nokid komentáře u knih
Humor místy až černý. Ale to se dalo, vzhledem k prostředí, čekat. Dobré.
Souhlasím vpodstatě se všemi předešlými názory. Nejvíc mi asi chybí reflexe toho, co antihrdinka skutečně udělala: přizabila tu policajtku anebo ne? Když ano, proč? Některé činy se dají pochopit, známe-li kontext. Ale ten zde není.
Vskutku se to nedá srovnat se stanicí ZOO, není to ani imitace. Stanice je takřka generační výpovědí, zoufalým voláním o pomoc. Ale co je tohle?
Chybí mi tu kompletní diskografie když ne všech členů, tak alespoň zmíněné skupiny... Nebylo toho mnoho, tak by se daly přetisknout i obaly alb, co říkáš, nakladateli?
Zajímavé. Tento překlad od MUDr. Pecha neobsahuje jediné sprosté slovo!
Ale postave zlotřilého penězokazce zde je !!!
Měl jsem si sice jen prezenčně půvčenu v knihovně, ale po nahlédnutí jsem ji vyřadil z poptávky v bazaru. Takovou sbírku nechutností skutečně nehodlám číst, a ani ostatním to nedoporučuji !!! (Podrobnosti se mi ani nechce uvádět...)
Docela to sedí, v kapitole o modré knížce jsem se docela poznal... I ty doktory jsem viděl osobně.
Hodnotím knihu spíš pozitivně, i když je v ní spousta vynechávek a nepřesností. Kam zmizely například takové rázovité postavy jako Šulináč nebo Tonda Bureš? Rovněž o zhůvěřilém zdravotnictví a úplatky beroucích doktorech ani zmínky.
Jedna osobní příhoda z výstaviště: Konala se Salima (asi 1980?), kdy jsme jako kluci zahlédli mezi stánky kráčejícího majora Zemana (J.Brabce). Seriál byl tehdy velice populární a on před námi utíkal, v rukou 4 nadité kabely igelitky, ve tváři červený jako rak...
Ještě malou připomínku - spíš pro autorku: Je fakt, že u vojenského odvodu jsem tím vyhrožoval, ale ve skutečnosti jsem nikoho nezastřelil! Ostatně, na pravou míru to uvádím zde v blogu:
http://www.databazeknih.cz/blog/nejzadanejsi-knizka-normalizace-384
puml: A nezdá se Ti, že dobro se skoro vždy projevuje pasivitou ??? A někdy až neskutečnou? Všimni si, jak mě mnozí osočovali, když jsem v blogu popsal svůj postoj k vojenské službě v komunistickém Československu - tehdy jednoznačně jsem se postavil k odporu vůči zlu ohrožujícímu světový mír - protože to jejich vlastní přesvědčení jim říká, že zlu se má ustoupit a dokonce mu ještě posloužit!
Díky a paleček dávám...
Myslím si totéž co Eicherik. Akorát jsem ji četl až nyní. Je poznamenána dobou a místy až přílišnou snahou o široký záběr, až nepatřičně. No ale přečíst se dala, i když je většího rozsahu a kupodivu bez ilustrací.
Dozvíme se leccos o životě kanadských Indiánů. Jinak kniha není obsáhlá, třebaže dost ilustrovaná, já ji přečet za slabé 2 hodinky.
Rozverná knížka povídek, jimž neschází humor!
Osobně se mi líbila nejvíce "Hra na jelena", pojednávající o anabázi nahého exhibicionisty, který se stal zcela proti své vůli, lovnou zvěří. Nejprve se vydal sám "na lov", tedy předvést svoje mladé tělo ženám pracujícím v lese. Zapomněl však, že v polední pauze jim půjde naproti skupina mužů, takže sotva vyjuknul oděn poze v tenisky, už se musel obrátit na útěk, který se stal dramatickým bojem o přežití. Nejprve skočil nad hlavou rybářovi do řeky, kde ztratil brejle. Vzápětí ukradl vylekanému muži s prutem kolo, na kterém porazil kadibudku zrovna ve chvíli, kdy se na ní transvestita těšil ze svého převlečení se za ženu. Pak se dostal až k náspu a elegantním uklouznutím po kravěnci opsal velký oblouk vzduchem, aby přistál v otevřeném vagóně s polystyrénem. Znaven tam usnul, aby se probudil až za tmy na neznámém nádraží. Tam opatrně vystoupil a hledal kudy dál:
"Trpělivě, plazením vlastně, a občasnými přískoky se propracovával ke světlům nádražních budov. Prolézal pod lavicemi, přiskakoval a krčil se za všelijakými balíky, vozíčky a sudy. Konečně měl poměrně na doběh nízkou boudičku, jejíž celkový charakter naznačoval, že je to záchod. Žlutý, placatý kvádr s nápisem žhnul do šera, ale krátkozraký nahatec nemohl litery rozeznat."
Tady vyděsí k smrti hajzlbábu, ta na něj zavolá příslušníky. Je zahnán do rybníka, kde se střídavě potápí a vynořuje - dle toho, jak je mu smečka policajtů spolu se smečkou psů v patách. Nakonec odtáhnou a náš hrdina dostane hlad. Z grilu na blízkém hausbótu zmizí tučná klobása, což však neušlo kuchaři. S napřaženým nožem pak pronásleduje nahatce setmělými dvory, když tento nakonec, zcela udolán, vleze po okapu až do pokoje jeptišky, která právě před usnutím rozvažuje, má-li či nemá spáchat hřích tím jak si sama udělá dobře...
Doporučuji.
Poměrně fundovaný text, vyčerpávající tematiku. Dozvíme se co jsme ještě nevěděli, např. co jsou emo a jakou poslouchají hudbu, nebo proč mají skini vyholenou lebku a nosí bombry...
No...kdo ví? Alespoň víme, že Stalin míval k snídani 2 stakany vodky (1 stakan=2 dcl).
Dobře napsaný text, obsah výstižný. Ale plný počet bodů nedám, vidím text jako neúplný s pár mezerami. S překvapením jsem zjistil, že mnou převyprávěnou Babičku, umístěnou jedním z mých zemřelých kamarádů na web, převzali autoři v doslovném znění do jednoho z článků! Ponechali i můj originální název - Senecta vulgaris (řekl jsem si, že by měl být celý v latině...).
Přesvědčte se sami na : http://jaromir-humus.borec.cz/SENECTA.pdf
No nevím. Čte se to docela dobře, není ani rozvláčně dlouhá, navíc autor je z Brna (jako já...). Ale všechno je to příliš hypotetické a řekl bych neprůkazné, jako třeba úvodní kapitola pojednávající o SMYŠLENÉM setkání autora s magikem Copperfieldem.