Palivo komentáře u knih

Ztracena cest Katky Svestkove je moje osma kniha od Heinricha Bölla, takze ted uz muzu napsat, ze jsem v zivote vickrat cetl knihu od Bölla nez zehlil a utiral prach dohromady.

Musim rict, ze jsem ze zacatku trochu pochyboval o inteligenci hlavni hrdinky. Katka ztrati cest a v knize neni ani slovo o tom, ze by zkontrolovala prostor za lednickou, nebo ze by prohmatala skviry mezi sedackama na gauci. Tam to ja kontroluji vzdycky nejdriv. Je pravdou, ze svoji cest jsem tam ale nikdy nenasel a to predevsim proto, ze jsem ji ztratil na diskotece v Blizkovicich, kde jsem jednou kadil po par vodkach na parkovisti a nekdo rozsvitil automobilove svetlomety primo na mne. #kaditoo

Kniha je zajimava, forma poutava a ucelna a Katka Svestkova k politovani. Zaver byl smutnejsi nez moje posledni vyplata a to nechces homie.

7/10

8 17.10.2018

Patrik Berger, legendarni hrac FC Liverpool a Sralta Praha, se nam tu pod pseudonymem John vyjadruje k obrazum a ja se divim, ze takhle chytrej chlap byl fotbalista! Kdosi mi rikal, ze to jsou dva ruzni lidi, ale ruku na srdce, kolik znate Bergeru? Ja teda jen jednoho.

Prvni tri eseje jsou dobry kladivo na palici, kdy si reknete, "ty vole, jak to, ze jsem o tom nikdy takto nepremyslel," na coz jsem si samozrejme dokazal v cuku letu odpovedet. No protoze jsi dement, Palivo. Duhh. Esej o oil painting me zarmoutil - pred par stoletimi lidi malovali olejem takovy krasny obrazy a my ted na oleji maximalne tak smazime hranolky a rizky! To jsme to klesli! Posledni esej o reklame me moc nezajimal, protoze jak reklama funguje vim naprosto presne. Vidim Jegra na plakate: objednavam sest Jegru.

8/10, doporucuji vsem lidem dobre vule, pusinky a navidenou u dalsi recenze lidicky. Balicky s donaty nebo donuty mi posilejte na adresu Literarni krumpac Palivo, Evropa 2, 90210.

4 17.10.2018

Ahojda!

Jmenuji se Palivo a jsem literatuber a influjencer. Vítejte u mé dnešní recenze a hlavně nezapomeňte lidičky, lajk, subskrajp a share.

Gregor fon Rezavý popsal v pěti povídkách delších než můj penis jaký to bylo žít v Rumunsku, Vídni a Římě předtím, během a potom co Němci hráli Mistrovství světa ve vybíjené. Knihu hodnotím třemi bludišťáky, protože jen dvě povídky byly opravdu slušný, úplnou shodou okolností byly obě o #metoování s ženami. Ty ostatní povídky byly k uzoufání nudné a třeba u první jsem měl pocit, že mi z té přebujalé a otravné poetiky naroste važína plná pampelišek. To se bohužel nestalo. Bohužel, protože kdybych měl važínu, mohl bych si do ní schovávat peníze nebo účtenky - proč to vlastně ženy nedělají?

Antisemitismus v knize opravdu přítomný je, ale rozhodně není nějak šokantní. Třeba já se kolikrát na záchodě vyšokuji daleko víc. Každopádně kniha hezky prokresluje, jak moc to bylo v Evropě před vybíjenou promíchané a etnicky neudržitelné. Myslím si, že Evropa třicátých let vypadala jako můj žaludek, když sním zmrzlinu, brambůrky, pizzu, banán, klobásu a vodku. Že to dopadlo velkým průserem tak není žádným překvapením.

Co naplat, moc mě kniha nevzala. Bejt Gregor přímočařejší, mohlo to bejt lepší.
Jsem Palivo. Váš literární krumpáč.
A nezapomeňte lidičky, lajk, subskrajp a share.

5 17.10.2018

Bom dia.

Par knizek jsem uz od Marusky Remarkove cetl, takze jsem si byl vedom, ze vstupuji na kluzke pole sladkobolnych dialogu a postav jako vystrizenych z nocni mury Dany Moravkove. Rise snu ovsem prekonala vsechny me odhady a kolem padesate stranky se mi mozek nenavratne poskodil. Rise snu je horsi nez jakejkoliv film na Hallmarku a kdybych behem cteni kadil, vsadim boty ze bych vykadil kostkovy cukr.

Gam by se spravne melo jmenovat Game over. Tuhle knihu bych doporucil leda tak slepym lidem a nebo zviratum, ktery neumi cist (prasata, lisky, tulen).

3 17.10.2018

Vítejte u třetího dílu seriálu Pali hodnotí životní eskapády jednoho norka. V tomto díle jsme se podívali do dětství Karla Oveho a dětství je něco, co v literatuře fakt nenávidím. Jak už číst o dětech, nebo ještě hůř, číst o věcech z dětského pohledu. A vlastně nenávidím dětsví i v reálným životě. Člověk ještě neumí masturbovat, nemá peníze, nemůže pít Jaggermeistera a jediný co se dá dělat je celej den chodit do lesa a kopat do stromů. Samozřejmě házet petardy na ropuchy má svoje kouzlo, ale když to srovnám s tím, co můžu dělat teď (třeba kadět ve svým vlastním bytě a dívat se přitom na porno), pak se to nedá poměřovat.

Dětství Karla Oveho bylo naprosto stejné jako moje a všechny ostatní dětství, když vám mezi nohama plandá Roman Zkamene. Tedy pořád chodil ven, házel šutry na auta, hrál fotbal a myslel na kozy. Koukám, že v Norsku se vyrůstá stejně jako u nás na vesnici. Z oné triviálnosti opět samozřejmě a paradoxně vyvstává Knausgaardova síla, protože se s tím dokážeme lehce identifikovat, a to i přesto, že ještě neměl občanku, a byl tedy těžce identifikovatelný, hihihi! Nad vším se klene brutalita výchovy a obecná přísnost postavy jeho otce, která si pro sebe strhává jak knihu, tak očividně celej Karlův život. Něco jako můj děda. Ten mi taky vždycky vymáchal držku v polívce, když jsem řekl, že nebudu. Nebo mě skopl do vody z loďky, když jsem řekl, že neumím plavat. Mám za to, že můj děda by si asi se starým Knausgaardem docela rozuměl.

Přes to všechno a i přes některé opravdu skvělé pasáže, které ocení asi především majitelé hasičů (jako třeba strkání piňdoura do láhve nebo elaborát o kadění a hustotě bobků), jsem z knihy nebyl natolik odvařen - a to i přestože, že se četla opět jedna báseň. Po úderech, které mi uděřily první dva díly jsem byl pouze nadmíru pobaven, což ale rozhodně není zklamání.

8/10

1 05.10.2018

Bom diabetici!

Tak já blbec jsem tuto knihu pět let odkládal, protože jsem si myslel, že je to nějaká bajka o králikovi a ono je to přitom o prcání!

Zajda Munro se v knize potlouká po barákách a prodává krémy na ruce - ovšem ten nejdůležitější krém má ve svých gatích, což vede k nemálu patologických #metoo konfliktů. Manželka umřela, děcko zavřený v autě, já bych z toho asi taky harašil. Nevím co to o mně vypovídá, když ze všech literárních postav jsem zatím nejvíce soucítil se Zajdou Munro. Stejně jako on i já mám poslední dva roky v klahotách nonstop Jirku Krampola a jen očekávám, až mi praskne poklopec a doslova vybuchne bimbas. Doufám, že se tak nestane někde na letišti, aby si pak o mě lidi nemysleli, že jsem tenorista! Zpět k věci: kniha je svižná jak sex se mnou - uteče velmi rychle. Na několika místech jsem se velmi výtečně pobavil a celý to bylo dost funky. K masturbaci je to ovšem krajně nevhodné, ponejvíce třeba v tramvaji nebo v čekárně.

8/10

4 27.09.2018

Dalsi kniha Honzy Koktala (Thomas the Impostor) a ja uz asi muzu s ledovym klidem rict, ze si mnoho nerozumime (a to je u surrealistu zridkakdy). I tentokrate je to tak poeticke, ze jsem mel alespon dvanactkrat chut skocit do studny. Nehlede na to, ze ackoliv jsem cetl strizlivy, mel jsem prvnich asi 200 problem zjistit, kdo je kdo, co se deje a proc jedou autem. Tedy podobne pocity, jake zazivam pri navratu z putyky domu.

Tomas Impostor je o manikovi, kterej se vydava za nekoho jinyho. Je valka, vsechno vsude boucha, vsichni jsou zraneni a tak. Mrzi me, ze autori vetsinou pomiji i dalsi hruzy valky a soustredi se pouze na tyto povrchni aspekty. Proc nikdo nezmini, ze se nehraje ligovej fotbal? Ze nikdo nema powerbanku nebo nabijecku na mobil v aute? A daji se vubec sehnat v supermarketu predem nakrajeny a oloupany jablka? Ne, toto ocividne nikoho nezajima. Ubohe.

Jelikoz je Tomas jelito, misto aby si uzival lasky od postavy cislo #26, rozhodne se, ze do valky stejne pujde, protoze tehdy jeste neexistoval Playstation, takze misto hrat Call of duty, ty ses call of duty. DRSNOTA.

Nechtel jsem spoilerovat, ale budu: prave jsem hodil knizku na stul a dopadla hrbetem nahoru, ale spadla z okraje stolu - kniha tedy nedopadne dobre! Toto si ostatne muzete vzdy vyzkouset v knihkupectvi s jakoukoliv knihou.

6/10

22.09.2018

Bom dia literarni rodino.

Jestli me jeste nekdy napadne cist sestnact zidovskych povidek za sebou, tak me hodte pod kamion. Povidky jsem vam strucne shrnul zde: Fnukani, nuda, zidi, zidi, fnukani, zidi, fnukani, ublizenost, minulost, tanky, komunisti, Nemci, nuda, fasisti, zidi, fnukani.

3 20.09.2018

Dobry den literarni rodino!

Fantasmagorie potkava Dostojevskeho a Palivo to hodnoti 5 bludistaky z 5. Vubec nechapu, kam dal muj kolega Pecivo hlavu. Komu vic duverovat tu ovsem nemusim rozebirat, vsichni vi, ze Palivo je silnejsi nez Pecivo, coz doklada i stara osmanska hra Kamen, nuzky, palivo, pecivo, papir. Kdyz tak nad tim premyslim, mel bych si spis najit kamarady, kteri se jmenuji Zapalovac nebo Motor, s temi bych si asi vice rozumnel.

Ale tedy zpet ke knize: Hlavni hrdina Erdosain je ubozak presne jako ja. Prijde o praci protoze ukradl prachy a zahy ho necha jeho latinska cmafita, ktera ho nikdy ani nepustila do piskovny, takze musel cely manzelstvi chodit brnkat na kytaru do koupelny. V zoufalstvi a ublizenosti, ktera kolisa na stupnici sympatii nekde mezi Caulifieldem a Raskolnikovem, se rozhodne sejmout jednoho frajera, s cimz mu pomuze Astrolog, ktery planuje revoluci, kterou bude dotovat provozem nekolika bordelu. Zde bych se rad pozastavil nad tim, ze je to skvely napad. Bordely mam rad, je to jedine misto na svete, kde me ma nekdo rad a mrka na me. To vse se samozrejme zamota do sto stranek uvah o svete, statnich zrizenich, vrazde, ubohosti zivota a sile lzi, ktery jsou skvele.

Timto Palivo doporucuje.
Chce se mi kadit. To s knihou samozrejme nijak nesouvisi.

18.09.2018

Tímto přejmenovávám Heinricha Bölla na Heinricha Chlebaře, protože jsem si uvědomil, že vlastně píše jen o chlebu. Kdyby to býval Francouz, zcela určitě by skončil jako pekař. To ostatně dokládá i fakt (zdroj: francouzské ministerstvo pekáren), že Francouzi, na počest jeho nadužívání symboliky chleba pro utrpení během války a po válce, začali pro chleba používat slovíčko PAIN.

Jak již jsem tedy zmínil na začátku své eseje Není všechno chleba co se třpytí, Böll i v tomto souboru povídek přivede čtenáře do post-traumatického, klausfrofobního stavu a tam jej zanechá, aby sledoval, jak v prdeli všichni jsou a budou po srandě jménem válka. Umírání, beznaděj, touha po žrádle a jizvy na duši. Už chyběl jen maratón sledování Sexu ve městě a měli bychom všechny hrůzy světa pohromadě.

Titulní povídka/novela je vskutku asi nejsilnější, páč Chlebař s počtem stránek roste. Mile mě překvapilo, že jsou tu i tři, čtyři povídky, které byly velmi kafkovské (muž, který byl zatčen protože se nesměje, potom co byl už předtím zavřen za to, že se smál) a až poťouchle Quieanoaeoavseooevské (snad jsem to napsal dobře).

8/10

1 13.09.2018

Bom dia.

Jelikož se kniha jmenuje Amerika, vítejte u hiphopové recenze, bitch yo.

Hip hop nebo Snup Dogg v knize sice není, ale to nám vůbec nevadí.

Takže, mladej vocas z pražskýho hoodu, Karel AKA Ice T-Grossman AKA 2Kaja, dovalí do Ameriky, kde začne chillovat u strejdy, kterej má hodně vaty, takže hip hop jak sviň, to chceš. Místo za bitchama ale Karel jede na výlet za nějakým frajerem, což strejdu dost vypissuje a mrtě ho vyfukuje.

Takže adios.

Karel se hodí do klidu, loket z vokna, neřešit hovna a vydá se na cestu do vnitrozemí, kde najde dva maníky, tedy jeho crew, bičes. Společně založí Wu-Karel-clan, ale hned se rozkmotří a Karel skončí jako liftboy v hotelu - to nechceš bejby. Tady následuje asi jediná kafkovská pasáž, kdy je obviněn z kráděže a dalších funky shit, a tím zábava končí. Už tou dobou mě to moc nebavilo a ukázalo se, že Kafka psal první polovinu knihy asi na Vyšehradu - protože poté to šlo už jen z kopce. Hihihi, si zabil jak sviň. Booyakasha!

Abych zabránil nudě, vytáhl jsem z rukávu trik starý jako samo lidstvo - jako hlavního hrdinu jsem si představoval Romana Zkamene. To trochu pomohlo, ale moc ne. Feačuring zpěvačky a další krkolomné skills v následujících kapitolách mě docela uspávaly a přišlo mi to celý takový nemastný, neslaný. Možná jsem měl knihu omastit nebo osolit. To už se ale nikdy nedozvíme.

6/10, pro mě nejslabší Kafka.

9 05.09.2018

Moje predtucha se potvrzuje - vsechny slova, ktery zacinaji host jsou dobry: levnej hostel, hostinec, hospoda, hospoda s Jaggermeisterem (product placement), hostina, Hostovsky.

Pr nasi druhe schuzce s Egonem to dopadlo jeste lepe nez na poprve. Ztraceny stin je o chlapkovi, kterej zacne vydirat reditele podniku kde pracuje. Jelikoz neni na tolik penez pripravenej, rupne mu v hlave a dopadne to spatne. Presne jsem si vybavil, co se stalo me, kdyz jsem jednou dosel do hospody a mel jsem sebou 5000 kc. Taky to dopadlo spatne. Koupil jsem hodne jegra (product placement) a pak jsem asi devetkrat zvracel, coz je, wait for it, wait for it - PRODUCT RE-PLACEMENT

hahahahahha

Tohle je na Oscara.

Ja delam tak sofistikovany vtipy, ze jsem se snad mel jmenovat Sofie...!

LOOOL.

Nicmene, zpet ke knize - je tam dramo, zeny, tezke vnitrni myslenkove pochody, tedy vse, co mam rad. Za sviznost, psychologii a tizivy zaver dava literarni kritik Palivo 4 internacionalne hviezdicky.

Pusinky a naskledanou.

1 25.08.2018

Bom dzorno!

Tentokrat jsem vzal do ruky penis a otevrel jsem intern...jezis, to je jina story. Tentokrat jsem vzal do ruky svedskou knihu, protoze me samozrejme zajimalo, jak umi psat v zemi masovych kulicek.

Stejne jako vsechny ostatni knihy ze severu, je i tato o lidech, kteri neznali pizzu nebo Dame Jidlo, takze museli lovit candaty, plest site a stavet boudy. Neni divu, ze tam vymysleli IKEA, jen v teto knize se postavi asi tri stodoly. Tuto idylku narusi prijezd pomocnika Carlssona, ktery je ctizadostivy jako Ornella Stikova - zanedlouho ostrov vzkveta a tak dale pana krale. Jenze pak jej odmitne buchticka, protoze s nim nechce delat #metoo a pote co Carlsson zjisti, ze nejblizsi tinder schuzka je 400 mil daleko a musel by veslovat trinact let, se z vypocitavosti ozeni se starou a tlustou panimamou. Statek mu spadne do klina a konecne se i muze ucesat - protoze mu naroste hrebinek! Hihihi. Jenze neni vsechno zlato co se trpyti a neni vsechno pizza co je kulaty - nasleduje tedy severska posledni tretina, ve ktere dojde na par umrti. Trochu me zamrzelo, ze v knize nebylo nic o masovych kulickach nebo hokeji, takze ve finale 7/10

1 23.08.2018

Ano, vidite dobre! Palivo cetl sci-fi! Co se to stalo? Inu, hned vam to vysvetlim.

Tuhle knihu jsem totiz cetl kdyz mi bylo cca ctrnact. Nevim co me to tehdy popadlo, asi doma vypadl proud nebo se rozbil pocitac. Byval jsem tehdy docela casto strizlivy, to je asi jedine logicke zduvodneni. A jelikoz nyni moje pamet nikdy nesaha dal nez do posledni soboty, kdy ji automaticky vyresetuji tlacitkem Jaggermeister, rozhodl jsem se podivat se teto sentimentalni vzpomince na kloub. No a dopadlo to opravdu vytecne.

Na zacatku umre stryc a vedec Edmond (ktery "mel usi a lá Kafka"), ktery odkaze barak nejaky debilni rodine. Co ho k tomu vedlo dokaze normalni clovek tezko pochopit z dialogu jako je tento:

"Maminka rikala, ze zesnuly stryc byl genialni."
"Fascinoval tvoji matku, protoze ji vysvetlil, ze se snazi dobrat absolutniho vedeni. Ona si myslela, ze je reinkarnaci Einsteina nebo da Vinciho."
"Kam se ji tam vesla veverka?"

Pote co babicka udela caj, tedy "zlutavou, velmi vonavou tekutinu,"varuje debila, ze nesmi chodit do sklepa. To by tam ovsem nesmel zabehnout jejich pes, pudlik jmenem Pikulik.

Na to se ho debil vydava hledat, coz zpusobuje rozbroje doma. Debil totiz "neovladal umeni dialogu. Byl toho nazoru, ze rozhovor funguje jako spojite nadoby, je tu clovek, ktery vi, plna nadoba, a druhy, ktery nevi, prazdna nadoba." Kdo je tu prazdna nadoba asi netreba dodavat.

Pote co se ve sklepe ztrati jak debil a jeho manzelka, tak i cele mistni oddeleni hasicu, cetniku a policistu, jejich syn je prevelen do polepsovny, kde jej dva kluci zacnou sikanovat ("prastil Jeana hrbetem dlane do krku, protoze to videl v jednom cinskem televiznim filmu"). Ale nebojte se, hned se vse zahy vyresi: "Jean skocil pro nekolik mravencu a cpal je Nicolasovi do pusy. V tom ale Nicolase, Phillipa a Jeana nacapal pecovatel. Potrestal je vsechny. Takze se z nich stali ti nejlepsi pratele." Ano, takhle to totiz v zivote funguje. Jedeme dal.

Kluci si pote pusti film, coz pan autor popisuje velmi strhujicim zpusobem: "Scenar filmu pronikal rychlosti peti set kilometru v hodine ocima a usima az do pametovych skladist jejich mozku."

Mezitim, policejni velitelka, ktera "byla obarvena na zrzavo, aby tim zduvodnila silnou vuni, ktera se z ni line," (???) naleha na komisare, aby vyresil zahadu sklepa. Pote co mu da rozkaz po telefonu, komisar upadne do deprese: "Zmocnila se ho deprese. Nebyl svobodny clovek. Proc vlastne posloucha rozkazy? Aby unikl nezamestnanosti, aby se nedostal mimo spolecnost. Jediny zpusob jak si uchovat svobodu by bylo stat se bezdomovcem. A na takovou zkousku rozhodne nebyl pripraven."

Nekdy v tento moment kniha vrcholi, protoze rozhovory mezi komisarem a velitelkou dosahuji lobotomickeho lingvistickeho Olympu. Pote co velitelka opet naleha na vyreseni pripadu,"komisar si pomysli - ta stara coura sotva umi cist a psat. Jak tak komisar prezvykoval ty trpke uvahy, vzpomnel si na dokumentarni film o ropuchach, ty pry v dobe pareni hopsnou na vsechno, co uvidi."

Pote co se nakonec komisar vrati ze sklepa, dojde s nim k rychlemu procesu.
"Kapitanka: "Prezil tam dole nekdo?"
Komisar: "Beuugeuugebegeeee."
Porotoze z nej vic nedostali, osetrili mu rany a odvezli ho do psychiatricke lecebny."

Takze prosim vas nikdy nikde nerikejte beuueegheghee, jinak vas rovnou odvezou.

Nakonec se do sklepa vydava stoleta babicka debila a dva vedci. Ani si nemuseli nic rikat, jak si spolu rozumneli: "vsichni tri toho moc nenamluvili, nepotrebovali to. Zadny z nich nezazil tak okamzitou intelektualni osmozu."

Cim jdou hloubeji, coz je vice nez deset kilometru (pro stoletou babicku rozcvicka), tim ma babicka cim dal vetsi deja vu. "To je legracni, mam pocit, ze podobnou zkusenost jsem jiz zazila. Kdyz jsem byla docela mladoucka, musely mi byt tak...hmm, dve, tri vteriny."

Jak to dopadne vam rikat nebudu, ale muzu potvrdit, ze kdybyste misto cteni teto knihy jedli susne, trhali si chlupy z ucha, jedli deti nebo znasilnovali nejakou hospodarskou zvirenu, asi byste udelali lepe. Polovina knihy je popis mravenci valky, kdy dojde i na sex, krtka, zabu, jepice a podobny ksindly. Kupodivu, tohle se dalo prezit. Co se ovsem prezit nedalo, byl fakt, ze Werber pise jako by mu bylo devet. Vse co v teto knize lidi vypudi z pusy byl opravdovy klenot. Doufam, ze nekdy napise psychologicke partnerske drama, to by mohla byt velka sranda.

1/10

Vitejte u dalsiho dilu Palivo dohani resty.

Tahle knizka je o tom, jak Leonardo di Caprio zbohatl potom, co hral v Titanicu. Jako soused bydli Spider-man, ale oba z nejakeho duvodu nezminuji svoje prave identity a rikaji si Gatsby a Nick. V ten moment jsem si myslel, ze tedy logicky pujde o spionazni roman, ale nestalo se tak, zadny Roman totiz v knize nebyl. Misto toho se rozehraje ohromna love story, ktera byla natolik preslazena, az me prechazela chut - jak se rikava, "Karamel je cukr, co se neuzdravi." Nicmene zapletka zhoustne jako polevka Gatsbacho a pri konfrontaci dojde i na Ford Mondeo, ktery milostny kosoctverec vyresi driv nez bys rekl "brusinkovy dzus a lahev vodky, to vsechno do kyblu, trochu ledu a ted me nechte se poradne vozrat a kdo sem vleze toho vypnu jak televizu."

Ja nevim, ale za me 6/10, asi mi nejak unikaji nejaky souvislosti ci co. Mozna, ze je to tim, ze jsem nezil v Americe ve dvacatech letech. Kdyby Gatsby zil na jizni Morave a kydal hnuj prasatum a jezdil kazdy rano pro koprivy, pak bychom si asi rozumneli, ale to je ocividne moc narocne ze pane Fitzgerald?

Nicmene si myslim, ze jsem spravne pochopil pointu teto knihy, takzvany diskotekovy paradox, a to, ze i kdyz mam hodne penez, tak nekdo ma vic penez a tak musim mit vic penez, abych klatil blondynky.

5 16.08.2018

Ajajajaj, tohle tedy zaböllelo!

Jednou to prijit muselo. Heinrich me zklamal! O jake jistoty jeste prijdu? Co bude nasledovat priste? Nealkoholicky Jaggermeister? Zeny s penisy?

Kulecnik o pul desaty je o trech generacich architektonicke rodiny, pricemz deda postavil kostel, syn ho za valky zboural a vnuk ho ma zase postavit, coz je zcela jasna alegorie na kadeni - to jde clovek na zachod, pekne se vykadi, pak to splachne a musi znovu. Co z toho plynne? Ano, nesplachovat.

Tohle vsechno by bylo moc fajn, ale mit jedenact vypravecu a situovat vetsinu knihy do jejich vnitrnich monologu a vzpominek bylo vice, nez kolik muj mozek dokaze vstrebat. Ten sice neni v kdovijake forme, kolikrat mi treba stara napise kup rohliky, mleko, vajicka a ja ani tohle nezvladnu a prinesu domu akorat rohlik a lahev vina, ale presto si troufnu tvrdit, ze Böllem zvolena forma to pro me naprosto zabila. Jeste na stopadesate strance jsem doufal, ze se dostanu do rytmu, ale nestalo se.

Sel bych tedy na tri hvezdy, uz jen za to poselstvi a celkovy namet, ale prislo mi, ze krome experimentu s formou zacalo Böllovi i trochu splouchat na majak a psal jako by mu bylo ctrnact, viz "zdvorilost se zredukovala na formulku, jako kdyby ji misto vody nabidl H2O."

WTF?
5/10

1 15.08.2018

Tato kniha byla jako sex - tedy prvních pět minut to je zábavný a pak už se vám chce jen spát.

Jak už to má Štefan Dvojka ve zvyku, i v Netrpělivosti srdce se vykecával víc než bylo třeba. Kdyby ještě žil, věřím tomu že by u nás na vesnici seděl na náměstí a povídal si se všema babkama co jdou vokolo.

Kniha začíná velmi slibně: mladej důstojník vyzve k tanci zámožnou buchtičku jednoho frajera, aniž by věděl, že chuděra nemůže chodit. Ještě že jí třeba nenabídl Johnnyho Walkera. Každopádně, faux-pasy je na světě. Důstojníkovi je nicméně prominuto a tak začne na zámek dojíždět častěji. To ovšem neměl dělat, protože se všechno zkomplikuje jak banán. Trýznivé myšlenky a psychologický sešup ovšem nezažívá jen hlavní hrdina, ale i čtenář, který musí neustále dokola číst naprosto každý pocit, který hrdinu napadne. NONSTOP. Mám tucha, že Zweig by dokázal i z mé návštěvy záchodu vytěžit stostránkovou novelu Netrpělivost zadnice. Ke konci jsem již omdléval a měl jsem chuť připsat se do knihy a nakopat všechny postavy do prdele zepředu.

Což o to, že kniha končí opravdu skvěle a jedná se o velmi silný námět. Kdyby Zweig nebyl takovej nudnej patron, mohla z toho být skvělá knížka. NASCHLEDANOU!

3 12.08.2018

Bom dia!

První lásky můžou bejt krutý. Zatímco já jsem ve druhé třídě dal Adrianě z lásky nožku a ona si zlomila klíční kost o dveře šatny (odtud výraz "fall in love"), za což jsem pak byl ve druhé třídě měsíc poškole, tady se hrdina sbalí přímo u porodu a jde do Tramtárie. To moc velkej spojler není, protože v těchto novelách ani tak nejde o činy, ale spíš o naprostou beznaděj. Ne, autor nezasadil příběh do Prostějova, což je zcela jistě devátý kruh Pekla, ale šel na to od lesa - skoro všichni protagonisti jsou bezdomovci, serou si do gatí a přesto pořád chtějí žít. To mě na tom fascinovalo nejvíc. Mě totiž kolikrát jen spadne něco na zem nebo vyleju kafe a už bych se nejraději na celej život vysral. Celkově byla kniha velmi hezky napsána, až mě z toho šimralo v podbřišku. Normálně sem měl pocit, že Samuel Becher přede mnou otevřel nějakou část literatury, kterou ještě neznám. A já už znám všechno - koně, lodě, automaty na jízdenky, koláče a daleko více.

9/10, kéž bych uměl takhle psát.

7 09.08.2018

Napsal bych delsi recenzi, ale musim jit zkontrolovat, jestli se uz stara vratila z nakupu a zacala delat gulas.

5 07.08.2018

Ackoliv mam sachy rad o dost vic nez treba deti, vokurky nebo fisting, moc me tato kniha neodrovnala. Postava burana z vesnice, ktery se stal sachovym mistrem me docela bavila, ale jeho sok, nacismem a nahodou vystudovany sachovy kyborg, me vylozene iritovala, respektive jeji minulost. To byla zase prihoda jako z Bakalari 2: the holocaust.

Ve finale 7/10, ale na poli sachovych novel zustava Laska Carla Haffnera k remizam o konskou delku vpred. Pokud by ovsem do filmove adaptace obsadili jako sachisty Bohdalku a Jiriho Krampola, sel bych na 9/10

07.08.2018