Mitculka
komentáře u knih
Fánek Hvězdoplavec
Jana Šrámková
Přemýšlím, co ke knize říct. Je silná, tak nějak smutná a bolestivá. Malý Fánek nevěděl, co to je dlouho, kde začíná a končí, ale poznal to na vlastní kůži, když jeho táta, se kterým byl zvyklý trávit celé dny, najednou odjede za prací někam daleko. A na hodně dlouho.
Stesk malého chlapce i celé rodiny vás v této knize zasáhne. Je obdivuhodné, jak se do tak malého množství textu dalo vměstnat tolik pocitů.
Stříbrné město
Radek Sterakdary Starý (p)
Byla jsem hrozně ráda, když jsem viděla, že nějaký influencer vydal knihu, která není jeho životopisem (i když kdo ví, třeba má Sterak nějaké velké tajemství a příběh byl skutečný :-D).
Bylo to takové příjemné čtení, takové trochu odlehčené, přišlo mi.
Hrozně se mi líbilo, jak Arila celou dobu hledala sama sebe a své místo na světě, zkoušela různé věci, snažila se utvořit své postoje… a hlavně nejistota ohledně toho, jestli je Vůdce dobrý, nebo špatný. Vlastně to byla kniha plná váhání, které ale bylo tak super! Vlastně si dovedu docela dobře představit, jak bych samu sebe hledala podobně jako hlavní hrdinka a jak bych stejně jako ona váhala, co si myslet o Vůdci. Tohle bylo opravdu výborně zpracované.
Maličká výtka patří tomu, že bylo v příběhu řečeno, že jména Nurů vznikají z prvních slabik jmen jejich rodičů, což mi přišlo hrozně zajímavé, pak jsem se ale musela pozastavit, proč Arilin bratr nemá s Arilou žádnou stejnou slabiku?
Až na tuhle nesrovnalost to ale bylo moc super čtení.
Hořící království
Sally Green
Tahle série se mi moc líbila, i když nejlepší mi přišel první díl. S tímhle jsem ale byla taky spokojená.
Přestalo to být tak strašně přeslazené jako v minulém díle a vůbec jsem byla velice spokojená s tím, jak se rozlousknul milostný trojúhelník z minulých dílů. I když mi Zayn i Ambrose přirostli k srdci oba, pro Catherine jsem měla jasného favorita.
Konec celé války mi ale přišel takový trochu zvláštní… i když vlastně svým způsobem krásný, protože zásluhu na tom, jak to dopadlo, měla ta jediná strana, od které bych to nečekala.
A musím naposledy zmínit Tash, která je prostě skvělá. Byla jsem hrozně zvědavá, jak a jestli se vůbec dostane z toho ,,vězení”, do kterého se ji uvrhli démoni na konci dvojky. A líbilo se mi, jak si s tím autorka poradila.
Zrcadlení
A.G. Howard (p)
Moc se mi líbily všechny podivnosti v autorčině světě, příběh byl akční a fajn a vlastně se mi to líbilo. Jen teda s tím koncem milostného trojúhelníku nejsem moc spokojená, i když sama jsem ve všem velmi nerozhodná. Taky mě trochu mrzelo, že svět Říše divů nezná žádné hranice toho, co je možné, takže si autorka může vymýšlet další a další odbočky a ze všeho může vyklouznout díky tomu, že prostě nic není nemožné (SPOILER: Jako například Alyssino srdce, které Červená poškodila a žádné kouzlo mu už nepomůže… a bum! Slonovinová prostě vymyslí nové kouzlo, které ji zachrání.)
Elita
Kiera Cass
To bylo tak čtivé! Ani jsem nepostřehla, jak mi stránky mizely pod rukama. Stejně jako první díl ve mně i Elita vzbuzovala silné emoce, které jsem prožívala spolu s Americou, rozhodně je to knížka až obdivuhodně působivá.
Oproti prvnímu dílu ale strhávám jednu hvězdičku, protože mě America trochu štvala a jedna jistá událost mi v příběhu přišla dost přehnaná. Na druhou stranu ale musím pochválit, že se příběh prohlubuje a začínáme se dostávat i do jiných rovin, než jsou krásné šaty a účesy.
A možná jsem se u prvního dílu zapomněla zmínit, že jsem ráda za příběh, kde hlavní hrdinka není krásná blondýnka, je to opravdu osvěžující. :-)
Zloději dýmu
Sally Green
Bylo to super, nemůžu se dočkat dalšího dílu! Bylo to tak čtivé, opravdu se to četlo rychle. Ze začátku mě bavily jen některé linky, ale postupně jsem si našla cestu opravdu ke všem.
Vztah mezi Tash a Gravellem je jeden z nejlepších, jaký jsem kdy četla, moc mě bavilo jejich popichování a nadávky, za kterými se ale skrývalo to neskutečně silné pouto, které spolu mají.
Jsem trošičku rozpačitá z milostné linky Catherine, která se mi ale na začátku hodně líbila. Trochu se ale bojím toho, kam se bude odvíjet v příštím díle, doufám, že se autorce povede ji zvládnout se ctí.
Co se týče linky Marche a Edyona, tahle část mi přišla dost předvídatelná, ale nemůžu říct, že by mi to nějak extra vadilo, pořád to bylo zábavné.
Je super, že si můžeme skládat „dvě a dvě dohromady" spolu s hrdiny, nebo dokonce ještě před nimi, protože sbíráme střípky skutečnosti s každým z nich.
Knížka navíc krásně vypadá, to samozřejmě není to hlavní, ale když je obsah super, pěkný vzhled je jako třešnička na dortu. A ta purpurová ořízka, která má pro příběh opravdu velký význam, awwww.
Ačkoli
Miroslav Holub
Do téhle sbírky jsem se pustila, protože jsem se nedávno setkala s jednou jinou autorovou básní, která se mi velmi líbila, ale nevím, tahle sbírka mě nějak nezaujala. Až na pár výjimek mi přišlo, že mi většina básní, bohužel, nic nedávala. Moc mi také neseděly ty autorovy „povídací pauzy".
Ale hodně se mi líbila báseň Moudrost, tu mohu za sebe v této sbírce skutečně vyzdvihnout, u té mi i přejel mráz po zádech. V zásadě mohu říct, že se nějaké ty zajímavé myšlenky či verše objevily, samozřejmě, ale celkově spíš takové slabší.
(Ale musím tedy zmínit, že nejsem nějak extra zkušený čtenář poezie, třeba bych se na to v opačném případě dívala jinak, kdo ví.)
Odchod z Čech
Ivan Diviš
Nejsem moc na poezii, ale číst tuto sbírku pro mě nebylo nějaké utrpení, na druhou stranu ale nemohu říct, že bych se k ní plánovala vracet. Nemohu ji ale označit za nějak špatnou, vlastně byla vcelku zajímavá.
Ten exil z díla přímo dýchá, je celé protkané germanismy. Je zajímavé a pozoruhodné, že autor zde využívá drsnější jazyk, nebojí se sáhnout i po sprostých slovech. Tohle je mé první setkání s Divišovým dílem, a tak nevím, zda je to u něj typické, či nikoli. Bylo zajímavé sledovat vývoj lyrického subjektu od postoje, kdy mu Čechy chybí a rád by se tam vrátil, až po stav, kdy ho na Česku všechno štve a celé naší zemi říká sbohem.
Konec masopustu
Josef Topol
Zpočátku jsem se dost ztrácela v postavách a někdy za půlkou jsem si musela začátek zrychleně projet znovu. Bylo to ale zajímavé čtení, za pozastavení stojí třeba motiv naléhání na vzdání se majetku ve prospěch státu. Z postav mě obzvlášť zaujali Král, Smrťák, Jindřich a Rafael.
Sundej mi měsíc
Gregory Hughes
Velmi zajímavé čtení, které se, dle mého názoru, hvězdičkově vcelku špatně hodnotí.
Příběh to byl bezesporu milý a krásný, ale zdálo se mi, že mě často tak nějak netahá dál. Ráda jsem se ke knížce vracela (a k učení na státnice se určitě hodí takové oddechové čtení), ale necítila jsem takovou tu touhu se do ní ponořit. Rozhodně ale nelituji, že jsem po knize v antikvariátu sáhla, bylo to příjemné čtení, a ten konec! Páni, posledních pár kapitol bylo vážně wow, za ty bych půlhvězdičku přidala, kdyby to šlo.
Jako příjemné oddechové čtení s nahořklým koncem je to fajn. :-)
Dědička ohně
Sarah J. Maas
Budu si muset asi trochu zvyknout na tenhle dlouhý styl (do dalších dílů se to bude hodit :'-D). Pořád je to tak čtivé! Miluju ty vhledy do pocitů postav. Navíc přibyla spousta zajímavých nových charakterů, třeba Manon mě zprvu štvala, ale za chvilku jsem si ji opravdu moc oblíbila. Doufám, že zůstane i do dalších dílů. Jeřába jsem si také oblíbila. Jediná, která mi trochu nesedla, byla Sorscha, nevím proč, ale moje top oblíbenkyně to prostě nebude...oproti minulému dílu mi přišel taky Chaol trochu takový zvláštní, na konci se ale docela rozjel.
A vážně koukám, jaký svět zvládá S. J. Maasová vytvářet a držet. A jak se ten svět rozrůstá! Páni, těším se, až se vrhnu na další díly. Styl psaní téhle autorky opravdu za tu bichli stojí. :-)
Nikdyuš: Zkoušky, jež podstoupila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Páni, to bylo fakt skvělé počtení. :-) Kouzelný svět a sympatické postavy. Poslední kapitoly byly tak napínavé, že jsem se skoro nemohla odtrhnout. Těším se na další díl, doufám, že vyjde brzy.
A ještě musím zmínit - ta krásná obálka!
Spánek
Haruki Murakami
Murakamiho tvorbu miluju, je to můj oblíbenec, tohle mi ale nesedlo tolik jako jeho jiná díla. Chvílemi to vypadalo zajímavě, převládalo ale spíš takové zvláštní nic. Nejlepší byl asi konec, který mi ale i na murakamiovský styl přišel moc otevřený. Romány od autora jsou vždy neskutečné, povídky jako takové ale taky nechci odsuzovat, třeba Podivná knihovna se mi líbila. Ale Spánek bohužel nebude můj favorit. Plusem jsou pěkné ilustrace.
Divotání
A.G. Howard (p)
Začátek byl trochu suchý. Chytla mě během něj čtecí krize a musela jsem si v Divotání dát na chvíli pauzu, ale když jsem se ke knize vrátila, konečně se to rozjelo. Oproti Šepotání, které působilo spíš jako příběh o milostném trojúhelníku s Říší divů na pozadí, je nyní Říše divů a kouzla konečně tím hlavním tématem! Bavilo mě to víc než první díl, kterému jsem v porovnání s tímhle srazila hodnocení na 3*.
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maas
Z téhle knihy mám strašně rozporuplné pocity. Na úplném začátku mě všechny postavy štvaly a modlila jsem se, ať se to změní s událostí zmiňovanou v anotaci...a ano, musím říct, že se to opravdu zlepšilo, přesto jsem strašně dlouho bojovala s tím, že si ode mě kniha vyslouží snad jen nějaké 3 hvězdy a i teď jsou ty 4 spíš takové slabší (3 by jí ale přece jen křivdily). Romance a erotika se mi líbila, přesto se mi kolikrát stávalo, že mě kniha nějak netáhla dál...opravdu napínavá byla v podstatě až v poslední části příběhu. Ta už byla opravdu něco. Co ale musím určitě vyzdvihnout, je opravdu propracovaný svět, zajímavé postavy a již známý úžasně čtivý styl. Důležitý bod byl, že mě zajímalo, co bude s postavami, takže jo, nakonec to opravdu i stálo za to. A možná tomu taky trochu pomohla představa Chrise Hemswortha jako Tamlina. Jestli tahle série bude někdy zfilmovaná, pro tuhle roli neexistuje nikdo vhodnější!
Sněhurka
Ed McBain
Musím říct, že ze začátku mě styl této knihy moc nebavil, postupně se to ale rozjelo a víc než celou druhou polovinu jsem přečetla za jedno odpoledne. Nakonec se příběh ukázal jako velmi čtivý a zajímavý, i když mi přišel bohužel docela předvidatelný. I tak jsem si ale čtení užila.