Miborrow komentáře u knih
Dechberoucí příběh mladého muže, který se z farmy dostává do víru Francie a svými básněmi dobývá její podsvětí. Zažívá lásku, opojení, hněv, zklamání, opovržení a mnohé emoce, které se objevují jak v jeho básních, tak v jeho životním příběhu. Každý jednou dospěje a nalezne své poslání ať se děje co se děje. I kdyby to znamenalo opustit svůj život a vydat se do neznámých končin... Kniha je čtivá, živé postavy, nesmíme ovšem zapomenout že se jedná o fikci,
Tak jako člověk má i zahrada své potřeby, kterým je potřeba se řádně věnovat. Jeden den se zalévá a druhý den se pleje. Do toho se vysévá a taktéž reje. Pak se objeví květy s plody a můžeme se radovat. Ovšem bez tvrdé práce a dobře prokypřené půdy bychom takových darů těžko dosáhli... Kniha je čtivá, ovšem pro letité zahrádkáře může být nudným popisem jejich každoroční práce, fejetony by mohli být více zábavné.
Příběh chlapce, který se marně snaží potlačit své pravé já a žít "normální" život ve světě plném pokrytců... Kniha je čtivá, místy šokující, silnější příběh jsem nečetl, jako by se příběh odehrával před Vámi.
Jak sám název napovídá, kniha je plná motivů lásky, přírody a stále ubíhajícího času, který se nám podepisuje na tvářích... Básně jsou "zajímavé" a některé příliš zdlouhavé. Autorův styl psaní mi přijde příliš zmatený a pro mě nevyhovující.
Kniha je poklonou ženské kráse a přírodě. Obojí nezná mezí a vždy nás dokáže příjemně překvapit. Jen se položit pod olivový háj s mísou pomerančů a naslouchat básním napsaným pod oranžovým sluncem... Básně jsou čtivé, lyrické, hodně metaforické.
Velice zajímavý životní příběh, při kterém se i člověk zamyslí co je v životě důležité.