NessaLuna
komentáře u knih
Rudá tygřice
Amélie Wen Zhao
(SPOILER) Kniha mě příliš nebavila, ale nerada bych to neprávem sváděla právě na ni. Možná už jsem si potřebovala odpočinout od YA fantasy. Každopádně musím přiznat, že ačkoliv to se nejedná o nějaký výjimečný umělecký zázrak, kniha mě mile překvapila hned několika dějovými zvraty na konci knihy. Například když Ana přišla o svoji přízeň (a pokud ji v dalším díle nezíská zpátky, budu ještě víc překvapená) nebo když došlo na rozloučení Any a Ramsona. Musím říct, že to byla asi první scéna mezi nimi, kdy jsem z toho cítila nějaké emoce. Jinak mi dějová linka nepřišla zase tak promyšlená, aby to jejich vztah mělo upozadit a mrzí mě to. Spíš mi celý druhý díl přišel jako souhra náhod. Uvidíme, jestli budu mít vůbec chuť dočítat další díl, zatím to tak nevypadá. Pere se ve mně tendence odkládat nudný knihy a nahrazovat je lepšíma s tendencí dočítat série, protože je přece nemůžu nechat nedočtený.
Všechny touhy vedou do Říma
Luca Di Fulvio
Nevím, co to zavinilo, ale oproti ostatním čtyřem bestsellerům je tohle podle mě velký propad. Hrozně mě to zklamalo. Kdyby tahle kniha vyšla jako první, dokázala bych pochopit, že Luca Di Fulvio sbírá zkušenosti a na něčem staví, ale po takových skvělých knihách se tohle zdá šíleně prvoplánové a neskutečně naivní až triviální. S určitou dávkou naivity a šťastných konců jsem samozřejmě počítala u každé jeho knihy, ale tohle na mě bylo už moc. Možná to je i tím, že jsem postupně odhalila autorův záměr a už mě přestává bavit, jak strašně ploché a předvídatelné jsou jeho postavy. Autor už je podle mě vytváří jako přes kopírák a ve Všech touhách už mi fakt všechny vadily.
Upřímně řečeno, ani jsem tu knihu nedočetla. Plánuju to, ale chci dát teď prostor lepším knihám. Radši si teď dám svůj oblíbenej young adult předvídatelnej fantasy brak než tohle. Ač se to nezdá, má to mnohem víc kvalit. I když musím říct, že mě opravdu baví historické romány a Fulvio je věrný historické lince v pozadí a člověk se něco dozví.
Andělé mezi námi
František Langer
Nechápu, proč jsem se s tou knihou mohla setkat až při studiu bohemistiky. Nevím, jak to mají ostatní školy, ale u nás jméno Františka Langera nějak vyšumělo a bohužel ani v seznamu povinné četby jsem na něj nenarazila. A přitom je to neuvěřitelná síla. Pro mě je Čapek jeden z vrcholů literární a filozofické geniality a Langer se mu v tomto díle stoprocentně vyrovnal.
Kniha mi vyrazila dech. Téma bylo zajímavé, hlavní myšlenka ještě lepší.
Já zde knihy často nehodnotím 5*. A tahle si to stoprocentně zaslouží.
Kroniky prachu
Lin Rina
Knihu jsem četla už před nějakou dobou, ale pořád z ní cítím jakousi milou atmosféru. Hlavní postava mi sice moc k srdci nepřirostla, ale vyloženě problém jsem s ní taky neměla. Musím říct, že děj není nijak zvlášť zajímavý, ale je to opravdu skvělé a oddychové čtení, hlavně hodně čtivě napsané. Brutálně mě však zklamal konec. Fakt jsem nepochopila, jak to autorka mohla takhle neuvěřitelně odbýt. Bylo to hrozně rychlé a opravdu to neodpovídalo mému očekávání. Alespoň mě uklidnilo pokračování Pár stránek navíc, které to trochu doplnilo. Každopádně stojí za přečtení! Navíc se teď chystá druhý díl, avšak z pohledu kamarádky hlavní hrdinky, snad dokonce detektivka. A to mě jen tak nemine.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
(SPOILER) Tyjo... Já nevím. Nestu jsem nesnášela každej díl. Někdy tam měla světlej moment, kterej to mohl změnit a vždycky se to vytratilo. Od tohohle dílu jsem čekala, že se bude postupně odkrývat, proč je Nesta taková. A ono tam reálně moc důvodů nebylo. Ona prostě taková byla. Tak dvě třetiny knihy jsem ji opravdu nenáviděla a často jsem to četla se zaťatýma zubama, ale četla, protože prostě Maasová. K Nestě jsem nedokázala nalézt pochopení. A hlavně jí prostě nemůžu odpustit šikanu nejmladší sestry, fakt, že chránila jenom Elain, že se zkrátka nesnažila. Potom se za své chování nenáviděla a projevilo se to zase na tom, že ubližovala lidem, kteří ji měli rádi. Hej, to ne. Fakt ne. To dokazuje hlavně ta část, kde řekla Feyre, že má kvůli těhotenství zemřít. To hodně bolelo. A to zrovna v části, kdy už jsem tu její osobnost začala docela brát.
Ale abych se vyjádřila ke knize jako celku - upřímně nevím, zda se k tomu ještě dostanu, pokud si dám repete Dvorů. Bohužel mi už vadily ty erotický scény, pak jsem je začala přeskakovat. Bylo toho moc. Mrzelo mě, ačkoliv se to dalo čekat, že zuřící válka a nebezpečí se objevuje jenom hodně na pozadí a vyústění toho všeho bylo hodně rychlé a prakticky bez napětí. Na druhou stranu mě hoooodně zaujal Eris a Mor, jejich minulost bude mít ještě asi hodně zajímavej příběh. To očekávám u dalšího dílu. Úžasný bylo, že autorka přidala i obřad krve, akorát jsem to zase čekala snad trochu delší nebo napínavější. Ale v tomhle díle mělo jít hlavně asi o vztah Nesty a Cassiana, a tak se ta akční část dost upozadila. Na druhou stranu bylo dobrý, že se nejdál dostala jen Gwyn a Emerie, kdyby s nimi byla i Nesta, bylo by to asi trochu laciný.
Ale jo, dala bych tomu tak 3,5 hvězdiček, ale sem dám 3, protože jsou prostě lepší díly série, o dost. A hlavně s lepší pointou. Tohle beru jako nutný přečíst kvůli tomu úžasnýmu světu a dalším postavám, který máme všichni rádi. A hrozně se těším na další!
Skleněný trůn
Sarah J. Maas
Jinak člověk knihu hodnotí, když už četl další díly. Což je zrovna teď můj případ. A chápu, že tenhle díl (asi jako každý první díl série od Maasové) některé lidi nenaláká, bude jim tam něco vadit nebo to zkrátka nebude něco sedět - ale moje rada zní: Vydržte! Maasová nepíše prvoplánově. Ona už hodně dlouho dopředu ví, kam to bude směřovat. Všechno má své místo a význam. Další vývoj příběhu je naprosto skvělý a určitě nebudete zklamaní. Stejně jako u Dvorů, i zde musíte na začátku ujít kousek cesty, než se dostanete k tomu nejlepšímu. Rozhodně doporučuji číst další díly, byla by škoda se o to připravit!
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Knihu jsem měla v povinné četbě, jinak bych si ji asi nepřečetla. Nějak mě nelákalo Mongolsko a jeho kultura, ale musím říct, že bych udělala chybu, kdybych se ke knize nedostala. Je to opravdu čtivá kniha, dovolí vám nahlédnout do zvyků a tradic Mongolů, ukáže vám jejich kulturu a morálku. Musím říct, že už název ve mně vyvolal dojem, že půjde o nějaký nostalgický příběh, možná lehce idylický, ale nemohla jsem se víc mýlit. Místy je to opravdu síla. Do autorčina díla ještě určitě nahlédnu. A těším se!
Koho vypijou lišky
Lidmila Kábrtová
Kniha je opravdu dechberoucí. Původně jsem ji pouze chtěla prolistovat, ale během pár minut jsem postupovala dál a dál a nemohla přestat. Kniha v sobě skrývá neuvěřitelnou jemnost a zároveň krutost, je surová i něžná. A především neuveřitelně čtivá. Výborná volba slov zaručuje napětí, jež čtenáře pohltí. Je to jedna z těch knih, na kterou po dotčení zíráte a potřebujete vědět víc. Opravdu skvělé.
Falešný polibek
Mary E. Pearson
Od knihy jsem nic moc ani nečekala, takže možná proto jsem nebyla zklamaná. Konec mě poměrně překvapil, neboť jsem si šla vyloženě odpočinout k nějaké romantice se špetkou fantasy a dostala jsem ještě něco navíc.
Kniha se krásně čte, akorát mi místy vadilo, jak jsou postavy hodně ploché. Hlavní hrdinka si mé sympatie nijak nezískala, ale ani mi vyloženě nevadila. Taky se často jisté skutečnosti opakují - přečtete si o jedné věci hned několikrát jen trochu jinými slovy a to už mi vadilo trochu víc. Přišlo mi to zbytečné a působilo to na mě, jakoby snad pozadí příběhu nebylo příliš domyšlené.
Knihu bych celkově doporučila lidem, kteří by hledali to samé co já. První díl určitě neurazí, uvidíme, co mi dá druhý. Já jsem koneckonců velká obdivovatelka Maasové a její Dvory jsou zářným příkladem toho, jak se může z klasické romantiky vyvinout něco mnohem většího, takže tomu ráda dám šanci. Konec knihy mě dost navnadil na pokračování a těším se, až se k tomu dostanu.