozvěně je super. Jen škoda toho velkého skoku v čase od minulého dílu. I když Sackettové jistě v průběhu těch chybějících let stáli na straně americké revoluce a války za nezávislost :-), to je přece jasná věc :-). Ale mrzí mě, že jsme u toho nebyli.

3 19.05.2023

Výborný historický román mapující osidlování východního pobřeží. Indiáni, námořníci, lovci kožešin, plantážníci, stavitelé lodí, piráti a otroci: ti všichni defilují na březích zálivu Chesapeake a suché letopočty a místopis ožívají reálnými příběhy. Nejvíc mě fascinovalo přiblížení zrodu kvakerského hnutí a jejich boje za osvobození otroků (ten boj trval skoro dvě století, ale nevzdali ho). A taky jejich pojetí pacifismu: "Hledáme mír, chráníme se však před vzteklými psy."
Stavba románu velmi podobná Havaji, jak už tu někdo zmiňoval.
Jdu shánět druhý díl.

3 10.05.2023

Vynikající knížka. Pomohla mi podívat se na čtvrť, kam jsem v dětství jezdila za dědou a babičkou, jinýma očima. Kéž by takových publikací, zachycujících genia loci konkrétních míst okolo nás, vznikalo co nejvíc.

3 02.05.2023

Po oceňovaném Nebi, na kterém nesvítily hvězdy moje druhá knížka od autora a zase kvalitní. Zajímavá doba prohibice, černých palíren a bojů mezi pašeráckými mafiemi. A taky jazzu a počátků ženské emancipace. Možná bylo těch neštěstí, které hlavní hrdinku postihlo, až trochu moc? Nevím, možná ne, ta doba asi byla taková. Okolo 90 %.

3 18.04.2023

(SPOILER) Romantická oddychová četba pro ženy, která je zajímavá prostředím starého majáku. Čte se příjemně, na deštivý víkend ideální, za pár měsíců nebudu vědět, o čem to celé bylo.
SPOILER: Asi mi utkví postava ženy, která v důsledku syndromu zanedbávaného dítěte není schopna funkčních vztahů a snaží se stále jen dávat bez toho, aby uměla i přijímat.

2 18.04.2023

Jdu asi proti proudu: líbil se mi začátek série, v druhé části (Láska a válka) mi vadila harlekýnská romance Orryho a Madeline. A poslední část, Nebe a peklo, se mi líbila zase moc. Je v ní víc historie a míň červené knihovny. Po válce Severu proti Jihu přichází osvobození otroků, rekonstrukce Jihu a znovuvytvoření Unie. Ale taky vznik Ku-Klux-Klanu a indiánské války.
Zaujala mě myšlenka, že Jižanům ani tak nevadilo, že otroci získali svobodu, jako to, že by měli být najednou bílým rovni. Problém, který vlastně Amerikou otřásá dodnes.
Líbilo se mi i to, že George, v této části nezvykle pasivní, předává štafetu hlavního hrdiny Charlesovi a velká část třetí série se odehrává na Západě. Postava šíleného mstitele Benta jakoby vyskočila ze stránek románu od Charlese Dickense (k inspiraci se autor dokonce přiznává popisem jeho rodného domu, který je přímo zkopírován z Nadějných vyhlídek).

3 12.04.2023

Knížku jsem přečetla už v mládí, asi brzy potom, co vyšla v Odeonu. Zamilovala jsem se a od té doby jí četla několikrát. Ale teprve nedávno jsem si naplno uvědomila, u kolika mých přání na "bucket listu" stál právě Richard Halliburton :-).

2 06.04.2023

V prvních 90 % románu se neodehrává vlastně vůbec nic a je to jen roztomilá studie zajímavých postaviček. V samém závěru se toho odehraje dost. Smekám před Marií Dobbs, která dokázala rozepsaný román dokončit v duchu Jane Austen tak, že není poznat, kde jedna začala a druhá skončila. Skvěle zachovala nadhled, ironii i břitkou satiru původních děl.

4 05.04.2023

Připadá mi, že neobsahuje žádné extra nové nebo překvapivé myšlenky, i když asi neškodí si ty staré známé pravdy o životě občas připomenout. První polovina výborná, druhá už byla hodně předvídatelná a trochu moc mravoučná. Stejně ale dávám 90 %, protože mě čtení bavilo.
Nicméně: četla jsem shodou náhod uprostřed chudé a ubohé berberské vesnice. A nemohlo mě nenapadnout, že v Půlnoční knihovně je život popsaný a prezentovaný z pohledu naší privilegované bohaté společnosti. Kde si většina z nás může vybrat, zda a co bude studovat nebo které ze svých nadání bude rozvíjet. Pro takového obyvatele berberské vesnice nebo jihoafrického slumu je možnost využít naplno svůj potenciál dost iluzorní.

15 01.04.2023

Po silnici z Říma do Capuy, kterou lemuje šest tisíc křížů s ukřižovanými otroky, cestuje skupina římských patricijů a postupně se ze vzpomínek těch, kdo ho přímo znali, dozvídají Spartakův příběh. Netradiční a silné pojetí. Fastův příběh neobsahuje klasický strhující popis bitev a bojů, přesto postavu Spartaka líčí plasticky a s autenticitou. A jen tak nějak mimochodem připomíná, jak se ve starověkém Římě žilo otrokům a gladiátorům. Pořád mě udivuje, co za literární skvosty můžeme dnes koupit za 20 Kč.
Z věnování autora:
"Je to příběh statečných mužů a žen, kteří žili v dávné době a jejichž jména nikdy nebudou zapomenuta. Hrdinové tohoto příběhu milovali svobodu a lidskou důstojnost ...... napsal jsem jej, aby ti, kdo jej budou číst, načerpali z něho sílu a aby i oni bojovali proti útlaku a bezpráví - aby se Spartakův sen stal skutečností."

Mám moc ráda válečné romány, ale tohle mě vůbec nebavilo. Hrozná ediční práce, nelogické věty, nejspíš špatný překlad. Něco se děje ráno a o větu později je to večer. Při překladu očividně občas došlo k záměně předmětu s podmětem. I příběh je docela slabý, fakt nic moc. A český název je matoucí a zavádějící, žádné tajemství se tu nekoná a do čtenářské výzvy ´23 si budu muset najít jinou knihu.

2 07.03.2023

Pěkný vydavatelský počin, jen mi kniha přišla trochu nesourodá. Je poznat, že každou kapitolu psal někdo jiný - některé vily jsou popsané jen z hlediska architektury, jiné obsahují i popis a historii jejich majitelů. Vily z první republiky nejsou popsány všechny, zato je velká pozornost věnovaná moderním stavbám, u kterých je diskutabilní, jestli splňují kritérium "slavné".
Některých témat (jako historie Filmových ateliérů) se jen velmi letmo dotkne.

3 03.03.2023

Styl autorky už dobře znám a Prostá pravda z něj nijak nevybočuje. Je tu sociální problém: nechtěné těhotenství a mrtvé novorozeně. Je tu atraktivní prostředí: sekta Amišů, snažící se žít podle svých hodnot a pravidel, odtržená od zákonů a okolního světa, který nepřijímají, nerozumí mu a ani nechtějí být jeho součástí. Soudní přelíčení autorka opět používá jako příležitost pro shrnutí argumentů pro a proti.
Přes určitou schematičnost knih od Jodi Picoult (ve smyslu stavby zápletky a příběhu) dávám pět hvězdiček, protože je to opět výborné, zajímavé a poučné čtení. Závěr mě překvapil, jako pachatele jsem tipovala někoho jiného.

6 25.02.2023

Nádherné. Cokoli autor popisuje - osamělost, stesk po ženě, po domově i po mládí - je plné úžasných myšlenek. Ale ze všeho nejvíc je to překrásný poetický jazyk, který činí celou sérii naprosto jedinečnou.

3 17.02.2023

„Budova prostě je. Bouřlivé politické přílivy a odlivy těch let omývaly úpatí zahrady pod ní, ale Vila Landauer stála na břehu, nad čarou přílivu, jako relikt lepších časů, zlatého věku.“
Středobodem příběhu je dům, který neměnně stojí na kopci a okolo něho se v divokém víru odehrávají dějiny. Prosklenými stěnami se díváme z prostoru domu ven a sledujeme vichřice, které pohazují lidmi jako peříčky. Postavy příběhu přichází, odchází anebo jsou unášeny těmi děsivými válečnými událostmi do neznáma.
Smekám před autorem hlavně za to, jak (přestože není Čech) vystihl atmosféru první republiky – její zrod, rozmach, naděje i vzrůstající nervozitu a děs Mnichovské dohody a Protektorátu.
„Ve střízlivém prostoru Skleněného pokoje jsou rozebíráni lidé i politika a venku se zatím schyluje k bouři.“
Není v mých silách přečíst 600 komentářů, které napsali ti přede mnou, takže se určitě opakuji. Skleněný pokoj je geniální.
A ještě mě zaujalo: „Je to problém vlád, ne jednotlivců. Jak můžeme pomoct my?“ "Je na jednotlivcích, aby přiměli své vlády k činům."

17 10.02.2023

(SPOILER) Čekala jsem milostný příběh z druhé světové války a ten jsem taky dostala. Překvapil mě fantasy prvek se skříní, ale příjemně, bylo to docela zajímavé ozvláštnění. Smutné, subtilní vyprávění, prodchnuté láskou k hudbě a osudovostí – jak taky jinak, když je o židovské houslistce v době holocaustu …

7 06.02.2023