MuříNoha
komentáře u knih
Ivalu
Peter Freuchen
Skvělé a místy dost vtipné vyprávění o životě na severu Grónska před nijak dlouhou dobou - přesto trochu jako z jiné planety.
Pro co si jdeš, vlku?
Eva Vežnavec (p)
Velmi zajímavá kniha, jen české vydání by si zasloužilo trochu více péče.
Nesmrtelnost
Milan Kundera
Snažím se poslouchat audioverzi na ČRo, ale připadá mi to jen jako takové rádobyhluboké, lehce samolibé, rozvleklé mudrování (jak to tak Francouzi dělávají), přitom ale často překvapivě banální. Ale usíná se u toho dobře, to zase jo.
Uprchlíci
Jesper Clemmensen
Kniha hlavně pro ty, kdo už zapomněli všechno z čs dějepisu. Autor pro Dány vysvětluje úplně všechno "od píky" - co byl Terezín, jak se znárodňovalo nebo jak se stavěl Stalinův pomník na Letné. Pro poučenější české čtenáře je tohle líčení kontextu často zbytečně podrobné. Příběh samotného Jana Ročka a jeho rodiny se tím rozmělňuje - na druhou stranu opakování je matka moudrosti...
Superkotě a komiksová škola
Dav Pilkey
Hrozně mě to bavilo. I sem tam nějakou myšlenku to má, nenápadně.
Vojín W.
Steve Sem-Sandberg
Opět příspěvek k otázce, kdo a co je v tomhle světě vlastně "normální". Geniálně napsané.
Století nového dítěte
Ellen Key
Stále aktuální, osvěžující ve své radikalitě. Ellen Key - zásadní influencerka své doby!
Bláto sladší než med
Małgorzata Rejmer
Výpovědi obyvatel Albánie z různých regionů, různého věku i osudu. Skutečně literární reportáž, ne holá publicistika. Spousta drtivých, šokujících informací (a rokem 1991 to zdaleka nekončí), které se dají vydržet jen díky autorčinu originálnímu, vybroušenému stylu. Myslím, že kniha musí úplně změnit pohled čtenáře na tuto zemi a její obyvatele.
Špačkem tužky na manžetě: Příběh literatury Romů
Karolína Ryvolová
Objevné a překvapivě čtivé.
Destrukce
Stanislav Biler
Umění to moc není, ale zato úchvatný kondenzát toho nejhoršího, co se dá po pravdě říct o téhle zemi a jejích zmatených obyvatelích. To, čeho si člověk jednotlivě všímá, dokáže autor geniálně shrnout, zahustit a uvést do souvislostí. Nedostávala jsem záchvaty (zoufalého) smíchu jako u Nejlepšího kandidáta, ale je to pozoruhodná kniha. A vůbec bych se neupínala na to, že je o venkovu. Většina Billerových postřehů se dá snadno zobecnit.
Střelba v Kodani
Niklas Orrenius
Problém knihy jsou některé pasáže, které až příliš zabíhají do švédské politiky včetně té lokální, to je opravdu jen pro geeky. Ale kdo se s nimi vypořádá nebo je přeskočí, dozví se strašně moc o problematice svobody projevu, o islámském fundamentalismu i pravicovém extremismu, o tom, "jak to v tom Švédsku doopravdy je" (a leccos se dá vztáhnout k celé Evropě). Spousta věcí k zamyšlení, bez jasných závěrů.
Kniha myslím čtenáře absyntovek trochu mate, protože tu nic není černobílé, žádná jasná linka dobro-zlo, ani ucelený poutavý děj. Ale o to víc poučení.
Žofi Z-4515
Gunilla Lundgren
Jednoduše převyprávěný skutečný příběh dívky, která jako jediná z rodiny přežila pronásledování Romů za druhé svétové války i Osvětim. Zpracování je co nejsrozumitelnější i pro děti, které moc nečtou, takže mají šanci dozvědět se o málo probíraném romském holocaustu a spojit si ho s konkrétním osudem. Podařilo se zde přesvědčivě vylíčit vážné téma, tak, aby výsledkem nebyla jen deprese, ale i trocha naděje. Myslím, že se jedná mj. o dobrý materiál do škol.
Kniha je z jedné strany česky a z druhé romsky, čímž je myslím dost jedinečná a romské děti se tak mohou setkat s romštinou v komiksu, což je fajn.
Kafka: Roky poznání
Reiner Stach
Nedá se odtrhnout. Jen člověk musí bojovat s pocitem, že se stalo přesně to, co FK vůbec nechtěl - aby se jeho soukromí a každý řádek, který napsal, do detailu pitval. Není to fér, ale je to skvělé. Během čtení nezbývá než se vrhnout i na jednotlivá Kafkova díla, která jsou díky znalosti kontextu ještě zajímavější. Kdo dočte, musí Kafku milovat.
Jeden z nás: Príbeh o Nórsku
Åsne Seierstad
Nemyslím si, že reportáž je tím lepší, čím víc detailů, podstatných i nepodstatných, se snese na jednu hromadu. Zdůvodňuje se to "objektivitou" a tím, že "čtenář si má udělat názor sám", ale není to i trochu alibismus a možná i lenost, jestliže se autor vyhýbá hierarchizaci informací a syntéze? Å. S. určitě skvěle zvládla sběr materiálu, ale příliš lpí na tom, že každý získaný poznatek je třeba dokonale vytěžit. Ocenila bych vytřídění materiálu, větší hutnost textu. Ani osobnější tón by nevadil, neutralita a objektivita jsou stejně jenom iluze.
Co je nového v lingvistice
Dan Faltýnek
Připadá mi, že snaha o stručnost a stravitelný přístup v tomto případě nějak nezafungovala a působí to celé jako náhodně z klobouku vytahané jednotlivosti, eventuálně hříčky s grafy. Dokonce ani úvodní argumenty, proč není dobrý nápad zrušit psaní i/y, nevyznívají zcela přesvědčivě (je to ustálené - OK...). Důvěryhodnost zrovna u publikace o lingvistice navíc snižují četné chyby v čárkách a vůbec odbytá korektura. Plusem je z mého pohledu přehled mluvnic češtiny od historie po dnešek a snaha naznačit šíři lingvistických podoborů.
Německo: Mýtus a realita
Aleš Valenta
Pouze pro fanoušky Institutu Václava Klause a spol.
Podstata pouště
Michael Martin
Pěkné fotky a oddechové čtení o různých aspektech pouští celého světa, od přírodních zajímavostí po proměňující se život obyvatel pouštních států.
Tyll
Daniel Kehlmann
Němečtí recenzenti knihu vynášejí do oblak, pro mě nakonec zklamání. Je to jistě čtivě napsané, ale pohromadě to zase tolik nedrží, procesy inkvizice už byly popsány líp, stejně jako hrůzy třicetileté války. Autorův humor a ironie , shazující pověrčivost lidí, působí někdy až trochu dětinsky. Třeba "Sny o růžích a ohni" se odehrávají ve stejné době a myslím, že jsou nesrovnatelně lepší.
