Nikidree komentáře u knih

Hned v úvodu zmíním, že si uvědomuji, že se jedná o první knihu autora. Čímž u mě má obdiv, protože co si budeme povídat, pisálkovství chce zkusit spousta lidí, ale maličké procento to dotáhne tak daleko, aby knihu vydali. I kdyby jen v e-podobě.
Avšak jak tak čtu komentáře pod sebou, je se mnou nejspíš něco špatně.. Nebo jsem barbar, co nedokáže tuto knihu ocenit.

Začíst se, bylo to nejhorší ze všeho. Než jsem se propracovala popisy a vysvětlivkami co kdy, jak a proč, dalo mi to zabrat.
Sáhodlouhé popisy krajiny, které se v podstatě dost opakují, působí mnohdy až "násilně". Vysoká tráva šumí jako moře, všude na polích nesklizená kukuřice, v horách temné lesy se spoustou skal a kamení,..
Vykreslit krajinu ano, ale rozhodně ne při každém sebemenším postupu jedince/skupiny. Kukuřičná pole mi potom už vážně lezla krkem. To se tam nic jiného nepěstuje? Budou celou zimu jíst jen jídlo z kukuřice?
Popisy se samozřejmě netýkají jen krajiny ale celkově všeho. U postav se sáhodlouze popisuje jejich vztah k čemukoliv - Jon je horal, hory mu dodávají sílu, v horách se cítí svobodně a bla bla. Jeho vztah k horám je snad na 3 stránky.

Děj místy silně pokulhával a upřímně jsem nevěděla, zda se tomu smát nebo nad tím brečet zoufalstvím. Některé pasáže (např. s tygřím samcem, přijmutí cejchu otroka, láska zmůže všechno,..) byly natolik absurdní, že se mi hlavou honilo jen nechápavé Eh?

To samé vzplanutí lásky Ya-ny a Jona. To jako fakt? Na základě dvou tří vět, které prohlásí v horečce a tomu, že se o něj stará? Celkově jejich zamilovanost je dost divná. Stejně jako neustálé oslovování miláčku, broučku a lásko. Místy se to absolutně nehodí.
Párkrát je v knize zmíněné, že Jona popadne "šílenství" a zabíjí hlava nehlava. Jednou jedinkrát se nad tím pozastaví jeho druhové, ale nikdo -ani sám Jon- to nijak neřeší? Nikoho nezajímá, co se děje? Jistě, zřejmě to bude v dalším díle, ale nějaký náznak tam měl být. Takhle to v podstatě vyšlo na prázdno.
Dialogy mezi postavami jsou občas taky dost otřesné. Takové škrobené a místy to jsou takové typické silácké fráze. Celkově spousta věcí v knize působí kýčovitě a naivně.

Autorovi bych doporučila se zamyslet nad tím, jaký příběh a hlavně v jaké podobě, chce čtenářům vlastně nabídnout.
Rozhodně bych omezila vykreslování krajiny, když na další stránce provede totální masakr nepřátelského oddílu na dvou větších odstavcích a potom hrdiny pošle zase do úkrytu lesa (nebo pole s kukuřicí!), aby si tam dopřáli oddech.
Precizní popisy krajiny s kýčovitou zamilovaností postav se prostě nehodí do příběhu s otroctvím, krutou armádou, silám temna a zabíjením. Ne, když všechny akce z celé knihy vydají sotva na čtvrtinu obsahu. A hlavně když žádná z postav nebudí dojmem, že se dokáže postavit nepřízni osudu. Ya-na spoléhá jen na svou lásku a Jon zase jen na Ya-nu a to, že když bude potřeba, ožene se mečem.

Rozhodně neplánuji číst případné další díly. Vítr z hor mě absolutně neoslovil a nesedl mi. Avšak pokud autor někdy vydá něco jiného, ráda si to přečtu. Už jen proto, abych zjistila, zda a jak se změnil jeho styl psaní. Tímto mu držím palce a přeji hodně štěstí v další tvorbě.

11 27.09.2020

Jedním slovem boží, skvělé, dokonalé! Naprosto miluji fantasy světy a to jak v psané podobě tak v hrané, ačkoliv nejsem žádný pařmen.
Tato knížka byla pastva pro mé oči i duši. S radostí bych si s ním vyměnila místo, alespoň na chvíli! Nejednou jsem nad tím přemýšlela, jaké by to bylo, ocitnout se ve hře. A tahle knížka mi to skvěle nastínila. Naprosto jsem se do ní zamilovala. Zhltla jsem ji během chvíle a chci víc! Okamžitě jdu na další díly!

Děj je moc dobře popsaný a ačkoliv se tam vyskytují popisy itemů, je to vždy velmi stručné a nijak to neruší. Navíc jich tam není moc. A naopak skvěle doplňují Glebův postup ve hře. Trošku jsem nestíhala jeho myšlenkové postupy při kalkulaci nejvhodnějšího rozdělení bodů, ale to je tím, že s tím nemám velké zkušenosti.
Trošku mi nesedla Táňa alias Taali. Je taková.. nestálá. Chvíli se chová normálně, jindy pomalu jak malé dítě. Alespoň mi to tak přijde. Taky se v poslední třetině vytratil Cwrk, což mi přišla škoda, byť vzhledem k okolnostem by na něj nebyl moc prostor, tak to chápu.

Konec knížky mě naprosto uchvátil. Jsem celá napnutá na pokračování. Na to, jak se to bude vyvíjet, jak se Glebovi bude dařit, co všechno ho čeká.. Prostě všechno!
Takže abych to shrnula, knížka je pecková a doporučuji ji všem, kteří mají rádi hry společně s fantasy a někdy dumali nad tím, jak by bylo super stát se alespoň na chvíli herní postavou a žít její svět

10 01.07.2020

Hudba ticha se velmi špatně hodnotí. Ne proto, že by byla špatná, ale těžko se mi hledají slova, která by dokázala správně vystihnout tento malý střípek života Auri.
Souhlasím s autorem, že tato kniha je jiná. O Auri se toho svým způsobem moc nedozvíte, ale přeci jen trošku pochopíte její dary, které nosí Kvothemu. Stejně jako pochopíte, že vlastně žije v úplně jiném světě. A ačkoliv se to může zdát šílené, je to vlastně dost zajímavé a hezké.

Příběh jako takový působí příjemně a zajímavě, avšak místy je zvláštní skoro až divný. Alespoň tak ho vnímám já. Jisté věci jsem příliš nechápala, jelikož jsem se na svět nedokázala dívat jako Auri. Také jsem se naprosto ztrácela v místnostech, kudy procházela (samozřejmě až na pár výjimek).

Hudba ticha není nutná ke Kronice Královraha, rozhodně však neuškodí ji přečíst. Tedy v případě, že vám nevadí, že se vlastně nic nedozvíte. Jen na chviličku nahlédnete do života Auri, dívky z Podvěcí.

7 02.11.2020

Už z anotace je patrné, že nepůjde o nic veselého. Celá kniha je ponurá, temná, syrová a místy sprostá. A ve mně nezanechala vůbec, ale vůbec nic.
Hl. hrdina je naprosto nesympatický, pro mě až odpudivý, typ závisláka na lécích, který vlivem trauma z dětství nenávidí všechno a všechny a rád to dává najevo. Až mě zaráží, že někdo takový vůbec může cokoliv vyšetřovat. Ale budiž. Léto je poměrně zajímavá postava, ale jelikož nemá příliš prostoru cokoliv udělat, její potenciál je značně nevyužit.
Detektivní zápletka je neuvěřitelně rozvleklá a vlastně se nijak neposouvá. Nejzajímavější je až konec knihy, kde se konečně něco děje. Ačkoliv musím říct, že ani to mě nijak zvlášť neoslovilo.
Věřím, že se najdou čtenáři, kteří knihu ocení. Já mezi nimi nejsem a proto hodnotím jak hodnotím.

5 08.04.2022

Skvělé pokračování Měsíčních kronik. Jak obálka i anotace napovídá, v tomto díle se objevují prvky z Červené Karkulky. A že si autorka opět dala záležet a pojala je po svém! Vlka jsem si zamilovala a Scarlet má občas pěkně prořízlou pusu, čímž si mě získala.
Velmi mě potěšilo, že se objevila i Cinder a že se autorce povedlo oba příběhy prolnout. Díky tomu jsem ještě natěšenější na další díly. Protože doufám, že s dalšími to bude podobné.
Příběh je velmi čtivý a pokud vás baví, tak se ani nechcete odtrhnout a prostě jen číst dál a dál. Z toho důvodu ani teď nevnímám případné nedostatky. Líbí se mi, jak je svět vytvořený, styl psaní je příjemný a děj svižně plyne. Pecka. Jde se na další díl!

5 05.02.2022

Vzpomínám si, že jsem knihu na střední zamítla, protože mě nelákalo prostředí, ve kterém se děj odehrává. Sci-fi není zrovna můj šálek kávy. A ačkoliv se to nezměnilo, nějak jsem si řekla, že tomu dám šanci.
Jsem mile překvapena. Děj poměrně rychle ubíhá a je místy i velmi napínavý. Líbí se mi, že i přes technologicky vyspělý svět, jsou vidět "klasické" prvky z Popelky. Autorka si s tím velmi dobře vyhrála.
Ano, najdu tu pár much a to hlavně v některých událostech, které bych osobně uvítala víc rozvinuté. Ovšem je to teprve první díl a já moc doufám, že se nějaké věci víc rozvinou. V tuto chvíli mě nenapadá nic, co bych knize vytkla.
Velmi se těším na další díl a tak se do něj jdu rovnou pustit.

5 03.02.2022

Přiznávám, svezla jsem se na mediální vlně a knihu si koupila. Ačkoliv jsem od toho čekala krapet víc, narovinu říkám, že koupě knihy nelituji a plánuji zakoupit i druhý díl.

Nebudu tu rozebírat podobnosti s jinými knihami, protože když člověk chce, vždy si nějakou podobnost najde. Což je za mě škoda, protože si to tím akorát kazí. Já do toho šla jako do dalšího "moderního fantasy spíš pro holky/ženy" a čtení si užila.

Ano svět se zdá promyšlení ale moc z něj tam toho není. Postavy nejsou špatně vystavěné, ale necítila jsem z nich hloubku. Spíš jako bych je prostě jen sledovala, než aby mi přirostly k srdci. Draci byli fajn a proto bych uvítala, kdyby měli krapet větší prostor. Celkově, kdyby tak nějak všechno mělo větší prostor.
Co mi však asi vadilo nejvíc, byla poměrně lehkost, s jakou Violet prolétla první ročník na akademii. Na to, že všichni včetně ní tvrdili, že tam nemá co dělat, ona zázrakem přežívá a odnáší si jen pár zranění, která však brzy zmizí. Asi by autorka udělala lépe, kdyby z ní neudělala takovou křehkou květinku, jakou se na začátku jeví.

Kdybych to měla shrnout, pokud vás strhla hype lavina a jste celý žhaví, co za propracovanou senzaci to bude, asi budete zklamaní. Pokud vás však baví odlehčené "moderní fantasy", tak si myslím, že si čtení užijete jako já. Bavil mě mrštný jazyk Violet, i arogantní postoj Xadena. Draci působí majestátně, jen by si zasloužili víc prostoru.

4 10.04.2024

Zajímavý příběh s ještě zajímavějším způsobem vyprávění. Ostatně autor sám zmiňuje, že ne všechno nám prozradí "hned". Osobně mi vsuvky z minulosti a poznámky od autora nijak nevadily. Pouze na začátku knihy jsem z toho byla trochu zmatená, ale jakmile jsem si zvykla, bylo to v pohodě.
Takřka všechny postavy, které se objevily víc, jsou poněkud záhadné. Minimálně já to tak vnímala. Musím však zmínit, že mi to vůbec nevadí. Přijde mi totiž, že s tím jak je příběh podaný, to k tomu prostě sedí. Většinu hlavních postav jsem si oblíbila. Líbí se mi, jak jsou rozmanité. Mia má krásně ostrý jazyk a tudíž jakýkoliv dialog s ní jsem si naprosto užívala, stejně tak i s ne-kocourem. Celkově dialogy mají šťávu a nezní jako plané tlachání. Co se týče světa, je vidět, že je hodně propracovaný a musím říct, že se mi velmi zamlouvá. Obzvlášť mě fascinuje Boží hrob a jeho Žebra.
Po dlouhé době čtu něco neobvyklého (hlavně způsobem psaní) a mám radost, že mi to sedlo. Z toho důvodu nemám knize příliš co vytknout a hned se jdu vrhnout na druhý díl.

4 16.04.2022

Jsem trošku na vážkách, jak knížku vlastně hodnotit. A tak začnu tím, čím jsem si jistá. Druhý díl se mi líbil a moc. Sedlo mi autorčino psaní, díky čemuž mě to vtáhlo a stránky ubývaly rychlostí blesku. Casteela mám moc ráda a stejně tak i jeho vlkodlačího parťáka Kierana. Ten jeho humor je naprosto skvělý!
Co se týče Poppy, je to už horší. Ona je.. komplikovaná. Velmi komplikovaná. Jsou chvíle, kdy ji miluji a přeji vše nejlepší. A potom jsou chvíle, kdy je naprosto blbá. Myslím, že minimálně 3x došla k rozhodnutí ohledně Casteela ale vlastně se podle něj vůbec nechovala, nebo stačilo něco malého a už opět byla na začátku všech pochyb a domněnek ohledně svých i jeho citů.
Já si vlastně z knihy nejvíc pamatuji jen jejich váhavost ohledně toho druhého, spoustu osahávání a nakonec události posledních 4 kapitol, které jsou opravdu bombové. Tak moc až si člověk nadává, že se zas a znovu pouští do nedokončené série a teď prostě musí čekat na další díly, protože je nutně potřebuje, jak ho zajímá, co bude dál. A že se mám asi na co těšit.
Každopádně abych to trochu shrnula, má to spoustu stránek ale nejvíc se toho točí kolem Poppy a její snahy získat kontrolu nad tím, co cítí. Nebo spíš přijmout to co cítí a vyjasnit si to s Casteelem. Takže nějaký větší posun v ději opravdu nečekejte. Mě to nevadí, ale nedivila bych se, když jiným bude.

4 05.04.2022

Hned po prvních stránkách jsem zalitovala, že jsem viděla nejprve film. Avšak díky tomu, že je v knize dost věcí jinak, převážně hledání klíčů, nakonec mi to vůbec nevadilo. A vlastně mohu dokonce říct, že filmové zpracování je stejně dobré, jako kniha. Alespoň to tak vnímám.

Trochu mě mrzí, že jsem tak mladá a spousta her a celkově pojmů z 80. let mi takřka nic neříkala, avšak s tím jsem do toho šla. A kolem a kolem to vlastně nevadí. Prostě jen přelétnete názvy a jedete dál.
Kniha se čte velmi dobře, fungování OASIS je dobře popsané a postavy se trochu vyvíjí. Občas tam jsou záhadné časové skoky, ale jelikož se čas celkově neřeší, je to taky dost jedno. A taky mě zamrzelo, že u pár událostí byl potom až zpětný pohled (jak k nim došlo), ale na druhou stranu je čtenář alespoň překvapen.

4 02.02.2021

Polovina série za mnou, je načase ji trošku ohodnotit..
Abych byla upřímná, počáteční nadšení mě krapet opustilo. Ne tolik, abych přestala číst, ale dost na to, abych byla víc skeptická k dalším dílům. Je to 'už' 4. díl a zatím stále nemám oblíbenou postavu. Když už se objeví někdo zajímavý, vyklube se z něj zloduch nebo blbec (většinou chováním), případně zmizí z pole působnosti. Vztahy jsou tam velmi zvláštně podané a myslím, že nebudu jediná, když řeknu, že jsou mnohdy dost na hlavu.
Snažím se vždy vžít do postav, ale třeba neustálá nerozhodnost, zdrženlivost a váhavost Merit mi už přijde naprosto divná. Jednu chvíli provokuje a vzápětí se stáhne a dělá skoro až ublíženou. U Ethana se to dá jakž takž pochopit, přeci jen jeho důvody byly rozhodně oprávněné (vztah vs dobro Domu), byť i to "jednou ano, jednou ne, zase ano, zase ne" je poměrně únavné.
Nevím prostě. Vztahové linky hl. hrdinky společně s dějovou linkou jsou dost nešťastně propletené, takže z toho vzniká změť, ve které se řeší osud upírů a celkově nadpřirozena, sem tam maličká linka nějaké z postav a potom Meritin život, který se tak nějak objevuje všude. Mám hlavně na mysli to, jak se cítí, proč se tváří tak a tak,..
Abych však nepsala jen o tom špatném: Knihy se mi četly dobře, sarkasmus v podání Merit a občas někoho jiného mě většinou pobaví a celkově dialogy jsou dobré. Je to nenáročné čtení, ale pokud máte tendenci přemýšlet proč to či ono dotyčná osoba udělala, budete to mít těžší.
Trochu mě mrzí, že se autorce nepodařilo to lépe vymyslet, aby to nebylo tak.. divné a zvláštní. Některé věci by šlo úplně vynechat a hned by bylo víc prostoru na zápletku nebo právě vztahy (kohokoliv z přednějších postav).

4 22.03.2019

Jsem trochu zklamaná. Doufala jsem, že konečně pochopím, proč je Levana tak šílená, jenže to se nestalo. Dokážu pochopit, že se ke všem chová povýšeně a nadřazeně, protože je královské krve a dělá to, co její předchůdci (rodina). Vzhledem k tomu, co ji provedla sestra, dokážu pochopit i její posedlost krásou. Co však nechápu, je její naivita ohledně citů Evereta k ní, či třeba přesvědčení, jak je nejúžasnější královnou a že ji všichni za to určitě milují. Že ona je spásou Měsíce a bez ní by nebyl tak úžasný.
Mám teorii, že za to může ovlivňování její mysli v mladém věku. Bylo zmíněno, že to negativně ovlivňuje vývoj dítěte. Jenže už nebylo psané jakým způsobem. Takže těžko říct.

Slibovala jsem si od knihy trochu víc. Přesto bylo svým způsobem zajímavé dozvědět se podrobnosti z Levanina života. Bohužel vlivem jejího krutého a pošramoceného charakteru, se mi to trochu hůře četlo. Což není vina knihy, jen mých nesympatií s Levanou.

3 28.02.2022

Nevím čím to je, ale poslední díl série se mi četl nejhůř. I proto jsem ho četla tak dlouho. Na jednu stranu obdivuji spoustu událostí, překvapivých zvratů, různých pohledů z řad všech hlavnějších hrdinů i třeba zajímavou osobnost Winter. Na druhou v tom zároveň vidím problém.
Na můj vkus byly události v posledním díle hodně roztahané. Vše je hezky popsané, dobře se to čte, někdy je to velmi napínavé, jindy nudnější, ale pořád celkem zajímavé. Jen toho prostě bylo až moc. Konečná bitva mi naopak přišla uspěchaná, takže jsem ji příliš neprožívala (s výjimkou střetu s Levanou ke konci). Taky bych uvítala rozepsanější konec. Zda se Cinder povedlo to, co zmínila Kaiovi, jak Vlk zapadl do pozemského života na farmě atd.

Sečteno podtrženo, ačkoliv jsem prvně sérii zamítla kvůli žánru, který nepreferuji, opravdu mě mile překvapila. Autorka si velmi krásně pohrála s prvky z pohádek a zpracovala je po svém. Celá série je velmi čtivá, místy opravdu napínavá a najdou se v ní i milé/smutné chvíle.
Celý příběh Cinder rozhodně stojí za přečtení a já ho ráda všem doporučím.

3 24.02.2022

Tak tohle byla tedy jízda! Ačkoliv jsem četla už propracovanější knihy, první díl Studie jedu mě naprosto uchvátil. Skvěle mi sedl styl psaní, kdy jsem četla stránku za stránkou a doslova je hltala.
Valek je naprosto úžasná, komplikovaná a velmi zajímavá postava a Jelena jakbysmet. Dokonce mě i zaujal velitel, a pár vedlejších postav. Přišlo mi, že jako celek se to všechno hezky doplňuje. Jelena prošla krásnou proměnou, která je opravdu znatelná a držím jí palce.
Vytkla bych snad jen to, že se vztah mezi postavami udál příliš rychle. Děj sice krásně plyne a v podstatě se pořád něco děje, ale vzhledem k tomu, co obsahuje konec, mi po přečtení přijde, že to chtělo víc oťukávání, nějaké narážky,... cokoliv, co by to udělalo věrohodnější.
I přes tuto drobnost dávám plný počet, protože mě to vážně moc oslovilo a bavilo.

3 14.01.2022

Nejvíc ze všeho mě hrozně štve, jak je kniha krátká. Člověk čte, čte a najednou konec. Mám přečteno ani nevím jak. Což ostatně svědčí o tom, že mi série o Kate sedla a opravdu mě baví. Sedí mi styl psaní, její sarkasmus, to jak se nebojí přiznat, že se bojí i když se to snaží nedávat najevo...
Je to parádní oddechovka, u které jsem se prostě hltala stránku za stránkou, jak mě zajímalo, co se stane dál. A zajímá mě to stále. Co je Kate vlastně zač, jak to dopadne s Curranem, kdy se konečně objeví Roland.. Jsem tak ráda, že jsem teprve na začátku série a mám ještě spoustu před sebou.
Jediné, co bych tomuto dílu vytkla, byl příliš rychlý konec. Osobně bych uvítala alespoň větší popis souboje a hlavně toho, co se dělo potom. Taky mě zajímá, co se stalo třeba s Esmeraldou, pokud jsem tedy její osud nepřehlédla.
Jinak je to prostě pecka a už se těším na další díl.

3 01.11.2021

Už po anotaci jsem tak nějak tušila, co od knihy očekávat a naprosto jsem se trefila. V podstatě by Kate Daniels šla přiřadit k Nočním lovcům, Anitě Blake, Strážkyně Riley Jensonová atp. A to mi vůbec nevadí. Jsou to skvělé oddechovky- A ani Kate není výjimkou.
Líbí se mi, že je opředena tajemstvím, Pán Šelem je opravdu drsný týpek, upíři jsou vyobrazeni naprosto jinak, než ve většině knih a třeba i že magie působí tak nějak zvláštně.
Po dočtení se však nemohu zbavit pocit, že mi tam něco chybělo. Knihu jsem přečetla velmi rychle, jak mě bavila, ale přesto mám pocit, že ve mně prozatím nezanechala ten "wow" pocit. Snad se ho dočkám v dalších dílech.

3 26.09.2021

Překvapuje mě, že to píšu, ale tato novela mě v některých ohledech bavila víc, než předchozí knihy. Ne úplně, ale dost na to, abych to zmínila.
Sice se v ní člověk takřka nic nedozví a anotace je velmi zavádějící, ale mě to vůbec nevadilo. Líbilo se mi, že se tam objevily pohledy na děj od jiných postav a že byl do knihy zanesen takový.. klid? Nevím, jak to přesně popsat. Často jsem se smála a prostě si jen užívala čtení.
Co mi však vadí, je chybějící epilog. I kdyby byl pojat světelnou rychlostí. Myslím, že všechny čtenáře zajímá, jak dopadl Tamlin, Nesta, Elaine, Lucien, Mor, smrtelnicí, vílí dvory,.. Skoro jako kdyby si autorka ponechala prostor pro další díly. Nezlobila bych se. Autorčiny světy nabízejí spoustu prostoru. Ale asi se nedočkám..

3 30.12.2020

Dojmy z tohoto dílů mám poněkud smíšené. Osobně mě zaujala až druhá polovina knihy, konkrétně kdy se Kvothe vydal za vintským králem. Tam to již bylo zajímavé i velmi napínavé. Jelikož popis jeho života na univerzitě je tak nějak stále stejný - chvíli dobré chvíli špatné.
Způsob vyprávění je stejně skvělý jako předtím. Avšak na můj vkus tam bylo dost pasáží, které byly o ničem. Samozřejmě většinou když se snažil něco vysvětlit nebo popsat. Ale ani tady to nenudí. Kniha se čte skvěle. Opravdu skvěle. Za mě velký palec nahoru autorovi i překladateli, protože to je bomba.

Myslím, že na to, kolik stránek kniha má, jsme se v ději skoro neposunuli. Alespoň to na mě tak působí. Navíc kniha je už dost stará a další díl stále není. Což mě bohužel nutí na to pohlížet trochu negativně, jelikož mě zajímá důvod, proč se z ambiciózního mladíka stal vyhořelý hostinský. A zatím to vypadá, že se to nedozvím.
Jedno z nevětších mínusů vidím v Denně. Zpočátku to působilo velmi tajemně, zajímavě, teď mi to leze krkem. Je to pořád stejné. Setkají se, užívají si společný čas a ona potom zmizí, aniž by kolikrát řekla bů. Poté na sebe zase narazí a opět, jako by neuplynula kdoví jak dlouhá doba, si povídají jak zamilovaní, načež zase zmizí.

I přesto všechno se to prostě čte dobře. To klidně zopakuji milionkrát, protože je to pravda. Autor svět vymyslel dobře, má ho propracovaný, Kvothe není hrdina co zdolá bez problémů všechny překážky, ani chudák co má prostě jen štěstí. Pokud to autor někdy dopíše, nepochybuji, že to bude dobré čtení. Takže s klidným srdcem můžu Kroniku královraha doporučit.

3 19.11.2020

Celý den přemýšlím, jak knihu správně zhodnotit. I tak si myslím, že se mi to úplně nepovede. Dle jednoho dílu se samozřejmě nedá hodnotit celá série, avšak to stejně zkusím.
Hl. hrdinka si mě nijak nezískala. Když vezmu v potaz, jak dlouho se cvičí v zabijáka, tak i přes roční pauzu se na cvičenou vražedkyni prostě nechová. Nemám z ní pocit, té chladnokrevnosti, kterou musela získat. Jistě, nemá problém zabít kde koho na potkání, ale nevyzařuje to z ní. Ani když někomu vyhrožuje smrtí. To samé by šlo říct o Chaolovi. Je takový nemastný neslaný. A to je v tak mladém věku velitelem královských stráží! Alespoň že princ Dorian, díky svému postoji, za něco stojí.
Další znatelné mínus vidím ve stylu vyprávění. Možná to je tím, že to čtu v pdfku na čtečce, ale i tak se mi zrovna nezamlouvá, že mezi vyprávěním o Calaeně se objeví jeden max dva odstavce z pohledu někoho jiného. Nevadí mi různé úhly pohledu, ale ať to má smysl. Krátké odstavečky jsou o ničem.
No abych tu nepsala román, zakončím to: První díl na mě působí jako kniha pro relativně mladší čtenáře, kteří ještě moc neřeší, proč a jak se kdo chová. Ačkoliv si velmi cením, že autorka vytvořila svůj fantasy svět, který má svá pravidla a magii, příběh Calaeny mě (alespoň prozatím) neoslovil.

3 11.09.2020

První dílo od autora a jsem celkem příjemně překvapena. Líbí se mi, že jsem takřka nedokázala odhadnout, co se bude dít.
V první chvíli mě však zarazilo, když se příběhu ujala Lori, přišlo mi to jako hrozná škoda. Avšak brzy se ukázalo proč a díky tomu se mi zase snadněji pokračovalo ve čtení.
Osobně bych vytkla způsob vyprávění. Občas to hezky plyne a je dobře popsáno a náhle se tam objeví spousta skoro až filozofických úvah a prohlášení. Postavy mají takový zvláštní charakter a nedokázala jsem si žádnou oblíbit. Což asi není úplně špatné, je je těžší se vžít do děje (pro mě)

3 01.12.2019