miker.90 komentáře u knih
Parádní jízda.
Hynek Tas z Boru je místy až James Bondem, ze všeho vždy náramně vybrousí, ale to vůbec nevadí. Čtvrtý králův pes je parádním úvodem do celé úžasné série, kterou jsem doslova hltal. A na chvíli jsem si i přál být někde opodál a prožít si podobně dobrodružný život jako on.
Absolutní klasika.
Knihu jsem četl po nocích sám ve starém velkém rozvrzaném bytě, což celému ději dodávalo náboj a mně se najednou chtělo chodit po nocích o něco méně na záchod...
Ze začátku jsem knize nemohl úplně přijít na chuť a seriózně jsme zvažoval její odložení. Nakonec jsem tak naštěstí neučinil a kniha se rozjela do mimořádných obrátek!
Vedle samotného Francisca dodávala knize pořádnou šťávu i tehdejší ďábelská inkvizice...
Čína mě vždy zajímala, ale Divoké labutě jsou prvním hlubším políbením literatury spojenou s touto zemí. Až mě překvapilo, že pojmy typu "sociální skóre" vůbec není výdobytek posledních let.
Výborná kniha. Nemůžu si pomoct, ale konec je tradičně dost depresivní. V závěru knihy (a nejen tam), kdy se člověk vžil do kůže Ernsta, tak nevím, jestli bych měl velkou motivaci k dalším bojům na frontě. A k životu obecně.
Dalšího Remarque si dám zase nejdříve za rok či za dva...
Kniha, která si dává na čas, děj nespěchá. Díky tomuto, pro někoho vláčnému spádu, má čtenář dostatek času na ztotožnění se s postavami. A myslím, že onen termín "oblomovština" nebo "zoblomoval" snad i začnu používat jako symbol jistých vlastností lidí ve svém okolí :)
Můj první polibek se žánrem scifi (lepší pozdě než-li později). Kniha je svižná, lehce se čte, nesetkáváme se s velkým množstvím postav, přesto baví.
Knihu jsem četl v dobně vypuknutí korona viru, možná o to se mi zdála být ještě zajímavější...
Za mě skvělá výpravná kniha. Místy se děj dal lehce předvídat, místy mě trochu zaskočil.
Kniha je svým způsobem podobného ražení jako Egypťan Sinuhet. Koho bavil Sinuhet, ten si užije is Ranhojiče a naopak.
Popravdě, jedná se o první western, jež jsem kdy přečetl. A hned jsem sáhl po velmi zdařilém kousku. Byť musím zmínit, že samotnou kvalitu knihy jsem docenil až jak šel čas a v samotnném závěru úplnně nejvíc.
Tím, že máme hned tři hlavní hrdiny, z toho dva jsou zahaleni trošku v otaznících a navíc, ani jeden není klaďák, tak to přidává knize jistou odlišnost oproti jiným.
Děj zachycuje dobu tvrdou a popisuje ji krutě. Autor vychází z historických událostí, co se skutečně děly. Smrt se rozdává plnými doušky. Je to brutální.