parxel komentáře u knih

Sedm vybraných poutníků se vydává k Hrobkám času, které se nachází na planetě Hyperion. Cestou si navzájem vyprávějí své životní příběhy, které je na tuto cestu přivedly. Ve výsledku se tak jedná o několik na sobě nezávislých povídek, jejichž prostřednictívm se postupně seznamujete nejen s postavami samotnými, ale také se světem, ve kterém se příběh odehrává a rozhodně se jedná o svět velmi zajímavý. Společným tématem všech povídek jsou Hrobky času a štír, což je legendami opředená drtička na cokoliv z masa a kostí.

Pokud jde o jednotlivé příběhy (povídky), tak některé mne zaujaly více jiné méně. Asi nejzajímavější mi přišel příběh Lenara Hoyta (resp. otce Paula Durého), který se na Hyperion vydal zkoumat kmen domorodců (bikurů) a to i přes poměrně rozvláčný začátek. Nejdojemnější mi přišel příběh žida Sola Weintrauba a jeho dcery, která jako archeoložka navštívila hrobky času, ve kterých se nakazila záhadnou nemocí. Naopak mne naprosto nezaujal příběh básníka Martina Sileniuse, který mi i po dočtení následující knihy Pád Hyperionu, přišel jako naposto nezajímává a zbytečná postava.

Celkově se mi kniha četla velmi dobře a nebýt některých slabších povídek, tak by to bylo za plný počet, takhle 4 hvězdy.

Na závěr bych ještě poznamenal, že knihy Hyperion a Pád Hyperionu tvoří nedílnou součást. Původně se jednalo o samostaný román, který byl z důvodu jeho rozsáhlsoti rozdělen do dvou knih.

4 26.07.2015

Poslední výpotek ze světa Bas-lagu mi dal pořádně zabrat. Za celou dobu se mi v podstatě nepodařilo do knihy začíst. Po jejím dočtení ve mne zůstal jenom takový nejasný pocit zmaru a chaosu, což bych řekl, že je pro tuto knihu více než charakteristické.

Časově se děj odehrává cca půl století po 1. dílu - Nádraží Perdidu. Nový krobuzon je ve válce s Těšem a do toho všeho sílí protivládní aktivity v podobě různých ilegálních organizací. Skupina "přátel" se vydává po stopách golemika Judy hledat legendární Železnou radu.

Z mého pohledu je asi největším problémem celé knihy, že nemá jasně vymezený děj. Toto mi u knih obecně nevadí, ale u Miévilleho se z toho pak stává chaotická všehochuť, která v porovnání s předchozími dvěma knihami postrádá napětí. Další problém vidím v tom, že autor na začátku vylíčí Železnou jako nějakou legendu či mýtus a vzápětí tento obraz úplně rozbije, čímž celá Železná rada ztrácí své kouzlo.

Na knize se mi naopak líbilo, že se autor nechal inspirovat pověstí o golemovi. Juda Low a jeho Golemové se tak stávají jedním z ústřeních prvků celé knihy. Dále oceňuji drobná ohlédnutí do historie ve kterých se dozvíte, jak to nakonec dopadlo s Radou konstruktů nebo s Jackem Půlmotlitbičkou. Nicméně to jsou spíš takové drobnosti, které knihu jako celke nezachrání.

1 12.07.2015

Vynikající kniha. Propojuje několik jednoduchých a praktických nástrojů pro práci s motivací, time managementem, vytváření návyků a několik dalších do jednotného a uceleného přístupu.

Určité riziko vidím v tom, že některé postupy mohou někomu připadat, tak triviální, že se je ani nerozhodne vyzkoušet.

Zatím používám pouze pomůcku "to do today", která mi poměrně výrazně pomáhá organizovat jednotlivé pracovní úkoly. Ve výsledku toho udělám mnohem více a některé úkoly v podstatně kratší době.

A to hlavní a nejpodstatnější je, že to celé dohromady dává smysl.

3 10.07.2015

Po dlouhé době jsem se opět vrátil do Středomoří a byla to dobrá volba. Autorka vytvořila krásný a hluboký příběh o prostých lidech, kteří jsou obdarováni dary - nadpřirozenými schopnostmi. Někdo má dar přivolání zvířat, jiný má dar ničení atd.

Malou výtku mám k úvodu knihy. První 3-4 kapitoly na mne působily lehce zmatečně a trochu jsme se v nich ztratil. Nakonec jsem se rozhodl, že začnu číst knihu ještě jednou, napsal si pár poznámek a dobře jsem udělal.

Po překonání úvodu se pomalu začal odvíjet jednoduchý, přímočarý příběh, který mě mile překvapil především svou neschématickou strukturou. Po dočtení poslední stránky ve mne zůstala směs pocitů, z nichž nevýraznější byl asi krása a smutek. Smutek z toho, že příběh skončil a co bylo dál s Orekem a Gry si mohu už jenom představovat ve fantasii.

Jednoduše řečeno: moc hezký příběh, na který budu dlouho vzpomínat.

2 07.07.2015

Děj knihy je zasazen do poměrně zajímavého historického období Evropských dějin a jeho hlavním protagonistou se stává nám dobře známý mok, avšak to je asi jediné, co mi na knize přišlo zajímavé a originální.

V knize je hned od počátku patrné, že autor klade velký důraz na děj. To by samo o sobě nebylo na škodu, pokud by ovšem tyto dějové pasáže něco přinášeli a nějaký způsobem ovlivňovali směřování hlavního děje, což se však u většiny situací nestane, spíše naopak. Jejich vypuštění by čtenář nejspíš vůbec nezaznamenal.

Další výtku mám k postavám, které neprochází téměř žádným vývojem a jsou až na výjimky ploché a nezajímavé. Obdobně je to se vztahy mezi postavami, celou dobu čekáte zda a jestli se vůbec nějak rozvinou a ono pořád nic. Pořád je to stejné bezobsažné klábosení jako v telenovele.

Poslední věc, kterou bych zmínil je propojení s legendou o králi Artušovi, které snad jako jediná oživuje celý děj. Toto téma však již bylo zpracováno v jiných knihách a například v Králi duchů od Davida Gemmela mi přišlo mnohem lépe uchopené a využité.

Celkově tak na mne tato kniha působí jako odpočinkové čtení někam do autobusu, ale dát jí na obálku titulek "mistrovská díla fantasy" to je opravdu špatný vtip a nebo spíš dobrý marketingový tah. Za mě jedna hvězda, ale s odřenýma ušima.

18.06.2015

Autor v knize opět rozehrává plejádu nápadů, která by jiným spisovatelům stačila na deset knih. Oproti první knize v sérii ubylo popisů resp. jsou mnohem lépe rozložené do celého textu a text se tak stává snadněji čitelnější.

Velmi se mi líbilo, že se děj neustále někam posouvá a čtenář se tak v průběhu celé knihy postupně dozvídá pozadí toho co se na Armandě ve skutečnosti děje. Oproti Nádraží Peridu mi však hlavní dějová linie přišla o trochu méně zajímavá a chyběli mi zde také "výrazné" bytosti jako byl např. tkáč, rada konstruktů apod.

Závěr knihy cca posledních 10 stran na mne působil poněkud rozpačitě, jako by ani sám autor nevěděl co chce vlastně říci.

3 18.06.2015

Nádraží Perdido byla prvním kniha, kterou jsem četl od tohoto autora a rozhodně to byla dobrá volba.

První polovina knihy v podstatě tvoří úvod a je hodně popisná. Sleduje příběhy několika zdánlivě nesouvisejících postav, které se nakonec vzájemně prolnou a vše do sebe zapadne jako skládačka. Druhá polovina knihy, pak již sleduje poměrně jasně vytyčenou zápletku.

Na knize se mi líbila především originalita světa Bas Lagu, ve kterém se příběh knihy odehrává.

Tento svět disponuje vlastní vědou resp. síly které v něm působí jsou jiné, než na jaké jsme zvyklí z klasické fyziky. Dále zde naleznete právní systém kompletně odlišný od našeho a současně zde působí magie. Na druhou stranu je tento svět i neuvěřitelně krutý. Odsouzenci jsou ve speciálních továrnách přetváření na různé polo-mechanické tvory, kteří pak živoří na okraji společnosti.

Dále se zde setkáte se spoustu zajímavých tvorů např.: radou konstruktů, tkáčem aj. Mým osobním oblíbencem se stal sériový vrah Jack Půlmotlitbička a to i přesto, že v knize téměř nevystupuje a o jeho činnosti se dozvídáme prostřednictvím různých zpráv.

Co mi na knize naopak nesedělo byl závěr resp. posledních cca 10-15 stran. Působily na mě zbytečně vykonstruovaně a neúplně věrohodně. Dobře to podle mě shrnul v komentáři Shashlick. Dále se mi v této knize obtížně identifikovalo s postavami a to i přes jejich originalitu a zajímavost. Ono přece jenom identifikovat se např. s cheprijkou, která má lidské tělo a hmyzí hlavu není úplně jednoduché.

Knihu bych doporučil všem, kteří hledají nějaký nový netradiční a originální svět. Přestože to z mého popisu může vypadat, že svět ve kterém se příběh odehrává, je jeden velký odpadkový koš nápadů, tak po přečtení zjistíte, že do sebe vše pěkně zapadá a působí konzistentě.

4 18.06.2015