milamarus komentáře u knih

S označením autobiografie bych byla opatrná. Autor toho o sobě mnoho neprozradí. Jde spíš o postupně se rozrůstající galerii osob - sebedelším komentářem nezpodobnitelnou - jež pojila jedna vášeň a jedna adresa v tehdy ještě předválečné Praze. Tak to napíšu. :-)
Zde autor projevuje obdivuhodnou schopnost krátce načrtnout a oživit toho či onoho svého současníka; zastavit se na detailu, okamžiku... Například o třináct let starším Josefu Jiránkovi (1855-1940) píše: ,,S flegmatickou trpělivostí orientálce vyposlouchával, polo sedě, polo leže na staré pohovce, která nevím jak zabloudila v konservatorní inventář, nekonečné řady cvičení, etud a kusů a jen občas proniklo z mraků cigaretového kouře, neproniknutelně ho halícího, nějaké klidné, mírné proslovení, krátká poznámka..." // Pokud jde o autorovo působení v Ljublani, tam druhá věta mého komentáře neplatí. Zvlášť u líčení průběhu velikonočního zemětřesení ne. Drama! // Dávám maximální počet hvězdiček a knihu vřele doporučuji.

Některé další osobnosti, o nichž je v knížce řeč:
- Otakar Hostinský (1847-1910)
- František Zdeněk Skuherský (1830-1892)
- Karel Knittl (1853-1907)
- Jindřich z Kàanů (1852-1926)
- Emanuel Chvála (1851-1924)
- Antonín Dvořák (1841-1904)

----------------------------------------------------------------
CITÁT:
Jak si kdo vyučování zařídil, o to se nikdo nestaral. Jednalo se jen o výsledky vyučovací. A ty se ukázaly koncem roku, při zkouškách.

8 10.09.2023

Mužné, k optimismu burcující, překvapivě obsáhlé dopisy. // ...Až si říkám, že nemohly být napsány tam, kde byly napsány, že nebýt datace či několika zmínek o cele a dozorcích, nepoznala bych to... // Jde takřka o monolog muzikologa Vladimíra Helferta. Jeho slova, jeho myšlenky a přání. // Druhý z autorů, o generaci mladší, funguje jako svědek - člověk, který se ocitl ve stejnou dobu na stejném místě a přežil. To on vrací čtenáře na zem, prozradí pravý, chcete-li drsný stav věcí a těžkosti, o kterých se V.H. v dopisech nezmiňuje. Stačí mu na to několik odstavců.
Působivé dílo! Dávám maximální počet hvězdiček. // Přidávám štítky + jak bývá mým zvykem, několik řádků z knihy opisuji. Domnívám se, že hovoří jasně. Nuže, nechť dosvědčí myšlenkovou soustředěnost pisatelovu. A ten optimismus.

--------------------------------------
ÚRYVEK (složenina ze třech dopisů):

(...) A život, milý příteli, v celé své šíři a bohatosti směřuje ke stále vyšším a dokonalejším stupňům lidskosti, třeba že ten vývoj nejde v rovné přímce vzhůru, nýbrž má četné propadliny obdobné přírodním katastrofám. V takové katastrofě dnes jsme, ale zase se z ní dostaneme.

(...) Když uvážíš, že to, čím každý z nás nyní prochází, není náhoda, nýbrž dílo té zákonitosti a že to, co se děje ve světě, je ohromný proces na té cestě řádu k lepšímu lidství - pak ti tohle dá tak velkou bezpečnost a klid, že s jasnou myslí a pevnou vírou čekáš, až odtud z vězení vyjdeme, zavoláni tím řádem, abychom dále pracovali na jeho díle, a abychom se stali platnými třebas i jen nepatrnými články v tom velkém díle božském.

(...) A v tuto budoucnost stále pohlížej, ta ať Ti dává síly. A pak se setkáme s radostnými pohledy, stiskneme si v pohnutí ruce a řekneme si: tak, příteli drahý, dobře jsme to překonali, teď dobře začneme na svém úkolu, abychom dobře dokonali své pozemské dílo.
A bude kolem nás slunce, takové jasné, smetanovské slunce a bude nám zářit do nových slavných dnů. Čeká nás svoboda, svobodná, socialistická vlast a práce pro její lid. Čekají nás naši drazí, pobyt mezi nimi, tvůrčí práce i radostné chvíle štěstí a oddechu, družná zábava mezi přáteli. A naše krásné české hory a řeky, táboření v přírodě, hudba, nová křídla - není to něco krásného, když tohle vše a jiné máme před sebou?

6 09.09.2023

Soupis bezmála dvou stovek exponátů - kresby, fotografie, motáky, notové partitury, ale i hudební nástroje a oblečení. Vybrané položky vidíte také v obrazové příloze. // Předchází mu ovšem pojednání autora o významu hudby, o její roli a účinku, o jejím zneužití, o konkrétních lidech, kteří ji tvořili a k bytí potřebovali. (...) Jde o pojednání, z něhož o několik let později vykrystalizovaly obsáhlejší tituly "Hudba na hranici života" a "Hudba vzdoru a naděje: Terezín 1941-1945". // Dávám maximální počet hvězdiček.

Některé v katalogu vzpomínané osobnosti:
- Gideon Klein (1919-1945)
- Karel Ančerl (1908-1973)
- Rafael Schächter (1905-1945)
- Petr Kien (1919-1944)
- Nina Jirsíková (1910-1978)
- Vladimír Helfert (1886-1945)
- Karel Hašler (1879-1941)
- Bedřich Fritta (1906-1944)

----------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Táhlá píseň, vnímaná za zamřížovanými okny a rezonujícím nádvořím pevnosti, měla v sobě neobyčejné kouzlo a podmanivou krásu.

5 09.09.2023

Kniha vhodná pro devatenáctou příčku letošní čtenářské výzvy. // Existuje však také zvukový záznam, který po třiceti letech od nahrání Československým rozhlasem připomenul a znovu k uším posluchačů donesl Jiří Šrámek (1920-2004). Příležitostí k vydání gramodesky se stalo 100. výročí narození paní Růženy Naskové. A fakt, že o svých hereckých začátcích vypravuje, na všemožné detaily upozorňuje a lásku k tomuto povolání dokládá ona samotná, bezpochyby zvyšuje hodnotu už tak cenného textu....
Je to výběr nahrávek, časově necelá hodinka. Poslechla jsem dvakrát. // Závěrečná vzpomínka na setkání s tehdy sedmdesátiletým Jindřichem Mošnou (1837-1911) mě dojala. // Dávám maximální počet hvězdiček. Bravo!

Další osobnosti, jejichž jména zazněla:
- Hana Kvapilová (1860-1907)
- František Adolf Šubert (1849-1915)
- Otýlie Sklenářová-Malá (1844-1912)
- Karel Želenský (1865-1935)
- Marie Ryšavá (1831-1912)

------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Galerie chce z toho taky něco mít. Ne, aby si to šušňala pro sebe!

5 07.09.2023

Velmi pěkná vzpomínková publikace, která je složená z kratších příspěvků rozřazených do skupin tak, jak naznačeno výše. U každého je uveden rok, kdy vznikl. U každého je patrná touha povědět, podělit se... // A protože autorku znám jen z filmového plátna coby důstojnou paní Bártlovou, je pro mě příkladně její líčení o budování zahrady v Heřmanově Městci (str. 75-82) nebo kritické hodnocení dívčí garderóby (str. 83-90) o to cennější a úsměvnější. // Dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.

Některé osobnosti, o nichž je v knížce řeč:
- Helena Malířová (1877-1940)
- Jan Masaryk (1886-1948)
- Otýlie Sklenářová-Malá (1844-1912)
- Josef Wenig (1885-1939)
- Marie Hübnerová (1865-1931)

-----------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Nedovedu si vůbec přestavit, že bych mohla žít bez těchto procházek staletími, nevím, jak bych žila, kdyby mi nebylo dopřáno svlékat svou dnešní podobu a proměňovat se v člověka, kterého musím proniknout a poznat do nejtajnějších hlubin duše, snad více než samu sebe. Tento útěk od vlastní duše, toto zakuklení před sebou samým poskytuje zvláštní mocné opojení, čím dál tím silnější a žádoucnější, které herce neopouští do poslední chvíle jeho divadelního života. Poskytuje to představu stále obnovy, doplňuje chudost střízlivého života a v jiskřivém zmatku prchavých chvil zakrývá tvář všedních dnů. Léčí i omamuje, je denní potřebou i třpytným přepychem, nabízí vše, co dovede vyplnit život. (...)

6 06.09.2023

Na první pohled standardní upomínková publikace, kterých Národní divadlo vydává desítky. Na rozdíl od těch činoherních je však jaksi tichá, neboť tu nejsou noty, není tu otištěn text provedených árií... // Vyzdvihnout proto chci úvodní slovo, v němž se autor vrací do minulosti, k vzniku děl a naznačuje vazby na další umělce (Karel Sabina, Otakar Ostrčil, Adolf Čech, Růžena Maturová, Marie Tauberová,...). To je jediná zajímavá část. // Pokud jde o medailony účinkujících, jde o texty převzaté z webu ND. S minimálními úpravami, bez invence. // Dávám dvě hvězdičky. Slabé.

5 29.08.2023

Léto roku 1975, kino Alfa, lístek koupený měsíc dopředu,... a pak nadšení. Třeba ta scéna s krokodýlem, který se na velkém plátně zdál ještě větší a nebezpečnější. Panečku! Ta je i dnes - proč to nepřiznat - důvodem k poposednutí a zatajení dechu, když na Motýlka s tátou koukáme. Nostalgie? Možná. Skvělý Steve? Jistě.
Chválím a opět děkuju. Jde o stále tu jedinou publikaci, kterou k němu v češtině seženete.
---------------------------------
CITÁT:
Měl svou hrdost a raději přijal pár ran navíc, než aby neřekl své.

12 27.08.2023

Víkend patří "Filmovým informacím". // Parádní díl o groteskách, potažmo o talentu, popularitě, penězích a času, který byl na jejich výrobu vynaložen. // Jmen je tu tolik, že těžko někoho vybrat... Vidíte je však dobře - jsou stejně jako názvy snímků zvýrazněny tučným písmem. To se mi líbí! // Nechybí ani několik černobílých fotografií. // Dostupné ve skladu ústřední knihovny, a to ve dvou kusech. Jeden exemplář půjčují domů (ten mám teď já, a dokud neprozkoumám youtube, nedám ho z ruky...), druhý je určen pouze k nahlédnutí. // Maximální počet hvězdiček. Díky, pane Čáslavský!
-------------------------
CITÁT:
Scénáře byly psány až po natáčení, jenom proto, aby se střihač v natočeném materiálu vyznal.

6 26.08.2023

Hilarovy texty spatřily světlo světa již dříve. Jenže od té doby uplynulo 100 let, tudíž dostat se k nim, přečíst si je, může být pro dnešního studenta obtížnější. V případě mamutí publikace "O divadle" doslova... // Sluší se proto zde, v prvním komentáři, poděkovat editorovi publikace - panu Jaroslavu Vostrému (*1931) za odvedenou restaurátorskou práci a městské knihovně za to, že publikaci půjčuje domů. // Je to cenné svědectví! :-) Mnohoslovné, mnohovidící, nadčasové... Ano, chvílemi se zdá, že stojí na místě, že neví, jak dál... O to více však rozvažuje a to správné pojmenování kolem sebe hledá. Třeba větami plnými sloves a otazníků (viz úryvek ze strany osmačtyřicet - kapitola: O souhře ansámblové). // Dávám maximální počet hvězdiček. Dvacátá příčka čtenářské výzvy obsazena.

Některé osobnosti, o nichž je v knize řeč:
- Eduard Vojan (1853-1920)
- Otto Boleška (1880-1917)
- Karel Vávra (1884-1931)
- Marie Hübnerová (1865-1931)
- Hana Kvapilová (1860-1907)

---------------------------------------------------------------
ÚRYVEK:
Kdo má ustoupit komu, kdo má a nemá v tomto okamžiku pravdu, aby jí měl či neměl v nejbližším? Kdo udeřil správně či nesprávně, spojil či nespojil, zahřál či nezahřál, zachoval či nezachoval, kdo dal či nedal, kdo našel či nenašel, kdo jde spolu či nejde, kdo se vzdává či šidí, kdo dává své poslední, nebo dá je až zítra? Kde trhat tkáně gest a návyků, kde vyrvat manýru, aby nevystupovala druhá, kde zasadit ránu, aby druhý se zapustil, kde přelomit, aby se druhý stal kulatým, kde otevřít, ranit, hladit, hojit, provokovat, přemlouvat, inspirovat, strhnout s sebou aby aspoň na dobu dvou večerních hodin srostly v jeden organický celek tyto různé, uzavřené a mnohdy dovršené organismy, které často naprosto nemohou chápat, že by ze svého nejlepšího měly něco odkládat proto, aby jejich herecký soupeř - pro úspěch scény - nad ně vyrostl a vynikl?
Krev poraněných teče ze všech stran, hrdost se jitří, sobectví se bouří, umělecké pýchy se dmou: umělecké pýchy těch, kteří vítězili v minulosti a těch, kteří tuší, že všechna ta vítězství jsou vskutku vítězstvími, jež platí zítřku, bojují spolu kruté zápasy na umělecký život nebo smrt.

6 25.08.2023

Vše podstatné je v anotaci shora. Zbývá jen dodat, že jsem ráda, že jsem knihu přečetla. Protože ukazuje kdejaké zákoutí dirigentské práce, její náročnosti i radosti. Protože nemá potřebu přemlouvat k poslechu, jen o hudbě znalecky hovoří. Protože je deníčkem, naučnou knihou, cestopisem i románem o velké, silné lásce.... // Doplněno černobílými momentkami, na nichž uvidíte Charlese Muncha (1861-1968), Rudolfa Firkušného (1912-1994), Vítězslavu Kaprálovou (1915-1940) a další. // Povedené! Dávám maximální počet hvězdiček.

-------------------------------
ÚRYVEK:
(...) Chtěl jsem z toho vyždímat maximum a plánoval jsem, že poté, co dokončím své duchovní pozdvižení v katedrále, odeberu se na lože a otevřeným oknem si odtamtud poslechnu zadarmo jako ,,encore" výheň rockové klasiky. (Vyšinutost a extravagantnost této situace mi připadala natolik lákavá, že jsem se nehodlal zabývat tím, jestli je tato následnost ,,chodů" apetýtlich, a nebo ne). Dvořák však napsal své dílo jaksi dlouhé, sami jsme museli koncert začínat snad o dvacet minut později (lidé se ,,překvapivě" nemohli dostat metrem či jinou MHD včas), následovala ještě (nejen) sklenice (nejen) vína ve ,,svatodivišské" zahradě za svitu úplňku. Když jsem konečně nasedl do služebního auta, aby mě odvezlo do nedalekého hotelu, vnitřně jsem celý svůj plán beztak již dávno zrušil (Sabat Mater bylo povznášejícím duchovním zážitkem a krásně se povedlo, nic dalšího kromě blaženého spánku jsem si nedovedl přestavit).
Ale osvětí ,,valícího se kamení" jsem neušel. Náš vůz nebyl s to se k hotelu dostat. Octli jsme se tváří v tvář tisícům, ba desetitisícům lidí, kteří se v opačném směru vraceli z právě skončivšího koncertu na stadioně. (...)

6 22.08.2023

Zajímavá odbočka, která nahlíží na film zeširoka, nikoli optikou té či oné jedné hvězdy. // Potvrzuji, neopomíná ani českou tvorbu, přičemž jde-li konkrétně o již shora zmíněného Švejka, upozorňuji na existenci DVD vydaného Filmexportem před osmi lety. Jeho prostřednictvím můžete porovnat výkon Karla Nolla (1880-1925) s výkonem Saši Rašilova (1891-1955), potažmo jejich pojetí s oceňovaným a v televizi pravidelně reprízovaným Švejkem Rudolfa Hrušínského (1920-1994). Dostupné v síti Městské knihovny v Praze. // Líbilo.
----------------------------------
CITÁT:
Nikomu to tehdy nevadilo, šlo jen o to dostat diváky do kina.

9 20.08.2023

Do dvacáté strany je autorovo tempo vyprávění pomalé, po vstupu Buriana na stříbrné plátno téměř telegrafické. Přemýšlím proč. A přijde mi to škoda....
Mít na jednu stranu předpoklad, že čtenář ještě neví a vědět chce, kdežto od dvacáté strany dál naopak spoléhat na to, že čtenář ví naprosto přesně a vědět již nepotřebuje,... je od pana Hrbase statečný optimismus, který se dá vysvětlit jeho celoživotní redaktorskou prací na poli divadla a filmu, a také faktem, že jde o českou knihu určenou pro české diváky. // V porovnání s filmografiemi zahraničních hvězd této edice se mi nicméně jeví jako slabší, odbyté dílo. Proto čtyři hvězdy.
----------------------------------------
CITÁT:
Hrál si se slovy jako dítě s míčem.

4 20.08.2023

Nemám, co bych vytkla. Po formální i obsahové stránce dobré, čtivé. Zvlášť to zapracování jejích vzpomínek, které u nás vydalo nakladatelství Smena o dva roky dříve, se mi líbí. Kolegiální gesto. // Nejčastěji jmenovanou osobou je režisér Josef von Sternberg (1894-1969). // Dávám maximální počet hvězdiček. Osmá příčka obsazena. // Děkuju Vám, paní Zaoralová!
-------------------------
CITÁT:
Když ji nalezl, nemohl se s ní hned rozloučit.

7 19.08.2023

Víkend patří "Filmovým informacím". A důvody, proč celou edici začínám prozkoumávat od konce, zrovna tímhle vysokým fešákem, jsou dva. Ten první zní právě viděné Pokušení (1936), druhý Odpolední láska (1957), na kterou se chystám za chvíli.... // Jde o zdařilou brožurku, dle online katalogu městské knihovny snad jedinou, kterou ke Gary Cooperovi v češtině najdete. Dokládá jeho neuvěřitelné pracovní nasazení, připomíná jména jeho hereckých kolegů,... a také důležité životní mezníky. // Doplněno černobílými fotografiemi. // Bravo!
----------------------
CITÁT:
Dlouho byl samotářem.

8 19.08.2023

Dlouhodobé očekávání. Vyřčená či nevyřčená přání. Touha, chtíč, hluboké city,... ale také spousta domněnek, kvůli nimž radost střídá vztek, klid se mění ve spěchání, v povinnosti, odcházení a nastane ticho. Pak přijde samota, opuštění, někdy i nenávist. // Dlouhodobé očekávání. Vyřčená či nevyřčená přání. Touha, chtíč,..... a zklamání, které vzájemný kontakt ještě prohlubuje. // Dlouhodobé očekávání. Vyřčená či nevyřčená přání. Náznaky. Nepochopení. Domněnky. Ano, ty zatraceně zbytečné domněnky. Touha, podrazy,..... a strach. Jeho. Její. Jejich. // Dlouhodobé očekávání. Vyřčená či nevyřčená přání. Touha, chtíč, hluboké city... Hledání....
Dalo by se toho napsat hodně, a přec bych to celotýdenní dění přesně nevystihla. Je to plné dílo. S úchvatnou obálkou a mnoha ilustracemi, které vyhotovil Karel Demel (*1942). To k informacím shora doplňuji. // Maximální počet hvězdiček.

------------------------------------------------------
PÁTEK
Pátek se stal těšení svátek
Naposled tajně vidí se
kdo málo či moc stydí se
Motory letí do obrátek

5 18.08.2023

Jednohubka plná dat a jmen, se kterou budu dál pracovat. Je to dobrý zdroj informací. Samostatně je však nepřevyprávětelná, abych tak řekla, neboť autorův styl je příliš věcný, tempo příliš chvátající, s čímž koresponduje také formátování textu. // Zůstávám u třech hvězdiček.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Emanuel Chvála (1851-1924)
- Boleslav Schnabel (1867-1913)
- Otakar Hostinský (1847-1910)
- Jan Löwenbach (1880-1972)
- Zdeněk Nejedlý (1878-1962)

---------------------------
CITÁT:
Novákovy snahy o nový výraz a zvuk, o nové umění, docházely v Besedě podpory víc než přátelské.

5 17.08.2023

Půjčeno v rámci boje za obsazení osmnácté příčky letošní čtenářské výzvy, avšak - objektivně vzato - děj se odehrává hlavně na Zemi. Vhodné proto spíš pro čtrnáctku, kdo stále hledá. // Přidávám štítky a dávám maximální počet hvězdiček. Líbilo.

3 17.08.2023

Skvostné vyprávění o třinácti kapitolách, které dává poznat dvojici pracovitých, pro hudbu nadšených mužů a kdejaký krásný kout naší planety k tomu. // Startují v Ústí nad Orlicí, putují například do Splitu, Sofie, Říma, New Yorku, Honolulu, Jokohamy,... přičemž celá jejich pouť končí dne 21.3.1923 v rotterdamském přístavu. // Podáno s humorem. Podáno bez zakrývání těžkostí a originalit. // Ozdobeno několika černobílými fotografiemi. // Bravo! Dávám maximální počet hvězdiček.

Některé osoby, které se v knížce objevují:
- Otakar Ševčík (1852-1934)
- Cyril Ličar (1894-1957)
- Robert Schlosser (1880-1943)
- František Špindler (1881-1922)
- Karel Burian (1870-1924)

------------------------------------------------------------
CITÁT CITÁTU:
Toho genia, co vynašel postel, bych chtěl znát. To byl největší člověk pod sluncem.

7 15.08.2023

Po jedenácti letech od vydání knihy "Co máme vědět o Prodané nevěstě" se autor k tématu vrátil. Vlastně jen existující text zrecykloval, na třech místech nepatrně rozšířil, přeodstavcoval ho, a mezi šestnáctou a sedmnáctou stranu vložil několik černobílých fotografií. // S hodnocením tedy zůstávám stále u čtyřech hvězdiček a obě knihy propojuji. // Jaká je role kritika Emanuela Janského (1900-1965), se mi zjistit nepodařilo. // Chválím kapesní formát!

-------------------------
CITÁT:
Nebylo divadla, které by se o ni neucházelo.

6 07.08.2023

Křehká skladovka, kterou někdo bezohledně použil coby podklad k nějaké své vlastní přednášce či referátu. Je plná značek, jednoslovných pokynů, škrtanců a podtržení,...přičemž z toho, že tak činil jednak obyčejnou tužkou, jednak růžovou pastelkou, usuzuji, že ten někdo byli dva, a že oba při čtení nad textem opravdu přemýšleli. Je to rozbor rozboru. Skoro hádka....
Obsahově jde o osvětlení toho, jak opera vznikala; kdy a kolikrát ji Smetana upravoval; jaký ohlas u publika měla atd. // Dávám čtyři hvězdičky a pro zájemce přidávám odkaz k archivu Národního divadla, kde si můžete rozkliknout medailony protagonistů a inscenačního týmu.

--------------------------------------
CITÁT:
Byl to velký tvůrčí zápas, veliká pracovní úpornost, které se můžeme jen obdivovat.

6 07.08.2023