Panpalapax komentáře u knih
Přestože povídky nepreferuji, u této sbírky jsem se rozhodně nenudil. Dokonce jsem si jí, k mému vlastnímu překvapení, hodně užil. Šťávu tomu čtení dodali různí autoři, kteří nahlíží na svět Lovců monster z různých úhlů. Četl jsem všechny předchozí knihy ze série. Proto jsem ocenil jak povídky s některými starými známými, tak i "jen" doplňující kousky. První povídky mě nadchly, namlsal jsem se. Pak mé nadšení opadlo, docela nuda. Ke konci knihy se to tak nějak srovnalo.
Protože mám rád rytíře, přečetl jsem si tuto útlou knížku. Potěšili mě dobové výrazy i historické pozadí příběhu. Také myslím realistické středověké bitvy a výzbroj bojovníků. Nesedlo mi však střídání Falkových dobrodružství s politicko vojenskými popisy. Příběh hlavního hrdiny se sice vyvíjí, ale ani zdaleka se neuzavírá. Takže v případě zájmu musí čtenář hledat pokračování (dohledal jsem jen v podobě e-knihy). To sice není neobvyklé, ale prostě se mi zdálo příběhu málo. To ve velké politice k jistému ukončení dojde, nebudu však vyzrazovat. Při čtení vysvětlivek k textu mě zarazil fakt, že bojový oř rytíře je údajně "valach vysoký v kohoutku deset sáhů"!!! Což je v přepočtu úctyhodných 18 metrů. Takže pěkně velká potvora, která by jistě zvládla sám i bez jezdce zmasakrovat sama značnou část nepřátelského vojska ;)
Nic moc překvapivého v knížce pro mě nebylo. Takovéto jednoduché fantazy klišé. Nějaké nové postavy jsou v boji zabity, staré a důležité postavy přežijí i nepřežitelné situace. Potěšili mě však dawi zharr. O nich byly zmínky v jiných knihách ze světa Warhammer. Jejich popis a jednání mi na ně sedí.
No, trochu mě to nudilo. Nic moc překvapivého v ději nebylo. Některé nápady však docela zajímavé. Rád jsem byl za ostrov Albion a za Teclise. Jako zakončení sedmi Kingových knih o "zabíječi" to bylo dostatečně hrdinské, přeci jen tu tentokrát šlo nezpochybnitelnou o záchranu světa.
Inspirující kniha, která může zásadním způsobem proměnit život. Směrem k opravdovému nepodmíněnému vnitřnímu štěstí a soucitné moudrosti.
Stále hledající vražedná Ulrika. Její krvavá jízda je plná zvratů a zklamání očekávání. Ale i pár hvězdiček v její temnotě probleskne. A zhasne...
(SPOILER) No tenhle zabíječ se mi líbil. Děj mi přišel trochu rozmanitější. Noví svérázní trolobijci. Steampunkový trolobijce Makaisson opět na scéně. A hlavně drak, který plně probudí Felixův kouzelný meč...
(SPOILER) Gotrek a Felix pomáhají v boji o Nuln, na který si brousí své řezáky hordy skavenů... Líbil se mi popis jednotlivých skaveních klanů. Rivalita mezi nimi ale již méně. Zdála se mi přehnaná a zbytečně směšná. Jinak dobrá, akcí nabitá knížka.
Pěkné zakončení trilogie grafických knížek pro děti. Opět nějaké hádanky a dobrá společnost starých známých, ale i nových postav.
Líbila se mi více než Psí zima, kniha ze stejného cyklu. Jednotlivé povídky byly rozmanitější a pro mě tím i zábavnější. Co mi vadilo, byla mapa na začátku knihy, na které jsem nenašel téměř žádné ze zmiňovaných měst. Kdyby tam nebyla, vyšlo by to na stejno.
Nejsem zrovna typ na čtení knih citátů z knih. Po nějaké době se mi vše plete. Některé úryvky mě celkem oslovily, jiné se mnou nesouzněly.
Nějak mi ta vlčice tentokrát zase až tak nesedla. Kletby a časové smyčky. Mytologie. Nějak mi přišlo takové předimenzované. Nechci vyzrazovat děj... To platí pro víceméně oba díly.
Překvapilo mě, jak moc je znát, že autorky a autoři povídek jsou z Asie. Hodně se řeší kolonialismus, odkazy na historii těch kterých zemí, božstva... Zajímavé. Možná je podobný styl znát i v "západní" SF a F tvorbě, ale já ho tam nejsem moc schopen vnímat.
Závěr trilogie byl sice místy trochu zdlouhavý, ale úžasné nápady s alternativní realitou mě udržovaly v napětí. A úplný závěr mě opravdu dostal...