MilanBrabec komentáře u knih
Jedna z knih, která mi v dětství pomáhala probudit zájem o svět, zvídavost, utřídit a ujasnit si znalosti - dodnes si rád listuji encyklopediemi. Ale je samozřejmě odporně poplatná době svého vzniku, plná bolševické ideologie. Takže po zásluze patří do propadliště dějin, naštěstí dnes děti mohou čerpat povědomí o světě svobodně a z mnoha zdrojů, ne jen těch povolených.
Vlastně první cestopisná kniha, kterou jsem v životě přečetl. Samozřejmě, že je to strašidelná stalinistická vyprávěnka o tom, jak je Sovětský svaz úžasná a blahobytná země plná dobromyslných a vřelých lidí. Ale svým popisem exotických dálav to byla jedna z knih, která u mne v útlém dětství probudila zájem o svět jako takový, geografii a historii.
Zasloužilý soudruh Bohumil Říha uměl krásně psát pro děti, to je pravda. Sám jsem od něho v dětství přečetl řadu knížek a některé byly prosty rudého balastu. Ale tohle je strašná bolševická propaganda, zcela poplatná době svého vzniku (50. léta). Nechápu, že se to ještě vydává.
Podprůměrná, neobratná a a celkově nepovedená údajná satira, která odhaluje, že autor prostředí, jemuž chce "nastavit zrcadlo", příliš nerozumí. Je to na úrovni jakési hospodské povídačky o tom, jak je všechno naprd, všichni kradou a jsou neschopní. Vhodné jen jako příspěvek k posílení "blbé nálady". Ale co pak? Pozvat sem Rusáky, aby tu zase udělali "pořádek", když si ho neumíme udělat sami? Nebylo by spíše lepší a pustit se osobně do té nelákavé a nevděčné veřejné práce než jen planě skuhrat a nadávat? Přečtěte si radši Karla Havlíčka Borovského, T. G. Masaryka nebo Bohumila Doležala, než Rambouska.
Ucházející, humorné a dobrodružné povídky z doby napolenských válek. Osobně bych ale raději než tohle doporučil Sharpa od Bernarda Cromwella (https://www.databazeknih.cz/serie/sharpe-771) nebo naprosto úžasné, také trochu fanfaronské, dobružné a především skutečné Paměti barona Marbota (https://www.databazeknih.cz/knihy/pameti-vzpominky-francouzskeho-jezdeckeho-dustojnika-z-napoleonskych-tazeni-256271).
Celkem zajímavé, ale velmi povrchní a místy tendenční, navíc autor příliš tlačí na údajný titulní konflikt - spíše se jedná o paralelní životopisy. Čermákova osoba by si zasloužila důkladnější a hlubší zpracování než tuto bulvární jednohubku.
Mne to bohužel příliš neobohatilo, neboť téměř vše, co jsem si v dané knize přečetl, jsem již znal. Je prostě určena pro polské, s českou kulturou a historií, neobeznámené publikum. A nenabízí ani žádný zajímavý pohled "zvenčí". Přesto může být užitečná pro každého Čecha, který si není úplně jistý znalostí historie země, jejíž je občanem a kde žije. Takovému bych tuto přehlídku významných osobností 20. století určitě doporučil.
Baar skvělý jako vždy. Podle mne jeden z nejlepších českých povídkářů i romanopisců. Chodsko mu nikdy nemůže přestat být vděčné za to, jak zachytil jeho historii a společnost. Ostatní regiony Čech a Moravy jen mohou závidět, že nemají podobného autora.
Velmi zajímavé tématem, prostředím i zpracováním, dobře vykreslený portrét císaře Maxmiliána. Jen vývoj titulní postavy se nevydařil, byl příliš zlomový. A taky mi poněkud neseděl ten ideově podmíněný třídní pohled na šlechtu jako směšnou, od reality odtrženou partičku degenerátů, která si nezaslouží nic jiného než opovržení.
Knihu jsem dostal v prvním vydání v roce 1992 k Vánocům od rodičů a zhltl jsem ji ještě tentýž večer. Skvělý dobrodružný román z exotického prostředí. S chutí jsem si přečetl ještě několik navazujících dílů ságy rodu Courtneyů, ale na ty novodobější, kdy autor ve vysokém věku ve spolupráci s ghost writery začal chrlit další a další, už mne chuť přešla.
Kvalitní román na základě skutečných událostí odehrávající se v exotických končinách. Tohle bych chtěl vidět zfilmované.
Díky tomu, že třetí díl souborného vydání conanovských příběhů od jeho stvořitele, obsahuje novelu Hodina draka, přidávám hvězdu navíc k trojkovým hodnocením předchozích dvou dílů. Howard byl dobrý povídkář, ale omezená forma žánru mu neumožňovala lépe propracovat a rozvinout svůj smyšlený svět. V Hodině draka se mu to konečně povedlo. Nechápu, proč po tomto hotovém příběhu v roce 2011 při pokusu o oživení filmového Conana nesáhli filmaři a místo toho vyslali do světa neskutečnou slátaninu.
Autor je nesmírně vzdělaný a vnímavý komentátor světa kolem nás, který dokáže poutavě dávat věci do souvislostí. Na jednu stranu kniha v zásadě obsahuje výstižné postřehy (proč se Evropa vyšvihla na špičku světa, proč islámský svět zaostává) a bojuje s některými zažitými klišé, na stranu druhou v detailech selhává, protože až bulvárním stylem některá klišé a mýty přiživuje. Přitom by stačilo si danou věc ověřit, než ji autoritativně plácnout - nebo ji vůbec nezmiňovat, protože jde opravdu jen o detaily, které nejsou potřeba a celek pak zbytečně sráží. Rád jsem si to přečetl, ale člověku bez znalosti historie, který by rád získal jakýsi kondenzovaný výklad, bych to nedoporučil.
Pohled na média pokřivený marxistickou vírou autora. A marxismus, to je prostě popírání a překrucování reality a relativizace čehokoli. Zájemci, který se chce dozvědět více o fungování médií, se kromě věroučného kázání nedostane žádné užitečné informace. Kromě úvodních a ještě relativně zajímavých kapitol z dávných dob se to navíc velmi těžko čte. Tu knížku jsem dokonce bez výčitek po přečtení rovnou vyhodil do sběru - i když doma mám názorově rozporuplnější kousky, tohle prostě nemá dostatečnou hodnotu, aby mi to zabíralo místo v knihovně.
(SPOILER) Fejetony mají tendenci poměrně rychle stárnout, což je i případ těchto napsaných v průběhu roku 2006. Ale zase některé obsahují historky, o kterých si člověk rád načte více. Přidávám citaci úplně z posledního, kterou považuji za velmi cennou: "Svobodná společnost není substance. Je to forma obdarovávaná smyslem. Připomíná tržiště - tím, že o smyslu, který jí chceme dát, mezi sebou nepřetržitě smlouváme. Že si na něm vzájemně nabízíme své představy, nápady a ideály a doufáme, že zaujmou. A tak formu, kterou je společnost, ovlivní. Že i případný úspěch může být přinejlepším nepatrný? Zaplaťpánbu. Tady se vyjednává, a ne diktuje." On ten Horáček by tehdy nebyl špatný prezident. Rozhodně lepší než Zeman. Ale to každý. Tedy kromě Babiše.
Příjemný, autentický, zábavný a svižný, nijak neklopýtající, příběh s dobře vykreslenými postavami, u nichž člověk nedokáže rozeznat, zda měly reálný předobraz nebo jsou zcela vyfabulované - a které budí chuť dozvědět se o nich více. Jak žily před Cestou jinam, jak žily po ní. Třeba jejich osudy autor rozvede v nějakém pokračování, vypravěčskou zručnost i fantazii na to má.
Pamatuji si to pouze z dětství a vzpomínky jsou velmi milé. Bylo to vtipné i poučné, člověk se opravdu něco o trójské válce dozvěděl. Jedna z knih, která u mne v útlém dětství přispěla k pozdějšímu rozvoji zájmu o historii.
Spíše popularizační než odborná kniha, u níž kvalitu bohužel snižuje český překlad a nezvládnutá/odbytá redakční práce.