milamarus komentáře u knih

Do třetice. // Na první pohled obsáhlejší a objektivně propracovanější vydání, které za pár let nahradí Urbánkova "Eugenije Oněgina" v překladu Marie Červinkové-Riegrové (1854-1895). // Závorky průběžně popisující chování či náladu postav tu jsou - čtenář přehled neztratí. Text kupletu starého Triqueta v druhém jednání je zde otištěn česky i francouzsky - za to také palec nahoru. A jde-li o úvodní stať, v níž je naznačen vznik a obsah opery, stačilo pár kliknutí a už jsem na stopě další publikaci.... Díky! // Dávám maximální počet hvězdiček.

-------------------------
CITÁT:
Úspěch díla byl dokonalý jak u diváků, tak i u tehdejší kritiky.

7 11.07.2023

Propojuji s libretem "Eugenij Oněgin", které jsem četla včera, a rovněž vyslovuji knihovně uznání za trvalou péči a z ní vyplývající možnost teď oba překlady porovnat. Děkuji!

Je zde úvodní slovo, kde se dočtete o důvodech, proč byl nový překlad pořízen + zjistíte něco málo o historii opery, o samotném Petru Iljiči Čajkovském (1840-1893). // Nejsou tu závorky průběžně popisující chování jednotlivých postav, jejich rozmístění na scéně, resp. to, ke komu jejich slova právě směřují, v jaké náladě jsou řečena, jaký dopad na druhého mají.... // Nesrozumitelná zůstává i Triquetova píseň pro Taťánu.

Tři hvězdy.

----------------------------------------------------
(...)
Zárukou byl můj život dosud,
že s tvou se spojí cesta má.
mně bůh tě poslal a můj osud,
teď hrob jen rozdělit nás má.
V snách jsem tě vídala už dříve,
ač neznám, drahý jsi mi byl,
tvůj pohled zbavoval mne sil,
zněl hlas tvůj v obraznosti živé.
Však teď... ne vždyť to nebyl sen,
jaks vešel k nám, jaks u mne stanul,
šly na mne mdloby, oheň vzplanul
a já jsem poznala: toť on, toť ten!
(...)

5 10.07.2023

Opera Petra Iljiče Čajkovského byla podle dostupných informací z online archivu uváděná v Národním divadle od slavného 6. prosince 1888 takřka nepřetržitě. Z toho vyplývalo i množství propagačních publikací, které vydával František Augustin Urbánek (1842-1919) a po něm jeho synové...
Tohle je osmé vydání - exemplář mnohokrát půjčený, mírně popsaný tužkou a červenou pastelkou, jak do knihy pečlivě poznamenala paní knihovnice, nicméně navzdory jeho křehkosti a stáří jde o stále dostupný titul uchovávaný ve skladu ústřední knihovny. Chvála jí! :-) // Přečetla jsem s chutí. // Dávám maximální počet hvězdiček a opisuji Taťánina slova z prvního dějství.

-------------------------------------------------------------
(...)
Já proto zrozena jsem k žití,
by s tebou setkal se můj duch,
mým strážným andělem máš býti,
ó, vím to - poslal mi tě Bůh!
Ty ve snách přede mnou jsi dlíval,
ač neznám, drahý jsi mi byl,
tvůj zrak mi rozkoš v srdce lil,
v mé duši vábně hlas tvůj zníval!
Tak dávno.... že sen to nebyl, vím!
Jak´s vešel k nám, již jsem tě znala
a trnouc v duši ohněm plála
a tajně volala: toť on! toť on!
(...)

7 09.07.2023

Dnešnímu čtenáři docela nesrozumitelný text, který zkoumá jedinečnost české opery kritikou, ba pranýřováním jedné z nich. Řeč je o Maryše, resp. o práci Emila Františka Buriana (1904-1959).
Dohledala jsem, že premiéra díla proběhla dne 9.11.1940, a to v Brně na scéně Městského divadla (dnes Divadla Antonína Dvořáka), přičemž hlavní role byla svěřena paní Ludmile Červinkové-Stiborové, jejího otce si zahrál Josef Žižka a nechtěného ženicha pak Přemysl Kočí.... // Je zřejmé, že text vznikl krátce po ní; že ještě žije okamžikem, onou nesdělitelnou a nepřenosnou náladou uvnitř každého diváka (ať už potěšeného či zklamaného); že se váže ke konkrétním výstupům, k ději ....a jestli nevyžaduje názorový souhlas, vyžaduje znalost hudební terminologie, neboť o odborné výrazy zde není nouze.

---------------------------
ÚRYVEK:
(...) Objeví-li se melodie, proběhne buď krátkodechým úsekem několika taktů v paralelních terciích nebo kvintách, anebo se nadnese takřka pucciniovsky banálně ve violoncellu, aby přešla v nové vibrato ostinátního rázu. Je to nečistý, nedomyšlený zvukový komplex, ze kterého občas vyběhne úmyslnou naivitou navoděná imitace nápěvku; a verismy se stupňují v efekty nápadně reminiscenční a banální.

4 09.07.2023

Krátké zamyšlení nad tím, co Bedřicha Smetanu k napsání těchto symfonických básní inspirovalo a jak spolu obě díla souvisí. // Vhodné jako nástavba k poslechu, jako podnícení k němu. Do zajímavostí proto přidávám odkaz k záznamu z června 1990. // Líbilo.

Osoby, které se v knížce objevují:
- Vladimír Helfert (1886-1945)
- Josef Wenzig (1807-1876)
- Václav Juda Novotný (1849-1922)

----------------------------
CITÁT:
Stále se přesvědčujeme o nepomíjející, ba dokonce o stále stupňované životnosti Smetanova díla, a neustále odkrýváme v něm nová tajemství.

4 09.07.2023

Přehledná brožurka upozorňující na více jak tři desítky staveb, jež se nacházejí na území Bohnic, Karlína, Libně, Kobylis či Dolních Chaber. // Doplněno černobílými fotografiemi, doplněno slovníčkem odborných výrazů (např. edikula, pilastr, rizalit,....). Proto řadím také mezi naučné knihy. // Dávám maximální počet hvězdiček. // Vhodné pro čtvrtou příčku letošní čtenářské výzvy. Mapu najdete na str. 21-22.

------------------------
CITÁT:
Uchovávat a chránit naše památky je úkol velice složitý a náročný.

4 08.07.2023

Útlá knížka vydaná v červnu 1944, kterou autor věnoval profesoru Františku Pekárkovi. Celkem deset básní. // O hudbě, vzpomínkách, stesku po domově, smrti a hluchotě....

-----------------------
NEPŘÍTEL

V ticho Bůh zavřel svět jak v zimě jezera,
zoufalství sprchává na asfalt myšlenek,
zarytě mlčívá hluchota příšera,
bolest se vzdaluje rychle jak modrý šnek.

Dolovat na žaly jdou noci bez spánku,
neslyšet vítr, když plody si počítá,
neslyšet harfu bříz, zpěv prvních skřivánků,
neslyšet slov, která láskou jsou rozvita.

Není den, aby se v naději nepropad,
někdy jen, málokdy vzdá se jí potají,
neslyšet tóny, nic, jen hrozný vodopád,
nejvyšší oktávy proklatě hvízdají.
(...)

4 08.07.2023

Skladovka stojící rozkročená někde na pomezí memoárového, cestopisného a naučného žánru. // Hlavní postavou je na začátku zcela logicky otec - pan Antonín Čapek (1855-1929). To okolo něj se všechno točí a o něm se dozvíte nejvíce. Pak, na dvaadvacáté straně, když dojde k přestěhování rodiny do Úpice, počne vyprávění o dětech,.... o tom, jaký vliv měl rodný kraj na nejmladšího Karlíčka a jeho dílo.
Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a za kresby, kterými jsou některé stránky ozdobeny, v duchu tisknu autorovi ruku. Velmi pěkné!

-------------------------
CITÁT:
Oproštěn od malicherností, dovedl o maličkostech psát jako o velikých věcech.

7 28.06.2023

Parádní, vskutku nápomocný počin, do kterého mohou nahlédnout jak všichni zdejší Čapkovci, tak ti, kteří Karla (a jeho staršího bratra) teprve poznávají. // Časová osa zahrnuje desítky záznamů - zjistíte jeho prospěch, jména pánů profesorů; dozvíte se kde působil; s kým se setkal; že to byl neposeda, který rád cestoval; (...) že neustále něco tvořil. // Zcela zvlášť pak vyzdvihuji jeho odpovědi v rámci pravidelných anket Lidových novin o nejzajímavější knihu roku.
Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a děkuji za tu krásnou černobílou momentku zachycující Karla Čapka při zalévání rostlin.

Z jmenného rejstříku vybírám tyto osoby:
- Jiří Foustka (1894-1967)
- Věra Hrůzová (1901-1979)
- Jaroslav Kvapil (1868-1950)
- Ferdinand Peroutka (1895-1978)
- Karel Steinbach (1894-1990)
- Fráňa Šrámek (1877-1952)

-----------------------------
CITÁT:
Leč nebylo mu už dopřáno dovést započaté dílo ani do relativní úplnosti.

9 26.06.2023

Drobná, křehká knížečka o rozměrech 15x10 cm, do které jsem se začetla, abych objevila další podrobnosti stran Čajkovského návštěv Prahy. A taky jo. Příkladně teď vím, ve kterém hotelu Čajkovský bydlel... // Podstatnější je však opravdu samotná seznamovačka s dějem opery, jak láká anotace shora. Začíná na straně devětadvacet, přičemž seznámení je to pomalu plynoucí, lecjaký detail vyzdvihující, lichotivé,.... až mám ten krásný matoucí pocit, jako bych byla v hledišti Národního divadla přítomna a viděla.
Poznamenávám si jméno Jeleny Holečkové (1899-1980), dcery spisovatele Josefa Holečka, která je po Marii Červinkové-Riegrové (1854-1895) další překladatelkou libreta. // K tomu přidávám odkaz. // Doplněno několika černobílými fotografiemi. // Dávám maximální počet hvězdiček. Bravo!

------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Rozplýval jsem se a chvěl nevyslovitelnou rozkoší, když jsem ji psal. A ozve-li se u posluchače alespoň malá část toho, co jsem sám zakusil při skladbě opery, pak budu velmi spokojen a více nepotřebuji...

7 16.06.2023

Další úlovek mezi "katalogy výstav", jež mi šetří čas. Je přehledný, věcný, plný jmen a tipů, kde dál pátrat. Takový rozcestník. // Krom toho obsahuje řadu celostránkových reprodukcí např. vánoční trh na Staroměstském náměstí nebo naopak dramatický výjev rozbouřené Vltavy při povodni v červnu roku 1824. // Líbilo. Dávám maximální počet hvězdiček.

5 11.06.2023

Subtilní knížka. // Je k dispozici ve skladu ústřední knihovny, ale budovu knihovny opustit nesmí. Touží být nadčasová, ale váže se k pomíjivé přítomnosti. Je přemýšlivá, a to přemýšlivá jaksi napřed, vnitřně, soukromě, řekla bych, takže potom - při rozhovoru samém - dobře zachází se slovy. Dokonce bych napsala, že jimi šetří..., přesto nemohu říct, že by byla tajnůstkářka. Řekne toho hodně. // Jsem ráda, že jsem přečetla.

Dávám maximální počet hvězdiček a připisuji několik jmen:
- Jana Hlaváčová (inscenace Věc Makropulos)
- Jana Preissová (inscenace Slečna Julie)
- František Němec (inscenace Nebezpečné vztahy)
- Luděk Munzar (inscenace Lev v zimě)
- Boris Rösner (inscenace Dantonova smrt)
- Jiří Menzel (inscenace Zlý jelen)

-------------------------
CITÁT:
Nejde hrát všechno polopaticky, je nutná vzdělanost diváka.

5 10.06.2023

Půvabná kandidátka pro patnáctou příčku letošní čtenářské výzvy, která obrazem láká k chytání slov a slovy poutá k černobílým fotografiím. Stačí ji jen otevřít, zalistovat.... // Vezme vás na Malou Stranu, Hradčany, Staroměstské náměstí, Smíchov i Zbraslav,... a to nejraději, zdá se, když slunce zapadne a rozzáří se lucerny. // Informace shora doplňuji o jména překladatelů, jsou jimi: Gustav Francl (1920-2019) a Miloš Kareš (1891-1944).

---------------------------------------------------------
POHÁDKA O MRAKU

Den sklání se a v soumrak chvátá,
dozněl jak úder kladiva.
Měsíc, ta velká tykev zlatá,
na stráni v trávě spočívá.

Tu mráček mlsná touha chytí
a zdaří se mu aspoň část
jasného terče uchvátiti
a dosyta se na něm pást.

Mráčku se odtud ani nechce;
když celý však již světlem žhnul,
noc zlatou tykev zvedla lehce,
mrak zčernal a se rozplynul.

9 05.06.2023

Přečteno pouze do strany sedmdesát, neb jsem chtěla porovnat s knihou "Čajkovskij a Praha". // Deníkové záznamy Marie Červinkové-Riegrové (1854-1895) zde nejsou kořením, nýbrž pilířem výkladu. Stejně tak její dopisy, jejichž prostřednictvím se dozvíte, co se dělo po Čajkovského odjezdu. Chválím, že je autor tolik nekrátil, nepřevypravoval,... že je "pouze" vynesl na světlo a nechal naplno rozeznít, čímž vypravěčské žezlo gentlemansky předal. A kdo by o tvůrčím boji, o přípravách na premiéru opery Evžen Oněgin, která se uskutečnila v Národním divadle dne 6.12.1888, mohl uvést víc než právě ona?! // Hodnotím maximálním počtem hvězdiček a přidávám štítky. Líbilo. // Obě knihy propojuji. // S poznámkovým aparátem budu ještě pracovat.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- František Adolf Šubert (1849-1915)
- Zdenka Braunerová (1858-1934)
- Josef Šmaha (1848-1915)
- Bohumil Benoni (1862-1942)
- Ladislav Stroupežnický (1850-1892)
- Naděžda Filaretovna von Mekk (1831-1894)

---------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
(...) Dnes se obrňte trpělivostí - dostanete dlouhý dopis - musíte mi dovolit, abych si trochu postěžovala na tu práci, kterou jsem s překladem měla. Ale přece bych lhala, kdybych řekla, že mne nic při té práci netěšilo - některé části jsem překládala velmi ráda. Všude, kde jsem měla co dělat s Puškinem samým, tu mi úchvatná krása originálu práci oslazovala. Já mám tak nesmírně ráda tuto jeho báseň. (...)

7 04.06.2023

Politá, popsaná a poškozená, přesto bezesporu stále cenná a čtivá kniha, která vypráví o třech návštěvách ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského (1840-1893) zde v Praze. // Nejpečlivěji pak o jeho návštěvě první, jež proběhla od neděle 12.2.1888 do středy 22.2.1888. // Výklad je okořeněn úryvky z korespondence, novin a především deníkovými záznamy Marie Červinkové-Riegrové (1854-1895), přímé účastnice a mj. překladatelky textu Čajkovského opery Evžen Oněgin. // Nechybí ani průběžná obrazová příloha. // Dávám maximální počet hvězdiček. Bravo!

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Alexander Siloti (1863-1945)
- Antonín Dvořák (1841-1904)
- Velebín Urbánek (1853-1892)
- František Adolf Šubert (1849-1915)
- Emanuel Chvála (1851-1924)
- Eduard Nápravník (1839-1916)
- Berta Foersterová-Lautererová (1869-1936)
- Adolf Čech (1841-1903)

---------------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
(...) Nikoli z nemístné skromnosti a také ne z nepoctivého sebeponižování, ale po pravdě jsem povinen říci, že pocty, které mi byly prokázány, předstihují míru mých zásluh o tolik, že by mnou otřásly a zničily mne, kdybych neuměl oddělit tu část sympatií, která se týká mne osobně, od oné, která se v mé osobě vzdává čemusi mnohem většímu, významnějšímu a vážnějšímu, než jsem já. Kdyby nebylo tohoto poznání, které mne odkazuje na náležité místo a umožňuje mi snést všechno to nekonečné vzrušení a štěstí, pak bych nenašel vyjadřovacích prostředků, jimiž bych Vám mohl vyslovit své díky, neboť můj hlas je slabý a nicotný ve srovnání s tou bouří potlesku, s tím sborem pochval a vroucích vyjádření sympatií, které slyším odevšad už celých osm dní. (...)

11 31.05.2023

Přehledný soupis exponátů čítající 131 položek, z nichž rovných dvacet bylo vybráno pro obrazovou část katalogu. // Líbí se mi důraz na autorství, tj. zřejmou snahu pana Raichla alespoň částečně přiblížit osud toho či onoho člověka, z jehož pozůstalosti písemnosti a předměty jsou, a pokud to nejde, alespoň snahu ukázat jeho (její) tvář na portrétní fotografii. V případě malíře Jana Podrackého (1909-1943) se to podařilo obojí. // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček.

7 29.05.2023

Pročítám zdejší komentáře k Andersenově originálu, protože jsem nevěděla, jak začít, a "smutná" je frekventované označení. Nicméně, ta myšlenka, kterou jsem v nich podvědomě hledala, a které se lze přidržet, abych teď příběh jen bezhlavě nekritizovala, je, že "nechajú vás premýšlať". S dětmi nahlas, pokud možno. V tom bych viděla smysl knihy... // Jen s nimi rozproudit diskuzi a zrekapitulovat, proč se malá víla nechala omámit kouzlem; zeptat se, jak se jim jeví princ a rozhodnutí Serafína, atd. Mohou se také pokusit do půlky přečtený příběh dovyprávět, nebo vymyslet alternativní (netragický) konec. A samozřejmě kreslit, lepit, stříhat, a vytvořit kus okouzlujícího mořského světa, jako zde vytvořila paní Renáta Fučíková (*1964).
Dávám tři hvězdičky. // Vhodné pro sedmou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy.
------------------------------------------------------
CITÁT:
Po princi jí zbyla jediná útěcha, jeho bílá košile

6 19.05.2023

Povedená knížka, kterou lze otevřít před návštěvou divadla i po ní. // Líbí se mi, že je koncipována širokoúhle a má, jak uvádí anotace shora, rozličnou formu, kterou ke čtenářům promlouvá. Je tu rozhovor mezi tatínkem a dětmi; encyklopedické informace (pojmy: busta, dirigent, pas de deux, arabesque,....); pozvání na terasu; snové chvilky, v nichž propukne láska mezi princem a zakletou princeznou Odettou; nechybí ani mini-kvíz (str. 34-35) a šimrací příloha v podobě bílého pírka.

Věkovou hranicí cílové skupiny si netroufám odhadovat. U knihy stojí přívlastek dětská, u inscenace na webu ND (viz zajímavosti) pak vhodné k maturitě, vhodné pro publikum od 7 let.... jenže začátek v 19:00 hodin a ta tříhodinová délka. Pro malé diváky nekonečná. // Dávám čtyři hvězdičky, přidávám štítky a jako dospělá chválím.

9 17.05.2023

Příští rok bude této knížce sto let, přesto si ji lze vypůjčit ze skladu a odnést domů. Za to první pochvala, knihovno. Děkuji. :-) // Druhá pochvala bude směřovat k autorovi, který soupis exponátů rozdělil do deseti kapitol (viz počet výstavních síní) a ke kapitolám příhodně napsal jakési životopisné úvodníky. Čtenář má tak čas si vydechnout a hlavně neztratí přehled, ani tu krásnou možnost znalecky - třebaže jen v duchu a o samotě - odhadnout, co bude dál. // Za průběžnou obrazovou přílohu, tj. některé vybrané a zde reprodukované exponáty pochvala třetí.
Dávám maximální počet hvězdiček, přidávám štítky a vřele doporučuji. // Velmi pěkná příručka! // Vhodná pro první příčku letošní čtenářské výzvy, kdo stále hledá.

7 13.05.2023

Jako vnadidlo na mě z celého soupisu působí nejsilněji část "Z Dvořákovy korespondence", tj. položky č. 232-259, kde se dozvíte nejen to, kdy písemnost vznikla a komu byla adresována, ale také obsah dopisu je zde naznačen. To se mi líbilo. I rozesmálo.
Příkladně tady, u dopisu ze dne 17.2.1890 určeného Fritzu Simrockovi (1837-1901), majiteli významného berlínského hudebního vydavatelství, autor za Dvořáka převypravuje: Musí míti za to, že S. již nereflektuje na jeho velká díla. Není to jeho vinou. Nežádá větších honorářů než dříve. Počká se symfonií, ale kdyby neměla do podzimu vyjíti, musil by se ohlédnouti jinde. Nerad, ale má nyní své věci přechovávati v kufru?

Závěr: hodnotím třemi hvězdičkami, přidávám štítky a směrovku SKLAD.

7 13.05.2023