mol378 komentáře u knih

Milovaná, mnohokrát čtená, vtipná, chytrá, zajímavá, příjemným způsobem poučná kniha. Ač nejsem schopna číst její detektivky, tahle a její životopis jsou dva základní drahokamy v mé knihovně.

19 14.08.2022

Příjemná pomalá prázdninová četba bez dramat, náhlých zvratů, krve, nechutností či povrchních vulgarit. Komisař není žádný superman, nikdo tam nikoho nemlátí. Bretaňské poměry jako takové popsány tak, že hledám nejlepší způsob dopravy do těch končin. Najíst se tak ústřic přímo v přístavu u břehu Atlantiku mezi místními patrioty.... Atmosféru to tedy má! Podívám se určitě po dalším dílu.

19 08.08.2022

Všechny knihy tohoto autora mám doma již hodně let. Je to nutné. Když je mi blbě, jsem smutná, nebo naopak je vše v nejlepším pořádku a výborná nálada chce podpořit a něčím korunovat, když se chci nenápadně vytratit z reality, sáhnu po kterékoli z nich. Ach Sigfried, ach, Tristan, samotný James a jeho psi, farmáři v Yorkshiru, roztomilé postavy a postavičky všech velikostí, charakteristik a povah, no prostě _ kdyby jich nebylo, byl by život chudší a moc míň hezký!

19 26.04.2021

Četla to celá naše rodina hned po vyjití a velmi jsme se všichni bavili. Dcera, tehdá v sedmé třídě, si to četla ve škole pod lavicí v hodině češtiny! a kniha jí byla zabavena učitelkou, která o současné literatuře neměla ani ponětí, neb většinu svého profesního života prožila v předlistopadové éře, kterou nade vše milovala, na kterou nedala dopustit a podle toho ta její výuka, znalosti a preference vypadaly. Knihu prolistovala, prokádrovala a vyhodnotila jako odsouzeníhodnou a ptala se, kdo ji dceři doporučil. Maminka! A bylo vymalováno na třídních schůzkách, baba si na mně pravidelně chladila svoji frustrovanou komunistickou žáhu k velkému pobavení i znechucení rodičů. A co horšího, chladila si ji i na dceři. O nějaké inspirativní výuce a motivaci ke čtení nemohlo být řeči. Snad už jsou osoby tohoto typu v penzi a nevstali noví bojovníci...

19 29.03.2021

Předchozí díly se mi zdály lepší, ale možná to chce od Kim odpočinek a odstup. Moc to hltám a přijde mi to pak všechno podobné, bodejť. Napínavá byla až zhruba poslední čtvrtina knihy a faktem je, že zločinecký záměr pěkně hnusný. Ale furt dobrý standard, jak je u této sérky zvykem. Odpočinu si v úplně jiném žánru a ke Kim se stoprocentně vrátím jako k důvěrné a spolehlivé kámošce. A mám děsně ráda Bryanta - klidný, rozvážný, ale žádný suchoprd - prostě spolehlivá opora. Nejen týmu, ale i Kim osobně.

19 07.05.2020

Sákryš, to byla složitá a na pozornost docela náročná četba, zajímavá, napínavá, překvapivá. Popravdě - několikrát jsem se musela vracet, abych si utřídila souvislosti. Plno tajemství, která se pomaličku rozkrývala _ a skoro všechno bylo jinak. Motiv zločinu a trestu, oprávněnosti rozhodnutí vzít spravedlnost na sebe, s tím související možné přešlapy - a co teď vnitřně s tím. Lži, manipulace. Závěr možná znamená, že leccos dopadlo ještě jinak, než v prvním plánu vypadalo. Překvapivě dobrá kniha.

18 26.03.2023

Pro mě jako u všech knih série dlouho trvající rozjezd. Než já se začtu... A tentokrát i ten konec nebyl nijak zvlášť vygradovaný, no jo, když my pachatele už známe a zároveň víme a právem očekáváme, že musí být poražen! Kdyby zas tam byl nějaký vyumělkovaný zvrat, brblala bych něco o naprosté nepravděpodobnosti, že ano. Tak co s takovým čtenářským materiálem. Shrnuto - jako vždy příjemné setkání se členy oddělení Q, velbloudy a Asadovými přeřeky (dělá to naschvál), přiměřené napětí v mnoha pasážích, solidní čtení. Další díl _ už aby tu byl!

18 23.07.2022

Líbí se mi a výborně se čtou všechny autorovy knihy, jen některý HH byl trochu slabší, ale tak to už u velkých sérií bývá. Tahle kniha je ovšem přímo skvělá. Ke hlavní postavě nelze nepociťovat sympatie, zároveň Royovy temné stránky můžou čtenáře trochu strašit _ prostě rozporuplné a nejednoznačné jako život sám. Carl mi ovšem byl bytostně, snad až fyzicky odporný _ vyčuraný slaboch a bezpáteřní oportunista. Dopadlo to podle očekávání, napětí až do poslední strany a dál si to může každý představovat, jak chce. Spousta dobře charakterizovaných postav, pěkně, až psychologicky rozebraných a naservírovaných se spisovatelským mistrovstvím. A černý humor _ tři havarovaná drahá a krásná auta ve strži mezi skalami, slisovaná do sebe jako zmáčknutý sendvič, ta představa... A co se stane, když tam najdou další auto? _ Asi tam daji svodidla! Vtipný vrah se zálibou v ornitologii s citlivou duší mě moc bavil a myslím, že vás bude taky.

18 25.07.2021

Jamese Herriota beru i ženatého! A otec jeho manželky Heleny je k nezaplacení. Mám radost, že Tristan a Sigfried nám i tady zůstali svobodní se svými milostnými spády... A hlavně duch místa, vlídný humor, nostalgie za poklidným životem, trocha smutku a hodně radosti nám v tomto díle zůstaly také!

18 24.05.2021

Krásné, při poslechu v podání Marka Ebena jsem ani nedutala. Dojemné, důstojné, vizionářské, s velkým přesahem, přitom žádná didaktická suchařina. Doporučuji.

18 02.01.2020

Bývala to moje nejoblíbenější kniha série, zimní, útulná a snadno i pro mě v dětství částečně realizovatelná. S bruslemi na nohách k pramenům našeho potoka a se stavbou iglů. Ransomovky jsou základ! Nic časem neztrácejí!

18 18.09.2019

Tak opět za pět, i když nadšení jako po prvním dílu už není takové. Netuším, proč. Zhltnuto za dva dny, dvojice Zoe-Tatum skvělá, jakož i můj oblíbenec Marvin. Marvin je borec! Napětí by se místy dalo krájet, i když voditko poskytnuté k vrahovi bylo příliš průhledné. Fakt nevím, co tomu oproti prvnimu dílu chybělo... Ale napjalo, pobavilo, zaujalo i všelijakými reáliemi, fyzikou, geologií a náhledy do psychologie zločince. Dočkáme -li se dalších dílů, přečtu je s chuti!

17 28.04.2023

Autorka celou konstrukci hodlala pospojovat Královnou víl; na to, aby to celé drželo pohromadě, by to musela ještě stáhnout ocelovými obručemi. Připomínalo mi to situaci, kdy si jdete k pětadevadesátileté babičce pro recept na její proslulou bábovku, strávíte tam 8 hodin, recept sice jakýsi domů nesete, ale ani si nejste jisti, jestli je to fakt on. V hlavě vám ovšem víří směs historek z rodiny vzdálené několik kolen, přívětivé nicneříkající drby o zcela vám neznámých sousedech, výsledek kolonoskopie nějaké Karličky, no víte přece, té z Horní Duté, včerejší babiččin sen, seznam jídel, která dovezla pečovatelská služba během minulého měsíce a info, jestli je přivezla sympatická Markétka, nebo podezřelý nový mládenec s náušnicí ve tvaru Mléčné dráhy. Mám ráda tlusté knihy, popisy i delší pozvolná vyprávění, ale musí to mít aspoň nějakou relevanci k věci, o kterou primárně jde, a co odpouštím babičce, to neodpouštím autorce, která má velké ambice, která stvořila sympatické hlavní postavy _ a která narve do něčeho, co vydává za detektivku, spousty balastu. Jen tak plácá... Např. Strikova rodina _ tolik prostoru a co jsme se dozvěděli nového? Gradace příběhu je tak chabá, že ke konci mi už bylo jedno, kdo je pachatel. Odpustila bych, že to není detektivka, kdyby to aspoň byl kompaktní společenský román. Jenže to fakt nemá žádnou fazónu. Škoda, mívala jsem Strika s Robin ráda. P.S. Dodatečně rozčileně ještě strhávám hvězdu za ten pitomý mafiánský film a návštěvu Robin v pečovatelském domě.

17 14.10.2022

Líbilo se mi to moc. Je úplně nepodstatné, že to není seriózní detektivka! Crazy příběh, ve kterém mi byli všichni sympatičtí, hlavní postava a jeho domácí zvířectvo nejvíc, padouši v podstatě rovněž. Čtení pro pohodu. Vinyl! Jsem odkojena vinylem! I když jako maličká jsem Kašpárka poslouchala ještě ze šelaku. A zatímco ve většině rodin z mého okolí se z rozhlasu po drátě linula dechovka, mě od dětství v sobotu a neděli v sedm ráno budili Duke Ellington, Glenn Miller, Ella Fitzgerald a Satchmova trumpeta. Nenáviděla jsem to, chtělo se mi spát a otcův hudební koníček se mi jevil vrcholně otravným. V rané dospělosti jsem jazz a swing pochopila... Je v něm vždy dobrá nálada, svoboda, naděje, nostalgie, poetika i humor - jako v téhle knížce. Čtěte a užijte si tu atmosféru. Já už mám ve čtečce druhý díl.

17 23.08.2022

Zhltla jsem dalšího Hetešu - nalezla jsem zalíbení v jeho humoru a v jeho fantazii, která podporuje fantazii moji. Baví mě prudce futuristické prostředí, ve kterém se příběh odehrává a baví mě nápad stáhnout fungování mozku na flešku a přenést je jinam - prostě infikovat... Co říct o hlavní postavě - oba mi byli sympatičtí; a proč oba? No, to si přečtěte. Je to sranda. Ale pozor - pro překorektní: Polovina hlavní postavy si hraje na mužského šovinistu, a nejen to: Černocha nazývá černochem, nepřátelského Číňana dokonce žluťákem, blba blbem - většinu jevů a lidí bez obalu pravým jménem. Příběh odsýpá a často se při něm čtenář mého typu zasměje. Hluboké a vážné myšlenky neočekávejte, bavte se smyslem autora pro absurditu.

17 08.01.2022

Tentokrát už to bylo vážné, zločincům šlo o hodně a podle toho byli odhodlaní ke všemu. Otovi šlo o život a čelil hlavni zblízka. Vedle toho obvyklá linka obyčejného pracujícího ve zblbujicim výrobním procesu, kolotoč směn a pocitů při odpoledních a nočních velmi výstižný, fuj. Humor Ota neztrácí, ale tentokrát jsem se jen tiše usmívala. Mírně se mi nelíbilo, jak se nechal smýkat vášněmi a trošku na úkor své cti lhal, nicméně vše napraveno! Kde jsou ty casy, kdy zeleným údolím jsem si ji téměř platonicky ved... A kdo z Vás si taky pamatuje na alpakové poháry na zmrzku a nedělní cukrárnu šedesátých let? Třínohé bruselské stolečky, kleštičky na cukr, krajkové čelenky na drdolu! Mě do ní brával děda (což o to, brával mě i do pivnic typu U dvouch stehen!), do alpaky mi poručil dva kopečky zmrzliny se šlehačkou, sám si dal kafíčko a laskonku _ vždy s dezertni vidličkou!, do staré válcovité termosky nakoupil další kopečky a letěli jsme dom, než to nám i odpolední návštěvě roztaje. A někdy jsem směla dozadu do výrobny, protože paní Koutná, vedoucí, byla bývalá majitelka a s dědou se znali ze starých dobrých prvorepublikových časů, kdy jí děda s bábinou prodávali boty. (Měla, jako Jituš, hodinky na tenounkém řemínku zařezaném do faldíku na zápěstí...) Vy, co to pamatujete _ taky máte pocit, že ty zákusky byly tenkrát nedostižné? A tak nejen Otův příběh, ale příběhů mnoho běží při čtení mou myslí a čerta se starám, jestli logika je dokonalá a napětí vyvážené, je to prostě nádhera. Apetitlich Jituš a House s kaťanem a ten její fantastický poloněmý něžně drsný
brácha, máme se pořád na co těšit!

17 13.08.2021

Absťák, normálně absťák už jsem měla. A pořád nemám dost. Ota zvážněl, prošel neveselou zkušeností, zachoval si čistou mysl, rytířství, něhu a příslovečnou Moldánkem vzývanou intuici, která nikdy nezklame. Bylo to barvité, napínavé, srandovní (zavřel jsem okno, hubu a radiátor a šel spát) a milé. Autora psaní zjevně bavilo tak, jako mě čtení. Skvělá radostná četba proti blbé náladě! Jen na ty keře, co si plete s rebarborou, jsem nepřišla _ prej každý inteligentní čtenář si to doplní, no tak já teda nic... Paráda jako vždy a dám si ještě jeden díl, potřebuju se odměnit!
O den později: Víte co? Před každým dalším dílem si jako otvírák přečtu Vaše milé, zábavné, vtipné a obdivné komentáře a o to víc se těším a o to víc si pochutnám! Díky Vám!

17 10.08.2021

Poprvé čteno (získáno ilegálně pochopitelně) asi v roce 1980 před maturitou a bylo mi z toho mdlo. Je to tak strašně dobře inteligentně a čtivě napsané a pořád to platí. Kulisy se změnily, ale k moci se derou stále ti samí. Zase se mi dělá mdlo. Toto by měl číst každý.

17 31.03.2021

Tak se nám Ota poněkud spustil - ale vkusně, stále rytíř bez bázně a hany. Ono není divu, po Růženě to byla příjemná změna. Naskočila mi při četbě píseň z dob dávných Zuzanóóó, tvoje jméno pod balkónem z bílých květů vysázeno chtěl bych mít - jakož mi naskakují lecjaké hluboko v paměti zasuté obrazy let šedesátých. Domácnosti, které jsem znávala jako dítě chodící s babičkou po návštěvách, kuchyń a jedna další cimra, na zdi polička s dráťákem, samorosty ve vysokém lesku, všelijaké vypalované lampičky a okrasná paroží. A nejen domácnosti, ale také stará nádraží, která jsou dnes buď hermeticky uzavřená (ve vesnicích) a není v nich ani pokladna, natož výpravčí, nebo se mění v neosobní tzv. dopravní terminály, což zejména v případě našeho malého městečka ve mně budí jednak posměch a jednak vztek. Bourat místo údržby umí každý! Nostalgii budí taky, po vůni pražců v letním horku a po takové té suché trávě kolem trati třeba, po době, kdy se ještě lidi normálně koupali v řece a člověk měl z okna lokálky lecjaké zajímavé výhledy na lidské hemžení. Kriminální příběh jsem tentokrát trochu vnímala jako druhý plán a konec byl trochu srandovní, ale napětí tam trochu bylo, i když pátrání bylo poklidné a Laura i ti dva psychopati na závěr trošku neuvěřitelní. Myslím, že budu i nadále zvědavá, jak to Ota bude mít s ženskýma a nechám se opět potěšit, jaký je to chlapec šikovný, chytrý, zručný, čestný a citlivý!

17 19.03.2021

A kdo z nás není trochu divný? Tyhle děti možná trošku znatelněji než jiné, než jiní lidé. A hůř se jim to zastírá. Jejich divnost je velmi pochopitelná, akceptovatelná. Pro rodiče složité, pro okolí mnohdy těžko snesitelné. Vyžaduje to trpělivost, snahu a toleranci - ale to asi všechny vztahy. S kým to nemá někdo jiný těžké? Ten, kdo působí nejtvrději, bývá nejkřehčí. Divný neznamená zlý nebo špatný.
Výborná knížka, čtivá, ale v žádném případě odpočinková; téma podané tak, že utkví a vede k zamyšlení, snad i k té zmiňované toleranci. Čtěte, mohu jen doporučit. Petra Soukupová mě zatím nikdy nezklamala.

17 20.01.2021